Proces

Tento článek pojednává o obecném významu slova proces. Další významy jsou uvedeny v článku Proces (rozcestník).

Proces (latinsky processus) je obecné označení pro postupné a nějak zaměřené děje nebo změny, pro posloupnost stavů nějakého systému. Pro děje náhlé nebo zcela chaotické se slovo proces nepoužívá.

Procesy zákonité a náhodné

Průběh procesu, který lze předvídat, lze označit za proces zákonitý. Opačný případ, kde se děj řídí především stochastickými zákonitostmi, je označován jako proces náhodný (stochastický).

1. Zákonité procesy jsou buď:
   1. Deterministické, to jest takové, že každý následující stav nutně vyplývá z předchozího. Na základě této znalosti o příčinách můžeme takové procesy ve větší nebo menší míře nejen předvídat, ale i ovlivňovat. O takové příčinné (kauzální) vysvětlení přírodních změn a procesů se snaží experimentální vědy a na něm pak mohou být založeny různé technologie. Sem patří například
      1. Procesy chemické (viz Chemická reakce, Biochemický proces)
      2. Procesy mechanické
      3. Procesy výpočetní v počítačích a podobně.
   2. Plánované, kde v každém kroku cíleně uplatňujeme takové prostředky, aby proces probíhal tak, jak chceme a potřebujeme. „Zákonitost“ těchto procesů tedy není dána vlastnostmi skutečnosti samé, nýbrž musí ji do procesu vkládat člověk; proto je vždy jen přibližná a podléhá různým poruchám a fluktuacím. Sem patří například:
      1. Procesy administrativní
      2. Procesy komunikační
      3. Procesy řízení (management)
      4. Procesy soudní (viz soudní řízení)
      5. Procesy legislativní
      6. Procesy výrobní a podobně.
2. Náhodné čili stochastické procesy jsou takové, kde lze další vývoj předvídat jen s určitou pravděpodobností. Sem patří např.:
   1. 1. Procesy meteorologické
      2. Procesy společenské (např. mírové, demokratizační, integrační, výchovné)
      3. Procesy termodynamické a podobně.

Ve skutečnosti jsou reálné procesy vždy do jisté míry stochastické, protože jejich podmínky se nahodile a nepředvídatelně mění, i když třeba jen v úzkých mezích. Představa deterministického procesu je tedy jistou idealizací, která je ovšem pro praktické účely velmi důležitá a výhodná. Každé předvídání a ovládání skutečnosti, přírodní, lidské i společenské, je založeno na nějakém ideálním modelu, který lze zkonstruovat jako deterministický.

Procesy vratné a nevratné

V termodynamice se rozlišují procesy vratné či reverzibilní, při nichž se entropie systému nemění a které tedy mohou při změně parametrů probíhat i opačně, a procesy nevratné (ireverzibilní), spojené s růstem entropie. Viz druhá věta termodynamická.

Pokud proces probíhá tak pomalu, že se systém příliš neodchýlí od rovnovážného stavu, mluvíme o procesu kvazistatickém.

Související články

• Evoluce
• Management
• Procesní právo
• Technologie
• Transformace

Externí odkazy

• (anglicky) [1] What is a process, paper by Gerrit Muller, 2007.