Prognostický ústav

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Prognostický ústav ČSAV)
Skočit na: Navigace, Hledání

Prognostický ústav (původně "Kabinet prognóz ČSAV"; lidově prognosťák nebo Jakešova věštírna[1]) byl v letech 19841992 specializovaný odborný ústav, který byl součástí Československé akademie věd (ČSAV), tehdy nejvyšší československé vědecké instituce, na kterou navázala v Česku současná Akademie věd České republiky (AVČR) a na Slovensku Slovenská akademie věd. Pokračovatelem PÚ ČSAV je na Slovensku Prognostický ústav Slovenské akademie věd (PÚ SAV)[2] založený 1. ledna 1989,[3][4] v Česku se prognózováním zabývá např. Centrum pro sociální a ekonomické strategie, Kabinet pro studium vědy, techniky a společnosti Filosofického ústavu AV ČR, Centrum globálních studií nebo Centrum pro teoretická studia.

Oficiálně byl Prognostický ústav zřízen podle sovětského vzoru za účelem hledání cesty z ekonomického a společenského úpadku, kterým komunistický blok tehdy procházel, pomocí prognostiky. Jeho členové byli prognostici, kteří měli formulovat prognózy, tedy matematicky podložené odhady budoucího vývoje především ekonomiky.

Nejasnosti o skutečném poslání[editovat | editovat zdroj]

O neoficiálním poslání a o úspěchu prognostiků v postkomunistickém období kolují teorie, které jsou živeny nápadně nadproporcionálním zastoupením bývalých spolupracovníků Prognostického ústavu v politickém a ekonomickém životě postkomunistické ČSFR a posléze ČR. Zastávali a zastávají vlivné funkce v politických stranách celého parlamentního politického spektra, od levice až po pravici. Z jejich řad se rekrutovali premiéři, ministři a prezidenti, jakož vrcholní činitelé různých institucí.

Některé radikálnější teorie označují Prognostický ústav jako organizaci účelově spoluzaloženou StB a KGB pro udržení vlivu při a po transformaci ekonomického a politického systému, na přímý popud Sovětského svazu.

Méně radikální teorie vysvětlují úspěch prognostiků pouze úzkou spoluprací se skupinou kolem Václava Havla, které chyběli odborníci na ekonomii, již od prvních dnů Sametové revoluce i později ve fázi Občanského fóra.

Dalším faktorem, který spekulace o nejasném poslání Prognostického ústavu dále podněcuje, je přetrvávající nápadný nezájem ze strany současné historické vědy. V odborném výstupu žádného z ústavů zabývajících se moderními dějinami se doposud (k březnu 2013) neobjevila žádná publikace, pojednávající Prognostický ústav jako významný fenomén společenských změn v roce 1989.

Organizační struktura a výzkumné cíle[editovat | editovat zdroj]

Organizační struktura, personální obsazení vedoucích funkcí i míst výzkumných pracovníků jsou doposud neznámé a z důvodu nedostupnosti zdrojů prozatím nezjistitelné, stejně tak jsou doposud neznámé výzkumné cíle a úkoly Prognostického ústavu.

Dokumentace a publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Provozní písemnosti a korespondence Prognostického ústavu jsou uloženy v Masarykově ústavu - Archivu AV ČR. Fond je nezpracovaný a nepřístupný a jeho úplnost proto nelze ověřit. Rozsah fondu je 61 kusů (4.87 bm) kartonů, úředních knih, rukopisů a podacích protokolů.

Odborný výstup Prognostického ústavu je částečně evidován Knihovnou AV ČR, jedná se ale pouze o práce z polistopadového období. Odbornou činnost Prognostického ústavu před listopadem 1989 nelze nijak dokumentovat. Systém AV ČR pro evidenci vědecké práce ASEP ještě nejpozději v roce 2008 uváděl Prognostický ústav jako samostatně prohledávanou jednotku, avšak bez jediné evidované publikace. Databáze Národní knihovny ČR uvádí, že po zrušení Prognostického ústavu jeho fond převzaly Knihovna AV ČR a Národohospodářský ústav AV ČR. Ačkoliv knihovna CERGE-EI mezi svými speciálními archivními sbírkami uvádí i fond bývalého Ekonomického ústavu ČSAV, stejným způsobem získaný fond Prognostického ústavu neuvádí.

Jednou z mála známých předlistopadových publikací a patrně klíčovou a nejvýznamnější publikací Prognostického ústavu vůbec je dokument "Souhrnná prognóza ČSSR do roku 2010" vydaná Prognostickým ústavem v roce 1988 s uvedeným autorstvím "Valtr Komárek a kolektiv", přičemž složení kolektivu nebylo nikdy zveřejněno. Přesto, že byl dokument vypracován na přímou objednávku a pouze pro interní potřebu ÚV KSČ, byl diskutován i na tehdejších neoficiálních ekonomických seminářích a jeho kopie se údajně dostaly i mezi disent. Převratnost tohoto materiálu měla spočívat v tom, že to bylo poprvé, kdy byl stranický a státní aparát ČSSR oficiálně informován o zaostalosti a úpadku československé socialistické ekonomiky a společnosti. Dokument je dodnes nedostupný.

Historie v datech[editovat | editovat zdroj]

Datum vzniku: 1. 4. 1984 (jako "Kabinet prognóz ČSAV", po názvem "Prognostický ústav ČSAV" od roku 1986)
Datum zániku: 14. 10. 1993

Organizace v datech[editovat | editovat zdroj]

  • Název: PROGNOSTICKÝ ÚSTAV ČSAV
  • Sídlo: Praha 1, Opletalova 19, PSČ 11000
  • Identifikační číslo: 00128554
  • Právní forma: Rozpočtová organizace
  • Institucionální sektor: Ústřední vládní instituce
  • Počet zaměstnanců: 25 - 49 zaměstnanců

Členové (neúplný seznam, abecedně)[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. [http://www.i-sn.cz/clanky/dokumenty-doby/listopad-1989-----phdr.-rostislav-janosik.html
  2. Prognostický ústav SAV.
  3. PÚ SAV, História a zameranie ústavu.
  4. PÚ SAV, Zriaďovacia listina .

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]