Posvátný háj

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Posvátný háj je kultovní prostor tvořený stromy. Významné místo stále má v současném hinduismu, šintoismu, tradičních afrických náboženstvích a novopohanství. Historicky byly háje také posvátné v předkřesťanských náboženstvích Evropy a Předního východu. Konkrétními příklady označení posvátných hájů je řecký temenos, severský hörgr nebo keltský nemeton.

Slované[editovat | editovat zdroj]

Historicky je Dětmarem z Merseburku doložen háj Zutibure, tedy Svatobor, v Lužici. Posvátné háje nejspíše existovali i na jiných místech stejného jména jako je například Svatobor u Sušice.[1] Dětmar také uvádí že lutická svatyně Retra byla zbudována v posvátném háji. Kronikář Helmond zase zmiňuje háj boha Proveho ve městě Stargard. Úcta k hájům přetrvala i ve slovanské lidové kultuře, v severním Rusku ještě v 19. stály u vesnic borové háje nazývané boželesje či moljonyj les, kterých se nesměl nikdo dotknout.

Etymologicky slovo háj souvisí s ochranou a "hájením". Podle Grażyny Rytter znamená praslovanské slovo gajъ "ritualizovaný okrsek" či "místo pobytu mrtvých předků", doslovně "místo kde žijí mrtví".[2] Podobný význam má i slovo ráj - rajъ, "ritualizovaný okrsek" či "místo pobytu duší".

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VÁŇA, Zdeněk. Svět slovanských bohů a démonů. Praha : Panorama, 1990. ISBN 80-7038-187-6. S. 164.  
  2. TÉRA, Michal. Perun - bůh hromovládce. Červený Kostelec : Pavel Mervart, 2009. ISBN 978-80-86818-82-5. S. 110.