Potupa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Potupa (latinsky contumelia) je definována jako nespravedlivé porušení úcty vůči přítomné osobě. Může se tak dít pozitivně (potupa je dána najevo činem či skutkem) či negativně (opomenutím povinných projevů úcty). Mezi pozitivní úkony patří např. nadávka, výsměch, ironie, bití apod.

Podle katolické morální teologie je potupa hříchem proti lásce i spravedlnosti ex genere suo grave. Velká potupa je těžkým hříchem proti lásce, protože bližního těžce zarmucuje, je také těžkým hříchem proti spravedlnosti, protože porušuje právo bližního na vnější projevy úcty a škodí jeho postavení ve společnosti. Malá potupa je hříchem lehkým. Potupa, která má za cíl pobavení, humor, může být i úkonem ctnosti.

Kdo se dopustil potupy, je povinen bližnímu poskytnout náhradu za poškození dobrého jména a cti. Odvolání potupy se má dít před osobami, které byly svědky potupení bližního. Náhrada se děje omluvou či vnějším projevem úcty. Osvobozuje od ní okolnost, že potupená osoba si náhradu již zjednala sama (důrazně se ohradila, potupu vrátila apod.).

Reference[editovat | editovat zdroj]

Albert Beneš OP: Morální teologie, Nakladatelství Krystal 1994, ISBN 80-901528-3-X, str. 140