Pražská skupina školní etnografie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PSSE

Pražská skupina školní etnografie (zkráceně PSŠE) byla založena v roce 1991 několika psychology, pedagogy a etnology s cílem vstoupit do českých základních škol jako do neznámého či exotického „domorodého“ prostředí a deskriptivně ho zprostředkovat veřejnosti. Šlo o reakci na preskriptivnost v pedagogických výzkumech, zejména ze strany reformních hnutí. Skupina působila jako celek zhruba do roku 2005.

Zaměření výzkumu[editovat | editovat zdroj]

Celkový postoj se opíral o interakcionismus britské školní etnografie (např. Peter Woods navštívil několik škol v terénu skupiny), myšlenkově podstatný byl i vliv americké antropologie výchovy, zdůrazňující zkoumání transmise kultury ve škole bez snahy o explicitní nebo implicitní propagaci sociálních nebo didaktických alternativ. Skupina určitou dobu spolupracovala s francouzským týmem ESCOL (Bernard Charlot, Élisabeth Bautier a Jean-Yves Rochex), během níž se zejména porovnávaly odpovědi českých a francouzských žáků v tzv. poznatkových bilancích. Někteří členové se dnes podílejí na mezinárodních publikacích italské badatelky Francescy Gobbo.

První výzkumná zpráva „Co se v mládí naučíš...“ (Dana Bittnerová, Hana Kasíková, Miroslav Klusák, Miloš Kučera, Karel Pavlica, Miroslav Rendl, Věra Semerádová, Alena Škaloudová, Stanislav Štech, Ida Viktorová)[kde?] byla publikována v roce 1992.[p 1][1] (Pro zjištění posunu ve školách v roce 2004 pak vyšla replika výzkumu jako Čeští žáci po deseti letech[zdroj?], už v jiném složení skupiny.) Chronologicky následovaly Typy žáků (1993)[zdroj?] a výzkum na zadání děkanátu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Pedagogická fakulta očima studentů (1994)[zdroj?]. Do studie Stát se učitelem (1994)[zdroj?] zapojil koordinátor studie Stanislav Štech i badatele mimo skupinu.

Od roku 1993 prováděla skupina longitudinální výzkum[2] (stále týchž) školních dětí, postupujících od své 1. do 9. třídy (3 tříleté projekty GAČR pro skupinu získali nejprve Věra Semerádová a poté Miroslav Rendl). Výroční zprávy z výzkumu byly zveřejňovány na internetu[3], publikována z nich byla vydavatelstvím Pedagogické fakulty nejdelší 1. třída (1998)[zdroj?] a dále Profi-volba z deváté třídy (2005)[zdroj?]. Záměrem skupiny bylo etablovat se, nad nálepku představitelů kvalitativní metodologie[p 2][4], jako odborníci na oblasti života dětí ve škole a jejich vývoj.

Hlavním výstupem z tohoto výzkumu byla monografie Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy[5][6] vydaná v Karolinu v roce 2005 (autoři Dana Bittnerová, David Doubek, Lenka Hříbková, Miroslav Klusák, Miloš Kučera, Markéta Levínská, Jan Slavík, Alena Škaloudová a Ida Viktorová), založená jen na původních datech, uspořádaných nejprve podle jednotlivých ročníků (prvňák, druhák… celkově, v inteligenci, gramotnosti, sociálních vztazích…) a poté podle jednotlivých oblastí vývoje za pět let (inteligence, gramotnost, sociální vztahy…), analogicky jako u amerického klasického vývojového psychologa Arnolda Gesella.[p 3]

Od vydání monografie o psychickém vývoji už skupina neprovádí společný výzkum. K pokračování v jejích intencích či pod její hlavičkou se hlásí trojice Dana Bittnerová, David Doubek a Markéta Levínská, věnující se dlouhodobě v terénním výzkumu Romům zejména z hlediska jejich vztahu ke škole (Funkce kulturních modelů ve vzdělávání, ERMAT 2011), dále Ida Viktorová v textech o gramotnosti (Od sedmi do jedenácti: Jak děti mladšího školního věku píší literaturu, Karolinum 2009[7]) a táž společně s Irenou Smetáčkovou zkoumající i vztah rodiny a školy (Žákovská knížka: Prostředník komunikace mezi rodinou a školou, Vydavatelství Pedagogické fakulty 2011), taktéž Miroslav Klusák ve svém studiu Jeana Piageta a Miloš Kučera při aplikaci psychoanalýzy (Formy citů: Lacanovská teorie, Karolinum 2008[8]), oba společně pak v tématu her (Dětské hry-games, Karolinum 2010[9][10][11][12]). Stanislav Štech organizuje se studenty sběr poznatkových bilancí po 20 letech.

Publikační činnost[editovat | editovat zdroj]

Digitalizované publikace[editovat | editovat zdroj]

Probíhá digitalizace vybraných publikací, které budou dostupné na domovských stránkách PSŠE Archivováno 15. 12. 2007 na Wayback Machine.

  • "Co se v mládí naučíš ..."
  • Čeští žáci po deseti letech
  • Pedagogická fakulta očima studentů
  • Profi-volba z deváté třídy
  • Školní etnografie-přehled problematiky
  • Takoví jsou jsme
  • Typy žáků

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Publikace získala v roce 2003 medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Z pozic fenomenologické filozofie ji kritizoval Jiří Michálek
  2. Nejpodrobněji o skupině v tomto smyslu referovala Barbora Spalová v článku Biografie kvalitativního výzkumu v sociálních vědách v České republice, publikovaném v časopise Biograf
  3. Publikace získala v roce 2005 medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. MICHÁLEK, Jiří. Divoši v lavicích? (kritika školní etnografie). Reflexe: Filosofický časopis. Roč. 1997, roč. 5, čís. 17, s. 99–109. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. ISSN 0862-6901. 
  2. RENDL, Miroslav. Longitudinální výzkum Pražské skupiny školní etnografie. Dostupné z: http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/etnografie/vyzkum/longitud.htm Archivováno 14. 10. 2007 na Wayback Machine.
  3. Výzkumné zprávy a publikace PSŠE. Dostupné z: http://userweb.pedf.cuni.cz/kpsp/etnografie/vyzkum.htm Archivováno 15. 12. 2007 na Wayback Machine.
  4. SPALOVÁ, Barbora. Biografie kvalitativního výzkumu v sociálních vědách v České republice. Biograf. Roč. 2006. Dostupné online [cit. 13.1.2012]. ISSN 1211-5770. 
  5. KUCHARSKÁ, Anna. Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy. Pedagogika. 2007, roč. 57, č. 1, s. 84-87. ISSN 0031-3815. Recenze na: Pražská skupina školní etnografie. Psychický vývoj dítěte: od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum, 2005.
  6. TRPIŠOVSKÁ, Dobromila. [Psychický vývoj dítěte od 1. do 5. třídy]. Psychologie dnes. 2005, roč. 11, č. 12, s. 43. ISSN 1212-9607. Recenze na: Pražská skupina školní etnografie. Psychický vývoj dítěte: od 1. do 5. třídy. Praha: Karolinum, 2005.
  7. KUČERA, Miloš. [Od sedmi do jedenácti: jak děti mladšího školního věku píší literaturu]. Československá psychologie. 2010, roč. 54, č. 2, 216-217. ISSN 0009-062X. Recenze na: Viktorová, Ida. Od sedmi do jedenácti: jak děti mladšího školního věku píší literaturu. Praha: Karolinum, 2009.
  8. SLAVÍK, Jan. Formy citů: Lacanovská teorie. Pedagogika. 2009, roč. 59, č. 1, s. 81-84. ISSN 0031-3815. Recenze na: KUČERA, Miloš. Formy citů: Lacanovská teorie. Praha: Karolinum, 2008.
  9. STANĚK, Daniel. Dětské hry - games. Pedagogický časopis. Journal of Pedagogy. 2011, roč. 2, č. 1, s. 119-122. ISSN 1338-1563, online ISSN 1338-2144. Recenze na: KLUSÁK, Miroslav a KUČERA, Miloš. Dětské hry - games. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010. 574 s. ISBN 978-80-246-1758-9
  10. ŠVAŘÍČEK, Roman. Neuvědomované obsahy her. Studia paedagogica. 2010, roč. 15, č. 2, s. 173-179. ISSN 1803-7437. Recenze na: KLUSÁK, Miroslav a KUČERA, Miloš. Dětské hry - games. 1. vyd. Praha: Karolinum, 2010. 574 s. ISBN 978-80-246-1758-9
  11. DOBRÝ, Lubomír a ČECHOVSKÁ, Irena. Dětské hry - games. Recenze. Česká kinantropologie. 2010, roč. 14, č. 4, s. 92-93. ISSN 1211-9261
  12. RAUDENSKÁ, Jaroslava. Dětské hry - games. Recenze. Čtvrtletní zpravodaj Českomoravské psychologické společnosti. 2010, č. 84, s. 24-27.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • ČERMÁK, Ivo; ŠTĚPANÍKOVÁ, Irena. Validita v kvalitativním psychologickém výzkumu. Československá psychologie. Roč. 1997. ISSN 0009-062X. 
  • HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: Základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. ISBN 80-7367-040-2. S. 68,123. 
  • MIOVSKÝ, Michal. Kvalitativní přístup a metody v psychologickém výzkumu. Praha: Grada, 2006. 332 s. ISBN 80-247-1362-4. 
  • ŠVAŘÍČEK, Roman; ŠEĎOVÁ, Klára a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Pravidla hry. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0. S. 67–68,124. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]