Prizren
| Prizren Призрен | |
|---|---|
 Kamenný most přes řeku Prizrenska Bistrica z dob Osmanské říše | |
 vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 42°12′47″ s. š., 20°44′20″ v. d. |
| Nadmořská výška | 450 m n. m. |
| Stát |  Kosovo |
  Prizren | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 640 km² |
| Počet obyvatel | 178 112 |
| Hustota zalidnění | 278,3 obyv./km² |
| Etnické složení | Albánci (78 %), Bosňáci (12,5 %), Turci (5,1 %), Romové (3 %), Srbové (0,1 %) |
| Správa | |
| Starosta | Ramadan Muja |
| Oficiální web | kk |
| Telefonní předvolba | (+381) 029 |
| PSČ | 20000-20080 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prizren (v srbské cyrilici Призрен, albánsky Prizreni) je město v jižní části Kosova, v podhůří pohoří Šar s nadmořskou výškou okolo 450 m n. m. V celé opštině Prizren žilo v roce 2002 asi 221 tisíc obyvatel, z toho ve městě Prizren žilo 178 112 obyvatel. Městem protéká řeka Prizrenska Bistrica. Má zachovalé historické centrum (Shadervan) s památkami z dob Osmanské říše.
Historie
Kontinuální osídlení na místě města Prizren existuje již od dob Římské říše jako zastávka na obchodní trase, spojující města Lezhë a Niš.[1] Ve 2. století vznikla osada s názvem Theranda. Roku 1079 je pak poprvé připomínána pod současným názvem (v staroslověnštině Призрѣнь), který znamenal pevnost viděnou z dálky (ne nepodobný původ názvu měla např. česká ves Přízřenice). Latinský název Prisadriana byl poprvé zmíněn v roce 1019.[1] Dodnes je dominantou města pevnost Kalaja, nacházející se na skalním ostrohu nad řekou.
Pod tureckou správu se Prizren dostal nejspíše v letech 1455–1459. V dobách existence Osmanské říše bylo město sídlem Prizrenského vilájetu, jedné z tureckých správních jednotek. Díky tomu se mohlo stát regionálním centrem a střediskem obchodníků a řemeslníků. Bylo to také centrum kultury; malířství a básnictví. Pocházel odtud básník Suzi Čelebija.[1] V závěru 19. století byl Prizren jedním z největších Albánci obývaných měst. Roku 1878 byla právě zde zformována tzv. Prizrenská liga, albánská národní organizace usilující o sjednocení všech Albánců do jednoho státu.
Roku 1915 v Prizrenu zasedala naposledy vláda srbského království, nedlouho poté, co vláda a část vojska odešly přes Albánii na Korfu a později do exilu.
V roce 1918 se stal Prizren součástí Jugoslávie, což přivítalo především pravoslavné obyvatelstvo. Jugoslávská správa zde vytvořila sídlo okruhu a zřídila soud. Bylo vybudováno zanedbatelné množství průmyslu a zavedena železnice.[zdroj?]
Po druhé světové válce bylo rozhodnuto, že se stane kosovskou metropolí, avšak to trvalo pouze krátce - nakonec se správním centrem oblasti stala Priština. V roce 1956 se ve městě konal tzv. prizrenský proces, ve kterém komunistická moc ve vykonstruovaném procesu odsoudila údajné kolaboranty s Hodžovou Albánií. V poválečném období vznikaly v Prizrenu a okolí továrny, jejichž vznik umožnil rozsáhlý program industrializace Kosova. Počet obyvatel města rapidně vzrostl, neboť se do Prizrenu začali sestěhovávat obyvatelé ze sousedních vesnic. Od roku 1963 měl Prizren i napojení na železniční síť.
V roce 1979 poničila město veliká povodeň, při které řeka Prizrenska Bistrica strhla většinu mostů.[2]
Během války na konci 90. let došlo ke změně etnické struktury obyvatelstva v neprospěch srbské menšiny. Od roku 1999 bylo město pod mezinárodní správou a od roku 2008 je součástí republiky Kosovo, uznané však pouze některými zeměmi z mezinárodního společenství. Od roku 2011 má Prizren dálniční spojení s Albánií.
Osobnosti
Z Prizrenu pocházejí následující známé osobnosti:
- Ivica Dačić, srbský premiér
- Kolë Shiroka, kosovskoalbánský politik
- Bekim Fehmiu, kosovskoalbánský herec
Reference
- ↑ a b c STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-5. Kapitola Prizren, s. 345. (srbština)
- ↑ STAMENKOVIĆ, Srboljub. Geografska enciklopedija naselja Srbije 3 (M-R). Beograd: Stručna knjiga, 2000. ISBN 86-82657-14-5. Kapitola Prizren, s. 344. (srbština)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prizren na Wikimedia Commons - Oficiální stránky opštiny Prizen (anglicky, srbsky, albánsky)
