Praenomen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Praenomen označuje první jméno římského nomen neboli jména. Nepoužívalo se samostatně, již jen kvůli tomu, že jejich počet byl v době republiky i císařství velmi nízký (kolem 30). Jen několik málo z nich přežilo až do současnosti (Marcus, Titus). Každý rod většinou používal pouze dvě až tři „svá“ praenomen, proto se mnoho členů stejného rodu jmenovalo stejně, což byl pravděpodobně jeden z hlavních důvodů používání cognomin.

Praenomen nemělo v římské společnosti příliš velký význam a často se zkracovalo, ve zkrácené podobě je možné je dodnes spatřit na starořímských nápisech. Mezi nejběžnější patří: Appius (Ap.), Aulus (A.), Flavius (Fl.), Gaius (C.), Gnaeus (Cn.), Decimus (D.) Lucius (L.), Manius (M'.), Marcus (M.), Publius (P.), Quintus (Q.) Servius (Ser.), Sextus (Sex.), Spurius (Sp.), Titus (T.), Tiberius (Ti.). Jména Primus, Secundus, Tertius, Quintus, Sextus, Septimus, Octavius, a Decimus označují pořadí při porodu (1., 2., 3., 5., 6., 7., 8., 10.). Tato spojitost s pořadím při porodu se ovšem později ztratila; např. Sextus Pompeius nebyl šestým dítětem svých rodičů.

Seznam římských praenomin[editovat | editovat zdroj]

Běžně užívaná[editovat | editovat zdroj]

Řídce užívaná[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]