Pro Bowl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Trofej pro nejužitečnějšího hráče Pro Bowlu

Pro Bowl je v profesionálním americkém fotbalu utkání hvězd National Football League (Národní fotbalové ligy, NFL). Od sloučení s konkurenční American Football League (AFL) v roce 1970 je jeho oficiální název AFC-NFC Pro Bowl, a utkávají se v něm nejlepší hráči American Football Conference (AFC, Americké fotbalové konference) a National Football Conference (NFC, Národní fotbalové konference).

Na rozdíl od utkání hvězd v jiných sportech se Pro Bowl neodehrává uprostřed sezóny, ale na jejím konci, týden před Super Bowlem. Oproti nim má také vyšší sledovanost, v roce 2012 ho sledovalo 13,5 milionu televizních diváků[1][2]. Nicméně hlavním zájmem všech klubů je, aby se nezranili jejich hvězdní hráči, takže souboje a srážky nejsou zdaleka tak tvrdé, jako v soutěžních zápasech.

Historie Pro Bowlu[editovat | editovat zdroj]

První profesionální utkání hvězd se odehrálo 15. ledna 1938 v Los Angeles na stadionu Wrigley Field. Účastnili se ho také tři hráči Hollywood Stars a Los Angeles Bulldogs, kteří nebyli členy ligy. "NFL utkání hvězd" se pak hrálo v roce 1940 v Los Angeles, v roce 1941 v New Yorku a 1942 ve Philadelphii. Ačkoli byla utkání původně plánována jako každoroční soutěže, byla po roce 1942 přerušena, protože byla zavedena cestovní omezení během druhé světové války. Během prvních pěti All-Star Games se střetli vždy vítěz ligy a nejlepší hráči z ostatních týmů. První čtyři zápasy vyhráli šampioni ligy, pátý výběr hvězd.

Koncept se nezměnil až do června 1950, kdy byl zaveden nový pod jménem "Pro Bowl". Sponzorem se stala společnost Los Angeles Publishers Association. Bylo rozhodnuto, že se nově proti sobě postaví výběry hvězd dvou existujících divizí. To proto, aby nedocházelo k záměně s "Chicago College All-Star Game", kde proti sobě stanuli šampioni a výběr hvězd. Každý ze dvou týmů vedl trenér vedoucího celku té dané divize.

Prvních 21 zápasů v letech 1951-1972 se hrálo vždy v Los Angeles, poté se dějiště každý rok měnilo až do roku 1980. Od té doby do roku 2009 se utkání přestěhovalo na Aloha Stadium na Honolulu. V roce 2010 se utkání hrálo na Sun Life Stadium, domácím stánku Miami Dolphins, který ten rok hostil také Super Bowl. Bylo to vůbec poprvé, co se Pro Bowl konal před Super Bowlem, navíc s novým pravidlem, že se utkání nezúčastní hráči týmů, kteří nastoupí v Super Bowlu. Pro Bowly v letech 2011 a 2012 se vrátili zpátky na Havajské ostrovy, ale umístění týden před Super Bowlem zůstalo.

Vedení NFL vyjádřilo silné pochybnosti nad konáním dalších Pro Bowlů kvůli nízké kvalitě utkání roku 2012, nicméně kvůli prodaným právům se zápas v roce 2013 uskuteční.

Výběr hráčů[editovat | editovat zdroj]

Před rokem 1995 se výběru hráčů do Pro Bowlu účastnili pouze trenéři a hráči. V současnosti jsou voleni trenéry, hráči samotnými a fanoušky, přičemž každá skupina určuje třetinu startujících. Fanoušci hlasují online na oficiálních stránkách NFL. Jsou určeni také náhradníci pro případ, že by se startující hráč zranil.

Aby mohl být hráč považován za Pro Bowlera pro ten daný rok, musí být buď jedním z vybraných hráčů týmu, nebo musí přijmout pozici náhradníka; ti, kdo odmítnou, nejsou nazýváni Pro Bowlery. Být Pro Bowlerem je otázkou cti, protože tito hráči jsou považováni za elitu NFL.

Hlavními trenéry v Pro Bowlu jsou tradičně poražení trenéři z AFC a NFC Championship games (finále konferencí) té dané sezóny. Ročníky 2010 a 2011 přinesly nové pravidlo: z týmů, které prohrály v semifinále konference, se vybere hlavní trenér, jehož tým měl v základní části nejlepší poměr prohraných a vítězných zápasů. Pokud budou dva se stejnou bilancí, přednost dostane vyšší nasazený do play-off[3]. To proto, aby trenéři měli více času na seznámení se všemi hráči, protože jeden týden od finále konference do Pro Bowlu se ukázal jako nedostatečný.

Ocenění hráčů[editovat | editovat zdroj]

Hráč utkání byl vyhlašován v letech 1951 - 1956. Mezi roky 1957 - 1971 byli ocenění Vynikající Back a Vynikající Lineman, v roce 1972 se toto změnilo na Vynikající ofenzívní hráč a Vynikající defenzivní hráč. V ročnících 1973 - 2007 byl vyhlašován pouze jeden Hráč utkání, i když třikrát tuto cenu dostalo více hráčů. Od utkání v roce 2008 je vyhlašován Nejužitečnější hráč utkání (MVP)[4]. Všichni hráči dostávají za zápas finanční kompenzaci, v roce 2011 do bylo 50 tisíc dolarů pro vítěze a poloviční částka pro poražené[5].

Změny pravidel[editovat | editovat zdroj]

  • Ofenzíva se před snapem nesmí hýbat ani přesouvat
  • Ofenzíva musí mít alespoň jednoho Tight enda ve všech formacích
  • Ofenzíva nesmí mít tři hráče na jedné straně
  • Intentional grounding je povolen
  • Obrana musí vždy hrát v rozestavení 4-3
  • Žádná těsná obrana s výjimkou prvních pěti yardů
  • Žádný blitz
  • Není povoleno běhat při puntech, field gólech a PAT
  • Žádná challenge

Dresy[editovat | editovat zdroj]

Týmy jsou složené z hráčů různých týmů NFL, takže používání jejich vlastních dresů by bylo matoucí. Každý hráč má helmu svého týmu, ale konference NFC používá modro-bílou kombinaci uniformy, zatímco AFC červeno-bílou. Design uniforem se mění každé dva roky a spolu s ním rotují i bílé dresy, které jeden tým obléká. Tato tradice se udržuje od roku 1979. Původně to byl marketingový tah firmy Nike, ale později ho převzal i Reebok, který dodával dresy mezi léty 2002 - 2010.

Hráči v prvních Pro Bowlech mezi NFL Western a Eastern divizemi užívali v 50. a do poloviny 60. let stále stejné uniformy: východní divize využívala fialové dresy s bílými číslicemi a bílými nárameníky, bílé kalhoty, červené ponožky a červenou helmou. Západní divize užívala bílé dresy s modrými číslicemi, bílé kalhoty s modrými pruhy, modré ponožky i helmy. Paradoxně tak "hostující" Eastern divize používali tmavé, "domácí" dresy. Mezi roky 1967 - 1970 používali oba týmy zlaté helmy s logem NFL na stranách, ale hráči z Eastern divize měli červeno-bílo-červený pruh, zatímco Western divize modro-bílo-modrý. Ve skutečnosti si každý hráč do Los Angeles přivezl svou vlastní helmu, která pak byla přebarvena a vyzdobena podle potřeby. V prvních letech AFC-NFC Pro Bowlu hráči nenosili své vlastní helmy a barvy dresů byly dány trvale. Konference AFC používala červené helmy s bílým A na straně, bílé dresy a červené kalhoty, zatímco NFC bílé helmy s modrým N, modré dresy a bílé kalhoty.

Dva hráči, kteří jsou vybráni do Pro Bowlu a nosí stejné číslo, ho mohou v utkání použít. Ukázkovým příkladem je Pro Bowl 2008, kdy několik hráčů Washingtonu Redskins použilo stejné číslo 21. Šlo o Chrise Samuelse, Chrise Cooleyho a Ethana Albrighta, kteří toto číslo normálně nenosí, ale v tomto případě ho použili jako vzpomínku na zavražděného spoluhráče Seana Taylora[6].

Výsledky utkání[editovat | editovat zdroj]

NFL All-Star Games (1939 - 42)[editovat | editovat zdroj]

V těchto zápasech nebyli vyhlašováni nejužitečnější hráči
Ročník Datum Skóre Stadion Počet diváků Hlavní trenéři
1938 15. ledna 1939 New York Giants 13-10 Pro All-Stars Wrigley Field, Los Angeles 20,000 AS: Ray Flaherty, Washington Redskins a Gus Henderson, Detroit Lions
NY: Steve Owen
1939 14. ledna 1940 Green Bay Packers 16-7 NFL All-Stars Gilmore Stadium, Los Angeles 18,000 AS: Steve Owen, New York Giants
GB: Curly Lambeau
1940 29. prosince 1940 Chicago Bears 28-14 NFL All-Stars Gilmore Stadium, Los Angeles 21,624 AS: Ray Flaherty, Washington Redskins
CB: George Halas
1941 4. ledna 1942 Chicago Bears 35-24 NFL All-Stars Polo Grounds, New York City 17,725 AS: Steve Owen, New York Giants
CB: George Halas
1942 27. prosince 1942 NFL All-Stars 17-14 Washington Redskins Shibe Park, Philadelphia 18,671 AS: Hunk Anderson, Chicago Bears
WR: Ray Flaherty
  • 1943-50-žádné zápasy

NFL Pro Bowly (1951 - 70)[editovat | editovat zdroj]

Ročník Datum Skóre Celková bilance Nejužitečnější hráč Stadion[7] Počet diváků Hlavní trenéři
1950 14. ledna 1951 American Conference 28-27 National Conference AC 1-0 Otto Graham, Cleveland Browns, Quarterback Los Angeles Memorial Coliseum 53,676 AC: Paul Brown, Cleveland Browns
NC: Joe Stydahar, Los Angeles Rams
1951 12. ledna 1952 National Conference 30-13 American Conference 1-1 Dan Towler, Los Angeles Rams, Running back Los Angeles Memorial Coliseum 19,400 AC: Paul Brown, Cleveland Browns
NC: Joe Stydahar, Los Angeles Rams
1952 10. ledna 1953 National Conference 27-7 American Conference NC 2-1 Don Doll, Detroit Lions, Defensive back Los Angeles Memorial Coliseum 34,208 AC: Paul Brown, Cleveland Browns
NC: Buddy Parker, Detroit Lions
1953+ 17. ledna 1954 East 20-9 West 2-2 Chuck Bednarik, Philadelphia Eagles, Linebacker Los Angeles Memorial Coliseum 44,214 EC: Paul Brown, Cleveland Browns
WC: Buddy Parker, Detroit Lions
1954 16. ledna 1955 West 26-19 East West 3-2 Billy Wilson, San Francisco 49ers, Wide receiver Los Angeles Memorial Coliseum 43,972 EC: Jim Trimble, Philadelphia Eagles
WC: Buck Shaw, San Francisco 49ers
1955 15. ledna 1956 East 31-30 West 3-3 Ollie Matson, Chicago Cardinals, Running back Los Angeles Memorial Coliseum 37,867 EC: Joe Kuharich, Washington Redskins
WC: Sid Gillman, Los Angeles Rams
1956 13. ledna 1957 West 19-10 East West 4-3 Back: Bert Rechichar, Baltimore Colts
Lineman: Ernie Stautner, Pittsburgh Steelers
Los Angeles Memorial Coliseum 44,177 EC: Jim Lee Howell, New York Giants
WC: Paddy Driscoll, Chicago Bears
1957 12. ledna 1958 West 26-7 East 5-3 Back: Hugh McElhenny, San Francisco 49ers
Lineman: Gene Brito, Washington Redskins
Los Angeles Memorial Coliseum 66,634 EC: Buddy Parker, Pittsburgh Steelers
WC: George Wilson, Detroit Lions
1958 11. ledna 1959 East 28-21 West 5-4 Back: Frank Gifford, New York Giants
Lineman: Doug Atkins, Chicago Bears
Los Angeles Memorial Coliseum 72,250 EC: Jim Lee Howell, New York Giants
WC: Weeb Ewbank, Baltimore Colts
1959 17. ledna 1960 West 38-21 East 6-4 Back: Johnny Unitas, Baltimore Colts
Lineman: Eugene Lipscomb, Pittsburgh Steelers
Los Angeles Memorial Coliseum 56,876 EC: Buck Shaw, Philadelphia Eagles
WC: Red Hickey, San Francisco 49ers
1960 15. ledna 1961 West 35-31 East 7-4 Back: Johnny Unitas, Baltimore Colts
Lineman: Sam Huff, New York Giants
Los Angeles Memorial Coliseum 62,971 EC: Buck Shaw, Philadelphia Eagles
WC: Vince Lombardi, Green Bay Packers
1961 14. ledna 1962 West 31-30 East 8-4 Back: Jim Brown, Cleveland Browns
Lineman: Henry Jordan, Green Bay Packers
Los Angeles Memorial Coliseum 57,409 EC: Allie Sherman, New York Giants
WC: Norm Van Brocklin, Minnesota Vikings
1962 13. ledna 1963 East 30-20 West 8-5 Back: Jim Brown, Cleveland Browns
Lineman: Eugene Lipscomb, Pittsburgh Steelers
Los Angeles Memorial Coliseum 61,374 EC: Allie Sherman, New York Giants
WC: Vince Lombardi, Green Bay
1963 12. ledna 1964 West 31-17 East 9-5 Back: Johnny Unitas, Baltimore Colts
Lineman: Gino Marchetti, Baltimore Colts
Los Angeles Memorial Coliseum 67,242 EC: Allie Sherman, New York Giants
WC: George Halas, Chicago Bears
1964 10. ledna 1965 West 34-14 East 10-5 Back: Fran Tarkenton, Minnesota Vikings
Lineman: Terry Barr, Detroit Lions
Los Angeles Memorial Coliseum 60,598 EC: Blanton Collier, Cleveland Browns
WC: Don Shula, Baltimore Colts
1965 15. ledna 1966 East 36-7 West 10-6 Back: Jim Brown, Cleveland Browns
Lineman: Dale Meinert, St. Louis Cardinals
Los Angeles Memorial Coliseum 60,124 EC: Blanton Collier, Cleveland Browns
WC: Vince Lombardi, Green Bay Packers
1966 22. ledna 1967 East 20-10 West 10-7 Back: Gale Sayers, Chicago Bears
Lineman: Floyd Peters, Philadelphia Eagles
Los Angeles Memorial Coliseum 15,062 EC: Tom Landry, Dallas Cowboys
WC: George Allen, Los Angeles Rams
1967 21. ledna 1968 West 38-20 East 11-7 Back: Gale Sayers, Chicago Bears
Lineman: Dave Robinson, Green Bay Packers
Los Angeles Memorial Coliseum 53,289 EC: Otto Graham, Washington Redskins
WC: Don Shula, Baltimore Colts
1968 19. lenda 1969 West 10-7 East 12-7 Back: Roman Gabriel, Los Angeles Rams
Lineman: Merlin Olsen, Los Angeles Rams
Los Angeles Memorial Coliseum 32,050 EC: Tom Landry, Dallas Cowboys
WC: George Allen, Los Angeles Rams
1969 18. ledna 1970 West 16-13 East 13-7 Back: Gale Sayers, Chicago Bears
Lineman: George Andrie, Dallas Cowboys
Los Angeles Memorial Coliseum 57,786 EC: Tom Fears, New Orleans Saints
WC: Norm Van Brocklin, Atlanta Falcons

+ Konference přejmenovány na NFL Western a Eastern Conference

AFC-NFC Pro Bowly (1971 - současnost)[editovat | editovat zdroj]

Ročník Datum Skóre Celková bilance Nejužitečnější hráč Stadion Počet diváků Hlavní trenéři
1970 24. ledna 1971 NFC 27-6 AFC NFC 1-0 Lineman: Fred Carr, Green Bay Packers
Back: Mel Renfro, Dallas Cowboys
Los Angeles Memorial Coliseum 48,222 AFC: John Madden, Oakland Raiders
NFC: Dick Nolan, San Francisco 49ers
1971 23. ledna 1972 AFC 26-13 NFC 1-1 Obrana: Willie Lanier, Kansas City Chiefs
Ofenzíva: Jan Stenerud, Kansas City Chiefs
Los Angeles Memorial Coliseum 53,647 AFC: Don McCafferty, Baltimore Colts
NFC: Dick Nolan, San Francisco 49ers
1972 21. ledna 1973 AFC 33-28 NFC AFC 2-1 O. J. Simpson, Buffalo Bills, Running back Texas Stadium, Irving, Texas 37,091 AFC: Chuck Noll, Pittsburgh Steelers
NFC: Tom Landry, Dallas Cowboys
1973 20. ledna 1974 AFC 15-13 NFC 3-1 Garo Yepremian, Miami Dolphins, Placekicker Arrowhead Stadium, Kansas City, Missouri 66,918 AFC: John Madden, Oakland Raiders
NFC: Tom Landry, Dallas Cowboys
1974 20. ledna 1975[8] NFC 17-10 AFC 3-2 James Harris, Los Angeles Rams, Quarterback Miami Orange Bowl, Miami, Florida 26,484 AFC: John Madden, Oakland Raiders
NFC: Chuck Knox, Los Angeles Rams
1975 26. 1976[8] NFC 23-20 AFC 3-3 Billy Johnson, Houston Oilers, Kick returner Louisiana Superdome, New Orleans, Louisiana 30,546 AFC: John Madden, Oakland Raiders
NFC: Chuck Knox, Los Angeles Rams
1976 17. ledna 1977[8] AFC 24-14 NFC AFC 4-3 Mel Blount, Pittsburgh Steelers, Safety The Kingdome, Seattle, Washington 64,752 AFC: Chuck Noll, Pittsburgh Steelers
NFC: Chuck Knox, Los Angeles Rams
1977 23. ledna 1978[8] NFC 14-13 AFC 4-4 Walter Payton, Chicago Bears, Running back Tampa Stadium, Tampa, Florida 51,337 AFC: John Madden, Oakland Raiders
NFC: Bud Grant, Minnesota Vikings
1978 29. ledna 1979[8] NFC 13-7 AFC NFC 5-4 Ahmad Rashad, Minnesota Vikings, Wide receiver Los Angeles Memorial Coliseum, Los Angeles, California 46,281 AFC: Bum Phillips, Houston Oilers
NFC: Ray Malavasi, Los Angeles Rams
1979 27. ledna 1980 NFC 37-27 AFC 6-4 Chuck Muncie, New Orleans Saints, Running back Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 49,800 AFC: Bum Phillips, Houston Oilers
NFC: John McKay, Tampa Bay Buccaneers
1980 1. února 1981 NFC 21-7 AFC 7-4 Eddie Murray, Detroit Lions, Placekicker Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,360 AFC: Don Coryell, San Diego Chargers
NFC: Tom Landry, Dallas Cowboys
1981 31. ledna 1982 AFC 16-13 NFC 7-5 Lee Roy Selmon, Tampa Bay Buccaneers, Defensive end
Kellen Winslow, San Diego Chargers, Tight end
Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,402 AFC: Don Coryell, San Diego Chargers
NFC: Tom Landry, Dallas Cowboys
1982 6. února 1983 NFC 20-19 AFC 8-5 Dan Fouts, San Diego Chargers, Quarterback
John Jefferson, Green Bay Packers, Wide receiver
Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 49,883 AFC: Walt Michaels, New York Jets
NFC: Tom Landry, Dallas Cowboys
1983 29. ledna 1984 NFC 45-3 AFC 9-5 Joe Theismann, Washington Redskins, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,445 AFC: Chuck Knox, Seattle Seahawks
NFC: Bill Walsh, San Francisco 49ers
1984 27. ledna 1985 AFC 22-14 NFC 9-6 Mark Gastineau, New York Jets, Defensive end Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,385 AFC: Chuck Noll, Pittsburgh Steelers
NFC: Mike Ditka, Chicago Bears
1985 2. února 1986 NFC 28-24 AFC 10-6 Phil Simms, New York Giants, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,101 AFC: Don Shula, Miami Dolphins
NFC: John Robinson, Los Angeles Rams
1986 1. února 1987 AFC 10-6 NFC 10-7 Reggie White, Philadelphia Eagles, Defensive end Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,101 AFC: Marty Schottenheimer, Cleveland Browns
NFC: Joe Gibbs, Washington Redskins
1987 7. února 1988 AFC 15-6 NFC 10-8 Bruce Smith, Buffalo Bills, Defensive end Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,113 AFC: Marty Schottenheimer, Cleveland Browns
NFC: Jerry Burns, Minnesota Vikings
1988 29. ledna 1989 NFC 34-3 AFC 11-8 Randall Cunningham, Philadelphia Eagles, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,113 AFC: Marv Levy, Buffalo Bills
NFC: Mike Ditka, Chicago Bears
1989 4. února 1990 NFC 27-21 AFC 12-8 Jerry Gray, Los Angeles Rams, Cornerback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,445 AFC: Bud Carson, Cleveland Browns
NFC: John Robinson, Los Angeles Rams
1990 3. února 1991 AFC 23-21 NFC 12-9 Jim Kelly, Buffalo Bills, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,345 AFC: Art Shell, Los Angeles Raiders
NFC: George Seifert, San Francisco 49ers
1991 2. února 1992 NFC 21-15 AFC 13-9 Michael Irvin, Dallas Cowboys, Wide receiver Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,209 AFC: Dan Reeves, Denver Broncos
NFC: Wayne Fontes, Detroit Lions
1992 7. února 1993 AFC 23-20 NFC po prodloužení 13-10 Steve Tasker, Buffalo Bills, Gunner Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,007 AFC: Don Shula, Miami Dolphins
NFC: George Seifert, San Francisco 49ers
1993 6. února 1994 NFC 17-3 AFC 14-10 Andre Rison, Atlanta Falcons, Wide receiver Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,026 AFC: Marty Schottenheimer, Kansas City Chiefs
NFC: George Seifert, San Francisco 49ers
1994 5.února 1995 AFC 41-13 NFC 14-11 Marshall Faulk, Indianapolis Colts, Running back Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 49,121 AFC: Bill Cowher, Pittsburgh Steelers
NFC: Barry Switzer, Dallas Cowboys
1995 4. února 1996 NFC 20-13 AFC 15-11 Jerry Rice, San Francisco 49ers, Wide receiver Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,034 AFC: Ted Marchibroda, Indianapolis Colts
NFC: Mike Holmgren, Green Bay Packers
1996 2. února 1997 AFC 26-23 NFC po prodloužení 15-12 Mark Brunell, Jacksonville Jaguars, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,031 AFC: Tom Coughlin, Jacksonville Jaguars
NFC: Dom Capers, Carolina Panthers
1997 1. února 1998 AFC 29-24 NFC 15-13 Warren Moon, Seattle Seahawks, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 49,995 AFC: Bill Cowher, Pittsburgh Steelers
NFC: Steve Mariucci, San Francisco 49ers
1998 7. února 1999 AFC 23-10 NFC 15-14 Keyshawn Johnson, New York Jets, Wide receiver
Ty Law, New England Patriots, Cornerback
Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,075 AFC: Bill Belichick, New York Jets
NFC: Dennis Green, Minnesota Vikings
1999 6. února 2000 NFC 51-31 AFC 16-14 Randy Moss, Minnesota Vikings, Wide receiver Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,112 AFC: Tom Coughlin, Jacksonville Jaguars
NFC: Tony Dungy, Tampa Bay Buccaneers
2000 4. února 2001 AFC 38-17 NFC 16-15 Rich Gannon, Oakland Raiders, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,128 AFC: Jon Gruden, Oakland Raiders
NFC: Dennis Green, Minnesota Vikings
2001 9. února 2002[9] AFC 38-30 NFC 16-16 Rich Gannon, Oakland Raiders, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,301 AFC: Bill Cowher, Pittsburgh Steelers
NFC: Andy Reid, Philadelphia Eagles
2002 2. února 2003 AFC 45-20 NFC AFC 17-16 Ricky Williams, Miami Dolphins, Running back Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,125 AFC: Jeff Fisher, Tennessee Titans
NFC: Andy Reid, Philadelphia Eagles
2003 8. února 2004 NFC 55-52 AFC 17-17 Marc Bulger, St. Louis Rams, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,127 AFC: Tony Dungy, Indianapolis Colts
NFC: Andy Reid, Philadelphia Eagles
2004 13. února 2005 AFC 38-27 NFC AFC 18-17 Peyton Manning, Indianapolis Colts, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,225 AFC: Bill Cowher, Pittsburgh Steelers
NFC: Jim L. Mora, Atlanta Falcons
2005 12. února 2006 NFC 23-17 AFC 18-18 Derrick Brooks, Tampa Bay Buccaneers, Linebacker Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,190 AFC: Mike Shanahan, Denver Broncos
NFC: John Fox, Carolina Panthers
2006 10. února 2007[9] AFC 31-28 NFC AFC 19-18 Carson Palmer, Cincinnati Bengals, Quarterback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,410 AFC: Bill Belichick, New England Patriots
NFC: Sean Payton, New Orleans Saints
2007 10. února 2008 NFC 42-30 AFC 19-19 Adrian Peterson, Minnesota Vikings, Running Back Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 50,044 AFC: Norv Turner, San Diego Chargers
NFC: Mike McCarthy, Green Bay Packers
2008 8. února 2009 NFC 30-21 AFC NFC 20-19 Larry Fitzgerald, Arizona Cardinals, Wide receiver Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 49,958 AFC: John Harbaugh, Baltimore Ravens
NFC: Andy Reid, Philadelphia Eagles
2009 31. ledna 2010 AFC 41-34 NFC 20-20 Matt Schaub, Houston Texans, Quarterback Sun Life Stadium, Miami Gardens, Florida 70,697 AFC: Norv Turner, San Diego Chargers
NFC: Wade Phillips, Dallas Cowboys
2010 30. ledna 2011 NFC 55-41 AFC NFC 21-20 DeAngelo Hall, Washington Redskins, Cornerback Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 49,338 AFC: Bill Belichick, New England Patriots
NFC: Mike Smith, Atlanta Falcons
2011 29. ledna 2012 AFC 59-41 21-21 Brandon Marshall, Miami Dolphins, Wide receiver Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 48,423 AFC: Gary Kubiak, Houston Texans
NFC: Mike McCarthy, Green Bay Packers
2012 27. ledna 2013 NFC 62-35 NFC 22-21 Kyle Rudolph, Minnesota Vikings, Tight end Aloha Stadium, Honolulu, Havaj 47,134 AFC: John Fox, Denver Broncos
NFC: Mike McCarthy, Green Bay Packers

Rekordy[editovat | editovat zdroj]

  • Jeff Blake drží rekord v nejdelší zkompletované přihrávce: 93 yardů
  • Merlin Olsen a Bruce Matthews se zúčastnili 14 Pro Bowlů za sebou
  • Hráči Baltimore/Indianapolis Colts získali sedmkrát MVP, nejvíc ze všech
  • Quarterbaci získali 16x MVP, druzí Wide receiveři 8x
  • Pouze dvakrát došlo na prodloužení, obě utkání získala AFC
  • Sean Taylor byl v sezóně 2007/8 jako první Pro Bowler v historii zvolen posmrtně
  • John Earl Madden a Tom Landry odtrénovali nejvíce zápasů, 5
  • Trenéři Pittsburghu Bill Cowher a Chuck Noll mají nejvíc vítězství, Cowher 4 a Noll 3
  • Nejvíc vybraných hráčů z jednoho týmu měli Dallas Cowboys v sezóně 2007/8, 13
  • Nejvíc bodů v jednom utkání získala AFC v roce 2012 (59). Nejvíc bodů zaznamenaných poraženým týmem zaznamenala AFC v roce 2004 (52)
  • Marshall Faulk a Adrian Peterson jsou jedinými nováčky v historii NFL, kteří získali jak ocenění Ofenzivní nováček roku, tak Nejužitečnější hráč Pro Bowlu v jedné sezóně
  • Defenzivní lineman Joe Klecko je jediným hráčem, který startoval v Pro Bowlu na třech různých pozicích (Defensive end, Defensive tackle a Nose Tackle)
  • DeSean Jackson je jediným hráčem, který byl nominován do jednoho Pro Bowlu na dvou různých pozicích (wide receiver a kick returner)

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pro Bowl na anglické Wikipedii.

  1. NFC reels in five picks to throttle AFC in Pro Bowl. ESPN.com. . Dostupné online [cit. 31-01-2011].  
  2. FLETCHER, Dan. Is the NFL Pro Bowl Broken?. Time. 29-01-2010. Dostupné online [cit. 31-01-2011].  
  3. WYCHE, Steve. Pro Bowl selections, like game itself, will have new wrinkles [online]. NFL.com, 2009-12-28, [cit. 2010-01-11]. Dostupné online.  
  4. All-Time Results. 2011 NFL Pro Bowl Official Game Program. NFL Publishing, 2011, s. 191-92. Dostupné online [cit. 2011-02-02].  
  5. Brandon Marshall catches Pro Bowl-record 4 TDs in AFC's win. ESPN.com. 2012-01-30. Dostupné online.  
  6. CORBETT, Jim. Peterson helps NFC roar back for Pro Bowl crown. USA Today. 2008-02-11. Dostupné online [cit. 2008-10-20].  
  7. The 1952 Pro Bowl [online]. [cit. 2008-10-20]. Dostupné online.  
  8. a b c d e Pondělní večerní zápas.
  9. a b Sobotní večerní zápas.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]