Poslední vlk v Čechách
| Poslední vlk v Čechách | |
|---|---|
 | |
| Umístění | |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°59′49,2″ s. š., 13°43′8,4″ v. d. |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Poslední vlk v Čechách (někdy uváděn jako poslední vlk na Šumavě) byl zastřelen 2. prosince 1874 v polesí Lipka u Vimperka. I po tomto datu se ale na Šumavě občas objevovali osamělí jedinci, životaschopná populace se však již nevytvořila.[1] Popisem honu se podrobně zabývá kniha Dějiny lovu a lovectví od Jana Evangelisty Chadta-Ševětínského vydaná v roce 1909 v Lounech.
Přesné místo skonu posledního vlka dodnes připomíná památník jižně od Světlé hory v katastrálním území Černá Lada, mezi Kubovou Hutí a Borovými Lady (cca 48°59′49,2″ s. š., 13°43′8,4″ v. d.). „Vlčí kámen“ je volně přístupný značenou odbočkou z červené turistické trasy.[2]
Podle Chadta-Ševětínského obnášela délka vlkova těla „154 cm a výška 80 cm;[3] byl tři dny pro podívanou v zámku vimperském vystaven a pak na Hlubokou poslán a do sbírek J. J. knížete ze Schwarzenberga zařaděn“. V mysliveckém a rybářském muzeu v loveckém zámečku Ohrada u Hluboké nad Vltavou si lze posledního vlka prohlédnout dodnes.[4] Rovněž brokovnice „Lefaucheur“ ráže .14 byla roku 1934 odevzdána do sbírek loveckého zámečku Ohrada.
Střelcem posledního vlka byl knížecí stavitel Jan Štěrbík z Vimperka (1830–1895).[3] Stavitel Štěrbík „obstarával stavitelskou práci ve všech knížecích a patronátních budovách“ v celé střední Šumavě. Jeho nejznámějším dílem je dnešní dominanta Kvildy, kostel sv. Štěpána, jehož stavbu po požáru v roce 1892 zahájil.[5]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Vlci u nás; Vlčí svět
- ↑ Článek na portálu Infočesko
- ↑ a b KOTHERA, Lumír. Kamenné památky na Boubíně a poslední vlk na Šumavě. [[1]] [online]. 2010-07-04 [cit. 2010-12-07]. Dostupné online.
- ↑ Zámek Ohrada v Hluboké nad Vltavou; InfoČesko
- ↑ LEBL, Zdeněk. Šumava v objetí nekonečného ticha. [rodina] [online]. [cit. 2010-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan Evangelista. Dějiny lovu a lovectví v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Louny: A. Neubert, 1909. 416 s.