Pozdní gotika v české kultuře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pozdní gotika v české kultuře se datuje do 1.poloviny 16 století. Gotika se rozvijí v době panování Vladislava II. Jagellonského (proto se jí také říká vladislavská gotika). Za vlády Vladislava II. Jagellonského se obnovila těžba stříbra v kutnohorských dolech. Husitské války uměleckou činnost pozastavily, král získal finanční prostředky a začal tak pomýšlet na kvalitnější reprezentaci jagellonské dynastie a jejího nového sídelního města Prahy.

Obsah 1 Charakteristické prvky 2 Další souvislosti 3 Významní představitelé 3.1 Matěj Rejsek 3.1.1 Vybrané dílo Matěje Rejska 3.2 Benedikt Ried 3.2.1 Vybrané dílo Benedikta Rieda 4 Další stavitelé 5 Literatura

[editovat] Charakteristické prvky

Pro poslední etapu gotické architektury je charakteristické sjednocení kostelního prostoru. Objevily se složité klenební vzorce, jako například klenba hvězdová, sítová, sklípková či diamantová, plynulé rytmické obrazce. Sochařská a malířská díla tohoto období jsou charakteristická na jedné straně snahou po realitě, na druhé straně lyrismem a patetikou. V Brně působil největší sochař pozdní gotiky Antoním Pilgram (viz níže). Pravděpodobně v Podunají a severní Itálii byl vyškolen nejvýznamnější malíř tohoto období Mistr litoměřického oltáře, jehož dílo v sobě spojuje pozdně gotické a raně renesanční prvky (Litoměřický oltář, po roce 1500).

[editovat] Další souvislosti

V době Vladislava Jagellonského se v Čechách rozvinul knihtisk. Za nejstarší vytištěnou knihu knihu se tradičně považuje Kronika Trojánská – prozaické dílo staročeské zábavné literatury s tématem dobytí Tróje. Byla vytištěná v Plzni po roce 1476. Za čtyřiceti prvotisků, tedy knih vytištěných do roku 1500, bylo pouze pět latinských, ostatní byly tištěny česky. Do roku 1526 vydávalo české knihy 11 známých tiskařů. Tiskem začínaly vycházet i různé manifesty a knihy významných reformátorů, např. Jana Husa.

[editovat] Významní představitelé

[editovat] Matěj Rejsek

Jedním z významných kameníků a dekoratérů působící ke konci 15. století v Praze a jejím okolí byl stavitel domácího původu Matěj Rejsek (1445-1506). Rejsek byl český kameník a dekoratér. Narodil se roku 1445 v Prostějově, zemřel 1. 7. roku 1504 nebo 1506 v Kutné Hoře, byl bakalářem na Týnské škole v Praze (1469), stal se členem staroměstského kamenického cechu (to bylo od roku 1478). Byl činný zejména v Praze a Kutné Hoře, byl dovedný a zdatný kameník-samouk, virtuózní dekoratér, silně závislý na parléřovské tradici.

[editovat] Vybrané dílo Matěje Rejska

• Prašná brána v Praze (Prašná se nazývala proto, že v ní byl sklad střelného prachu) – základní kámen byl položen roku 1476.
• Horní část triforia a klenba chóru kostela sv. Barbory v Kutné Hoře (práce v letech 1489-1506)
• Baldachýn v pražském kostele P. Marie před Týnem (1493)
• Kazatelna v Kaňku a v Rakovníku (1504).

[editovat] Benedikt Ried

Na konci 90. let zde tvořil nejvýznamnější pozdně gotický a raně renesanční architekt Benedikt Ried (1454-1536). Benedikt Ried byl český fortifikační stavitel a architekt – projektant německého původu. Narodil se asi v roce 1454 a zemřel roku 1534 nebo 1536 v Lounech. Byl činný převážně v Čechách prvně byl zmiňován v roce 1489). Byl povolán Vladislavem ze sousedního Saska. S jeho jménem je spjata velkorysá přestavba Pražského hradu. Jeho nejvýznamnějším počinem bylo vytvoření jedinečného prostoru Vladislavského sálu. Za své dílo byl Ried povýšen do šlechtického stavu. (od roku 1502 byl uváděn jako nobilis Benedictus, lapicida domini regis). V jeho dílech se poprvé objevily renesanční prvky.

[editovat] Vybrané dílo Benedikta Rieda

• Modernizace opevnění Pražského hradu (do roku 1496)
• Vladislavský sál (dokončen 1500)
• Jezdecké schody (původně s renesanční lodžií)
• Ludvíkovo křídlo (1501-1509)
• Projekt na dostavbu katedrály sv. Víta (1509-1511) použit patrně v přepracované verzi pro Kutnou Horu (kroužené klenby trojlodí sv. Barbory)
• Renesanční palác na Blatné.

[editovat] Další stavitelé

• Jakub Heilmann ze Schweinfurtu – dílo: děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, na Moravě
• Antonín Pilgram – brněnský stavitel a sochař, působil i ve Vídni - dílo: např. portál brněnské radnice (1511), Židovská brána (byla zbořena)
• Hanuš Spiess (1450-1511) – řídil přestavbu Křivoklátu (kaple a hlavní sál) a pracoval také na Pražském hradě (Královská oratoř). Byl to rodák z Frankfurtu, usadil se na Hradčanech a stal se vedoucím královým mistrem kameníků. Podílel se také na přestavbě kostela sv. Karla Velikého v Praze na Karlově.

[editovat] Literatura

• Josef Macek: Jagelonský věk v českých zemích
• Jaroslava Staňková, Svatopluk Voděra: Praha gotická a barokní