Predátor

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Na tento článek je přesměrováno heslo Dravec. Další významy jsou uvedeny na stránkách Predátor (rozcestník) a Dravci.
Lev pustinný – jeden z nejznámějších zástupců afrických predátorů.

Pojem predátor může být definován dvěma mírně odlišnými způsoby, obecně se však o něm dá hovořit jako o živém organismu, jehož přežití je závislé na usmrcení jiného živého organismu, a to z důvodu jeho konzumace. Cíl predátorovy potravy označujeme jako kořist.

Definice

Z hlediska ekologie může být predátor brán

  • v užším slova smyslu jako vrcholný článek pastevně-kořistnického potravního řetězce. Vždy se tedy striktně jedná o masožravý (popř. všežravý) druh žijící dravým způsobem života. To znamená, že potravu, která je vždy živočišného původu, získává buď aktivním lovením kořisti, či pasivním vyčkáváním, až kořist přijde sama. Příkladem jsou např. jaguár, kosatka, jestřáb, slíďák, z všežravců např. medvěd.

Poznámka: Rozdíl mezi pravou predací – pojídání semen – a pastvou je v tom, že při spásání rostlin není zkonzumována rostlina celá, nýbrž pouhá její část. Rostliny jsou navíc uzpůsobeny k regeneraci ztracených částí svého těla.

Matematické modely predátor-kořist

Závislost množství kořisti na množství predátora lze ve zkratce vyjádřit následujícím způsobem:
Čím více přibývá kořisti, tím více s jistým zpožděním přibývá predátor. Větší množství predátora zvýší tlak na kořist, a té tak začne ubývat. Posléze s klesajícím množstvím kořisti začne klesat i množství predátora, kterému ubývá potrava. S ubývajícím množství predátora se pokles kořisti zastaví a její množství začne opět stoupat.
Klasické oscilace predátora a kořisti byly v přírodě popsány především v případech, kdy predátor má jen jednu převažující kořist: tedy především vlk + zajíc bělák a liška polární + lumík v polárních oblastech. Délka oscilace kolísá mezi 6 a 10 lety podle podmínek prostředí.

Obecný matematický model:

  • dx/dt = x * f(x) g(x,y) * y
  • dy/dt = h(x,y) * y d * y

Vysvětlivky:

  • x – množství kořisti
  • y – množství predátora
  • f(x) – dynamika růstu populace kořisti (viz populační dynamika) bez přítomnosti dravce
  • g(x,y) – funkcionální odezva
  • h(x,y) – numerická odezva, většinou k-násobek funkcionální odezvy (vyjadřuje účinnost přeměny biomasy kořisti na biomasu predátora)
  • d * y – exponenciální vymírání populace dravce (dělo by se, kdyby nebyla přítomna kořist – předchozí člen by byl nulový)

Funkcionální odezva g(x,y) – závislost množství sežraných jedinců na nabídce kořisti x:

  • Lotka-Volterovský vztah – lineární závislost g(x,y) = ax, čím více kořisti, tím více je jí sežráno (bez omezení) – v praxi neexistuje, je to jen idealizovaný vztah.
  • Holing I – upravený Lotka-Volterovský vztah s maximálním limitem, tj. lineární vztah až do míry maximálního nasycení g(x,y) = ax pro ax < S, g(x,y) = S pro ax > S – funguje např. u filtrátorů planktonu.
  • Holing II – čím víc je predátor nasycen, tím méně je ochoten hledat svou kořist, funkce roste limitně k míře maximálního nasycení, tj. nebo – funguje např. u bezobratlých.
  • Holing III – typický pro rozhodování mezi dvěma typy kořisti, hojnější kořist je výrazně preferována (učení se jejímu lovu/sběru), tj. nebo – funguje např. u některých ptáků a savců.

Související pojmy

Reference

  1. BOROVIČKA, Jan. Houby na houbách. In: iDnes.cz [online]. 20. 9. 2010 [cit. 20. 1. 2017]. Dostupné z: http://borovicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=155370

Externí odkazy