Promulgační list

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Promulgační list je obecné označení[zdroj?] úředního oznamovatele, v němž se, podle povahy a kompetencí vydávajícího úřadu či subjektu, zveřejňují například zákony, mezinárodní smlouvy a jiné důležité právní předpisy, úřední usnesení, rozhodnutí, opatření nebo oznámení (sdělení).[zdroj?] Promulgace je slovo přejaté z latiny, které znamená veřejné vyhlášení, prohlášení či oznámení. Jako oficiální a předem stanovená publikace právního předpisu je nutnou podmínku jeho platnosti.

Obsah a názvy státních promulgačních listů jsou v jednotlivých zemích stanoveny různě. Běžnějšími českými obecnými označeními pro promulgační list jsou například výrazy úřední list, věstník nebo sbírka, jejichž použití je však omezeno víceméně nahodile vzniklou tradicí, pro které z promulgačních listů bylo které z těchto označení stanoveno jako jejich název. Pro promulgační média nestátních organizací se používají i různá jiná označení (například hlasatel, oznamovatel, v katolické církvi Acta Curiae atd.).

Typy věstníků a jejich vydavatelů[editovat | editovat zdroj]

Promulgační listy mívají především státy pro zveřejňování zákonů a dalších právních předpisů, případně i oznámení. Mnohdy vydává stát více promulgačních listů, každý pro jiné typy dokumentů (např. Sbírka zákonů a nařízení, Sbírka zákonů, Úřední list, Sbírka mezinárodních smluv a jiné). Existují a existovaly i mnohé tematické či resortní věstníky či věstníky různých státních úřadů, soudů či jiných organizací, například Obchodní věstník, Cenový věstník, Věstník dopravy, sbírky judikátů (např. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek) atd.

Územní samosprávné celky v rámci státu mohou mít uloženu povinnost vydávat vlastní věstníky (např. kraje v Česku), nebo mohou publikovat své předpisy v celostátním věstníku (např. Sbírka zákonů ČSSR sloužila i pro předpisy národních republik). Obce v České republice nemají povinnost vydávat své věstníky, nicméně musí zajistit zveřejnění svých vyhlášek a nařízení vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů a trvale je zpřístupnit u obecního úřadu; předpisy hlavního města Prahy a krajů se na úředních deskách musí vyhlašovat, pouze pokud nabývají účinnosti dříve než 15 dní po vyhlášení. Právní předpisy obcí v České republice se číslují pořadovými čísly v rámci kalendářního roku, avšak (s výjimkou Prahy) se neseskupují do částek.

Své věstníky mají i mnohé mezinárodní organizace, obchodní společnosti, spolky, církve a jiné organizace.

Promulgační listy států[editovat | editovat zdroj]

Promulgační listy členských států EU[editovat | editovat zdroj]

Promulgační listy členských států Evropské unie[1][2][3]:

  • Malta: Il-Gazzetta tal-Gvern ta' Malta
  • Německo: Bundesgesetzblatt (BGBl.), Bundesanzeiger (BAnz)
  • Nizozemsko: Staatsblad, Nederlandse Staatscourant
  • Polsko: Dziennik Ustaw Rzeczypospolitej Polskiej (Dz. U.), Dziennik Urzędowy Rzeczypospolitej Polskiej „Monitor Polski“ (MP)
  • Portugalsko: Diário da República (DR)
  • Rakousko: Bundesgesetzblatt, Amtsblatt zur Wiener Zeitung
  • Rumunsko: Monitorul Oficial (M. Of.)
  • Řecko: Fill Efimerida Tis Kivernisis (F.E.K.)
  • Slovensko: Zbierka zákonov Slovenskej republiky (Z. z.)
  • Slovinsko: Uradni list Republike Slovenije (UL RS)
  • Spojené království: zákony vycházejí samostatně; The London Gazette, the Belfast Gazette, the Edinburgh Gazett
  • Španělsko: Boletín Oficial del Estado
  • Švédsko: Svensk författningssamling (SFS), Post-och Inrikes Tidningar

Promulgační listy v jiných zemích[editovat | editovat zdroj]

Promulgační listy jiných zemích:

  • Bosna a Hercegovina: Službeni list BiH[4]
  • Makedonie: Služben vesnik na Republika Makedonija (Службен весник на Република Македонија)[5]
  • Chorvatsko: Narodne novine[6]
  • Rusko: Rossijskaja gazeta (Российская газета)
  • Čína: Zhongua Renmin Gongheguo Guowuyuan Gongbao (中华人民共和国国务院公报)[7]
  • Indie: Gazette of India[8]
  • Brazílie: Diario Oficial
  • USA: United States Statutes at Large

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Journal officiel na francouzské Wikipedii.

  1. DIMITROV, KEVIN ALLEN, Veliko; ALLEN, Kevin. Where is Bulgaria Among Others in Terms of Providing Access to Its National Legislation on Internet Free of Charge? [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Monitorul Oficial [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné online. (rumunsky) 
  3. Lex.bg - Закони, правилници, конституция, кодекси, държавен вестник, правилници по прилагане [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné online. (bulharsky) 
  4. JP NIO Službeni list BiH. Info - historijat [online]. c2008, [cit. 2011-04-28]. Dostupné online. (bosensky) 
  5. ЈП Службен весник на Република Македонија. База на податоци на целата законска и подзаконска регулатива од 1945 година до денес [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné online. (makedonsky) 
  6. Institut für Ostrecht. Länderreferate [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné online. (německy) 
  7. East View. Zhonghua renmin gongheguo guowuyuan gongbao [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. Ministry of Urban Development, Government of India: Department of Publication. Employeeloginform [online]. [cit. 2011-04-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]