Poručník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Poručník je osoba, která hájí zájmy a spravuje záležitosti nezletilého dítěte v případě, že toto nemohou zajistit rodiče (zemřeli, byli zbaveni rodičovských práv nebo byli omezeni ve způsobilosti k právním úkonům). Ustavuje ho vždy soud, a to přednostně z osob příbuzných.

V českém právu se termín objevil po delší době opět roku 1998 v zákoně o rodině.[1] Na rozdíl od opatrovníka, kterému je svěřen výkon jen některých práv a povinností za rodiče, poručník je přebírá všechny, protože má nejen nezletilého zastupovat a spravovat jeho majetek, ale také vychovávat. Podléhá pravidelnému dohledu ze strany soudu, který jej ustanovil a který jej také může z této funkce odvolat.[2]

Reference [editovat]

Jan Otto 1887 Vilimek.png
  1. 16804. Poručenství v rodinném právu [online]. Portál epravo.cz, 2002-12-5, [cit. 2011-03-08]. Dostupné online.  
  2. § 78–82 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině