Prachatice
Prachatice | |
---|---|
Velké náměstí s radnicí | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | město |
Pověřená obec | Prachatice |
Obec s rozšířenou působností | Prachatice (správní obvod) |
Okres | Prachatice |
Kraj | Jihočeský |
Historická země | Čechy |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°0′47″ s. š., 13°59′51″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 11 211 (2023)[1] |
Rozloha | 38,92 km²[2] |
Nadmořská výška | 561 m n. m. |
Počet domů | 1 488 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 8 |
Kontakt | |
Adresa městského úřadu | Městský úřad Prachatice Velké náměstí 3 383 01 Prachatice urad |
Starosta | Martin Malý |
Oficiální web: www | |
Úřední web: mesto | |
Prachatice | |
Další údaje | |
Kód obce | 550094 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Prachatice (německy Prachatitz) jsou město v Jihočeském kraji, 35 km západně od Českých Budějovic na Živném potoce. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. Historické jádro města je od roku 1981 městskou památkovou rezervací.
Jméno města
Jméno města (původní osady) je odvozeno z osobního jména šlechtice známého jako Prachata a bylo používáno ve významu „ves lidí Prachatových“. Druhé vysvětlení vzniku jména Prachatic je podle prahu osídleného území (dříve byl dál za Prachaticemi jen prales).[4] Ve spojení „Prahaticih via“ bylo jméno osady poprvé uvedeno ve sporné listině krále Vratislava II. z roku 1088.[5]
Geografie
Poloha
Prachatice se nacházejí v Šumavském podhůří, na jižním úpatí hory Libín v nadmořské výšce 561 m. Mají chráněnou polohu v kotlině protékáné Živným potokem a uzavřené ze západu hřebenem Libínské hornatiny, z východu hřebenem Žernovické vrchoviny.
Podnebí
Prachatice náleží do mírně teplého klimatického okrsku. Masív Libínu je charakteristický občasným fénovým prouděním a okolí města je ve srovnání s hlavním hřebenem Šumavy více ve srážkovém stínu.
Historie
Prachatice vznikly jako trhová osada v 11. století. Značný rozkvět města přišel po roce 1381, kdy král Václav IV. přiznal Prachaticím právo skladování a prodeje soli dovážené ze Salzburgu. Koncem 15. století to bylo vzkvétající město, ve kterém už od vrcholného středověku žili převážně čeští Němci. Největší rozmach nastal v průběhu 16. století, kdy vznikla stará radnice a bylo dokončeno městské opevnění. V letech 1505-1513 byl přestavěn původní raně gotický kostel sv. Jakuba ze 14. století v pozdně gotickém stylu. Koncem 16. století měl v Prachaticích své alchymistické dílny Vilém z Rožmberka, k jehož rozsáhlé doméně město patřilo. Ve městě tehdy vznikla řada výstavných renesančních domů na hlavním Velkém náměstí.
Třicetiletá válka a ztráta privilegií přinesly úpadek města a donutily obyvatelstvo přeorientovat se mj. na zpracovávání dřeva. Po Mnichovském diktátu v roce 1938 byly Prachatice přičleněny k Německu, ačkoliv Češi tvořili téměř polovinu obyvatelstva. Hranice s Protektorátem Čechy a Morava probíhala těsně za městem u Starých Prachatic.
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Jakuba
- Městské hradby
- Městská brána
- Stará radnice
- Nová radnice
- Rumpálův dům
- Bozkovského dům
- Sitrův dům
- Heydlův dům
- Husův dům
- Knížecí dům
- Muzeum krajky
- Přírodní rezervace Libín
- Přírodní památka Irův dvůr
- Přírodní památka Upolíny
- Přírodní památka Žižkova skalka
- Památné stromy:
- Křížová cesta na vrchu Libín, která vede od lázní svaté Markéty ke kapli svatého Filipa Neri, zvané též Patriarcha.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel
Prachatice Počet obyvatel | |||||||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Rok sčítání | Počet obyvatel | ||||||||||||
1869 | 4911 | ||||||||||||
1900 | 5573 | ||||||||||||
1930 | 5926 | ||||||||||||
1950 | 5130 | ||||||||||||
1961 | 5381 | ||||||||||||
1970 | 7100 | ||||||||||||
1980 | 10 354 | ||||||||||||
1991 | 11 805 | ||||||||||||
2001 | 11 843 | ||||||||||||
2009 | 11 686 | ||||||||||||
2011 | 11 525 | ||||||||||||
2018 | 10 917 | ||||||||||||
Zdroj: Prachatice, 2005,[5] ČSÚ, 2011 |
V Prachaticích žije 10 917 obyvatel (2018) a jsou tak sedmým největším městem Jihočeského kraje. V 70. letech 20. století nastal největší nárůst počtu obyvatel, když v souvislosti s otevřením závodu ZVVZ (v roce 1968) došlo k výstavbě nových sídlišť v tzv. IV. a V. bytovém okrsku (od roku 1972). Dne 3. listopadu 1978 dosáhl počet obyvatel Prachatic (včetně vesnických místních částí) 10 000.[5] Historické maximum 11 859 obyvatel bylo v Prachaticích zjištěno k 1. lednu 2002. Od té doby se počet obyvatel pozvolna snižuje.
Struktura populace
-
Věková struktura obyvatel obce Prachatice roku 2011
-
Rodinný stav obyvatel obce Prachatice roku 2011
-
Vzdělání obyvatel obce Prachatice roku 2011
Doprava
Prachatice leží na železniční trati 197 (Číčenice – Vodňany – Bavorov – Prachatice – Volary). V katastru města jsou na ní situovány stanice Prachatice a zastávka Prachatice lázně.
Městem procházejí silnice II/141 (Týn nad Vltavou – Vodňany – Bavorov – Strunkovice nad Blanicí – Prachatice – Blažejovice – Volary) a II/143 (Prachatice – Smědeč – Brloh – Křemže – České Budějovice).
Průmysl
- Vishay Electronic s.r.o. (elektrotechnický průmysl)
- Klima a.s. (strojírenství)
- Strabag a.s. (stavebnictví)
- M-technika s.r.o. (výroba automobilových podvozků)
- Inticom (automobilový průmysl)
- Zefa - ZZV a.s. (zemědělství a potravinářský průmysl)
- GRW (miniaturní ložiska)
Sport
Sportoviště
- Sportovní zařízení - dvě fotbalová hřiště, plavecký bazén, víceúčelová sportovní hala (sálová kopaná, volejbal, basketbal, horolezecká stěna), tělocvična pro judo, hala pro stolní tenis, skateboardový park, inline dráha, atletická dráha, tenisové kurty, volejbalové kurt mi
- Taneční studio Crabdance
- Střelnice
- Trasy pro běžecké lyžování
- Sjezdovka na Libínském Sedle
- Sportovně relaxační centrum Albatros Prachatice (dva squashové kurty, sauna, masáže, aerobic, bodystyling)
- Dům dětí a mládeže Prachatice
Sportovní oddíly
- FK Tatran Prachatice (fotbal) - účastník Krajského přeboru Jihočeského kraje
- Taneční studio Crabdance - mistři Evropy
- TJ Tatran Prachatice (stolní tenis) - účastník 1. ligy stolního tenisu v České republice
- Tatran Prachatice – oddíl judo - účastník I. ligy
- Tsunami Prachatice – oddíl karate[6]
- HBC (Highlanders) Prachatice (1995) – hokejbalový klub - účastník OL-jih[7]
Politika
Zastupitelstvo a starosta
Starostou Prachatic byl mezi lety 1998–2010 Jan Bauer, člen ODS. Od roku 2010 je starostou města Martin Malý, tehdy člen ODS. Malý později založil „SNK Nezávislí“ a obhájil post starosty města, a to v koalici s ČSSD a ANO 2011.
Místní části
- Kahov
- Libínské Sedlo
- Městská Lhotka
- Oseky
- Ostrov
- Perlovice
- Podolí
- Prachatice I
- Prachatice II
- Stádla
- Staré Prachatice
- Volovice
Osobnosti
Rodáci
- Jana Bezpalcová (* 1979), akordeonistka, autorka Školy hry na knoflíkový akordeon a komponistka
- Jiří Fried (1923–1999), spisovatel a scenárista
- Oskar Günther (1894–1931), spisovatel
- Křišťan z Prachatic (1366–1439), učenec, univerzitní učitel, kazatel a stoupenec Jana Husa
- Ernst Mayer (1815–1891), lékař a politik, po třicet let starosta města
- Josef Messner (1822–1862), spisovatel
- Kateřina Nash (* 1977), sportovkyně
- Jan Nepomuk Neumann (1811–1860), 4. biskup filadelfský (v USA)
- Dalibor Tureček (*1957), český literární historik a folklorista
Další osobnosti
- Otto Chadraba (1893–1952), první český starosta města v letech 1935–1938
- Alois Laub (1896–1945), ruský legionář, důstojník Československé armády a odbojář, v Prachaticích sloužil v letech 1922–1928
- Jiří Meitner (* 1958), malíř a grafik, mimo jiné namaloval několik obrazů s motivy Prachatic, například cyklus obrazů Prachatice lehce andělské.
- Jiří Paroubek (* 1952), politik, působil v Prachaticích ve vojenském útvaru (dnešni budova Vishay Electronics) v letech 1977–1978
- Otakar Ševčík (1852–1934), houslista a houslový pedagog, v Prachaticích působil 1903–1906
- Helena Vanišová (*1951), výtvarná umělkyně, žákyně národního umělce Cyrila Boudy a profesora Lea Vaniše
Partnerská města
- Rogačevo, Bělorusko
- Impruneta, Itálie
- Terra del Sole, Itálie
- Ignalina, Litva
- Zvolen, Slovensko,
- Grainet, Německo
- Waldkirchen, Německo
- Mauthausen, Rakousko
Fotogalerie
-
Klenba kostela Svatého Jakuba
-
Podloubí na náměstí
-
Městská brána
-
Pohled na Prachatice z rozhledny na hoře Libín
-
Stará radnice
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: nakladatelství Tobiáš, 1997. ISBN 80-85808-50-1. Kapitola Prachatice, s. 213.
- ↑ a b c KOLEKTIV. Prachatice. [s.l.]: Město Prachatice, 2005. ISBN 80-239-5443-1.
- ↑ http://tsunami-pt.cz/cz/index.html
- ↑ HBC Prachatice (1995) hokejbal [online]. HBC Prachatice [cit. 2012-01-25]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Slovníkové heslo Prachatice ve Wikislovníku
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Prachatice na Wikimedia Commons
- Prachatice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Podrobnější historie města Prachatice
Město Prachatice | |
---|---|
k. ú. Prachatice (Prachatice I • Prachatice II) • k. ú. Staré Prachatice (Staré Prachatice • Ostrov • Městská Lhotka) • Libínské Sedlo • Perlovice • Volovice • Stádla • k. ú. Kahov (Kahov • Podolí) • Oseky |