Poslední dny dinosaurů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
O americkém dokumentárním filmu z roku 2010 pojednává článek Poslední dny dinosaurů (film).
Poslední dny dinosaurů
AutorVladimír Socha
IlustrátorVladimír Rimbala
ZeměČesko
Jazykčeština
Námětdinosauři, paleontologie, cestování časem
ŽánrVěda, dobrodružství, naučná pro mládež
VydavatelRadioservis
Datum vydání6. května 2016 (1. vydání)
Typ médiavázané
Počet stran320
ISBN978-80-87530-74-0
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Poslední dny dinosaurů aneb Výprava za pravěkou apokalypsou je dobrodružný knižní příběh s prvky sci-fi, ale i věrným popisem pravěkého ekosystému končící křídové periody. Jde o příběh čtveřice odvážných, kteří podstoupí cestu časem a ocitnou se v době katastroficky končícího světa dinosaurů, se všemi jeho nástrahami a tajemstvími. Autorem knihy je popularizátor a publicista Vladimír Socha, ilustrace jsou dílem Vladimíra Rimbaly. Kniha byla poprvé vydána vydavatelstvím Českého rozhlasu Radioservis v květnu 2016. V listopadu a prosinci 2018 byla vysílána zdramatizovaná rozhlasová verze této knihy na Českém rozhlasu.[1][2][3][4][5][6]

Anotace knihy[editovat | editovat zdroj]

Napínavý sci-fi thriller, zasazený do jednoho z nejzajímavějších období pravěku se znaky světa moderního i prastarého. Poutavý příběh zoufalého boje o přežití v dávnověku za použití znalostí a prostředků moderní civilizace. Čtveřice lidí, sestávající z bývalého vojáka a experta na přežití, astronoma, geologa a paleontoložky, využijí omezené možnosti dočasně funkčního stroje času (vzniklého jako vedlejší efekt experimentů s obřím urychlovačem částic) a rozevřenou branou do minulosti projdou do světa končící doby dinosaurů. Ocitnou se však takřka bezbranní v době drsné a surové druhohorní éry, kdy je gigantický asteroid, který má tuto éru ukončit, již takřka na dohled od Země. Čtveřice trosečníků v čase tak musí napnout všechny síly a využít své schopnosti i znalosti na záchranu před nejstrašnějším kataklyzmatem, jaké dosud rozvinutý život poznal - velkým vymíráním na rozhraní křídy a paleocénu. Avšak ani blížící se desetikilometrový posel smrti z vesmíru není nakonec tím nejvíce fascinujícím a znepokojivým objevem, který lidé před 66 miliony lety učiní...

Děj knihy[editovat | editovat zdroj]

Napůl šílený profesor Pierre de Bras vytvoří náhodným nezvládnutím manipulace s obřím urychlovačem částic časoprostorovou trhlinu, jakousi nestabilní díru v prostoročase. Zamkne se pomocí elektromagnetických zámků ve své laboratoři a usilovně pracuje na tom, aby získal stabilní přístup ke škvíře, a tím i do dávné geologické minulosti. Brána se otevře v době před 66 miliony let, na konci druhohorní éry, v době posledních dinosaurů. Vlivný muž jménem Peter Archibald chce později využít možnosti cestovat časem pro své obchodní a částečně i vědecké zájmy. Potřebuje ale "škvíru" vyzkoušet, a tak shromáždí skupinku dobrovolníků, kteří se mají vydat do prostředí dávnověku a zkoumat svět, který známe pouze v podobě sedimentů a zkamenělin souvrství Hell Creek. Lidé se mají ocitnout v pravěké Montaně, tehdejším subkontinentu Laramidie. Kromě placeného experta na přežití a bývalého elitního vojáka Radžeše Singha (zodpovědného za bezpečnost výpravy) přijme tuto výzvu mladá paleontoložka Mary Torrensová (odbornice na ekosystémy v souvrství Hell Creek), zkušený, ale nervově labilní geolog Mark Robben (mj. odborník na hromadná vymírání) a podezřívavý, ale také praktický astronom Paul Kowalski (specialista na planetky a komety). Archibald této čtveřici namluví, že budou moci pozorovat a na vlastní kůži zažít svět krátce po katastrofě K-Pg a budou tak relativně v bezpečí - velcí dinosauři již budou vymírat a odezní i nejhorší účinky katastrofy. I přes počáteční strach a nedůvěru nakonec všichni souhlasí a jsou za velmi dramatických efektů vysláni do minulosti.

Umělecká představa dopadu asteroidu Chicxulub, ústřední událost v ději knihy.

Po přesunu časem se skupinka musí znovu sejít, protože přesun je "rozhodí" o několik desítek až stovek metrů daleko a geolog se málem utopí v jezeře. Po prvotním okouzlení pravěkou přírodou a seznámením s fyzikálními podmínkami atmosféry a klimatem ale nastává šok - lidé zjišťují, že nemají účinné palné zbraně (které kdosi z neznámého důvodu Singhovi vyndal z jeho zavazadla těsně před přesunem). Dále se dozvídají, že nejsou v pravěku sami - ve skutečnosti totiž mají za úkol najít profesora de Brase, který tam dobrovolně "odcestoval" před nimi. A co je nejhorší, astronom jako první zjistí, že i když přežijí nástrahy křídového světa, nemají ještě zdaleka vyhráno. Časová škvíra je dopraví zpět - coby jediná možnost záchrany - právě za 48 hodin po příletu (kdy se s dalším pulzem znovu nakrátko rozevře). Musí se tedy stihnout vrátit na stejné místo a během pouhých několika sekund, po které bude rozevřena, do škvíry skočit. Jenže oni možná ani těchto 48 hodin mít nebudou. Desetikilometrová planetka Chicxulub už je totiž doslova na dohled, pouhé miliony kilometrů od Země. Rychlostí desítek tisíc kilometrů v hodině se k naší planetě blíží a zasáhne ji 3300 kilometrů od jejich současné pozice....už za pouhé dva dny. Ničivá katastrofa, která má vyhladit dinosaury, je totiž teprve před nimi...a oni ji zažijí na vlastní kůži.

Ani to ale není tím největším a nejděsivějším tajemstvím, které v dávné minulosti na čtveřici odvážných čeká. Ať už u "Jezera klidu", v džunglích a močálech záplavové nížiny, na náhorní Laramijské planině nebo u záhadného jezera ve vnitrozemí, lidé budou všude bojovat o holé životy a dozvídat se nové překvapivé skutečnosti. A ačkoliv si navzájem nedůvěřují a někteří z nich se dokonce zpočátku nenávidí, budou nakonec stejně muset spojit své síly a využít všech svých odborných i praktických zkušeností, aby přežili...a zkusili se v poslední možnou chvíli ještě vrátit domů, do nesmírně vzdálené budoucnosti...

Úryvek z textu[editovat | editovat zdroj]

Porost kapradin, ve kterém byli oba lidé schovaní, se mírně chvěl. Bylo to způsobeno třesoucím se geologem, nebo dupáním dinosaurů? Torrensové by to v jiné situaci připadlo zábavné, teď ale Robbenův nekontrolovaný třas ohrožoval jejich životy. Nemohou tu dlouho zůstat, to bylo jasné. Je jen otázkou času, kdy je tyranosauři najdou. Ale přeběhnout palouk k protějšímu lesu nestihnou. Náhle velká samice sklonila hlavu a vydala chrčivý zvuk. Potom nasála hlasitým tahem vzduch do nozder a s hrozivou jistotou začala směrem k nim pomalu otáčet půltunovou hlavu s čelistmi schopnými rozdrtit cokoliv, co se v tomto světě mohlo před nimi objevit.

V ději knihy se opakovaně objevuje i obří teropod Tyrannosaurus rex.

Paleontoložka jednala instinktivně. Popadla skořápku vajíčka za sebou a vší silou jí mrštila nalevo od jejich úkrytu. Skořápka opsala ladný oblouk a přistála kousek před velkým dinosaurem. Tyranosauřice podrážděně zavrčela. Menší tyranosauři zalarmovaní neznámým zvukem se podobně jako aportující psi vrhli směrem k rozbitému vejci. Rychle! pobídla Robbena Torrensová a vymrštila se na pěšinu. Nikdy v životě ještě tak rychle neběžela. Trvalo jí jen několik sekund, než se zanořila do temnoty lesa na druhé straně. Za chvíli se setkala s Kowalským a Singhem, kteří vyčkávali schovaní v bezpečné vzdálenosti od dotěrných mláďat. Zřetelně pak slyšeli, jak velký tyranosaurus zuří a vlastní vahou přeráží stromy, zatímco mláďata se nejspíš prodírají řidší okrajovou částí lesa. Usilovně po vetřelcích pátrali. Jejich jednání bylo přímočaré a strašlivě prosté – chtěli je všechny zabít a sežrat. A Robben tam navíc někde zůstal.

Geolog se vyhrabal na pěšinu právě ve chvíli, kdy se jedno z mláďat otáčelo za Torrensovou, mizející v podrostu pralesa na druhé straně úzké pěšiny. Proboha, to ne! zaječel a dal se na bezhlavý útěk tím nejhorším možným směrem – dolů po zvířaty vyšlapané pěšině, kde mohli mladí dinosauři naplno uplatnit svůj běžecký talent. Robben byl příležitostný sportovec, chodil si často zahrát fotbal a uměl i dobře běhat. Jednou mu na betonu ručně změřili stometrový sprint lehce pod jedenáct sekund. To už ale bylo dávno, ještě v dobách jeho středoškolských studií.

Teď se vyčerpaný vědec s těžkými botami na nohách hnal po stezce, kde každý krok byl nejistý a mohl znamenat vymknutý kotník nebo zakopnutí. Stačilo málo, a mohl upadnout, což by nejspíš znamenalo jistou smrt. S podivným uspokojením si ale uvědomil, že se mu i při velké pohybové námaze dobře dýchá a není při běhu zdaleka tolik unavený, jako by byl v daleké budoucnosti. Vyšší obsah kyslíku v atmosféře nakonec nemusel být jenom na obtíž.

Na chvíli měl dojem, že je možná zachráněn, že za ním už žádný dinosaurus není. Neslyšel hluk dopadajících tříprstých nohou ani funění a vrčení mladého tyranosaura za zády. Třeba se na mě přece jenom vykašlali, pomyslel si s úlevou. Zmírnil tempo a spíš jen pro jistotu otočil hlavu. V tu chvíli téměř vykřikl zděšením. Mladý tyranosaurus byl totiž jen pár metrů za ním a klidným, pomalým klusem mu byl stále v patách. Asi si s ním jen hrál a chtěl dát tomu směšnému vzpřímenému tvorečkovi malý náskok. Jakmile ale Robben opět zrychlil, tyranosaurus zavrčel a šel do honičky naplno. Stačily mu pak jen tři delší kroky a hned byl čenichem na dosah vědcových zad. Otevíral už tlamu, protože chtěl sevřít geologovu hlavu do svých čelistí, potom si ale tento smrtící úkon na poslední chvíli ještě rozmyslel. Bavilo ho hrát si s tím podivným dvounohým zvířetem bez ocasu, které bylo velmi hlučné, a přitom zcela bezbranné.

Fauna souvrství Hell Creek, většina těchto živočichů se objevuje i v ději knihy.

Robben šílel strachy, začal přicházet o rozum. Nechápal, proč ještě žije. Podvědomě si dokonce přál, aby už ho mladý tyranosaurus konečně zabil a ušetřil ho dalšího utrpení. Připadal si jako nebohá myš, kterou před usmrcením stejným způsobem týrá kočka.

A pak, když už v běhu vrávoral a hrozilo, že vyčerpáním upadne na zem, zpozoroval možnou záchranu. Ze stěny pralesa přímo před ním se vynořil velký obrněný ankylosaurus. Mohl to být i jiný druh dinosaura s tělním pancířem, snad příbuzný Denversaurus, ale to bylo v tu chvíli úplně jedno. Podobný živému tanku si razil cestu podrostem a lámal tlusté větve jako párátka. Několikatunový obr okamžitě zaznamenal blížící se dvojici a varovně rozkýval svůj ocas ozbrojený kostěnou palicí. Přerazil s ním mimoděk několik mladých stromků a varovně zamručel. Robben byl ale ochoten riskovat vše. Z posledních sil doběhl až na dva metry před horu kostí a svalů a pak efektním skluzem v blátě podjel pod jeho širokým břichem na druhou stranu.

Mladý tyranosaurus se zastavil v uctivé vzdálenosti od kráčející pevnosti a vztekle zavrčel. Pochopil, že tady už lov skončil. Robben se zadýchaně postavil na nohy a chtěl se kulhavou chůzí schovat do pralesa. Netušil, kde jsou ostatní, a věděl, že nemá moc času na to, aby je znovu našel. A teprve potom si s úžasem povšiml, že na hřbetě obrněného dinosaura, který ho zachránil a právě teď mizel zpátky v temnotě pralesa, něco nebo snad někdo sedí. Nebo se mu to zase jenom zdálo? Skutečně už se dočista pomátl? A potom ucítil paži na svém pravém rameni. Ihned se mu ulevilo, někdo z ostatních členů výpravy ho tedy našel. Trvalo mu ještě několik krátkých okamžiků, než pochopil neuvěřitelnou skutečnost. Ta ruka na jeho rameni nebyla lidská. Ten, kdo stál za ním, nebyl nikdo z jejich skupiny. Nebyl to vůbec člověk. A pak konečně nalezl odvahu se velmi pomalu otočit. ...

Nakladatelské údaje[editovat | editovat zdroj]

Kniha oficiálně vyšla 6. května roku 2016 v pražském nakladatelství Radioservis. Formát knihy je obdélníkový, rozměry činí 21 x 14 cm. Kniha je vázaná a má celkem 320 stran.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Jednou z reálných institucí, které se v knize objevují, je i Museum of the Rockies v Bozemanu.

Kniha představuje mj. i komplexní a vědecky přesný popis podoby druhohorního ekosystému (souvrství Hell Creek); autor čerpá z vlastních zkušeností při vykopávkách na svrchnokřídových nalezištích v americké Montaně[7]. V příběhu je také pojednán podrobný popis účinků dopadu asteroidu Chicxulub s údaji založenými na aktuálních vědeckých studiích. Doplněna je také podrobná časová osa, popis účinků dopadu asteroidu Chicxulub, galerie dinosaurů a slovníček. V ději knihy se objevují i skutečné instituce a místa, jako je Billings, Bozeman a Jordan v Montaně, Museum of the Rockies nebo urychlovače částic LHC a Tevatron.

V knize je podrobně popsáno také ekologické prostředí a fyzikální podmínky světa v době před 66 miliony let. Autor popisuje, jak se čtveřice hlavních hrdinů musí vyrovnávat s odlišnými organismy (od parazitů přes dinosaury až po záhadné inteligentní bytosti), odlišnou délkou dne (vlivem rychlejší zemské rotace byl zhruba o 20 minut kratší, trval tedy asi 23 hodin a 36 minut), jiným obsahem kyslíku (až kolem 28 %) a oxidu uhličitého v atmosféře, jinou vlhkostí vzduchu apod. Velmi podrobně jsou dramatickou formou popsány fyzikální účinky dopadu asteroidu Chicxulub ve vzdálenosti asi 3300 kilometrů od epicentra dopadu (kde se hlavní postavy příběhu v dané době nacházejí). Popsána je silná zemětřesná vlna, vražedná tlaková a žárová vlna, postupný růst teploty apod. (včetně doby, za kterou dané efekty k lidem dorazí). Autor se také pokouší uhodnout, jak mohla vypadat obloha a souhvězdí v době končících druhohor. Součástí textu jsou i četné teorie o životě a paleoekologii dinosaurů, například jejich teplokrevnosti, tělesném opeření, stádním nebo smečkovém chování apod.

Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]

  • Mary Torrensová - mladá americká paleontoložka, odbornice na souvrství Hell Creek a dinosaury z období pozdní křídy
  • Paul Kowalski - původem polský astronom, odborník na menší tělesa sluneční soustavy (komety a planetky)
  • Mark Robben - holandský geolog, specialista na sedimentologii a hromadná vymírání v geologické minulosti
  • Radžeš Singh - původem indický voják, specialista na boj v džungli a na přežití v extrémních podmínkách
  • Pierre de Bras - původem belgický biochemik, jeden z objevitelů možnosti cestování časem, později ale pomatený a nebezpečný
  • Peter Archibald - ředitel společnosti Alpha Tevatron Unlimited, hlava projektu cest do minulosti (hlavní záporná postava příběhu)
  • Elen Margulisová - Archibaldova pravá ruka, odbornice na konzervaci vzorků z pravěku
  • Dan Fawler - paleontolog pracující v terénu Badlands a vedoucí skupinu dobrovolníků na vykopávkách v jednom z táborů
  • Colin Taylor - odborník na stratigrafii a radiometrické datování, objevitel křídového "artefaktu"
  • Darren Paul - hlavní preparátor fosilního materiálu v paleontologickém muzeu v Bozemanu
  • Michael Friedman - kurátor paleontologických sbírek univerzitního muzea v Bozemanu
Výchozy sedimentů souvrství Hell Creek, kde se odehrává část děje knihy v současnosti.

Zmíněny jsou také mnohé skutečné osobnosti, jako je fyzik Stephen Hawking, astronom Carl Sagan, geolog Walter Alvarez nebo paleontologové Mary Higby Schweitzerová, Barnum Brown, Charles W. Gilmore, Dale Russell, Robert T. Bakker, Jack Horner a mnozí další.

Pravěcí živočichové v knize[editovat | editovat zdroj]

V textu jsou dále zmíněni také nespecifikovaní zástupci bezobratlých (ektoparazité typu klíšťat a blech, žížaly, štíři, kobylky, vážky ad.), ptakoještěři, zubatí praptáci (například hesperornitidi), ještěři a krokodýli, mosasauři (velcí mořští plazi příbuzní varanům), teropodi alvarezsauři a rody Champsosaurus, Protungulatum, Gigantoraptor, Nanotyrannus (ve skutečnosti nedospělý exemplář tyranosaura) nebo Velociraptor. Zmíněn je také dinosauroid a slavné dinosauří "mumie" Dakota a Leonardo nebo exemplář tyranosaura zvaný Sue. Z pozdně křídové flóry nechybí zástupci jinanů, cykasů, blahočetů, metasekvojí a krytosemenných rostlin). Zmíněny jsou dokonce i vzdálené příbuzné současného chmele a máku polního (Humulus sp. a Palaeoaster inquirenda). Přímo zmíněné jsou druhy: jinan Ginkgo adiantoides, Marmarthia pearsonii, Platanites marginata, liliovník Liriodendron laramiense, ořešák Juglans leconteana, šácholan Magnolia pulchra, Dryophyllum subfalcatum, Spinifructus antiquus nebo palma rodu Sabalites.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-vyprave-za-dinosaury-vuni-kminu-a-maty-puvodu-vsech-psu-nebo-zakriveni-7684080
  2. ↑ https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-zahadnem-letu-pampelisek-capu-velkem-jak-zirafa-dinosaurech-nebo-7693443
  3. ↑ https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-nejvetsi-a-nejstarsi-hoube-prvnim-leku-na-srdce-dinosaurech-nebo-mozku-7699128
  4. ↑ https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-orangutanech-kteri-si-vypraveji-pribehy-supernovach-nebo-dinosaurech-7705204
  5. ↑ https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-rybe-s-vlastni-vysilackou-chodici-rybe-zivych-kamenech-nebo-dinosaurech-7710283
  6. ↑ https://dvojka.rozhlas.cz/meteor-o-brylich-bez-cocky-lovcich-lebek-zrozeni-televize-nebo-dinosaurech-7713855
  7. ↑ http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3600229

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Poslední_dny_dinosaurů&oldid=23469686“