Újezd u Průhonic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Praha-Újezd)
Skočit na: Navigace, Hledání

městská část Praha-Újezd (kód 80126)
katastrální území Újezd u Průhonic (kód 773999)
místní část Újezd (kód 173991)

Náves v Újezdě

Praha-Újezd – znak Praha-Újezd – vlajka znak vlajka

základní data
kraj a obec: hlavní město Praha
městský obvod: Praha 4
správní obvod (pověřený úřad): Praha 11
datum připojení k Praze: 1974
katastrální výměra: 3,70 km²
obyvatel: 2 831 (31. 12. 2013[1])
hustota zalidnění: 765 obyv./ km²
počet základních sídelních jednotek: 4

poštovní směrovací číslo: 149 00
adresa úřadu městské části: Kateřinské náměstí 465/1, 149 00, Praha 4
starosta / starostka: Václav Drahorád
(Pro Prahu; od 2006 za ODS)[2]

Oficiální web

E-mailová adresa

Praha-Újezd na mapě

Újezd u Průhonic je katastrální území o rozloze 370,38 ha na jihovýchodním okraji hlavního města Prahy, označované jako místní část názvem Újezd bez přívlastku a tvořící území městské části Praha-Újezd. Je součástí městského obvodu Praha 4, rozšířenou působnost státní správy zde vykonává městská část Praha 11.

Zástavba se dělí na dvě původní sídla vzdálená zhruba kilometr – Újezd (v jihovýchodní části katastru, vesnického typu s 15 % obyvatel) a Kateřinky (v severozápadní části s 85 % obyvatel, přecházející do sídliště Opatov). Počet obyvatel Újezda se prudce zvýšil od 90. let vlivem výstavby panelových (1993) a řadových (2004) domů v Kateřinkách, po níž se místní úřad přesunul z návsi v Újezdě do nově vznikajícího centra Kateřinek.

Historie Újezda[editovat | editovat zdroj]

Újezd (dříve Oujezdec; německy Aujest bei Pruhonitz)) vznikl kolem roku 1483. Jeho osada Kateřinky při západním okraji Milíčovského lesa je téměř o čtvrt tisíciletí mladší, první zmínka je z roku 1727. Kolem roku 1788 vznikla při severním okraji Milíčovského lesa hájenka Milíčov. V Újezdě prakticky nejsou větší památky. Východně od Újezda protéká potok Botič, na jeho levostranném bezejmenném přítoku leží dva rybníky (Sukov a Návesní). V roce 1850 byla ustanovena obec Újezd u Průhonic, zahrnující i Křeslice asi dva kilometry severovýchodně (osamostatnily se v roce 1922). 12. července 1971 byla otevřena dálnice D1, jen desítky metrů jihozápadně od zástavby Kateřinek i Újezda, která zpřetrhala přirozené vazby Újezda a Šeberova a tvoří hranici moderního katastru Újezda. Západně od nadjezdu Formanské ulice nad dálnicí byla později zřízena obousměrná odpočívka s čerpací stanicí a fast foodem (i část ve směru od Prahy tvoří výběžek újezdského území na jih). Újezd byl k Praze připojen 1. července 1974 z okresu Praha-západ. Úředně stále platný název katastrálního území Újezd u Průhonic se od té doby již běžně nepoužívá, městská část se nazývá pouze Praha-Újezd, avšak někdy je třeba ji odlišit od jiných pražských lokalit, Újezda nad Lesy i ulice Újezd na jihu Malé Strany. V souvislosti s výstavbou komplexu Jižního Města se změnilo zaústění Formanské ulice (hlavní komunikace v Újezdě a Kateřinkách spojující Průhonice s Chodovem) do Chodova, nově ústí do Opatovské ulice.

Újezd, získal mnoho obyvatel při výstavbě malého sídliště v Kateřinkách (1989–1993) a počátkem tisíciletí také zástavby po jižní straně Formanské ulice, kde vzniklo nové centrum městské části a dvě náměstí – Pod platanem a Kateřinské. Kateřinky tak násobně přerostly vlastní Újezd. Okraje starší domkové zástavby Kateřinek (ulice Na Cípu) a Újezda (Ve Vilkách) jsou od sebe vzdáleny zhruba kilometr, centra obou částí pak 2 km; zhruba v půli cesty už vznikly další areály po 5 domech (ulice Na Formance a pod Formankou), výhledově lze očekávat srůstání zástavby.

Velké polnosti severně od Újezda až po Milíčovský les vlastní realitní magnát Miloš Červenka a rozprodává je na parcely pro rodinné domky; ambiciózní plán má probíhat řadu let.[3]

Občanská vybavenost[editovat | editovat zdroj]

V Kateřinkách je stanice městské policie a mateřská škola, v Újezdě vietnamský obchod s potravinami, restaurace a hostinec.

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Kateřinky a Újezd historicky ležely mimo hlavní cesty, nejbližší dobrá silnice vedla jižněji ze Šeberova do Průhonic, z Újezda a Kateřinek vedla jen nekvalitní místní cesta od Litochleb (Chodova), dnesšní Formanská ulice. Při výstavbě sídliště Jižní Město byla původní cesta na území Chodova nahrazena novými ulicemi.

Veřejná doprava byla do Újezda zavedena kolem roku 1930, a to linka 2116 do Průhonic, provozovaná Autodopravní akciovou společností[4] (licenci pro linku Vršovice – Chodov – Průhonice získala společnost 2. února 1927[5]). Později byla z této linky vyčleněna samostatná linka do Říčan, která jezdila v různých podobách přes Kateřinky a Újezd až do zavedení městské dopravy v roce 1979, naposledy jako linka ČSAD č. 10820.[4] Od roku 1966 jezdily přes Újezd některé spoje linky 01104 do Velkých Popovic a o něco později tudy byly vedeny některé spoje linky 01084 do Říčan, naposledy v roce 1981, druhé větve všech tří linek vedly přes Šeberov.[4] V letech 1981 až 1998 tak bylo tradiční dopravní spojení Újezda s Průhonicemi přerušeno.

Po připojení Újezda k Praze v roce 1974 byla 27. května 1979 do Újezda zavedena nová městská linka č. 227, původně z chodovské zastávky Na Sádce.[4] Od zavedení metra na Jižní Město v listopadu 1980 byla linka 227 od stanice Družby (dnes Opatov) odkloněna k západnější stanici Budovatelů (dnes Chodov). Od roku 1982 plnila roli obslužné linky po části sídliště Jižní Město (od stanice Družby pokračovala oklikou kolem polikliniky Háje ke stanici metra Kosmonautů, dnes Háje), později byla od polikliniky zkrácena do konečné Jižní Město.[6] Od 12. září 1996 jezdila do Újezda i školní městská linka č. 427.[4]

Při rozšiřování Pražská integrovaná doprava do oblasti Průhonic byly přes Újezd zavedeny příměstské linky, a to 2. listopadu 1998 linka 324 do Čestlic (provozovaná pražským dopravním podnikem) a 28. května 2000 linky 363 (Opatov–ČestliceVelké Popovice) a 385 (Opatov–ČestliceŘíčany), provozované nejprve společností ČSAD Vršovice, jejíž provoz převzala firma Connex Praha, později přejmenovaná na Veolia Transport Praha.[7] Městská část od roku 2005 usilovala o obnovení městské linky nebo alespoň posílení linky 324, protože příměstské linky 363 a 385 byly méně spolehlivé, v některých časech kapacitně nepostačovaly a nucený nástup předními dveřmi zdržoval provoz.[8] Od 15. března 2003 byla linka 227 dočasně zavedena jako náhradní linka po dobu výluky příměstských linek z důvodu výstavby kanalizace,[9] opatření původně plánované jen do srpna 2003 se protáhlo až do 26. června 2004.[10] Od 14. června 2009 byla zrušena linka 324 a odkloněna linka 385 a přes Újezd byly nahrazeny posílenou linkou 363.[11] Od té doby tak veřejnou v Újezdě dopravu zajišťuje pouze příměstská autobusová linka 363 stanice metra OpatovPrůhoniceČestliceDobřejoviceModleticeVelké Popovice. V ranní špičce jezdí po 10 minutách, v odpolední po 15, v sedle a o víkendech po půl hodině.

Na Formanské ulici jsou v Kateřinkách autobusové zastávky Kateřinky (u Studánkové ulice) a Ke Smrčině; nové Kateřinské náměstí s přestěhovaným úřadem městské části leží zhruba v polovině mezi nimi. Následuje Na Formance u nových domů na samotě a na území vlastního Újezda zastávky Ve Vilkách (na začátku zástavby, do listopadu 2013 dočasně jednosměrná směrem od Prahy[12]), Formanská (asi o 250 metrů dále), a za odbočkou k jihu, u Návesního rybníku pak K Sukovu (v těchto místech se nacházela zastávka Ke mlýnu, kde u někdejšího místního úřadu končila městská linka 227).

Újezd nemá přímé napojení na dálnici, Formanská ulice ji překonává mostem (a pokračuje do Průhonic), z Újezda není dostupná ani dálniční čerpací stanice s odpočívadlem, která leží v jeho bezprostřední blízkosti. Nejbližší nájezdy jsou Exit 2 Opatov (severozápadně od Kateřinek) a Exit 6 v Průhonicích. Mezi Kateřinkami a Újezdem je plánováno zaústění rychlostní Vestecké spojky od Pražského okruhu, resp. Vídeňské ulice, která má pokračovat místní komunikací napojenou do Formanské; v únoru 2015 radnice vyhlásila na duben místní referendum, má-li výstavbu tzv. Exitu 4 podporovat nebo proti ní bojovat.[13]

Kateřinky s Šeberovem přímo propojuje pouze nově vybudovaná stezka určená pro chodce a cyklisty, která podchází dálnici i přilehlý protihlukový val.

V systému označení a záměru cyklotras z konce 90. let vedla přes Újezd dálková trasa č. 11 z pražské Výtoně směrem do Vídně, Újezd na ní měl ležet mezi Petrovicemi a Průhonicemi. Do Újezda dále vedla místní trasa s označením ÚJ–BR (Újezd u Průhonic–Braník).

Zčásti ve směru Formanské ulice je vyznačena nečíslovaná dálková cyklotrasa Greenways Praha - Vídeň. Stezka mezi Kateřinkami a Šeberovem je označena jako cyklotrasa A21 – zatím jde o izolovaný úsek, ale výhledově má být součástí páteřní cyklistické trasy A21 Modřany – Kunratice – Háje. V městském návrhu z roku 2006 má spojení Kateřinek a Újezda být označeno jako hlavní cyklistická trasa A216 – tato trasa vede z Centrálního parku na Jižním Městě kolem severovýchodního cípu Kateřinek, kolem severní paty Milíčovského vrchu, Milíčovských rybníků a hájovny Milíčov přes Milíčovský les k silnici spojující Újezd z Křeslicemi.

Do Kateřinek Milíčovskou ulicí k zastávce Kateřinky vede zeleně značená pěší turistická trasa KČT z Uhříněvsi přes Křeslice a Milíčovský les.

Sousedící území[editovat | editovat zdroj]

Újezd sousedí s katastrálními územími (od severu proti směru hodinových ručiček): Háje, Chodov, Šeberov, Hole (část obce Průhonice, okres Praha-západ), Průhonice (okres Praha-západ), Křeslice a Petrovice.

Další fotografie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Počet obyvatel v městských částech Prahy [online]. Praha: Český statistický úřad, [cit. 2015-03-16]. Dostupné online.  
  2. http://volby.cz/pls/kv2014/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=12&xdz=5&xnumnuts=1100&xobec=539791&xstrana=791
  3. http://www.bydleni-ujezd.cz
  4. a b c d e Pavel Fojtík, František Prošek: Pražský dopravní zeměpis, svazek I, Obce připojené ku Praze v roce 1974, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Praha, 1999, str. 7, str. 83 a 84
  5. Pražský dopravní zeměpis III, 37. část, Záběhlice, DP kontakt 5/2004, Dopravní podnik hl. m. Prahy, r. 9, květen 2004, str. 34, -pf- (Pavel Fojtík) a -fp- (František Prošek)
  6. Přehled linek městské hromadné dopravy v hlavním městě Praze od zahájení provozu na trase B, příloha časopis Praha'85
  7. Upřesnění Projektu organizace hromadné dopravy osob v pražském regionu na 2. čtvrtletí 2000, ROPID, duben 2000
  8. Dopravní obsluha a opatření, městská část Újezd u Průhonic
  9. Výluka autobusové dopravy z důvodu výstavby kanalizace v Újezdu u Průhonic, Web o lokomotivách řad 749 a 751, Tonda Ježek a Michal Kuty, zdroj ROPID
  10. Historie Pražské integrované dopravy (2007), Bus.zastavka.net, Filip Drápal
  11. Změny v červnu 2009, ROPID, přílohy
  12. http://www.dpp.cz/omezeni-dopravy/na-formance-ve-vilkach-trvale-zrizeni-autobusovych-zastavek/
  13. http://www.praha-ujezd.cz/index.php?module=articles&category=16&article=493

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]