Povázka prorostlá
 Povázka prorostlá | |
|---|---|
 | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | brukvotvaré (Brassicales) |
| Čeleď | brukvovité (Brassicaceae) |
| Rod | povázka (Myagrum) L. |
| Binomické jméno | |
| Myagrum perfoliatum L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Povázka prorostlá (Myagrum perfoliatum) je žlutě kvetoucí, větevnatá, planě rostoucí bylina jejíž výskyt v České republice i v okolních zemích je vzácný. Je jediný druh monotypického rodu povázka z čeledě brukvovitých.
Rozšíření[editovat | editovat zdroj]
Původní areál výskytu druhu se rozprostírá od Íránu, přes Kavkaz a Malou Asii po Balkán a východní Evropu, postupně se rozšířil do střední, jižní a západní Evropy a do severozápadní Afriky. Později byla povázka zavlečena do Severní Ameriky a Austrálie. V České republice, přes kterou prochází severní hranice rozšíření, byl její výskyt prvně zaregistrován v roce 1855 a je hodnocená jako náhodně zavlečený neofyt ze Středomoří.
Tato synantropní rostlina vyžaduje stanoviště s často narušovanou půdou. Nejčastěji vyrůstá na obdělávaných polích jako plevel v obilninách a na vinicích, poblíž železničních tratí a cest, na překladištích i v rumovištích. Má v oblibě osluněná stanoviště s teplou hlinitou nebo písčitou půdou s dostatkem vápníku v planárním a kolinním stupni.[1][2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Povázka je jednoletá nebo ozimá rostlina s přímou, rozvětvenou a často modře ojíněnou lodyhou dorůstající podle kvality půdy a klimatických podmínek do výše 20 až 80, někdy i 100 cm. Listy které vyrůstají v řídké přízemní růžici jsou dlouhé 4 až 7 cm, mají podélnou bělavou žilku, jsou obkopinaté a u báze klínovitě zúžené, po obvodě plytce lyrovitě zubaté či laločnaté a v době kvetení jsou již zpravidla suché. Lodyžní listy bývají dlouhé 3 až 5 cm, vyrůstají střídavě, jsou přisedlé, podlouhle kopisťovité s objímavou ouškatou bází a s tupě hrotitým vrcholem, po obvodě jsou celistvé nebo jen plytce zubaté. Všechny jsou lysé a na omak voskovité, lodyžní se směrem vzhůru zmenšují a na odbočujících větvích jsou drobnější.
Oboupohlavné květy na šikmo odstávajících stopkách (kratších než je kalich) vytvářejí na terminálu i větvích květenství která jsou zpočátku hustá a v době kvetení se prodlužují a rozvolňují. Okvětí tvoří čtyři vzpřímené, drobné, jen okolo 2 mm dlouhé, úzce vejčité, opadavé kališní lístky a čtyři kopinaté, na vrcholu zaoblené, přibližně dvojnásobně velké korunní lístky světložluté barvy. Květy rozkvétají v červnu a červenci. Ploidie rodu je 2n = 14.
Plod vyrůstající na kyjovitě zhrublé, nahoře duté stopce je obráceně hruškovitá, z boku stlačená, nepukavá, jednosemenná, velmi tvrdá šešulka až 5 mm dlouhá a 4 mm široká která je nezřetelně příčně rozdělená na dva oddíly. Spodní válcovitý obsahuje semeno, horní hruškovitý se dvěma dutinami uvnitř je bezsemenný, mírně zploštělý a na vrcholu má krátký tupý 4hranný zobánek. Hnědé, obvejčité semeno s hladkým osemením bývá 3 × 1,5 mm velké. Rostlina se rozmnožuje výhradně semeny která vydrží v půdě v klíčení schopném stavu až 10 let.[1][2][3][4][5]
Význam[editovat | editovat zdroj]
Na území ČR byla povázka prorostlá i v minulosti pro svůj nepočetný výskyt bezvýznamnou rostlinou. Na některých místech, například v Libanonu, Turecku, Texasu a Austrálii je považována za invazivní rostlinu která velmi škodí v plodinách jako jsou cizrna, řepka, vlčí bob, fazole, hrách i čočka. Vytváří tam silně zamořená místa s tisícovkami semena na metru čtverečním a na dobře vyhnojených půdách mají její listové růžice až 40 cm v průměru. Navíc je velmi tolerantní k běžným herbicidům.[6][7]
Výskyt v Česku[editovat | editovat zdroj]
V "Černém a červeném seznamu rostlin ČR z roku 2000" je povázka prorostlá považována za vyhynulý druh (A1). To znamená, že na českém území nebyla zaznamenána již po velmi dlouhou dobu, 25 až 50 let.[8][9]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b ELIÁŠ, Pavol jun. BOTANY.cz: Povázka prorostlá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.01.2014 [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b GOLIAŠOVÁ, Kornélia; ŠÍPOŠOVÁ, Helena. Flóra Slovenska V/4: Myagrum perfoliatum [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 2002 [cit. 2014-01-14]. S. 162–164. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-224-0710-0. (slovensky)
- ↑ AL-SHEHBAZ, Ihsan A. Projects Brassicaceae: Myagrum perfoliatum [online]. Tropicos.org, Missouri Botanic Garden, St. Louis, MO, USA, rev. 23.07.2009 [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Flora of North America: Myagrum perfoliatum [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ WIECEK, B. M. PlantNet: Myagrum perfoliatum [online]. National Herbarium of NSW, Royal Botanic Garden, Sydney, AU [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Invasives database: Myagrum perfoliatum [online]. Texasinvasives org., Austin, TX, USA [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Myagrum perfoliatum [online]. NSW Agriculture, Orange, NSW, AU [cit. 2014-01-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-06-23. (anglicky)
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2001 [cit. 2014-01-14]. Dostupné online. ISBN 80-86064-52-2.
- ↑ PYŠEK, Petr; DANIHELKA, Jiří; SÁDLO, Jiří et al. Catalogue of alien plants of the Czech Republic (2nd edition). S. 155–255. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 14.01.2014]. Čís. 84, s. 155–255. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu povázka prorostlá na Wikimedia Commons
