Klánovice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Praha-Klánovice)
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Klánovice
katastrální území Klánovice

Typický klánovický dům z 20. let 20. století.

Praha-Klánovice – znak Praha-Klánovice – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 9
správní obvod (pověřený úřad): Praha 21
datum připojení k Praze: 1974
katastrální výměra: 5,9 km²
obyvatel: 3 274 (31.12.2012)
hustota zalidnění: 509 obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek: 3

poštovní směrovací číslo: 190 14
adresa úřadu městské části: Úřad městské části Praha-Klánovice
U Besedy 300
Praha-Klánovice
starosta / starostka: Petr Soukup (ODS)

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Klánovice na mapě
Cyklostezka bicycle road sign.svg
Cyklotrasy vedoucí skrze Klánovice
Cyklistická trasa A25 A25 Národní divadloÚvaly
Cyklistická trasa A50 (8100) A50 (8100) Pražské kolo(okruh)

Klánovice jsou katastrální území v městském obvodě Praha 9, u východní hranice Prahy, bývalá osada (založena 1878), bývalá obec (1920–1974), část Prahy (od roku 1974).

Praha-Klánovice je od roku 1990 název samosprávné městské části, jejímž územím je katastrální území Klánovice. Rozšířenou působnost státní správy pro ni vykonává úřad městské části Praha 21 (Újezd nad Lesy) v rámci svého správního obvodu.

Ve 20. až 40. letech 20. století byly Klánovice významným centrem odpočinku pražské smetánky. Vedle Klánovických lázní z roku 1926 zde v období pomnichovské republiky a válečného protektorátu vyrostlo kvalitní golfové hřiště. Dnes je tato městská část místem luxusního rezidenčního bydlení. Zastavěná plocha Klánovic je na východě a západě ohraničena největší souvislou lesní plochou na území Prahy - přírodními rezervacemi Klánovický les a Cyrilov (dohromady tvoří přírodní park Klánovice-Čihadla). Na severu k území Klánovic přiléhá středočeská obec Šestajovice, jižní hranici s Újezdem nad Lesy tvoří rychlíková železniční trať.

Historie Klánovic[editovat | editovat zdroj]

Středověk[editovat | editovat zdroj]

Klánovický les v jeho současné podobě byl pravděpodobně vysazen po třicetileté válce na místě vesnic vypálených švédskými vojsky. Největší zaniklá osada, která administrativně náležela k jirenské tvrzi, se jmenovala Žák. Poslední zmínka o této osadě je z roku 1615, kdy Tomáš z Proseče a na Jirnách „přiznával 26 lidí poddaných v Jirnách a na Žáku“. V místech někdejší obce se dodnes zachovaly zbytky kameny vyzdívaných studní a hrází bývalých rybníků. Tato místa jsou v současné době kulturní památkou).

Počátky nových Klánovic v 70. letech 19. století[editovat | editovat zdroj]

Klánovice založil Václav Klán, původně písař soudu ve Zbraslavi a později obchodník s nemovitostmi. Pozemky na výstavbu obce zakoupil od knížete Liechtensteina a od dvora v Jirnech v roce 1874. 22. března 1878 získal od místodržitelství v Praze povolení k založení osady Klánovice, která byla formálně připojena k Šestajovicím. Významným impulzem k rozvoji výstavby v této oblasti bylo zřízení železniční zastávky Jirny-Koloděje, ke kterému došlo v roce 1883. V blízkosti nádraží vznikla osada Kolodějské Zálesí, která byla součástí obce Koloděje.

Vznik samostatných Klánovic[editovat | editovat zdroj]

Jednání o vytvoření samostatné obce spojením Klánovic a Kolodějského Zálesí probíhaly už během první světové války. Tato změna byla povolena až po vzniku Československé republiky 27. února 1920.

Zlatá léta obce[editovat | editovat zdroj]

Významným obdobím Klánovic byla 20. a 30. léta 20. století. V roce 1911 zde byla postavena kaple Matky Boží, dnešní Kostel Nanebevzetí Panny Marie. Po roce 1920 byl realizován projekt architekta Rudolfa Utěšila, který navrhnul rozsáhlou úpravu obce spojenou s výstavbou Klánovických lázní, bazénu, kolonády a restaurace s penzionem. V parku u nádraží byla odhalena bronzová socha T.G. Masaryka.

V období druhé světové války zde postupně vyrostl lesní golfový areál. Investorem byl Golf Club Praha, který do Klánovic přesídlil z pražského Motola. Hřiště bylo vybudováno na pozemcích věnovaných knížetem Liechtensteinem, na jeho stavbu přispěli mimo jiné baron František Ringhoffer. Hřiště se mělo po svém úplném dokončení rozkládat na ploše 86 hektarů. Provoz na šesti jamkách byl zahájen v srpnu 1938, v roce 1950 bylo dokončeno již 15 jamek.

Úpadek po roce 1950[editovat | editovat zdroj]

Lázeňský komplex po roce 1950 chátral, hlavní objekt byl likvidován v roce 1988. Také klánovický golf postihlo stalinistické nálepkování, z ideologických důvodů byl v roce 1950 Golf Club Praha zrušen a většina herních ploch rozorána a zalesněna. V roce 1974 byly Klánovice přičleněny k Praze.

Oživení po roce 1989[editovat | editovat zdroj]

Dnes jsou Klánovice vyhledávaným místem pro luxusní bydlení uprostřed lesů a zachovalé přírody. Díky železniční trati zařazené do systému Pražské integrované dopravy je možné se dostat z Klánovic do centra do 30 minut. Klánovice tak naplňují urbanistické teorie o životu ve vlastním rodinném domu a přitom v dosahu centra metropole.

V posledních letech se uvažuje o opakovanou výstavbu golfového hřiště, pokusy však narážejí na fakt, že bývalé pozemky klubu jsou dnes zarostlé 50 let starým hodnotným lesem, který je od začátku 80. let 20. století chráněnou krajinnou oblastí (od 90. let přírodním parkem a přírodní rezervací). Většina někdejších golfových greenů se navíc nalézá v biosférické rezervaci Natura 2000.

Příroda v okolí Klánovic[editovat | editovat zdroj]

Les[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Klánovický les.

Klánovický les je mimořádně cenným územím. Celkové mezoklima i mikroklima je zde mnohem drsnější než v sousední pražské kotlině a polabské nížině. Na tento typický rys odkazuje i historický název východní části lesa Vidrholec. Sychravější podnebí podmiňuje výskyt významných přírodních společenstev - podmáčených doubrav a rašelinišť a na sušších místech doubrav a borů s vřesovišti. V nich se uchovaly některé pro ně typické a jinde v okolí se nevyskytující druhy organismů.

Reliéf krajiny[editovat | editovat zdroj]

Krajina je v těchto místech rovinatá. Střed obce vykazuje nadmořskou výšku 250 m n. m. Blízkými vyššími body jsou Úvalský vrch (298 m) a Hradešín (299 m), odkud je nádherný výhled do polabské nížiny.

Alej[editovat | editovat zdroj]

Hlavní klánovická třída - Slavětínská - je v celé své délce lemována lipovým stromořadím. Mezi ulicemi Smiřická a V Soudním je nazývána Alej Hany Benešové.

Památné stromy[editovat | editovat zdroj]

Památný dub v Malšovické ulici v Klánovicích
Památný strom ve Smiřické ulici v Klánovicích

V katastrálním území Klánovice se nachází dva památné stromy - duby letní. První roste v Malšovické ulici na parcele číslo 677, která je zahradou domu s popisným číslem 218. Je uveden v Ústředním seznamu ochrany přírody pod číslem 4324 jako Dub v Klánovicích. Byl vyhlášen 29. července 1998 a k tomuto datu měl výšku 24 metrů a průměr kmenu 343 centimetrů. Druhý strom leží v ulici Smiřická na parcele 320/1. Nejlépe dostupný je ze zahrady při stavbě s popisným číslem 296. Byl vyhlášen 27. června 2007 a k tomuto datu měl výšku 25 metrů a průměr kmenu 299 centimetrů.

Spolkový život v Klánovicích[editovat | editovat zdroj]

  • Claireton Chorale

Ke Klánovicím patří od roku 1999 neodmyslitelně dětský pěvecký sbor Claireton Chorale, který vystupuje nejen v Klánovicích, ale i po celé ČR a v zahraničí. Zakladatelkou a sbormistrem je absolventka moskevské konzervatoře Světlana Tvrzická.

Mladá dravá klánovická kapela, která proslula svojí image neviditelných

Významné stavby v Klánovicích[editovat | editovat zdroj]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Růžice kompasu Horní Počernice Šestajovice Jirny Růžice kompasu
Xaverov Sever Horoušany
Západ   Klánovice   Východ
Jih
Běchovice Újezd nad Lesy Úvaly