Prášková metalurgie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Prášková metalurgie je metoda výroby obrobků z prášků kovů, oxidů a karbidů kovů a nekovových prášků. Dost často se používají i směsi těchto materiálů.

Výrobky[editovat | editovat zdroj]

  • Nástroje na obrábění kovů
  • Porézní díly jako filtry či olejem napouštěná ložiska
  • Magnetické materiály (např. slitiny AlNiCo)

Výhody[editovat | editovat zdroj]

  • Využije se kompletní materiál.
  • Díly lze vyrábět jediným technologickým krokem.
  • Velmi vysoká výrobní přesnost
  • Je možné smíchat takové materiály jako třeba hliník a wolfram, které se nedají slévat.

Nevýhody[editovat | editovat zdroj]

  • Výroba se vyplácí až při značně vysokých sériích. (drahé stroje)
  • Nižší hutnost výrobků → nižší pevnost (oproti jiným způsobům výroby)

Výroba prášku[editovat | editovat zdroj]

Prášek se vyrábí z taveniny rozstřikováním a následným ochlazením.

Nástřik[editovat | editovat zdroj]

Prášek se nejčastěji vyrábí nástřikem, kdy se roztavený kov rozprašuje do nádoby s vodou. K rozprašování se používá vzduch, případně dusík nebo voda. Při rozprašování vzduchem vznikají velmi jemná kulatá zrnka, Při rozprašování vodou jsou zrnka kostrbatejší, zato však lze vyrobit poréznější materiál.

Karbonyl[editovat | editovat zdroj]

Tímto způsobem se vyrábí nejčistější prášek s velmi jemnou frakcí. Karbonyly jsou sloučeniny kovů s oxidem uhelnatým (CO), např. Fe(CO)5, vázané koordinačními vazbami, jež se při vysoké teplotě rozpadnou na jemňoučký kovový prášek.

Výroba obrobků[editovat | editovat zdroj]

Lisování[editovat | editovat zdroj]

Prášek se vtěsná do přesně vyformované matrice a stlačí se pomocí přesné protimatrice. Přitom velmi záleží na frakci prášku a na formě zrnek.

Spékání (sintrování)[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Spékání.

Prvotní výrobky bývají dosti porézní, takže v případě, že to není žádoucí, dochází k jejich dalšímu spékání. Při něm dojde k vzájemnému splynutí práškových částic. Při malých teplotách dojde pouze k povrchovému slinutí, při vyšších pak k mřížkové difuzi.
Výrobky se po spékání dost smrští, s čímž je třeba předem počítat.

Dodatečné opracování[editovat | editovat zdroj]

  • Kalibrace – pokud je vyžadována vysoká přesnost.
  • Dofrézování – u dílů, jež nelze vyrobit pouze lisováním.
  • Kalení – stejně jako u běžné oceli, někdy se výrobky ještě cementují v uhlíkové atmosféře.
  • Napařování – přehřátou párou, přičemž na stěnách zrnek vzniká tenká, asi 10mikrometrová vrstva tvrdého Fe3O4

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prášková metalurgia na slovenské Wikipedii.