Poslední z Aporveru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Poslední z Aporveru
Země Česko
Jazyk čeština
Délka 72 minut
Žánr fantasy / animovaný
Námět Michal Zelenka
Tomáš Krejčí
Scénář Jana Ozoráková
Michal Zelenka
Tomáš Krejčí
Režie Tomáš Krejčí
Obsazení a filmový štáb
Hlavní role Filip Cíl
Jana Pidrmanová
Petr Forman
David Vobořil
Ondřej Malý
Tami Stronach
Bořivoj Navrátil
Naděžda Prchalová - Vicenová
Tomáš Klus
Michal Zelenka
Hana Vagnerová
Nela Boudová
Susan May Pratt
Eduard Jenický
Zdeněk Velen
Marcela Holubcová
Hudba Ondřej Brousek
Kamera David Ployhar
Střih Terry Rawlings
Výroba a distribuce
Premiéra není známo
Distribuce Bontonfilm

Poslední z Aporveru je připravovaný fantasy film Tomáše Krejčího, který kombinuje živé herce a ručně kreslené a v počítači animované prostředí, jehož premiéra byla několikrát odsunuta (původní termín měl být leden-únor 2009[1]). Producenty filmu jsou Tomáš Krejčí a Jiří Košťál. Kvůli opakovanému odsunutí premiéry vypověděla Česká televize v prosinci 2012 koprodukční smlouvu (podepsanou 29. prosince 2006) a chce zpátky svůj vklad, tedy 6 až 7 miliónů Kč. Tvůrci filmu kvůli tomu na Českou televizi podali žalobu.[1] Další spor s podaným trestním oznámením mají producenti se slovenským koproducentem Markem Veselickým.[2] V květnu 2014 podal na producenty filmu trestní oznámení Státní fond kinematografie pro podezření z dotačního podvodu.[3]

Obsah[editovat | editovat zdroj]

Děj se odehrává na planetě Aporver, kterou se snaží zničit zlo a temnoty pocházejí z nitra Aporveru a okolních civilizací. Krajina Aporveru je tvořena tisíc metrů vysokými houbami, na jejichž kloboucích jsou postavená města. Mezi městy se lidé pohybují na samoletech poháněných vzduchem a sykonami (fauna a flora Aporveru).

Výroba[editovat | editovat zdroj]

Natáčení probíhalo ve staré tovární hale v Bubenči a v ateliéru České televize.[4] Tvůrci filmu se snaží navazovat na výtvarnou stylizaci filmů Karla Zemana.[5]

Scénář[editovat | editovat zdroj]

Scénář filmu vznikal čtyři roky a scénáristé (Jana Ozoráková, Michal Zelenka a Tomáš Krejčí) za tu dobu vytvořili 45 verzí scénáře.[4]

Název[editovat | editovat zdroj]

Původně se film měl jmenovat Poslední děti Aporveru. Na knižním trhu se rovněž objeví dva tituly Srdce Aporveru - I. díl a Poslední z Aporveru - II. díl. V publikaci Srdce Aporveru je představen svět a zákonitosti Aporveru, včetně představení charakteristik všech sykon - fauny a flory Aporveru a pozadí událostí, které předcházely samotné zkáze o které bude publikace druhá - Poslední z Aporveru.

Hudba[editovat | editovat zdroj]

Ústřední píseň k tomuto filmu nazpívala oscarová zpěvačka Markéta Irglová[6] s kapelou Zrní. K písni vznikl také klip.

Obsazení[editovat | editovat zdroj]

Filip Cíl Rybli
Jana Pidrmanová Maysu
Petr Forman otec Rybliho
Maysu Tarpová matka Rybliho
Michal Zelenka Garmor
Tami Stronach Garmorova žena
Eduard Jenický Nelo
Tomáš Klus Krejto
Bořivoj Navrátil Věštec

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b SPÁČILOVÁ, Mirka: ČT opustí film Poslední z Aporveru za 240 milionů, tvůrci ji žalují. iDNES.cz 15. prosince 2012. [cit. 2012-12-20]. Dostupné online.
  2. SPÁČILOVÁ, Mirka: Film Poslední z Aporveru má znovu blíž k soudu než do kin. iDNES.cz 8. listopadu 2013. [cit. 2013-11-09]. Dostupné online.
  3. Česká sci-fi Poslední z Aporveru jde místo do kin na policii
  4. a b KOULOVÁ, Gabriela: Poslední z Aporveru. ČT+. Dostupné online.
  5. SPÁČILOVÁ, Tereza: Válka s mloky v angličtině a polštině? I to je možné, říká režisér Krejčí. iDNES.cz 15. června 2010. [cit. 2010-08-01]. Dostupné online.
  6. http://www.rozhlas.cz/zpravy/hudba/_zprava/irglova-nahrala-titulni-pisen-k-jednomu-z-nejdrazsich-ceskych-filmu--1000644

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]