Proletariát
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Proletariát je označení pro sociální třídu, jejímiž zájmy se pokoušeli legitimizovat svá učení Karl Marx a jeho následovníci. Příslušníci proletariátu (proletáři) nemají prakticky přístup k výrobním prostředkům.
Sociální pozici příslušníků proletariátu důkladně studoval Karl Marx na základě reflexe podmínek raného kapitalismu. V raném kapitalismu, kdy nejsou zajištěna sociální práva (právo na kolektivní vyjednávání, stávku, sociální zabezpečení, zákaz dětské práce, regulace délky pracovní doby a pracovních podmínek atd.), jsou proletáři existenčně závislí na kapitalistech, kteří mají přístup k výrobním prostředkům. Proletáři v důsledku ohrožení hmotnou nouzí jsou nuceni přijímat práci za jakoukoli mzdu a jakýchkoli podmínek, což vede k jejich vykořisťování proletariátu. Proletáři jsou prý z hlediska "buržoazních ideologií" zajímaví jen svou prací a svým potomstvem (budoucími proletáři); proto je označení proletariát odvozeno z latinského proletes (potomstvo).
Vznik proletariátu úzce souvisí s modernizačními procesy a dekonstrukcí tzv. tradiční společnosti. Tyto okolnosti vedly k vytváření sociálních davů (především ve mětech), které úplně pozbyly své samozásobovatelské schopnosti a tím se stali závislí na kapitalistech. První významnou teorii davů vytvořil Le Bon, který upozorňoval na nebezpečí vytváření davů.
Ve 20. století došlo k výraznému zlepšení pozice zaměstnanců v téměř všech vyspělých zemích, což vedlo k zániku proletariátu ve smyslu poměrů 19. století. Protože vyspělé státy nyní garantují naplňování základních sociálních práv, nejsou již zaměstnanci nuceni přijímat práci za jakýchkoli podmínek. Tento vývoj Marx nepředpokládal.
Na konci 19. století podobně radikálně jako komunisté zájmy proletariátu prosazovaly sociální demokraté. Postupným prosazováním vymahatelnosti sociálních práv se mezi oběma skupinami projevovaly ideologické rozdíly. V současné situaci mnohé sociálně demokratické strany (Špidlovská ČSSD, labouristé Tonyho Blaira apod.) se orientovaly doprava. Sociolog Ralf Dahrendorf se dokonce domnívá, že cílů programů sociální demokracie bylo dosaženo, a proto tyto síly ztratily svou identitu.
Původně bylo označení proletář chápáno pejorativně, v současnosti je chápáno především v souvislosti s marxismem.
Jako lumpenproletariát jsou označováni proletáři s nejnižším sociálním postavením. Sociální postavení lumpenproletáře bezprostředně ohrožuje jeho přežití. V 19. století lumpenproletariát tvořili například invalidi, žebráci, ale i kriminální živly.
