Pracovní neschopnost

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pracovní neschopnost je stav člověka, který je ze zdravotních důvodů dočasně uznán neschopným k výkonu svého dosavadního zaměstnání. Během doby, kdy je zaměstnanec v pracovní neschopnosti, má zvláštní práva. Na druhou stranu v této době nesmí vykonávat činnost, za kterou by měl příjem.

Překážky v práci[editovat | editovat zdroj]

Dočasná pracovní neschopnost[editovat | editovat zdroj]

Stav dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, nebo jemu nařízená karanténa, poskytují náhradu mzdy nebo platu v prvních 14 kalendářních dnech v případě, že zaměstnanec splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění.[1]

Právo na náhradu mzdy má zaměstnanec jen tehdy, jestliže ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle ZNP, jimiž jsou:

  • uznání dočasné pracovní neschopnosti podle § 57 ZNP nebo nařízení karantény podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,
  • vznik dočasné pracovní neschopnosti (karantény) v době trvání nemocenského pojištění,
  • dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně[2]

Tato náhrada se ovšem nevztahuje na všechny kalendářní dny, nýbrž jen na ty pracovní. Náhrada mzdy nepřísluší na první 3 pracovní dny, nejvýše na prvních 24 neodpracovaných hodin.[1]

Výši náhrady mzdy určuje zákoník práce, přičemž je zaměstnavatelům ponechána volnost, aby byla výše náhrady vyšší, než je stanoveno v zákoníku.[1]

Zákonem stanovená (základní) výše náhrady mzdy:

  • při dočasné pracovní neschopnosti:

za prvé 3 pracovní dny (směny), nejvýše však za prvních 24 neodpracovaných hodin z rozvržených směn náhrada mzdy nepřísluší (tzv. karenční doba),

po uplynutí karenční doby náhrada mzdy přísluší ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku

  • při karanténě:

náhrada mzdy ve výši 60 % průměrného redukovaného výdělku přísluší již od 1. pracovního dne (směny) – karenční doba se zde neuplatní.[2]

Zaměstnavatelům je přiznána pravomoc kontroly zaměstnance v době dočasné pracovní neschopnosti.[1]

Mateřská a rodičovská dovolená[editovat | editovat zdroj]

Zaměstnavatel je povinen omluvit nepřítomnost zaměstnankyně v práci po dobu, která souvisí s porodem a péčí o narozené dítě v rozsahu 28 týdnů, a porodila-li žena zároveň dvě nebo více dětí v rozsahu 37 týdnů (obecná délka mateřské dovolené). Jestliže se dítě narodilo mrtvé, přísluší zaměstnankyni mateřská dovolená po dobu 14 dnů. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím 6 týdnů ode dne porodu.

Pro následnou péči o dítě je zaměstnavatel povinen uvolnit rodiče (na jeho žádost) z pracovních povinností v libovolné délce. Nejdéle do tří let věku dítěte.

Po dobu čerpání mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nepřísluší náhrada mzdy nebo platu, po tuto dobu náleží hmotné zabezpečení formou dávek nemocenského pojištění a státní sociální podpory, které náleží za podmínek upravených v předpisech o nemocenském pojištění (peněžitá pomoc v mateřství, peněžitá pomoc), resp. v zákoně o státní sociální podpoře (rodičovský příspěvek).[1]

Jiné důležité osobní překážky v práci[editovat | editovat zdroj]

Vyšetření nebo ošetření

Pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce

Přerušení dopravního provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků

Znemožnění cesty do zaměstnání

Svatba

Narození dítěte

Úmrtí 

Doprovod

Pohřeb spoluzaměstnance

Přestěhování

Vyhledání nového zaměstnání[1]

Česko[editovat | editovat zdroj]

Vznik, průběh a ukončení pracovní neschopnosti jsou upraveny zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.[3] Podle něj takovému člověku náleží nemocenské – peněžitá dávka vyplácená z nemocenského pojištění.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Ministerstvo práce a sociálních věcí. Příručka pro personální a platovou agendu. http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=IPB039#IX.1.1.1
  2. a b Ministerstvo práce a sociálních věcí. Náhrada mzdy nebo platu. http://www.mpsv.cz/cs/10091
  3. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. In: Sbírka zákonů. 2006. Dostupné online. § 57-59. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.
  4. Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. In: Sbírka zákonů. 2006. Dostupné online. § 23. Ve znění pozdějších předpisů. Dostupné na Portálu veřejné správy ČR.