Pověst

Pověst je epický útvar lidové slovesnosti. Běžně se vyskytuje prozaicky i poeticky ztvárněna. Jádro příběhu může být pravdivé, avšak díky ústnímu převypravování je příběh kvůli dramatičnosti a líbivosti značně dokrášlen, proto ztrácí na věrohodnosti. Pověsti tak mohou být brány jako historické zdroje pouze s rezervou. Pověsti jsou vždy místně i časově lokalizovány a svými vypravěči a posluchači byly a jsou považovány za pravdivé - tím se liší od pohádek. Pohádky byly vytvořeny kvůli spravedlnosti v době, kdy otcové rodin pracovali na polích pod dozorem drábů. Proto si lidé začali vymýšlet "pohádky", které vždy končily šťastně a dodávaly lidem naději, že vše dopadne dobře.

Druhy pověstí

• 1. místní (o hradu, kapličce, studánce…)
• 2. historické (minulost národa)
• 3. o výjimečných lidech
• 4. heraldické (o erbech, znacích)
• 5. démonické (o vodníku, polednici…)
• 6. současné (městské, moderní)
• 7. legendární ( je tu pravdivá postava, která je známa)

Literární díla

• Kosmova a Dalimilova kronika
• Pověst O Žižkovi – divadelní hra
• Staré pověsti české, Alois Jirásek
• Král Lávra, Karel Havlíček Borovský – veršované, na motivy irské pověsti
• Národní báchorky a pověsti, Božena Němcová

Související články

• Legenda