Kobylisy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Praha-Kobylisy)
Tento článek je o části Prahy. O stanici metra pojednává článek Kobylisy (stanice metra).
Kobylisy
Kobylisy: metro Ládví a sídliště Ďáblice
Kobylisy: metro Ládví a sídliště Ďáblice
Lokalita
Městská částPraha 8
Správní obvodPraha 8
ObvodPraha 8
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel27 030 (2021)[1]
Počet domů1 774 (2011)[2]
Počet ZSJ12
Kobylisy na mapě
Kobylisy
Kobylisy
Další údaje
Kód části obce400611
Kód k. ú.730475
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kobylisy (německy Kobilis) jsou městská čtvrť a katastrální území na severu Prahy (MČ Praha 8), sousedící s Libní (J), Ďáblicemi (S), Střížkovem (V) a Čimicemi (Z). Východní část je tvořena panelovým sídlištěm (zhruba 10 tisíc obyvatel), západní část rodinnými domky. Na severu je Ďáblický háj, pokrývající kopec Ládví o nadmořské výšce cca 359 m.[3] Mezi Kobylisy a Bohnicemi leží Čimický háj. Zástavba rodinných domů na severu Kobylis, vymezená ze západu ulicí Klapkovou a z jihu Veltěžskou, dříve nesla místopisné označení „Pod Ládvím též Nové Ďáblice“ a spolu s tzv. Seidlovou kolonií byla do roku 1951[4] součástí[5] Ďáblic, přičemž k Ďáblicím dlouho náležely i další, dnes kobyliské pozemky, východně od této místní části.[6]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Karlínský okres (mapa z roku 1850)

Nejstarší osídlení dokládají nálezy hrazené osady z období mladšího eneolitu, pohřebiště z pozdního eneolitu a stopy zemědělské činnosti z doby bronzové. Z dob stěhování národů se zachovaly hroby.[7] První písemná zmínka o obci původně zvané Kobolisy (latinsky Cobolicz) je ve formulářové listině z 15. července 1297, dle níž byla ves v dočasném držení Konráda od Kamene, staroměstského patricije německého původu. Osada byla roku 1305 dána králem Václavem II. s podílem na Vrbici ku prebendě kanovníkům pražským. Císař Zikmund odňal pak kanovníkům zdejší dvůr a zapsal jej s příslušenstvím dvěma rychtářům Nového města pražského. V 18. století bylo území dnešních Kobylis odlesněno. Kolem roku 1841 byly Kobylisy malou vesnicí obklopenou sady, poli a pastvinami, o čemž svědčí katastrální mapy. V roce 1890 Statistický přehled okresu karlínského uvádí: „Jsou zde též tři cihelny a jedna parní mlátička. Menší různá řemesla jsou zde četně zastoupena. Pamětní knihu obec nevede. Sbor dobrovolných hasičů jest jediným zdejším spolkem.“[8] Čimický háj byl vysázen uměle a evidován jako lesní pozemek.[9] V Kobylisích se v 19. století a na počátku 20. století těžil a zpracovával písek, nacházela se zde i cihelna. Připomínky této činnosti se dnes dají najít v toponymech: ulice Na Pecích (v letech 1906–1925 V cihelně), Na Přesypu a Na Pískovně (Bohnice), zastávky autobusu Pískovna (dnes Čimický háj) a Písečná.[10]

Vývoj počtu obyvatel[editovat | editovat zdroj]

1785 1843 1857 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2007 2009 2011 2012
Obyvatel 316 401 428 565 876 2 125 3 199 3 384 5 881 10 308 12 744 11 061 37 013 32 903 28 961 27 354 27 531 28 241 27 911
Domů 25 35 38 38 62 49 196

Významné události[editovat | editovat zdroj]

Památník obětem nacismu – Kobyliská střelnice – místo nacistických poprav

Doprava[editovat | editovat zdroj]

V roce 2004 byly dokončeny stanice metra „Kobylisy“ (podle návrhu Anny Martínkové[11]) a „Ládví“. Čtvrtí prochází autobusové i tramvajové linky. Na území čtvrti se nachází tramvajová vozovna a stejnojmenná konečná tramvají Vozovna Kobylisy.

Významné stavby[editovat | editovat zdroj]

Stanice metra a obchodní středisko Ládví uprostřed sídliště Ďáblice
Salesiánský kostel sv. Terezie na Kobyliském náměstí
Funkcionalistická vila v Libišské ulici
Pomník Rudé armády na západním okraji Čimického háje
  • Název ulice Ke Stírce upomíná na dnes již zaniklou usedlost Stírka, dříve Štírka. Nejstarší jádro usedlosti, bývalá viniční věž s roubeným patrem, byla dokladem středověkého osídlení oblasti. Kolem roku 1664 byla rozšířena o obytnou část a hospodářská stavení. V 90. letech 19. století patřila manželům Dědinovým. V roce 1986 byla asanována.[14]

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Služby[editovat | editovat zdroj]

V katastru Kobylis najdeme 5 základních škol, 2 základní umělecké školy, česko-ruské gymnázium, obchodní akademii, střední odborné učiliště a střední odborné školy. Ze zdravotnických zařízení zde najdeme četné ordinace a polikliniku. Komplexy obchodů se nacházejí především v Kulturním domě Ládví, protějším obchodním domě ve Střelničné ulici a v obchodním centru Sokolniky (pojmenováno podle jednoho moskevského parku), postavených v 70. letech.[18]

Volnočasové vyžití především dětí zajišťuje Dům dětí a mládeže Spirála a Salesiánské středisko mládeže.[19] V Mirovické ulici se nachází domov pro seniory.[20]

Sport[editovat | editovat zdroj]

  • V ulici Žernosecká leží Beachklub Ládví, s 18 kurty největší sportovní areál na plážový volejbal v Česku.
  • V blízkosti ulice Nad koupalištěm, s vchodem z ulice Pod statky se nachází koupaliště, zrekonstruované po výstavbě stanice metra Kobylisy, při které sloužilo jako stavební zázemí této stanice.
  • V Kobylisích vyvíjí činnost fotbalový klub FK Admira Praha.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Geoprohlížeč: Základní topografická mapa ČR 1 : 5 000 [online]. Zeměměřický úřad [cit. 2023-10-14]. Dostupné online. 
  4. Úřední list republiky Československé, II. díl ediktální (oznamovací), ročník 1951, číslo 193, str. 2152, vydáno v Praze dne 21. srpna 1951
  5. Statistický lexikon obcí v republice Československé - I. Země Česká. Praha: [s.n.], 1934. Kapitola Místní obce, osady a jejich místní části v zemi České., s. 274. 
  6. http://archivnimapy.cuzk.cz/smo5_1vyd/KRAV/KRAV59_index.html Archivováno 23. 6. 2020 na Wayback Machine. Státní mapa 1:5000 - odvozená, mapový list Kralupy nad Vltavou 5-9, vydáno roku 1951
  7. a b Kocourek, Jaroslav. Český atlas. Praha. 1. vyd. Praha: Freytag & Berndt, 2006. 496 s. ISBN 80-7316-209-1.
  8. Okres karlínský roku 1890 k oslavě a na paměť Všeobecné zemské jubilejní výstavy 1891, vydal Hospodářský spolek pro okres karlínský v roce 1891. Tisk M.Knapp, 106 s.
  9. Kříž, Jiří a Rosendorf, Pavel. Příroda Prahy 8. Praha: Český svaz ochránců přírody, 2001. 88 s. ISBN 80-238-6676-1.
  10. Kožušková, Hana, ed. Vznik názvů ulic v Praze osm. Praha: Obv. kult. dům Praha 8, Dokum. středisko, 1988. 71 s.
  11. Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich, foto Vladislav Skala. Praha 1945–2003 – kapitoly z poválečné a současné architektury. 1. vyd. Praha: Libri, 2006. 357 s. ISBN 80-7277-304-6
  12. Svoboda, Jan E., Noll, Jindřich a Havlová, Ester. Praha 1919–1940: kapitoly o meziválečné architektuře. 1. vyd. Praha: Libri, 2000. 303 s. ISBN 80-7277-019-5.
  13. Viz příběh na str. 197 zde
  14. Tvrz, Josef. Nemovité kulturní památky v Praze 8. Praha: Obvodní kult. dům Praha 8, 1986. 36 s.
  15. Archivovaná kopie. www.hrbitovy.cz [online]. [cit. 2012-04-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-09-07. 
  16. http://dumbible.cz/
  17. http://www.portal.cz/
  18. http://www.praha8.cz/(3bxzaeyi3afxdc3teagdfmep)/default.aspx?id=11560&ido=490&sh=726665816
  19. Archivovaná kopie. sasmkob.sdb.cz [online]. [cit. 2011-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-23. 
  20. http://www.ddkobylisy.cz/

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HACKER, Karel. Dějiny obce Kobylis. Praha: [s.n.], 1935. Dostupné online. Minulost dnešní městské části Prahy 8 od nejstarších dob do 30. let 20. stol. sepsaná na základě archivních a dalších pramenů. Historické události, náboženské poměry, školství, podoba obce v druhé polovině 19. stol. Památné stromy. 
  • LEHKOŽIVOVÁ, Irena; PLATIL, Josef; TUČEK, Ondřej. Sídliště Ďáblice: architektura pro lidi. Praha : Spolek přátel sídliště Ďáblice, 2019. ISBN 978-80-270-3525-0

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]