Počítačová klávesnice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Počítačová klávesnice

Počítačová klávesnice je vstupní periferní zařízení určené pro vkládání znaků do počítače a k jeho ovládání. Je odvozená od klávesnice psacího stroje či dálnopisu. Standardní počítačové klávesnice jsou napájeny z počítače a komunikují s ním po sériové lince.

Počítačová klávesnice má na vrchní straně tlačítka, zvané klávesy. Ve většině případů stisk klávesy způsobí odeslání jednoho povelu, např. znaku. Některé klávesy slouží jen jako předvolba. Odeslání některých povelů (např. pro symboly) pak vyžaduje stisk (úhoz) a současně držení jiné klávesy nebo dvou kláves současně nebo postupně.

Kódová sada Unicode má znak pro počítačovou klávesnici a její kód je (U+2328)

Vzhled

Multimediální klávesnice se sundanými klávesami
Obecná mřížka označení kláves ISO/IEC-9995-1
Rozložení kláves americké klávesnice PC
Rozložení české QWERTZ
Rozložení české QWERTY

Existuje velké množství různých rozložení kláves. Vznikají proto, že rozdílní lidé potřebují snadný přístup k rozdílným symbolům. Obvykle je to tím, že píší odlišným jazykem, ale existují specializovaná rozložení pro matematické, účetní, programátorské použití. Samostatnou kategorii pak představují takzvané herní klávesnice, které mají svou koncepcí v maximální možné míře usnadnit uživatelům hraní počítačových her.[1]

Rozložení znaků na počítačových klávesnicích kopíruje standardy rozložení na psacích strojích, které převzaly organizační automaty, pořizovače děrných štítků atd. V některých zemích se používá rozložení QWERTY, jinde QWERTZ, někde i jiné, například francouzské AZERTY. Rozložení kláves je upraveno mezinárodní normou ISO/IEC 9995 „Informační technologie – Uspořádání klávesnice pro textové a kancelářské systémy“ z roku 1997. Ta uvádí, že rozmístění jednotlivých kláves se řídí národními normami a zvyklostmi. Jako příklad obsahuje možnost obsazení klávesy B01 (na české Y) znakem Z (např. anglický nebo americký standard) nebo znakem Y (např. český standard) či znakem W (např. francouzský standard), D06 (na české Z) Y nebo Z a pro D02 (na české W) W nebo Z. V České republice je, v souladu s mezinárodní normou, stanoven národní standard, jenž vychází z uspořádání QWERTZ. Jedná se o ČSN 36 9050 z roku 1994, která stanovuje rozmístění znaků na 48 klávesách (vychází z typu QWERTZ) ve dvou úrovních, tj. základní a po stisknutí Shiftu. Tedy není zde řešeno umístění např. znaku obrácené lomítko (na různých klávesnicích je na různém místě), znaků generovaných pomocí klávesy Alt Gr (3. úroveň), ale umístění „Z“ a „Y“ ano.

Mnoho českých programátorů ale dává přednost anglickému standardu, který vychází z rozložení QWERTY, protože potřebují znaky, které na českém standardu nejsou, případě používají tzv. českou programátorskou klávesnici, nebo českou QWERTY klávesnici, lišící se jen prohozeným Z a Y, protože si již na anglickou klávesnici zvykli.

Rozložení QWERTY vzniklo s úmyslem snížit tak pravděpodobnost zaseknutí typových pák ručního psacího stroje. K jeho masovému rozšíření vedlo vítězství v soutěži v rychlosti a přesnosti psaní. Po něm v roce 1888 následovala konference v Torontu, jež přijala klávesnici QWERTY za standard.

Existují také speciální rozložení kláves zohledňující ergonomii (Dvorak, Colemak, XPeRT). Tato rozložení, která nejsou moc rozšířena, byla navržena pro psaní v angličtině a příliš se nehodí pro psaní v jiných jazycích, neboť jsou ještě více než QWERTY závislá na národním jazyce. Proto například Dvorak pro psaní českého textu nemá zásadnější význam, neboť, jak uvádí publikace „Profesionálem v administrativě“, produktivitu práce zvýší pouze o 1% a se stejným úspěchem sníží zatížení prstů a rukou.

Optimalizace rozložení kláves českého standardu nebyla dosud provedena. Přitom, pokud by došlo k rozmístění znaků v závislosti na jejich výskytu v textu, došlo by k zvýšení produktivity práce přibližně o 12,2 %. Pokud by navíc došlo i k dalším úpravám klávesnice, produktivita práce by mohla být zvýšena o další 2 %. To by umožňovalo psát 59,5 % obsahu textu přímo v základní poloze, tedy z kláves na nichž jsou umístěny prsty při využívání hmatové metody (přibližně stejně jako při psaní anglického textu na klávesnici Dvorak). To by však znamenalo ještě větší rozdíly nejen od QWERTZ, ale i od QWERTY než dnes.

Statistiku psaní na těchto třech rozloženích si můžete porovnat vložením libovolného textu do Java apletu na této stránce: [1].

Rozložení jednotlivých kláves má z hlediska efektivity význam pouze pro osoby ovládající klávesnici deseti prsty nebo hmatovou metodou.

Standardní klávesnice je poměrně velká, protože každá klávesa musí být dost velká na to, aby se dala snadno stisknout prsty. Pro přenosná zařízení, kde by standardní klávesnice byla příliš velká, byly navrženy redukované typy klávesnic, případně se používá jiný způsob komunikace. V poslední době se vyskytují ultramoderní typy klávesnic a kláves, např. gelové nebo obalované měkkými materiály; bývají též ergonomicky tvarovány pro lepší dosah na klávesy. Nezapomínejme, že v dnešní době se IT svět hemží též interaktivními klávesnicemi, například u mobilních telefonů, interaktivních tabulích či u samého monitoru.

Skupiny kláves

Klávesy počítačové klávesnice lze rozdělit do těchto skupin:

  1. základní alfanumerické klávesy
  2. klávesy numerické klávesnice
  3. funkční klávesy
  4. speciální klávesy
  5. klávesy určené pro konkrétní operační systém (v systému Microsoft Windows jsou to Windows a Application)

Základní alfanumerické klávesy

Znaková, tedy alfanumerická klávesnice zabírá asi třetinu plochy klávesnice, ale je doplněná o další klávesy s nimiž tvoří základní část klávesnice, obsahuje klávesy 26 písmen, mezerník, klávesy s interpunkcí a horní čtvrtou řadu s číslicemi v anglické verzi a s diakritickými znaky v české verzi. Všechny znakové klávesnice se významově obměňují držením stisknutých pomocných kláves, jako jsou

  • dvě klávesy jednorázového přesmykače (Shift, (levý a pravý), který změní písmena z malých na velká, s výjimkou znaků s diakritikou v řadě E, kterou změní na číselnou,
  • trvalý přesmykač CapsLock, který tento účinek jednorázového přesmykače obrátí,
  • klávesu tabulátoru Tab a
  • výmaz předchozího (vůči kurzoru) znaku Backspace.

Klávesy numerické klávesnice

Numerická klávesnice obsahuje klávesy s číslicemi, desetinnou tečku, klávesy využitelné pro 4 základní aritmerické operace, druhou klávesu Enter a klávesu Num Lock pro přepínání funkce číselných kláves z kurzorových na číslicové. Číslice jsou uspořádány zdola nahoru po třech (0, 1 - 3, 4 - 6 a 7 až 9) po vzoru kalkulátorů, oproti klávesnici telefonů (klasických tlačítkových i dotykových), které mají naopak dole vyšší číslice: 0, 7 - 9, 4 - 6, 1 - 3.

Funkční klávesy

Funkční klávesy mají označení odleva F1 až F12 a nalezneme je v horní části klávesnice nad základní částí. Slouží k řízení programů a jejich funkce je určena konkrétním softwarem.

Speciální klávesy

Speciální klávesy jsou popsány v následující tabulce.

Alternativy zkratek popisů klávesy Název Funkce
Esc Escape Odvolání posledního příkazu, ukončení aktivity
PrtSc/SysRq Print Screen / System Request Snímek obrazovky / volání funkce jádra OS [2]
ScrLk Scroll Lock Přepínání mezi režimem posunem kurzoru a obrazovky
Pause/Break Zastavení provádění programu
Ins Insert Přepíná mezi režimem vkládání a přepisu
Home Posouvá kurzor na začátek řádku
PgUp Page Up Posunutí textu o jednu obrazovku nahoru
Del Delete Maže znak na pozici kurzoru
End Posouvá kurzor na konec řádku
PgDn Page Down Posunutí textu o jednu obrazovku dolů
↵ ↩ Enter Potvrzení příkazu, vložení nového odstavce
Back, ⌫ ← Backspace Mazání znaku zpětným posunem kurzoru
← ↓ → ↑ Kurzorové šipky Posun kurzoru po obrazovce
Shift (přesmykač) Přepínání velkých a malých písmen
Ctrl Control Přepínání funkcí kláves při řízení programu
Alt Alternate Přepínání funkcí kláves při řízení programu
CapsLk, Caps, ⇪ ⇩ A Caps Lock Přepíná trvale na velká písmena
Space, Spacebar ˽ Mezerník Vkládá mezeru do psaného textu
NumLk Number Lock Používá se k aktivování a deaktivování čísel v numerické části
⇤ ⇥ Tab Tabulátor Posun kurzoru do předem nadefinovaných pozic
Win Key
Windows V MS Windows: Otevření nabídky Start
Application V MS Windows: Otevření místní nabídky

Hudební klávesnice klavírního typu se kromě standardního připojení k zesilovači a reproduktoru také může připojit datovým kabelem k počítači a nahrávat tak hranou melodii, kterou software zároveň zapíše do notové osnovy.

Připojení k počítači

V dřívějších letech se klávesnice připojovala k počítači konektorem DIN-5, který byl později nahrazen poněkud menším konektorem Mini-DIN, častěji nazývaným PS/2, přičemž způsob komunikace klávesnice s počítačem zůstal zachován. Starší klávesnice s konektorem DIN bývají nazývány „AT klávesnice“ (podle osobního počítače IBM PC/AT), stejný konektor však používaly i ještě starší nekompatibilní „XT klávesnice“ určené pro historický IBM PC/XT.

Zapojení konektoru DIN-5 (samice):
(1) CLOCK,
(2) DATA,
(3) RESET*,
(4) GND,
(5) +5V DC.
* Vývod RESET slouží k inicializaci klávesnice, ale u novějších klávesnic nebývá zapojen.
[2] [3]
Zapojení konektoru PS/2 (samice):
(1) DATA,
(2) nezapojeno*,
(3) GND,
(4) +5V DC,
(5) CLOCK,
(6) nezapojeno*.
* U některých typů notebooků můžou vývody (2) a (6) sloužit jako DATA a CLOCK pro připojení druhého zařízení.
[4]

Mezi další způsoby připojení v současnosti patří USB, dnes nejrozšířenější. V takovém případě se již jedná o výrazně komplikovanější způsob komunikace umožňující například připojit ke klávesnici různá další zařízení (myš, USB flash paměť atd.), která pak přes ni komunikují s počítačem. V případě připojení přes USB port se může jednat o dvě varianty, a to: Přímé propojení kabelem, nebo bezdrátové propojení, kdy je fyzicky v USB portu přítomen pouze vysílač (který je i zároveň přijímač, anglicky transceiver), který komunikuje s klávesnicí. Další variantou bezdrátové komunikace klávesnice s počítačem je připojení přes bluetooth.

Bezpečnost zadávaných dat

Podle výsledků výzkumu uveřejněných v říjnu 2008 pracovníky švýcarské vysoké školy EPFL v Lausanne představují klávesnice slabé místo z hlediska bezpečnosti zadávaných údajů. Signály o tom, které klávesy byly stisknuty, lze totiž v naprosté většině případů zachytit s použitím antény a potřebného technického zařízení na vzdálenost až 20 metrů, a to i tehdy, pokud mezi klávesnicí a odposlouchávacím zařízením stojí překážka, např. zeď.[3]

Odkazy

Reference

  1. Znakynaklavesnici.cz: Nejlepší klasické a herní klávesnice na trhu [online] [cit. 2017-4-24]. Dostupné online:http://znakynaklavesnici.cz/klavesnice/
  2. HTG Explains: What Are the Sys Rq, Scroll Lock, and Pause/Break Keys on My Keyboard? http://www.howtogeek.com/125315/htg-explains-what-are-the-sys-rq-scroll-lock-and-pausebreak-keys-on-my-keyboard/
  3. BARRAS, Colin. A spy on every desk - keyboards broadcast your keystrokes [online]. New Scientist, 2008-10-20 [cit. 2008-10-21]. Dostupné online. (anglicky) 

Literatura

  • Mueller S.: Osobní počítač. Computer press, Brno 2003.
  • Prášil Z.: Skripta výpočetní techniky, OAMB 1997

Externí odkazy

Související články