Pravidla hry go

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Příklad sebrání skupiny dvou kamenů. Bílý tahem na A odebírá černé skupině poslední svobodu (skupina byla před tím v atari) a odebírá ji z desky

Pravidla hry Go jsou sice velice podobná ve všech zemích, kde se hra go hraje, ale v některých podrobnostech se liší.

Stručná pravidla[editovat | editovat zdroj]

  1. Hraje se na čtvercové desce 19×19 průsečíků. Hráči – černý a bílý – střídavě kladou kameny na volné průsečíky. Položené kameny se po desce dále nijak neposunují. Začíná černý.
  2. Několik kamenů stejné barvy tvoří tzv. skupinu, pokud spolu těsně sousedí (tj. z každého lze na libovolný jiný přejít kroky svisle a vodorovně po kamenech vlastní barvy). Prázdný průsečík sousedící se skupinou se nazývá svoboda skupiny. Pokud hráč svým tahem odejme soupeřově skupině poslední svobodu, vyjme tuto skupinu z desky a nechá si kameny jako tzv. zajatce.
  3. Je zakázáno provést sebevraždu (sebrat svým tahem své skupině poslední volný průsečík). Pokud ovšem hráč svým tahem zajme soupeřovy kameny, o sebevraždu se nejedná, protože takto jeho skupina nezůstane bez svobod.
  4. Hráč nesmí svým tahem na desce způsobit opakování pozice těsně před soupeřovým tahem (pravidlo コウ). Pojmem pozice je míněna situace na celé desce.
  5. Hráč se může svého tahu vzdát slovem pass. Pokud to udělají oba hráči ihned po sobě, partie končí. Hráči se shodnou na tom, které skupiny by byly nepochybně zajaty; takové skupiny si soupeř vezme jako zajatce. (Neshody jsou velmi řídké a řeší se dohráním situace podle zvláštních pravidel, například tak, že za každý hráčův pass získá soupeř bod navíc.) Oba soupeři pak spočítají své skóre, které je tvořeno prázdnými průsečíky v území, které ohraničili, a zajatci, které získali. Hráč s větším počtem bodů vyhrává. Pro kompenzaci výhody prvního tahu se obvykle bílému přičítá tzv. komi, které činí nejčastěji 5,5, 6,5, nebo 7,5 bodu (polovina bodu zajišťuje nemožnost remízy).

Pravidla podrobně[editovat | editovat zdroj]

Hraje se na čtvercové desce 19×19 průsečíků.[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku goban.

Toto pravidlo platí obecně pro všechny partie, které nejsou cvičné nebo na záměrně menší desce. Větší desky se nepoužívají. Menší gobany jsou také čtvercové a vesměs s lichým počtem průsečíků.

Poznámka: Ve skutečnosti není obvykle deska přesně čtvercová, ale má tvar obdélníka, s delší stranou ve směru spojnice hráčů. Protože se na ni hráči ze svých pozic dívají šikmo, jeví se jim tak bližší čtverci, než kdyby skutečně měla tvar čtverce.

Hráči – černý a bílý – střídavě kladou kameny na volné průsečíky.[editovat | editovat zdroj]

Toto pravidlo platí obecně. Každý hráč se může svého tahu vzdát (slovem pass) .

Začíná černý[editovat | editovat zdroj]

Toto pravidlo plně platí v rovných partiích. V případě, že se hrají partie s handicapem, považuje se za tah černého položení handicapových kamenů. První tah pak provede bílý. Způsob, jak klást handicapové kameny se může lišit. Běžné je kladení na určené body v určeném pořadí, ale v historii existovala i pravidla, umožňující černému položit kameny kamkoliv.

Braní kamenů[editovat | editovat zdroj]

Kameny, které jsou přímo spojeny čarami mezi průsečíky, tvoří jeden celek - skupinu. Pokud dojde k braní, musí být celá tato skupina sebrána naráz.

Z každé skupiny, která je na gobanu, musí vést alespoň jedna spojnice na neobsazený průsečík. Každý takový volný průsečík se nazývá svoboda skupiny. Pokud skupina přijde tahem soupeře o poslední svobodu, je odebrána z hrací desky.

Poznámka: Samostatný kámen, položený mimo okraj gobanu, má čtyři svobody. Kámen na okraji gobanu má jen tři svobody - myšlené průsečíky za okrajem hrací desky se nepočítají. Kámen v rohových průsečících má jen dvě svobody. Z vlastností průsečíků na okrajích a rozích vyplývají pak i některé taktické obraty v jejich blízkosti

Sebevražda[editovat | editovat zdroj]

Je zakázáno položit kámen takovým způsobem, aby skupina kamenů, k níž byl přiložen, ztratila poslední svobodu. Toto pravidlo se týká až situace po dokončení tahu. Pokud tedy hráč takovýmto tahem odebírá poslední svobodu nějaké soupeřově skupině, nejedná se o sebevraždu a provedení tahu je v souladu s pravidly. Je to proto, že součástí tahu je i odebrání zajatých kamenů z gobanu.

Příklad: V prvním případě nesmí černý táhnout na bod a, protože by se jednalo o sebevraždu. V situaci na druhém diagramu je však takovýto tah přípustný, protože tento tah odebírá bílému poslední svobodu a po odebrání mrtvých bílých kamenů má každá černého skupina dostatek svobod, jak je vidět na třetím diagramu.

Poznámka: Podle Ingových pravidel sebevraždu lze spáchat.

Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go ur.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go b.svg Go w.svg Go w.svg Go w.svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go w.svg Go A.svg Go w.svg Go b.svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go w.svg Go w.svg Go b.svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go ur.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go b.svg Go b.svg Go b.svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go b.svg Go w.svg Go w.svg Go w.svg Go b.svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go b.svg Go w.svg Go A.svg Go w.svg Go b.svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go b.svg Go w.svg Go w.svg Go b.svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go b.svg Go b.svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go u.svg Go ur.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go b.svg Go b.svg Go b.svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go .svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go b.svg Go b.svg Go .svg Go b.svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg
Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go .svg Go r.svg

Konec partie[editovat | editovat zdroj]

Zvláštní pozice[editovat | editovat zdroj]

Seki[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku seki.

Seki je zvláštní lokální situace, v níž ani jeden hráč nemůže táhnout. Při počítání skóre se tato dílčí pozice bere jako místní remíza, ani kameny ani volné průsečíky se odtud nezapočítávají žádnému z hráčů.

Některé druhy seki ale nemusí být seki vždy: Seki svázané pomocí dvojitého ko není seki, pokud se hraje podle Ingových pravidel.

4 v rohu[editovat | editovat zdroj]

Pozice, zvaná 4 v rohu je obvykle považována za prohranou pro toho, kdo tento tvar uvnitř své skupiny má.

Trojité ko[editovat | editovat zdroj]

Trojité ko vede podle většiny pravidel k remíze. Ta se pak řeší opakovanou partií nebo jiným způsobem (závislým na organizačních pravidlech soutěže, v níž k remíze došlo) V některých systémech (například Ingova pravidla) nemůže trojité ko vzniknout.

Počítání skóre[editovat | editovat zdroj]

Počítání skóre následuje po dohrání partie (poté co se oba hráči vzdají tahu slovem pass). Před vlastním počítáním ještě může proběhnout rozřešení sporných situací. Sporné situace podle japonských pravidel se řeší dohodou, podle čínských pravidel dohrávkou. Jiné systémy pravidel řeší tento problém různě.

Skóre se pak vypočte obvykle tak, že oba hráči spočtou své zisky (území, zajatce, komi) a výsledkem je pak rozdíl zisků obou hráčů

Pro počítání území existují dva hlavní systémy: Teritoriální systém a systém kamenů a území. Ve většině případů dávají oba systémy výsledek s rozdílem 0 nebo 1 bod, ale ovlivňují systém dohrávky. U některých speciálních situací může rozdíl v jejich použití dosáhnout i několika bodů.

Teritoriální systém[editovat | editovat zdroj]

Teritoriální (japonský) systém spočívá v počítání prázdných průsečíků uvnitř skupin. Tento systém nevyžaduje během hry zaplnění prázdných průsečíků mezi skupinami, protože na nich již výsledek nezáleží.

Při praktickém počítání se obvykle postupuje tak, že oba soupeři nejprve vyberou ze svého území soupeřovy kameny, které jsou jistě mrtvé (bylo by možné je nepochybně prakticky zajmout, ovšem pouze za cenu, že by si hráč zaplnil své území - a k tomu jej pravidla nenutí) Poté se vyplní libovolnými ve hře nepoužitými kameny neutrální prázdná pole. Oba soupeři zaplní zajatými kameny soupeřovo území (černý zaplní zajatými bílými kameny bílé území a naopak). Za zajatce se považuje i komi, které se mezi zajatce přidá. Území se upraví tak, aby vznikla obdélníková pole, kde se budou průsečíky snadno počítat. Oba hráči sečtou takto vzniklá území a jejich rozdíl dá konečné skóre. K němu se ještě na úplný závěr přičte neceločíselná část komi (která zajistí, že nedojde k remíze)

Systém kamenů a území[editovat | editovat zdroj]

V systému kamenů a území se počítá bodový zisk hráče jako součet jeho živých kamenů a území, které ohraničují. Odečítají se zajatci, které získal soupeř.

Tento systém se používá především v Číně.

Rozdíl od teritoriálního systému se projeví při dohrávce: každý tah do neutrálního území přináší bodový zisk, proto se vyplatí vyplnit všechny neutrální průsečíky. Výsledek je však obvykle shodný (+/- jeden bod) s teritoriálním systémem. Větší rozdíl může nastat při hraní závěrečného ko.

Systémy pravidel[editovat | editovat zdroj]

Japonská pravidla[editovat | editovat zdroj]

Čínská pravidla[editovat | editovat zdroj]

Česká pravidla[editovat | editovat zdroj]

Česká pravidla vycházejí z pravidel japonských (především se používá japonské počítání skóre). Jedinou podstatnou výjimkou je řešení sporných situací na konci hry. Podle českých pravidel se ve sporných případech provádí dohrávka.

AGA (americká) pravidla[editovat | editovat zdroj]

Americká pravidla se snažila propojit čínský a japonský systém. Dohrávka je pravidly upravena tak, aby při obou způsobech počítání vyšel stejný výsledek.

Ingova pravidla[editovat | editovat zdroj]

Ingova pravidla jsou snahou o sofistikovaný systém, který eliminuje sporné situace a možnost remízy.

Hlavní změnou proti běžným pravidlům je rozšíření pravidla o ko: Podle Ingových pravidel se nesmí v partii opakovat vůbec žádná předchozí situace (podle běžných pravidel je zakázáno pouze opakování situace v předcházejícím tahu). Tím je odstraněn problém trojitého ko. Ingova pravidla také ukončují seki, vázané přes dvojité ko. Je to tím, že dvojité ko v této pozici by vedlo k opakování pozice po více tazích, což tato pravidla zakazují.

Formální zdvořilost[editovat | editovat zdroj]

Kromě pevně daných pravidel existují v go i pravidla zdvořilosti. Patří sem například:

  • Umístění prvního tahu - první tah by měl černý udělat do pravého horního kvadrantu gobanu (ze svého pohledu).
  • Kladení handicapových kamenů - je tradicí dané pevné pořadí kladení handicapových kamenů. První se - podobně jako první tah - klade do pravého horního rohu z pohledu černého.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]