Praga (minerální voda)
Praga (dříve Trautzelquelle) je minerální voda hydrochemického typu HCO3-SO4-Na-Ca-Mg, která pochází z obce Břvany v okrese Louny. Minerálka byla stáčena do listopadu 2005, od té doby je areál využíván jen jako mezisklad firmy Karlovarská Korunní.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Nejstarším známým zdrojem minerální vody v Břvanech byla Stará obecní studna. Roku 1910 nechal G. Trautzel na protějším břehu potoka vyhloubit nový vrt.[2] Zřídlo nazval Trautzelquelle a roku 1913 obdrželo od Místodržitelství Království Českého úřední statut léčivé vody. Od roku 1911 byly v okolí zřízeno několik mělkých vrtů, které však fungovaly jen krátkou dobu a z důvody ochrany zdroje byly převedeny na správu Schwarzenberských statků a postupně zlikvidovány.[1] U Hrádeckého potoka byla ještě před první světovou válkou postavena stáčírna. Voda se tehdy prodávala pod značkami Regina, Perla Břvanská, Bohemia, Santos nebo Hilda.[1]
Názvy[editovat | editovat zdroj]
- Trautzelquelle – první název po objevení Trautzelem
- Regina – jeden z prvních vrtů po roce 1911[3]
- Praga – název zavedený Schwarzenberskou správou roku 1922[3]
- Bohemia – zavedl kupec Weinrt roku 1933[3]
- Hilda – za okupace[3]
- Praga – od roku 1948[3]
Kyselka Praga[editovat | editovat zdroj]
V roce 1965 vznikl plnírenský závod a v rámci hydrogeologického průzkumu bylo zhotoveno šest vrtů o hloubce 30–40 metrů. Jako zdroj Pragy pro stáčírnu byly až do zavření závodu roku 2005 používány vrty BV-1 a BV-5.[1] Před zavřením stáčírny byla Praga dostupná jako přírodní (resp. neochucená) a v příchutích citrónu, pomeranče, lipového květu a grapefruitu.[3] Mimo kyselku dodával výrobce i ochucené limonády v 1,5 litrovém balení (citron, pomeranč, grapefruit, cola, multivitamín) a 2l limonády XXLimo se sníženým obsahem cukru (citron, pomeranč, grapefruit a cola).[3]
Po uzavření plnírny je přírodní kyselka dostupná veřejnosti v odběrném altánu před areálem.[1]
Hydrogeologie[editovat | editovat zdroj]
Výskyt kyselky je vázán na systém zlomů, které člení hrásťovou vyvýšeninu ohraničenou ranským zlomem na jihu a liběchovickým zlomem na severu. Minerální voda vzniká v cenomanském kolektoru tvořeném tvořeném rozpadavými pískovci, odkud stoupá až do kvartérních sedimentů, ve kterých byla poprvé zastižena v mělkých studních.[2]
Složení[editovat | editovat zdroj]
Minerálka se před lahvováním odželezňovala a dosycovala oxidem uhličitým.
| [mg/l] | Celková mineralizace |
CO2 | Mg2+ | Ca2+ | Na+ | K+ | Fe2+ | F− | Cl− | HCO3− | SO4− |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Praga[1][3] | 1964 | 2000 ¹) | 88,5 | 201,7 | 196,6 | 0,017 ²) | 1,76 | 28,34 | 824 | 623 |
¹) pro přírodní (nezpracovanou) vodu
²) pro zpracovanou (odželezněnou) vodu
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d e f JANOŠKA, Martin. Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Academia, 2011. 495 s. ISBN 978-80-200-1841-0.
- ↑ a b KAČURA, Georgij. Minerální vody Severočeského kraje. 1. vyd. Praha: Ústřední ústav geologický, 1980. 170 s. Kapitola Břvany, s. 57–69.
- ↑ a b c d e f g h Praga [online]. mineralka-praga.cz [cit. 2005-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2005-12-19.