Prášková metalurgie
Prášková metalurgie je metoda výroby obrobků z prášků kovů, oxidů a karbidů kovů a nekovových prášků. Dost často se používají i směsi těchto materiálů.
Obsah |
Výrobky [editovat]
- Nástroje na obrábění kovů
- Porézní díly jako filtry či olejem napouštěná ložiska
Výhody [editovat]
- Využije se kompletní materiál.
- Díly lze vyrábět jediným technologickým krokem.
- Velmi vysoká výrobní přesnost
- Je možné smíchat takové materiály jako třeba hliník a wolfram, které se nedají slévat.
Nevýhody [editovat]
- Výroba se vyplácí až při značně vysokých sériích. (drahé stroje)
- Nižší hutnost výrobků → nižší pevnost (oproti jiným způsobům výroby)
Výroba prášku [editovat]
Prášek se vyrábí z taveniny rozstřikováním a následným ochlazením.
Nástřik [editovat]
Prášek se nejčastěji vyrábí nástřikem, kdy se roztavený kov rozprašuje do nádoby s vodou. K rozprašování se používá vzduch, případně dusík nebo voda. Při rozprašování vzduchem vznikají velmi jemná kulatá zrnka, Při rozprašování vodou jsou zrnka kostrbatejší, zato však lze vyrobit poréznější materiál.
Karbonyl [editovat]
Tímto způsobem se vyrábí nejčistější prášek s velmi jemnou frakcí. Karbonyly jsou sloučeniny kovů s oxidem uhelnatým (CO), např. Fe(CO)5, vázané koordinačními vazbami, jež se při vysoké teplotě rozpadnou na jemňoučký kovový prášek.
Výroba obrobků [editovat]
Lisování [editovat]
Prášek se vtěsná do přesně vyformované matrice a stlačí se pomocí přesné protimatrice. Přitom velmi záleží na frakci prášku a na formě zrnek.
Spékání (sintrování) [editovat]
- Podrobnější informace naleznete v článku Spékání.
Prvotní výrobky bývají dosti porézní, takže v případě, že to není žádoucí, dochází k jejich dalšímu spékání. Při něm dojde k vzájemnému splynutí práškových částic. Při malých teplotách dojde pouze k povrchovému slinutí, při vyšších pak k mřížkové difuzi.
Výrobky se po spékání dost smrští, s čímž je třeba předem počítat.
Dodatečné opracování [editovat]
- Kalibrace – pokud je vyžadována vysoká přesnost.
- Dofrézování – u dílů, jež nelze vyrobit pouze lisováním.
- Kalení – stejně jako u běžné oceli, někdy se výrobky ještě cementují v uhlíkové atmosféře.
- Napařování – přehřátou párou, přičemž na stěnách zrnek vzniká tenká, asi 10mikrometrová vrstva tvrdého Fe3O4
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prášková metalurgia na slovenské Wikipedii.