Dolní Chabry

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Praha-Dolní Chabry)
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Dolní Chabry
katastrální území Dolní Chabry

Praha-Dolní Chabry

Praha-Dolní Chabry – znak Praha-Dolní Chabry – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 8
správní obvod (pověřený úřad): Praha 8
datum připojení k Praze: 1968
katastrální výměra: 4,99 km²
obyvatel: 3 860 (31. 12. 2013[1])
hustota zalidnění: 774 obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek:

poštovní směrovací číslo: 184 00
adresa úřadu městské části: Spořická 314/42,
184 00, Praha 8
starosta / starostka: Miroslav Malina

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Dolní Chabry na mapě

Dolní Chabry (německy Unter Habern) jsou katastrálním územím Prahy, tvořícím území městské části Praha-Dolní Chabry v městském obvodu Praha 8. Je zde evidováno 66 ulic, 1089 adres a žije zde téměř čtyři tisíce obyvatel. Dolní Chabry zahrnují celé původní Chabry, které byly od poloviny 16. století tvořeny dvěma osadami. Dolní Chabry měly centrum v okolí Bíleneckého náměstí a ulice Na Dolíku, Horní Chabry u dnešního Hrušovanského náměstí, původně návsi obklopené velkými usedlostmi,[2] a ulic Na pěšině a Kobyliská.[3] Do roku 1951 patřila do chaberského katastrálního území i část dnešních Kobylis, včetně závěrečného úseku tramvajové tratě u vozovny Kobylisy.[3]

Dolní Chabry sousedí na západě s Čimicemi, na jihu s Kobylisy, na východě s Ďáblicemi a s Březiněvsí; na severu pak s obcí Zdiby a její částí Brnky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Starší osídlení[editovat | editovat zdroj]

Na území Chaber byly nalezeny zbytky pravěkého osídlení. U bývalé cihelny pana Malinského, za hřbitovem na severním konci ulice Pod Zámečkem, byl nalezen v druhotném uložení soubor buližníkových opracovaných nástrojů, ale i kostí mamutů a dalších pleistocénních zvířat, srstnatých nosorožců, bizonů, sobů a vlků. U silnice do Zdib, asi 300 m severně od vsi, byly ve výkopu pro plyn objeveny nástroje z buližníku a křemene. V roce 1926 byla na území obce nalezena keramika lidu s vypichovanou keramikou, avšak přesné místo nálezu nebylo zdokumentováno a upadlo v pozapomnění. V oblasti Beranovy cihelny (východně od ulic Dopraváků a V Kratinách) byly nalezeny pozůstatky po lidu kultury se zvoncovitými poháry, v Malinského cihelně i v okolí Pernštejnské ulice po lidu kultury s nálevkovitými poháry. Na blíže nepopsaných místech byly nalezeny i stopy řivnáčské kultury a kultury se šňůrovou keramikou. Pohřebiště únětické kultury bylo nalezeno ve Žďárské ulici, v Malinského cihelně zbytky knovízské kultury. Keramický a bronzový odpad byl nalezen i na mnoha dalších místech. Byly nalezeny zbytky dvou osad bylanské kultury, v prostoru Malinského cihelny a v prostoru ulic Pod Václavem, Dvořákova a Libochovická, pohřebiště bylo v místech ulice Do Rybníčků. V ulicích Doksanská a V Americe a U rybníčku byly nalezeny zbytky po keltské kultuře z mladší doby železné. Ve Špinarově cihelně a na dalších místech byly nalezeny germánské hroby a zbytky osad a pozůstatky germány donesených předmětů římské výroby. Z pozdější doby byla nalezena kruhová keramika a doklady výroby nití. Slovanské kultury, které se zde zřejmě objevily po polovině 6. století, jsou doloženy jen ojedinělými nálezy vztahujícími se k období let 9501150. U kostela Stětí sv. Jana Křtitele byly nalezeny raně středověké hroby z 11. století.[4]

Historie vsi[editovat | editovat zdroj]

První dochovaný záznam je z listiny z roku 1092, kterou Konrád Brněnský „ves Chrabercych“ daroval Ostrovskému klášteru. Předpokládá se, že název vsi zněl původně Chrabři a byl odvozen z chrabrosti (udatnosti) obyvatel. Krátce po roce 1400 první „r“ z názvu vymizelo, ještě v roce 1433 je však doloženo. Centrem vsi byl kostel Stětí sv. Jana Křtitele. První kostel, z 11. století, byl zároveň hrobkou významné osoby. Ostrovský klášter v polovině 12. století jej nechal nahradit rotundou, patřící průměrem 12,60 m mezi největší v Čechách. Dnešní kostel je podle archeologických průzkumů již třetí stejného zasvěcení na tomto místě a pochází z poslední čtvrtiny 12. století, kdy jej nechal postavit nový vlastník obce, Strahovský klášter. Od roku 1352 byl kostel farní. V listině papeže Řehoře X. pro Strahovský klášter z roku 1273 je ves nazývána latinsky „Graber“. V roce 1410 ves popisuje Urbář strahovský.[4]

Ve 13. století patřily Chabry do Mladoboleslavské župy, později do Kouřimského kraje. Od 16. století byla ves rozdělena do dvou částí, Dolní Chabry a Horní Chabry – poprvé se zmínka o Dolejších Chabrech objevuje roku 1528, Hořejší Chabry v roce 1538. Hořejší Chabry se skládaly z 8 velkých gruntů. Od poloviny 16. století byly oboje Chabry odděleny, měly vlastní rychtáře a většinou i jinou vrchnost, od roku 1719 až do zavedení obecního zřízení roku 1850 však byly sloučeny pod stejného vlastníka, Staré město pražské.[4] V roce 1850 při zavedení obecního zřízení byla zřízena politická obec Chabry-Čimice, k níž patřily Dolní Chabry, Horní Chabry a Čimice,[5] Čimice však v jejím rámci tvořily vlastní katastrální území.[3] Koncem 19. století proběhly na území Chaber pokusy o těžbu zlata.[3]

Za třicetileté války přestaly být Chabry farní obcí a připadly pod kostel svatého Václava na Proseku. Od třicetileté války do roku 1927 byla součástí politického okresu Karlín, v letech 1927 – 1942 okresu Praha-venkov, do roku 1967 v okrese Praha-východ.[4] V roce 1927 započala parcelace pozemků pro výstavbu rodinných domků,[4] které se v následujících desetiletích staly hlavní částí chaberské zástavby. V roce 1930 bylo v Chabrech 126 domů, v roce 1940 již 199.[4] V roce 1955 byla v Chabrech zřízena pošta, od roku 1835 až do té doby spadaly pod zdibskou.[3] Zatímco Čimice byly k Praze připojeny již roku 1960,[3] zbylá obec Dolní Chabry, zahrnující i Horní Chabry, byla připojena k Praze, k městskému obvodu Praha 8, až 1. ledna 1968, zároveň byl zachován její místní národní výbor.[4][6]

Organizovaná školní výuka začala v Chabrech roku 1780, první škola však byla postavena až v letech 18231824, roku 1866 bylo přistaveno patro a školu navštěvovaly i děti z Čimic, Veltěže, Zdib a Brnek. Roku 1937 byla ve Spořické ulici postavena nová škola, která však svému účelu začala sloužit až po válce, stará škola začala sloužit jako mateřská škola a zároveň byla v obci zřízena i druhá mateřská škola. Roku 1993 byly k nové škole přistavěny tělocvična a šatny.[4]

V jižní části Chaber, těsně u jejich dnešních hranic s Kobylisy, stojí obchodní centrum Bauhaus. V přilehlé lokalitě, zvané Beranov, se nacházejí okolo trojmezí Chaber, Kobylis a Čimic různé průmyslové objekty a sklady. V Chabrech se několik potůčků sbíhá v Drahanský potok, na území Chaber je několik rybníků a nádrží. Na území městské části je vybudovaná skládka směsného odpadu. V současnosti se však již nevyužívá a je rekultivovaná.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Dolní Chabry jsou historicky zajímavé svým románským kostelem Stětí sv. Jana Křtitele z poslední čtvrtiny 12. století, barokním statkem nazvaný Knorův statek, obě stavby jsou kulturními památkami. Dále pozoruhodný je buližníkový menhir v Ládevské ulici, pocházejícím patrně z nedalekého Ďáblického háje. Zajímavými drobnými stavbami dodávající starobylý ráz obce je zvonička na Hrušovanském nám. Votivní socha sv. Václava ve Spořické ulici.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Dolní Chabry se nacházejí po obou stranách frekventované Ústecké ulice, dříve takzvané rumburské silnice z Prahy na sever, poté silnice I/8, dnes pražského pokračování silnice II/608. Silnice přes Ďáblice spojuje Chabry s nádražím, které v Čakovicích stojí od roku 1872; od Chaber je vzdálené asi 5 kilometrů. Podobně daleko je i libeňská vychovatelna, kde od roku 1910 končila elektrická tramvaj. Další historické spojení vedlo pěšky přes osadu Brnky a přívozem do Roztok.[3]

V roce 1912 byla přes Chabry zavedena historicky pravděpodobně druhá autobusová linka na území dnešní Prahy, jedna z prvních českých, jejíž provoz ukončila roku 1914 první světová válka. Provozoval ji mělnický podnikatel František Černý a vedla z Josefského náměstí (dnes náměstí Republiky) oklikami přes Karlín, Libeň, Kobylisy, Bohnice, Chabry, Ďáblice a Březiněves do Mělníka. Jezdily na ní tři autobusy Laurin & Klement a celkem vykonaly 4 páry spojů v pracovní den.[3]

V roce 1922 zavedla Československá pošta autobusovou linku č. 682 Praha – Odolena Voda, roku 1933 linku převzaly Československé státní dráhy a roku 1950 ČSAD. Od roku 1931 jezdila přes Chabry soukromá autobusová linka do Vodochod. V letech 1956–1969 jezdila přes Horní Chabry linka z Prahy do Čimic. Po připojení k Praze byla do Dolních Chaber zavedena městská linka č. 162 z Kobylis. V letech 1973–1983 byly do Chaber prodlouženy z opačné strany vybrané spoje linky 152, jejíž základní trasa končila v Čimicích. Roku 1975 byla zavedena tangenciální linka 202 z Bohnic přes Čimice a Chabry do Čakovic.[3]

Od stanice linky C metra Kobylisy jedou do Chaber linky pražské dopravy 162 a 169, po Ústecké ulici projíždí Chabrami též svazek příměstských linek PID směrem na Odolena Vodu a několik meziměstských linek. Doplňkovou funkci má tangenciální městská linka PID č. 202, která spojuje Dolní Chabry s dalšími čtvrtěmi na severu Prahy – především Bohnicemi, Čimicemi, Ďáblicemi a Čakovicemi. Meziměstské linky do Roudnice nad Labem přes Chabry jedou, ale nezastavují zde.

Od stanice MHD Měděnecká vede k severu modrá pěší turistická značená cesta do Veltěže, Čimic vede kolem konečné autobusu Dolní Chabry zelená turistická značka do Přemyšlení.

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v městských částech Prahy [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-01-16]. Dostupné online.  
  2. a b Dolní Chabry, mista.unas.cz, Jitka Bůžková, Michal Bůžek, 8. 8. 2007
  3. a b c d e f g h i Pražský dopravní zeměpis II, 2. část, Dolní Chabry, DP kontakt 6/1999, červen 1999, str. 14, pf (Pavel Fojtík), fp (František Prošek)
  4. a b c d e f g h i j k l m Historie Dolních Chaber, městská část Praha-Dolní Chabry (Jana Snížková, Mgr. Milan Jančo, Martin Snížek a další)
  5. Menhir – neoficiální stránky Dolních Chaber
  6. Zákon č. 111/1967 Sb., o hlavním městě Praze, částka 42/1967, § 19 a 20

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]