Právo na životní úroveň
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Právo na životní úroveň je jedním ze sociálních lidských práv deklarovaných Všeobecnou deklarací lidských práv a zakotvených v Mezinárodním paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Je jedním z výchozích principů práva sociálního zabezpečení. Ve vztahu ke svým občanům stát pro jeho realizaci zaručuje minimální mzdu a vytváří další instituty sociálního zabezpečení.
Jeho obsahem je zejména osvobození od hladu; státy jsou proto jednotlivě i ve vzájemné součinnosti zavázány usilovat o zlepšení způsobů výroby, uchovávání a distribuce potravin, využívání zdrojů a zajištění spravedlivé distribuce světových zásob potravin v poměru ke spotřebě.
Dalšími součástmi tohoto práva je právo na zajištění dostatečného ošacení, bydlení, lékařskou pomoc a podmínek pro zachování zdraví.
