Procompsognathus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Wikipedie:Jak číst taxobox

Procompsognathus
Stratigrafický výskyt: Svrchní trias
Popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říše: živočichové (Animalia)
Kmen: strunatci (Chordata)
Třída: plazi (Sauropsida)
Nadřád: dinosauři (Dinosauria)
Řád: plazopánví (Saurischia)
Podřád: Theropoda
Čeleď: Coelophysidae
Rod: Procompsognathus
Binomické jméno
Procompsognathus triassicus
Fraas, 1913

Procompsognathus ("Předek rodu Compsognathus") byl malý, poměrně primitivní teropodní dinosaurus, žijící v pozdním triasu (asi před 220-210 miliony let) na území dnešního Německa. Malý dvounohý dravec měřil jen asi 1,2 metru na délku a pravděpodobně se živil hmyzem a drobnými obratlovci. Fosílie tohoto druhu jsou velmi špatně zachované. Někteří vědci proto pochybují, že tento druh byl dinosaurem a považují ho za odvozeného archosaura, s dinosaury pouze příbuzného.

V populární kultuře[editovat | editovat zdroj]

P. triassicus se objevuje i v populární kultuře, a to především v knižní novele Jurský park (1990) spisovatele Michaela Crichtona. Je v něm zobrazen jako pojídač výkalů jiných dinosaurů a také příležitostný saprofág, přiživující se na zdechlinách. V rámci filmu se však tento druh poprvé objevil až ve druhém díle Ztracený svět: Jurský park z roku 1997.

Dvojice těchto dinosaurů se objevuje rovněž v povídce "Poslední cesta" v knize prof. Josefa Augusty "Ztracený svět" (Praha 1960 - Mladá Fronta, knihu ilustroval Zdeněk Burian), kdy se jeden z nich stane objetí velkého Halticosaura

Zdroje[editovat | editovat zdroj]

  • Allen (2004). "The phylogenetic status of Procompsognathus revisited." Journal of Vertebrate Paleontology, 24(3).