Portál:Fotografie/Obrázek týdne/Archiv

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Obsah

1[editovat | editovat zdroj]

Snow crystals.jpg

Snímek, na kterém je zobrazena sněhová vločka ve velkém zvětšení, byl pořízen rastrovacím elektronovým mikroskopem. Barvy nejsou skutečné – byly vytvořeny počítačem, který je součástí zařízení.


2[editovat | editovat zdroj]

Cyanocitta-cristata-004.jpg

Malá hloubka ostrosti objektivu s dlouhou ohniskovou vzdáleností umožňuje využít výtvarný efekt zaostřeného hlavního motivu a neostrého pozadí. Snímek sojky byl pořízen teleobjektivem s ohniskovou vzdáleností 500 mm (autor: mdf).


3[editovat | editovat zdroj]

Morteratsch glacier 1.jpg

Plastičnost zasněžené krajiny vynikne při fotografování proti slunci. Na snímku je panorama ledovce Morteratsch, který se nachází v masivu Bernina ve švýcarských Alpách (autor: dschwen).


4[editovat | editovat zdroj]

Fishermen - Tamandaré - Brasil pan.jpg

Stejně jako v malbě platí i ve fotografii krajiny kompoziční princip tří plánů: popředí, střední plán a pozadí. Na této fotografii se v prvním plánu nachází hlavní motiv rybářů u Tamandaré (Brazílie), další plány jej doplňují a zvýrazňují perspektivu (autor: Godewind).


5[editovat | editovat zdroj]

Water mill Rosenmühle in Lower Saxony, Germany.jpg

Mlha po západu SlunceRosenmühleněmeckém Niedersachsenu. Fotograf využil nevšední večerní atmosféry, kde jinak monochromatický snímek ozvláštňuje pomalu se vinoucí mlha a oranžová obloha. Stromy proti světlejšímu pozadí tvoří siluety (autor: Michael Gäbler).


6[editovat | editovat zdroj]

Francine Jordi Wien 13-9-2008b.jpg

Reportážní fotograf využil přirozeného fialového osvětlení portrétu a teleobjektivem vhodně zachytil pohybové gesto ruky, která je díky delší době expozice rozmazaná. Na obrázku je švýcarská zpěvačka Francine Jordi na koncertě ve Vídni (2008). Autor snímkuManfred Werner - Tsui.


7[editovat | editovat zdroj]

Opossum 2.jpg

Také při pořizování dokumentární fotografie volně žijících zvířat můžeme dbát na kompoziční pravidla. Větev umístěná diagonálně a umístění hlavy do zlatého řezu přispívají k větší estetické kvalitě snímku. Na téměř monochromatickém snímku působí zajímavě pestrobarevný čenich. Vačice virginská (Didelphis virginiana) v zimní srsti.


8[editovat | editovat zdroj]

82northe.jpg

Během expedice cestovatele Williama Zieglera při dobývání Severního pólu v letech 1903-1905 byla pořízena i tato panoramatická fotografie. Fotograf dbal na kompozici psích spřežení tak, aby získal dojem prostoru a pohybu. Pořízení této fotografie jistě komplikovalo počasí, které vládne na 82 stupni severní šířky.

Archiv »


9[editovat | editovat zdroj]

Le grand foyer-2.jpg

Fotografie foyer budovy pařížské opery Opéra Garnier z druhé poloviny 19. století využívá středové kompozice a princip rytmu. Socha vlevo rytmus narušuje a dělá tak snímek zajímavějším. Linie, které se uprostřed sbíhají, umocňují dojem prostoru a dávají tušit rozměr místnosti. Oranžové světlo svícnů v kombinaci se zlatým zdobením navozuje přepychovou atmosféru. Ostré boční světlo zvýrazňuje plastičnost dekorací na sloupech.


10[editovat | editovat zdroj]

Karachi - Pakistan-market.jpg

Portrétní fotografie pořízená na pákistánském trhu překypuje pestrými barvami, které jí dodávají život a pestrost. Převládají tu hlavně syté a teplé barvy. Modré odstíny obsahují barvy studené. Dojem prostoru vytváří dynamická křivka vedoucí z pravého horního rohu k rukám prodavače. Tato linie vede oko diváka k hlavnímu motivu. Rušivě může působit červený provázek, který opticky prochází krkem mladého muže. Při barevné kompozici musíme řešit kromě harmonie barev také jejich kontrast a vzájemný účinek, poměr velikosti barevných ploch a nakonec také objektivní zobrazení barev.


11[editovat | editovat zdroj]

U20-WorldCup2007-Okotie-Onka.JPG

Sportovní fotografie vyžaduje pro zachycení rychlých akcí kromě vhodného stanoviště a postřehu zpravidla také objektiv s dlouhým ohniskem a krátký expoziční čas. Snímek z fotbalového zápasu byl pořízen digitální zrcadlovkou s expozicí 1/2500 s (autor: Nick Wiebe).


12[editovat | editovat zdroj]

Phyllocrania paradoxa Morphology.jpg

Aranžovaná makrofotografie dvou kudlanek byla pořízena na neutrálním bílém pozadí s položenou mincí v záběru. Ta slouží k určení měřítka a skutečné velikosti fotografovaného hmyzu podle principu proporce. Nejenže přibližně známe velikost mince, ale při bližším zkoumání fotografie na commons se můžeme také dozvědět její přesné rozměry. Na fotografii hraje důležitou estetickou roli princip rytmu. Bližší informace najdete také v článku o fotografování přírody (autor snímku: Mydriatic).


13[editovat | editovat zdroj]

Mini Rolleiflex.jpg

Rolleiflex je název obchodní značky fotoaparátů německé firmy Rollei. Označují známé dvouoké zrcadlovky (TLR) středního formátu. Byly známé svými kompaktními rozměry, nižší hmotností, lepší optikou, odolnou a jednoduchou mechanikou a hledáčky s vysokou světelností. Firma například důmyslným kuželovým provedením zrcátka zmenšila vnitřní prostor, celkový objem a hmotnost fotoaparátu. Poznáte, zda je na obrázku funkční přístroj, nebo jen atrapa?


14[editovat | editovat zdroj]

Koeln Hohenzollernbruecke.jpg

Působivé noční fotografie lze pořídit krátce po západu Slunce, kdy má obloha ještě tmavomodrý odstín, ale noční osvětlení již svítí. Vzhledem k potřebné dlouhé době expozice je zpravidla nutné fotografovat ze stativu. Na tomto snímku je použita úhlopříčná kompozice vedoucí oko diváka z pravého spodního rohu ke gotickému chrámu. Všimněte si různého vyvážení světel (autor fotografie Kolína nad Rýnem: Thomas Robbin).


15[editovat | editovat zdroj]

The Photographer.jpg

Protisvětlo je způsob nasvícení fotografické nebo filmové scény. V krajním případě mohou převážit tmavé tóny a vysoký kontrast mezi světlem a stínem podobně jako u low key. Postava na fotografii v protisvětle vytvořila siluetu (autor fotografie: Alvesgaspar).


16[editovat | editovat zdroj]

Rope-03235.JPG

Obrázek ilustruje zlatý řez umístěním barevně kontrastního objektu v textuře (autor fotografie: Alvesgaspar). Jako zlatý řez (latinsky sectio aurea) se označuje poměr o hodnotě přibližně 1,618. V umění, a tedy také ve fotografii, je pokládán za ideální proporci mezi různými délkami, neboť působí esteticky příznivým dojmem. Poměr zlatého řezu lze také pozorovat v přírodě.


17[editovat | editovat zdroj]

Bridgewater Causeway.jpg

HDR (anglicky High Dynamic Range) je technologie, která umožňuje větší dynamický rozsah expozice (mezi nejsvětlejším a nejtmavším bodem) scény než je u normální snímací techniky. Tvorba HDR obrázků se většinou provádí složením několika různě exponovaných snímků. Takto byl sestaven také obrázek mostu Bridgewater na Tasmánii (autor: Noodle snacks).


18[editovat | editovat zdroj]

Zuerich Sunrise Tower 7.jpg

S použitím polarizačního filtru lze dosáhnout věrnějšího podání barev a lepšího vykreslení oblohy. Filtr odstraňuje odlesky, zvyšuje sytost a živost barev, ztmavuje oblohu a odstraňuje opar na vzdáleném obzoru. Snímek výškových budov, pořízený s použitím polarizačního filtru, byl zachycen v Curychu (autor: Ikiwaner).


19[editovat | editovat zdroj]

Josefina with Bokeh.jpg

Výrazem bokeh se ve fotografii označují estetické kvality částí snímků, nacházejících se mimo rovinu ostrosti. Vzhled a tvar oblastí, do nichž se zobrazí nezaostřený bod (rozptylové kroužky), ovlivňuje velké množství faktorů, mimo jiné konstrukce objektivu, tvar a počet lamel clony a nastavené zaclonění.

Za příjemně působící jsou obvykle považovány rovnoměrně osvětlené rozptylové kroužky s neostrými okraji. Rušivě naopak působí ostře ohraničené mnohoúhelníky, které vznikají při výraznějším zaclonění, má-li clona v objektivu malý počet lamel – tento efekt do jisté míry omezuje použití zakřivených lamel. Samotná velikost otvoru clony samozřejmě ovlivňuje i hloubku ostrosti, takže čím více je clona otevřená, tím jsou rozptylové kroužky větší.


20[editovat | editovat zdroj]

Zuger See SK 0009.jpg

Fotografie krajiny je jeden z nejstarších fotografických žánrů. Kompozice fotografie krajiny vychází z malířství. Záběr krajiny by měl být pořízen za takového osvětlení, který zdůrazní estetické kvality prvků v krajině. Přítomnost a charakter mraků musí odpovídat a dokreslovat náladu snímku. Důležité je rovněž vyjádření prostoru. Fotografie Zugského jezera ilustruje z obou stran uzavřený snímek – kmeny stromů na obou bočních okrajích prostor uzavírají (autor: Simon Koopmann).


21[editovat | editovat zdroj]

Horseshoe Falls 2 Mt Field National Park.jpg

Ve fotografii se šedý filtr používá k redukování světla všech barev. Důvodem je rozšíření expozičního času a clony ve větším rozmezí za extrémních okolností. Příkladem je fotografování vodopádu, kdy je požadována dlouhá doba expozice pro vytvoření úmyslného rozmazání vody. I při minimální citlivosti a maximální cloně bez použití filtru by byl odpovídající čas expozice pro dosažení požadovaného efektu příliš krátký. Při použití neutrálního šedého filtru se dosáhne požadovaného menšího množství světla a potřebného delšího času expozice, který byl pro snímek vodopádů Horseshoe Falls na Tasmánii 30 vteřin (autor: Noodle snacks).


22[editovat | editovat zdroj]

The sun, street light and Parallax edit.jpg

U fotoaparátu se paralaxou rozumí úhel mezi osou hledáčku a objektivu. Tento jev komplikuje pořizování fotografií (nejvíce u kompozic se vzdálenými i blízkými objekty), protože v hledáčku se zobrazuje částečně jiný pohled na scénu než v objektivu. Tento jev se neprojevuje u zrcadlovek, protože je v hledáčku zobrazován obraz přímo vytvořený objektivem (paralaxa je zde nulová).

Na snímku je vidět jiný příklad paralaxy, a to v odrazu na hladině vody. Nad sloupem pouličního osvětlení je v mlze sluneční kotouč a zároveň je vidět odraz na vodní hladině ve spodní části snímku, kde je však poloha rozdílná – v odrazu je slunce na vrcholu sloupu (autor snímku: Mila Zinkova).


23[editovat | editovat zdroj]

Letni pod vodou (underwater summer photo).jpg

Teplé letní počasí umožňuje pořizovat portréty pod vodou v exteriéru. Prostředí dovoluje aranžovat zajímavé scény. Fotoaparát musí být vybaven tlakuvzdornou vodotěsnou schránkou se skleněným nebo umělohmotným oknem na přední straně objektivu (autorka snímku: Toni Frissell). Poznámka: Fotografie byla pořízena na Weeki Wachee, Florida (1947) a byla později použita jako obal pro album Undercurrent od Billa Evanse a Jima Halla, album Tears in Rain od Thise Ascensiona a Osvalda Golijova s názvem Oceana a také pro album Whispering Sin od Beauvilles.


24[editovat | editovat zdroj]

Wind-09929-fm.jpg

Linie vznikají na ostrém rozhraní dvou tonalit, a to zobrazením předmětů s liniemi, rozhraním světla a stínů, eventuálně pomocí zvláštních fotografických efektů. Podle umístění, směru a charakteru mají linie různý účinek. Doslovné linie v přírodě neexistují, ale jsou optickým jevem, který tvoří povrchy objektů ve směru pohledu diváka. Tvary, které jsou podobné liniím (např. telefonní kabely, cesty, kolejnice, …), mohou být použity pro záměr umělce. Všechny tyto prvky může umělec použít ve skladbě obrazu. Linii vytvoří také uspořádání různých malých předmětů vedle sebe.

Úhlopříčné linie navozují dojem prostoru, dynamiky, akce, pohybu a změny. Vedou oko diváka z rohu do rohu. Linie zleva šikmo doprava dolů vytvářejí dojem klesání, opačné zleva dole doprava nahoru stoupání (autor snímku: Nevit Dilmen).


25[editovat | editovat zdroj]

Grape 00005.jpg

Zátiší je umělecké dílo, které vkusně zobrazuje neživé předměty, obvykle běžné, které mohou být přírodního původu (ovoce, zelenina, rostliny nebo přírodniny) nebo vyrobené člověkem (sklenice, dýmky, …) v umělém prostředí.

Fotografování zátiší umožňuje fotografovi mnohem více aranžovat a zasahovat do kompozice předmětů a ovlivňovat nasvícení scény než při fotografování krajiny, portrétu nebo reportáže. Pro zachování atmosféry lze využít přirozené světlo nebo scénu osvítit umělým světlem s využititím blesku nebo různých fotografických osvětlovacích technik (autor snímku: Nevit Dilmen).


26[editovat | editovat zdroj]

Schnepfenfliege Rhagio scolopaceus2.jpg

Fotografie hmyzu je specifickou fotografií přírody pořizovanou zblízka, pro kterou je třeba použít speciální vybavení pro makrofotografii – makroobjektivy, předsádkové čočky nebo mezikroužky. Kompaktní digitální fotoaparáty také zpravidla mají schopnost ostřit na velmi blízké objekty. Na připojené makrofotografii Richarda Bartze je zachycena číhalka obecná (Rhagio scolopaceus).


27[editovat | editovat zdroj]

Lemons photogram.jpg

Fotogram je umělecká fotografická technika bez použití fotoaparátu. Jde o stínový obraz vytvořený tak, že autor v temné komoře umístí pod zvětšovací přístroj nebo jiný zdroj světla neexponovaný fotopapír (resp. jakýkoliv světlocitlivý materiál), na kterém vytvoří kompozici z různě průsvitných předmětů. Po osvícení papíru, jeho vyvolání a ustálení vznikne obraz, kde na černém pozadí vystupují bílé, případně šedé předměty podle délky expozice a průhlednosti předmětů.

Fotogram na obrázku vznikl umístěním plátků citrónu a stopek rajských jablíček na celofánu na barevný fotografický papír (autor: Cormaggio).


28[editovat | editovat zdroj]

Bohinj lake tree.jpg

Kompozice fotografie krajiny vychází z malířství a rozděluje snímek do tří plánů. Fotograf tohoto snímku využil vzdušnou i barevnou perspektivu a rozdílné velikosti různě vzdálených objektů. Snímek uzavírá třetí plán vzdálenějším obzorem (hory, lesy). Posunutím horizontu na horní okraj snímku (vysoký horizont) se potlačí vzdálenější objekty a zvýrazní blízké objekty a popředí. Středová kompozice v krajinářské fotografii se uplatní u vhodného objektu a tento buk u slovinského jezera Bohinj se k tomu svou velikostí velmi dobře hodí. Otázkou zůstává, zda větve a část keře vlevo nepůsobí rušivým dojmem. (autor: Adiel lo).


29[editovat | editovat zdroj]

Fitness Model Britt 2007.JPG

Modelka je žena, která propaguje módu (oblečení na módních přehlídkách), dělá reklamu různým výrobkům (v tištěnéreklamě, v médiích, na výstavách apod.) a svou přítomností pomáhá propagovat významné společenské i podnikové akce. Některé z nich se stanou široce známými a mohou využívat svou popularitu k propagaci neziskových nadací. Kouř na snímku (a také svaly kulturistky) vynikl díky protisvětlu. (Autor: Toglenn).


30[editovat | editovat zdroj]

Apricot.jpg

Fotografie potravin neboli kulinářská fotografie je specializovaná oblast komerčního fotografického zátiší. Hlavní využití fotografie jídla je ve specializovaných časopisech, kuchařkách, reklamě a obalech. (autor snímku: Scott Bauer).


31[editovat | editovat zdroj]

Canon 70-200 L03.jpg

Objektiv je čočka nebo soustava čoček, vytvářející opticky změněný obraz, který se obvykle ještě dále zpracovává (záznamem, okulárem a podobně). Používá se ve fotoaparátu k soustředění světla na senzor nebo na film. Na snímku je teleobjektiv Canon 70-200 mm f/2.8 L. (autor snímku: Fir0002).


32[editovat | editovat zdroj]

Vesuivio Eruzione 26.04.1872.jpg

Cesty fotografů dávaly a stále dávají příležitost vytvořit působivý a trvalý obraz zemí, lidí a událostí, které byly neznámé a vzdálené většině lidí v Evropě. Mezi ně patří také exploze sopky Vesuv dne 26. dubna 1872. Fotografie se pak dále prodávaly jako pohlednice. (autor snímku: Giorgio Sommer).


33[editovat | editovat zdroj]

Marie-Blanche-Hennelle Fournier The Madame B Album, 1870s.jpg

Fotomontáž je tvořena specifickým použitím techniky fotografických obrazů. Technicky by fotomontáž mohla být nazvána fotokoláží, kde koláž znamená ve francouzštině lepení a naznačuje montáž sekvencí, jako u filmu. Skutečná fotomontáž tak představuje dva obrazy exponované v různý čas. Fotografická montáž existuje pravděpodobně již od vzniku fotografie. Dokazuje to dílo francouzské umělkyně Marie-Blanche-Hennelle Fournier (1831–1906) s názvem Fournier The Madame B Album, které je přibližně ze sedmdesátých let 19. století, tedy Viktoriánského období (autorka snímku: Marie-Blanche-Hennelle Fournier).


34[editovat | editovat zdroj]

State Department Images WTC 9-11 The Autumn Afternoon.jpg

Americký reportážní fotograf Joel Meyerowitz se specializuje na pouliční fotografii. Spolu se Stephenem Shorem a Williamem Egglestonem se na počátku 70. let stali první skupinou mladých umělců, kteří začali používat barvu ve výtvarné fotografii. Meyerowitz je známý tím, že fotografoval na ground zero během záchranných prací bezprostředně po teroristickém útoku a později vydal fotografický soubor se záběry z 11. září 2001 na World Trade Center. (autor snímku: Joel Meyerowitz).


35[editovat | editovat zdroj]

Paris Eiffelturm August 2008.JPG

Podhled, pohled zdola nahoru, žabí perspektiva nebo žabí pohled je pohled na objekt zdola, tak jako kdyby byl pozorovatel žábou.

Při fotografování z žabí perspektivy vznikne pohled známý také jako nízký úhel záběru. Vznikne snímáním velmi hluboko pod běžnou úrovní očí se vzestupnou optickou osou objektivu. Poskytuje divákovi neobvyklý, ale přesto snadno pochopitelný zorný úhel. Použití tohoto pohledu by mělo být užíváno vždy s přihlédnutím k vhodnému vizuálnímu a dramatickému efektu. V souvislosti s žabím pohledem jsou velmi často spojeny problémy s kontrastním osvětlením scény (autor snímku Eiffelovy věže: MBO163).


36[editovat | editovat zdroj]

Mädchen mit Vase.jpg

Alice Ernestine Prin (1901 - 1953) známá jako „Kiki - královna Montparnassu“ byla modelka pařížských umělců, zpěvačka v nočních klubech, herečka a malířka. Kiki se stala symbolem společenské scény Montparnasse, byla populární umělkyní a modelkou pro desítky umělců, mezi jinými byli například i Chaim Soutine, Julian Mandel, Francis Picabia, Jean Cocteau, Hermine David a řada dalších. Jejím souputníkem po většinu dvacátých let 20. století byl fotograf Man Ray, který nasnímal několik stovek jejích portrétů. Kiki je na některých jeho nejlepších a nejznámějších obrazech, včetně pozoruhodného surrealistického díla Le violon d'Ingres, na kterém zobrazil Kiki zezadu a na záda jí černou barvou namaloval otvory stejné jako má viola. (autor snímku: Julian Mandel (1872-1935)).


37[editovat | editovat zdroj]

Моноблок на стойке-журавле.jpg

Studiové osvětlení (anglicky studio flash) je výkonné osvětlení namontované na speciálním fotografickém stojanu, který může být libovolně přesunován bez ohledu na fotoaparát. Může být napájeno z elektrické sítě nebo ze silného bateriového generátoru. Využívá se ve fotografickém ateliéru nebo exteriéru. Nejčastější formou pulsních záblesků je takzvaný monoblok (na fotografii). Systém monobloku představuje „vše v jednom“ (tj. lampa, elektrické kabely, chladicí a regulační systém). Tento způsob je levnější a také výhodný pro transport. (autor snímku: Алескандр Сляднев).


38[editovat | editovat zdroj]

Herschel first picture on glass 1839 3 pozitiv.jpg

John Herschel použil jako první termíny fotografie, negativ, pozitiv a snímek. Bylo to 14. března 1839 při seznamování Královské společnosti se svým článkem Note on the art of Photography. Jako první exponoval na skleněnou desku a fotografování považoval za druh výtvarného umění.

Jedna z prvních Herschelových fotografií na skle je toto lešení po dvanáctimetrovém teleskopu jeho otce ve Slough poblíž Londýna těsně před jeho demolicí v roce 1839 (autor snímku: John Herschel).


39[editovat | editovat zdroj]

Nebelostfriesland.jpg

Fotografie krajiny na podzim umožňuje zachytit podobnou atmosféru, jako je například tato přízemní mlha v Moordorfu (Východní Frísko). (autor snímku: Matthias Süßen).


40[editovat | editovat zdroj]

Evstafiev-circus-chimes.jpg

Michail Jevstafjev je současný ruský novinářský fotograf. Dokumentoval například události v Čečensku, Bosně, Černobylu, Jižní Osetii, Gruzii, Náhorním Karabachu, Podněstří a Tádžikistánu. Mezi jeho výtvarné reportážní snímky patří i tento Ruský cirkus (autor snímku: Michail Jevstafjev).


41[editovat | editovat zdroj]

Pigeoncameras.jpg

Holubi vybavení fotoaparáty německého vynálezce Julia Neubronnera, holub vpravo nese kameru s jedním objektivem, uprostřed se dvěma objektivy a vlevo je kamera panoramatická (autor snímku: Julius Neubronner).


42[editovat | editovat zdroj]

Einblick Panorama Pantheon Rom.jpg

Panoramatická fotografie interiéru římského Pantheonu. Jedná se mimo jiné o snímek architektury, který je doplněn stafáží. V tomto případě jsou to návštěvníci chrámu. (autor snímku: Stefan Bauer).


43[editovat | editovat zdroj]

Obama family portrait in the Green Room.jpg

„První rodina Spojených států amerických“, který jako oficiální snímek pro Bílý dům naaranžovala Annie Leibovitz. Kromě prominentů z politiky portrétovala také celebrity kultury a vědy. U některých snímků používá takzvanou koncepuální kompozici a velmi často svými snímky provokuje. (autorka snímku: Annie Leibovitz).


44[editovat | editovat zdroj]

Bundesarchiv Bild 102-05907, Zeitungsphotograf bei der Arbeit.jpg

Úloha novinářského fotografa je jedna z nejnapínavějších a nejzajímavější svého druhu. Vyzbrojen fotoaparátem neustále hledá zajímavé a důležité objekty, aby v obraze pro čtenáře zachytil důležité události. Moderní fotožurnalisté jsou téměř všude - u hlavního dění na politické scéně, v místech výskytu představitelů vědy, kultury a umění. Události roku 1989 v Československu znovu obrátily pozornost veřejnosti k reportážní aktualitě a dokumentu. (Ilustrační snímek z Německého spolkového archivu, 1928, autor neznámý (o. Ang.).)


45[editovat | editovat zdroj]

Leica-I luxury IMG 0256 crop.JPG

Fotoaparát Leica v luxusním provedení, který je vystaven ve Švýcarském muzeu fotoaparátů (autor snímku: Rama).


46[editovat | editovat zdroj]

ThePondMoonlight.jpg

V roce 1904 vyfotografoval americký fotograf Edward Steichen v duchu secesní a symbolistické poetiky snímek krajiny s názvem Měsíční svit na rybníku. Gumotiskový originál byl v únoru 2006 na aukci Sotheby's v New Yorku vydražen za 2.928.000 amerických dolarů a patří na druhé místo v seznamu nejdražších fotografií. (autor snímku: Edward Steichen).


47[editovat | editovat zdroj]

Grezac.jpg

Při letecké archeologii jsou pomocí leteckého pozorování a fotografického snímkování na základě půdních, vegetačních, stínových a jiných příznaků vyhledávány, identifikovány a evidovány archeologické objekty. Na fotografii je zachycen letecký pohled na Grézac z prehistorického období; velké galské pohřebiště s různými strukturami kruhového nebo čtvercového tvaru. (autor snímku: J. Dassié).


48[editovat | editovat zdroj]

Chanukka Karlsruhe 3.jpg

Noční fotografie je fotografický žánr, při kterém jsou snímky pořizovány v noci nebo za snížených světelných podmínek. Na tomto obrázku jsou zachycena rozsvícená chanuková světla na svícnu během židovského svátku chanuka před zámkem v Karlsruhe. Formát je navíc oříznut z běžného formátu na panoramatický (autor fotografie: Michael Kauffmann).

Archiv »


49[editovat | editovat zdroj]

Bethlehem 1898.jpg

Tato aranžovaná fotografie, která byla pořízena na Boží hod vánoční v roce 1898, představuje muže a ženu blížící se s oslem k Betlému. Připomíná biblický příběh, ve kterém se Marie a Josef s Ježíšem blíží k Betlému o 1900 let dříve. (autor fotografie: neznámý).


50[editovat | editovat zdroj]

Lina Romay retused.jpg

Pin-up girl je modelka, která pózuje na masově produkovaných atraktivně vypadajících fotografiích (nejčastěji zobrazována na plakátech - tzv. posterech, nebo na stránkách nástěnných kalendářů), které jsou součástí tzv. pop kultury. Termín pin-up je používán i pro ilustrované nebo kreslené obrázky, které jsou často tvořeny emulací fotografií.

Tematicky jsou fotografie pin-up zaměřené na neformální vyobrazení, které nemá za cíl nevyžádaný portrét modelu s jeho charakterovými vlastnostmi, prezentovat uměleckou myšlenku, nýbrž má buď propagovat zboží, nebo poskytnout prezentaci atraktivního sex symbolu glamour modelky nebo herečky zajímavé pro co nejširší masu konzumentů. Podobně jako v jiných směrech pop-kultury je trvanlivost atraktivity zobrazení pin-up obrázků sezónní, rychle zastarává a je často obměňována novými tvářemi. (autor fotografie: U.S. Army).


51[editovat | editovat zdroj]

Mamiya 645 Super system.svg

Systémový fotoaparát je typ profesionálního fotoaparátu s výměnnými základními komponentami, které jsou připojeny k určitému jádru systému. Většina systémových fotoaparátů jsou zrcadlovky malého nebo středního formátu. (autor koláže: Eric Gaba).


52[editovat | editovat zdroj]

Gustave Le Gray-The Great Wave.jpg

Gustave Le Gray pořídil v Sète roku 1857 tento snímek s názvem Velká vlna. Originál na albuminovém papíru byl v roce 1999 na aukci vydražen za 838.000 amerických dolarů a patří mu páté místo v seznamu nejdražších fotografií. (autor snímku: Gustave Le Gray).


53[editovat | editovat zdroj]

EtnaAvió.JPG

Letecký pohled na činnou sopku Etnu staví na kompozici hlavního objektu do zlatého řezu. Výtvarně působí také barevná skladba snímku. (autor fotografie: Josep Renalias).


54[editovat | editovat zdroj]

Miniskirts in snow storm.jpg

Zimní atmosféra podtržená diagonální kompozicí snímku a zachycením toho pravého okamžiku nakročení dívky (autor fotografie: Historic NWS Collection).


55[editovat | editovat zdroj]

Schneekoppe-W2008.JPG

Krajinářská fotografie Sněžky je umocněna dobrým bočním světlem. Pokud čerstvý sníh osvítí přímé slunce, vytvoří dobře vypadající kontrastní stíny. V horní polovině obrázku lze nalézt stopy prachových částí na snímacím čipu nebo nečistot na objektivu (autor fotografie: Sssiegmund).


56[editovat | editovat zdroj]

Bride-groom-kiss.jpg

Svatební fotografie je fotografický žánr, který zahrnuje fotografie manželů před uzavřením manželství (pro svatební oznámení, slavnostní portrét nebo na děkovací kartičky), svatebního obřadu a rautu. Je hlavním komerčním trendem, který se týká mnoha fotografických studií nebo nezávislých fotografů. Svatební fotografie spadá do několika kategorií současně - dokumentární, portrétní a rodinné fotografie. Tento snímek ozvláštňuje diagonální kompozice, která je podpořená natočením fotoaparátu k jedné straně. (autor fotografie: David Ball).


57[editovat | editovat zdroj]

陸家嘴-night.jpg

Noční fotografie Pchu-tungu od Bundu, při které se fotograf musel vyrovnat s širokým rozsahem kontrastů a nutností správně nastavit expozici. Na snímku můžeme vidět takzvané „přepaly“ na světlých místech věže nebo reklamních obrazovkách. Vzhledem k potřebné dlouhé době expozice je zpravidla nutné fotografovat ze stativu. Avšak díky dlouhému času lze zvýšit efekt záběru například dynamikou barevných čar pohybujících se objektů. Možnost fotografovat bez stativu nabízí vysoce citlivé filmy nebo nastavení digitálního fotoaparátu na vyšší ISO (autor fotografie: Baycrest).


58[editovat | editovat zdroj]

Jeremy Teela in biathlon - men's sprint at 2010 Winter Olympics 4.jpg

Sportovní fotografie označuje fotografický žánr, který zahrnuje všechny druhy sportů a ve většině případů je součástí novinářské fotografie. Její hlavní využití je pro publikační účely; specializovaní sportovní fotografové obvykle pracují pro noviny, zpravodajské agentury nebo specializované sportovní magazíny. Vybavení profesionálního fotografa obvykle obsahuje rychlý teleobjektiv a fotoaparát, který má extrémně rychlé časy závěrky. Obecně lze říci, že se používají monopody, s cílem odlehčit fotografovi od těžké kamery a objektivu. Na snímku je Jeremy Teela při biatlonu na Zimních olympijských hrách 2010 (autor fotografie: Tim Hipps).


59[editovat | editovat zdroj]

Bundesarchiv Bild 102-13623, Tomá- Garrigue Masaryk.jpg

Reportážní fotografie prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka při sledování sokolského sletu v červenci 1932. Masaryk jako hlavní fotografovaný subjekt je umístěn doprostřed snímku, navíc je orámován svým křeslem. Jeho ruka v bílé rukavici a zvednutá k pozdravu cvičenců je zdůrazněna tmavším pozadím. Sedící lidé okolo dokreslují atmosféru. (Fotografie od neznámého autora z Německého federálního archivu).


60[editovat | editovat zdroj]

STS-125 Grunsfeld FD3.jpg

Astronaut John Grunsfeld, specialista mise STS-125, fotografuje u horního okna na zádi letové paluby raketoplánu Atlantis při své činnosti během třetího dne letu (autor fotografie: NASA).


61[editovat | editovat zdroj]

Bundesarchiv Bild 183-R0502-0002, Mannschaftsfoto 1. FC Lok Leipzig-croped.jpg

Aranžovaná sportovní skupinová fotografie fotbalového mužstva 1. FC Lok Leipzig z roku 1976. Nelze si nevšimnout stejného postoje všech hráčů se založenýma rukama za zády a také uniformované pózy sedících vpředu. Fotograf však nestál v ose fotografované skupiny, což má za následek zkreslení velikosti hráčů a mírně šikmou kompozici. Otázkou zůstává, zda k fotbalistům na obraze nepatří ještě kopací míč. (autor snímku: Wolfgang Kluge).


62[editovat | editovat zdroj]

Prunella modularis-crop.jpg

Fotografie hraje důležitou roli v přírodních vědách a neobejde se bez velkého množství technických a odborných znalostí. Při fotografování ptáků je jedním z problémů přirozený „lesk v očích“. Na snímku je nenápadná pěvuška modrá, která přilétá do našich krajů v březnu. (autor: Karsten).


63[editovat | editovat zdroj]

Dew on grass Luc Viatour.jpg

Makrofotografie může být využita jak pro vědecké účely, tak jako výtvarná fotografie. Za povšimnutí stojí, že u této čisté diagonální kompozice nevychází linie listu přesně z levého dolního rohu a také přesně v horním pravém nekončí, ale je vždy mírně posunuta. Snímek se tím stává zajímavějším a divák může srovnat působení rostoucí nebo klesající diagonály. Zajímavě také působí ostré boční světlo v kapkách vody, které se pozná podle vrženého stínu, a malá hloubka ostrosti, kterou fotograf dosáhl ohniskovou vzdáleností objektivu 300 mm i při clonovém čísle 13. Svou roli samozřejmě hraje vzdálenost fotoaparátu od fotografovaného předmětu a vzdálenost předmětu od „rozmazaného“ pozadí. Autorem obrázku Rosa na trávě je Luc Viatour.


64[editovat | editovat zdroj]

Oscar-gustave-rejlander two ways of life.jpg

V roce 1857 vystavil Oscar Gustave Rejlander na výstavě soudobého umění v Manchesteru alegorickou fotomontáž Dva způsoby života. Snímek o panoramatických rozměrech 40×80 cm se skládal ze 30 záběrů, na kterých 25 modelů znázorňuje na jedné polovině ctnosti a na druhé zábavu a neřesti. Fotografie sice vyvolala u publika pohoršení i nadšení, ale uznání se autorovi dostalo od královny Viktorie, která snímek zakoupila pro prince Alberta. (autor fotografie: Oscar Gustave Rejlander).


65[editovat | editovat zdroj]

Untitled photomontage by Zdzislaw Beksinski 2000-05.jpg

Fotomontáž polského fotografa Zdzisława Beksińskiho.


66[editovat | editovat zdroj]

US Navy 050217-N-5134J-002 Photographer's Mate 2nd Class Lewis Hunsaker of Brownsville, Ore., uses a brush to clean a studio camera in the photo lab on board Naval Station Everett, Wash.jpg

Příslušník Námořnictva Spojených států amerických v ateliéru čistí štětečkem studiový fotoaparát na stativu; za ním je vidět studiové osvětlení (autor fotografie: Casey Jones).


67[editovat | editovat zdroj]

Bohemian Cigarmakers.jpg

Výrobci cigaret z Čech pracují v roce 1890 ve Spojených státech ze sbírky amerického sociologa a dokumentárního fotografa Jacoba Riise. Ten obstarával zpravodajství z chudinských čtvrtí a psal mnoho článků, aby upozornil na tamní nelidské životní podmínky (autor fotografie: Jacob Augustus Riis).


68[editovat | editovat zdroj]

Sara Saudkova 2.jpg
Sára Saudková (autor fotografie: Jiří Nedorost).


69[editovat | editovat zdroj]

Gordon Parks - American Gothic.jpg

Parksův nejznámější snímek Americká gotika, Washington D. C. s uklízečkou Ellou Watsonovou. Snímek je pojmenovaný podle malby Granta Wooda se stejným názvem, na které je americký dům s gotickým oknem a před ním dva vysocí, štíhlí staříci s úzkou bradou (autor fotografie: Gordon Parks).


70[editovat | editovat zdroj]

Prales Mionší Jan Byrtus.jpg

Prales Mionší (autor fotografie: Jan Byrtus).


71[editovat | editovat zdroj]

Palmercarpenter.jpg

Alfred Palmer byl americký válečný fotograf; sloužil pro americkou vládu během druhé světové války v agentuře Farm Security Administration, kde spolu s kolegy vytvořili přibližně 1600 barevných fotografií, které zachycují život ve Spojených státech, včetně Portorika a Panenských ostrovů. FSA pomocí plakátů pracovala na podpoře vlastenectví, varovala cizí vyzvědače a pokoušela se získat ženy, aby pracovaly pro válku. Alfred Palmer byl pozoruhodný jeho portrétista mužů a žen při práci v průmyslu. Používal přirozené osvětlovací systémy, při kterých se zaměřil na osobu v jejím prostředí - někdy vznikaly až extrémní kontrasty. (autor fotografie: Alfred T. Palmer).


72[editovat | editovat zdroj]

Cymatium lotorium 2010 G1.jpg

Fotografie má důležitou úlohu pro dokumentaci různých předmětů, např. sbírek. Na snímku je mušle Cymatium iotorium ze sbírky autora snímku, kterým je George Chernilevsky.


73[editovat | editovat zdroj]

Zaida Ben-Yusuf 1901 selfportrait.jpg

Autoportrét Zaidy Ben-Yusufové, portrétní fotografky známé svými výtvarnými módními portréty bohatých a slavných Američanů z přelomu 19. a 20. století. V roce 1901 ji časopis Ladies Home Journal zařadil mezi šest fotografek, které označil jako „přední fotografky v Americe“.O sto let později uspořádala Smithsonova Národní portrétní galerie samostatnou výstavu věnovanou výhradně práci Ben-Yusufové, aby se obnovil klíčový význam její postavy z dob raného vývoje výtvarné fotografie.

74[editovat | editovat zdroj]

Segregated cinema entrance3.jpg

Marion Post Wolcottová byla významná americká fotografka, která pracovala pro společnost Farm Security Administration během Velké hospodářské krize a dokumentovala chudobu a strádání. Na tomto snímku z roku 1939 zachytila afroameričana jdoucího do divadla v Belzoni, Mississippi speciálním vchodem „pro barevné“.


75[editovat | editovat zdroj]

Rhinelander Mansion de Evia Dining Room.JPG

Fotografické zátiší z padesátých let 20. století amerického fotografa mexického původu Edgara de Evii.

76[editovat | editovat zdroj]

NesbitKasebier.jpg

Gertrude Käsebierová fotografovala zejména portréty a alegorie ve stylu piktorialismu. Profesionálně se věnovala fotografování od roku 1894, v roce 1897 otevřela v New Yorku portrétní studio. Byla zvolena první ženskou členkou fotografického spolku The Linked Ring Brotherhood, později se stala zakládající členkou sdružení Fotosecese. Tento její portrét modelky a herečky Evelyny Nesbitové vznikl v roce 1903.


77[editovat | editovat zdroj]

YSP goldsworthy 07-3.JPG

Land art je umělecký směr 60. let, který vznikl v USA. V užším smyslu slova nepatří k zahradnímu umění, ale v současné krajinné architektuře se dodnes používají prvky land artu. Hlavně tam, kde se používají skulptury a objekty z organických a anorganických materiálů. Umělci tohoto směru se obrátili proti komerčnímu umění a měli záporný postoj k výrobě umění, které je v galeriích a muzeích. Namísto toho tvořili umělecká díla na přírodních místech, které jsou těžko dostupná a nepřetvořená zásahem člověka. Díla Land artu někdy působí svou monumentalitou. Umělci využívají intenzitu vnímání a přírodní zkušenosti pozorovatelů s efekty vznešenosti v přírodě a pracují s jednoduchými formami. (Fotografie díla britského umělce Andyho Goldswortha z roku 2007, které vytvořil v Yorkshire Sculpture Parku ve Wakefieldu.)

78[editovat | editovat zdroj]

Michael martin wüste (49).jpg
Písečné duny v Arakau, Sahara, Niger (foto: Michael Martin).

79[editovat | editovat zdroj]

Samoidentyfikacja-1980.jpg

Ewa Partum: Sebeidentifikace, 1980, černobílá fotografie, koláž, 30×40 cm, ze série 14 koláží. Tento snímek byl součástí výstavy Promises of the Past (Přísliby minulosti), která se konala od dubna do července 2010 v Centre Pompidou v Paříži. (foto: Ewa Partum).


80[editovat | editovat zdroj]

Salvador Dali A (Dali Atomicus) 09633u.jpg

Dali Atomicus je název surrealistického snímku amerického portrétního fotografa Philippa Halsmana, který vznikl v roce 1948 ve spolupráci s umělcem Salvadorem Dalím. Na snímku je místnost, ve které je ve výskoku katalánský malíř, ve vzduchu se vznáší židle, malířský stojan, schůdky, surrealistický malovaný obraz a zároveň vzduchem letí tři živé kočky a voda vychrstnutá z kbelíku. V době vzniku ještě nebyla možnost využívat k manipulaci grafické počítačové editory, proto se využívala spolupráce asistentů a silonových lanek.


81[editovat | editovat zdroj]

024 2007 milkmaids.jpg

Lucia Nimcová je současná slovenská fotografka, která vystudovala Institut tvůrčí fotografie Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě a Rijksakademie van Beeldende Kunsten v Amsterdamu, kde také žije a pracuje. Tento snímek s názvem Milkmaids vznikl v roce 2007 v rámci souboru Unofficial, za který autorka získala ocenění Leica Oskar Barnack Award. V tomto cyklu popisovala život na Slovensku po pádu komunismu.


82[editovat | editovat zdroj]

Cathedral Notre-Dame de Reims, France.jpg    Cathedral Notre-Dame de Reims, France-PerCorr.jpg

Restituce ve fotografii je úprava perspektivního zkreslení, kdy se sbíhají zpravidla svislé linie a působí rušivě zejména na snímcích architektury. Vlevo je ukázka snímku pařížské katedrály Notre-Dame bez úprav s perspektivním zkreslením, vpravo je upravený snímek po softwarové restituci (autor: Yann Grossel).

83[editovat | editovat zdroj]

Na dovolené.jpg

Radek Burda je současný český fotograf, který vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu, založil a dvacet let provozoval cestovní kancelář. Fotografoval v zahraničí, ale v poslední době začíná pracovat i na domácích tématech, pomalu upouští od ryze dokumentárního stylu a orientuje se na promyšlené fotografické cykly. Jeho fotografie se objevily v magazínu Foto8 v Londýně, v galerii Moderního umění v San Diegu, nebo na festivalu fotografie New York Photo Festival.

Největším úspěchem je nominace mezi deset nejlepších profesionálních kampaní světa, na Sony World Photography Awards za rok 2010 za cyklus Žijeme v IKEA. Za stejný cyklus a za sérii Gardens and gardeners získal ocenění Prix de la photographie paris. Dalším úspěchem je 2. místo v mezinárodní soutěži IPA 2008, Los Angeles v kategorii Sport s Editorialem "Soccer hope".

(Snímek nahoře: Na dovolené, 2010)


84[editovat | editovat zdroj]

Tousek.Chynov Frantiska Bilka.02.jpg

Snímek s názvem Chýnov Františka Bílka pořídil v roce 1977 český fotograf Václav Toušek. Ten po studiích užité i výtvarné fotografie se od počátku sedmdesátých let minulého století věnoval převážně užité fotografii v různých oblastech činností, od vědeckých a výzkumných, muzejních, nakladatelských, novinářských až po reklamní.


85[editovat | editovat zdroj]

Tuma Stanislav 21. Ve stodole, Malá Lhota,IV.1986.jpg

Snímek s názvem Ve stodole, Malá Lhota pořídil v roce 1986 český fotograf Stanislav Tůma jako jeden ze svého cyklu Zátiší. Stanislav Tůma v 70. letech 20. století dokumentoval českou hudební scénu, divadlo a architekturu. V roce 1981 na deset let odešel do Švédska, později do Amsterdamu. Vystavoval v evropských muzeích a galeriích (Canon Photo Gallery v Amsterodamu 1981, Kunstindustrimuseum v Kodani 1983, NY Carlsberg Glypotek v Kodani 1984, Henie-Onstad Kunstsentret v Oslu 1984) a publikoval fotografie v evropských fotografických časopisech. Jeho práce jsou zastoupeny ve významných fotografických sbírkách. V roce 1982 získal „Kulturní cenu“ Státní kulturní rady Švédska ve Stockholmu. V Holandsku vyšla jeho první fotografická kniha „Women“ s básněmi Jaroslava Seiferta.


86[editovat | editovat zdroj]

Angelo Purgert U stolu.jpg

Snímek s názvem U stolu pořídil v roce 2008 český fotograf Angelo Purgert.


87[editovat | editovat zdroj]

Nude woman by Jiří Růžek 2009 30.jpg

Jiří Růžek (* 29. srpna 1967 v Litoměřicích) je český umělec, který se věnuje převážně fotografii aktu. Tento jeho snímek pochází z roku 2009 a nese název Isis.


88[editovat | editovat zdroj]

Jan Rybar 2010.jpg

Jan Rybář (* 1971) je český novinář, fotograf a autor několika knih. V roce 2004 získal hlavní cenu v soutěži Czech Press Photo za fotografii Bolest Beslanu, kterou pořídil na pohřbu jednoho ze zabitých dětí při teroristickém útoku na školu 7. září 2004 v kavkazském Beslanu.


89[editovat | editovat zdroj]

SofiG.jpg

Tamara Černá, umělecký pseudonym SofiG, je česká fotografka, choreografka, tanečnice a baletní mistr pocházející z Ostravy, kde se od dětství věnovala divadlu a umění. Věnuje se portrétní, reportážní, pouliční fotografii, ale také fotografii inscenované, které jsou pochopitelně ovlivněné divadlem a baletem. Podobně jako v rolích, které tančila, tak i ve svých fotografiích inklinuje nenásilným způsobem k zobrazování emocí a dramatických situací všedního dne člověka.


90[editovat | editovat zdroj]

MRO Cuba Harvest 01.jpg

Manuel Rivera-Ortiz (* 1968, Pozo Hondo, Guayama) je portorický dokumentární fotograf působící v New Yorku, známý fotografickými esejemi ze života lidí v rozvojových zemích. Snímek pořídil autor v roce 2002 na Kubě a pojmenoval jej Sklízení tabáku.


91[editovat | editovat zdroj]

Nicola Perscheid - Frl. Jungmann 1900.jpg

Na přelomu 20. a 21. století se Nicola Perscheid zúčastnil řady výstav doma i v zahraničí, kde se seznámil s nejnovějším vývojem v oblasti fotografie. Od roku 1900 stály na prvním místě pinatypie, například tříbarevná pinatypie Slečna Jungmannová, jeden z prvních Perscheidových barevných snímků.


92[editovat | editovat zdroj]

Alfons Mucha model model posing in muchas studio Paris.jpg

Alfons Mucha byl velkým vlastencem a celý život snil o realizaci cyklu velkoformátových obrazů Slovanská epopej, kterým chtěl shrnout dějiny Slovanského národa. Cyklus velkých pláten maloval na zámku Zbiroh od roku 1910 a dokončil jej v roce 1928. Muchův americký mecenáš Charles Crane ji za podmínky, že pro ni bude postavena speciální budova, věnoval Praze. Do té doby byl cyklus vystaven na zámku v Moravském Krumlově. V létě 2010 se okolo obřích pláten vedou mezi Prahou a Krumlovem spory. Alfons Mucha byl také dobrým fotografem, který své snímky využíval jako předlohu při své malířské tvorbě, jeho snímky se tak kompozičně velmi podobají jeho slavným obrazům. Muchova dokumentace z cest z Ruska, z období před Říjnovou revolucí, tvořila důležité podklady právě pro slovanský cyklus. Na fotografii je modelka, kterou Mucha portrétoval ve svém pařížském ateliéru.


93[editovat | editovat zdroj]

Ignác Šechtl double self portrait 1870s.jpg

Dvojitý autoportrét Ignáce Šechtla, fotomontáž pořízená kolem roku 1870, která zachycuje fotografa jako laboranta a retušéra. Fotomontáž provedená dvojí expozicí na jeden kolodiový negativ byla v té době zcela unikátní.


94[editovat | editovat zdroj]

Leopolda Dostalová - Lady Macbeth 1916 2.jpg

Tvůrčí záběr Vladimíra Jindřicha Bufky (1887 - 1916) byl velmi široký, byl to český fotograf a popularizátor fotografie, významný představitel piktorialismu, věnoval se kromě ušlechtilých fotografických tisků, autochromu, astrofotografii, mikrofotografii, reprodukcím uměleckých děl, snímkům architektury, dokumentárním snímkům i náročným portrétům. Kromě toho pořádal přednášky, publikoval v mnoha časopisech a je autorem několika publikací z oblasti fotografie. Na jeho snímku z roku 1916 je zobrazena herečka Leopolda Dostalová jako Lady Macbethová z tragédie Macbeth Williama Shakespeara.

95[editovat | editovat zdroj]

FNušl 1930.jpg

Jan Nepomuk Langhans (18511928) byl český portrétní fotograf, zakladatel společnosti J. F. Langhans s vlastním ateliérem (v současné době Langhans Galerie Praha). Řadí se mezi průkopníky portrétní fotografie své doby (do roku 1918) jako byli například Jozef Božetech Klemens, Bedřich Anděl, Jindřich Eckert, František Fridrich, Wilhelm Horn, Eduard Kozič, Karol Divald, Alfons Mucha, Vladimír Jindřich Bufka, Anton Trčka nebo Karel Novák. Langhans byl velmi inovativní při své práci, ale také v pojetí reklamy a grafiky. Měl výrazný firemní automobil, který byl zároveň mobilním reklamním panelem, vyráběl užitkové předměty, pohlednice, a nebránil se tehdejším novinkám – byl jedním z prvních, kdo využíval elektrické osvětlení. Na snímku z jeho ateliéru je astronom Prof. František Nušl v roce 1930.


96[editovat | editovat zdroj]

Photomontage (Forggensee Panorama).jpg

Fotomontáž je tvořena specifickým použitím techniky fotografických obrazů. Technicky by fotomontáž mohla být nazvána fotokoláží, kde koláž znamená ve francouzštině „lepení“ a naznačuje montáž sekvencí, podobně jako u filmu. Skutečná fotomontáž tak představuje dva a více obrazů exponovaných v různou dobu. Tato fotografická montáž je složená ze 16. různých fotografií.


97[editovat | editovat zdroj]

NASA Mars Rover.jpg

Robotické vozítko Mars Exploration Rover bylo vybaveno na otočném stěžni panoramatickou kamerou (PanCam) pro stereoskopické snímkování terénu, obě části byly vybaveny kotouči filtrů pro odhad mineralogického složení okolí.

98[editovat | editovat zdroj]

Strojovna byvale veterky ignat-marianske hory- 30.8.2007.jpg

Boris Renner (18. ledna 1965 v Ostravě) je český fotograf specializující se na průmyslovou fotografii Ostravska. Je autorem fotografických publikací Ostravaci všem a Ostrava včera a dnes. Jeho jméno je již dnes pevně spjato s fotografickými pracemi z hornického a hutnického prostředí, architektury Ostravska a okolí. Na jeho snímku je strojovna bývalého dolu Ignát nacházející se na území Mariánských Hor fotografovaná 30. srpna 2007.

99[editovat | editovat zdroj]

1870s Snow BostonCommon JJHawes MFABoston.jpg

Josiah Johnson Hawes (1808–1901): Zimní scéna ve veřejném parku Boston Common v Bostonu okolo roku 1875. Ze sbírky Museum of Fine Arts.


100[editovat | editovat zdroj]

De'volder675.jpg

Michiel Hendryckx (* 1951) je vlámský portrétní a reportážní fotograf. Na snímku je portrét Erica De Voldra a byl pořízen v roce 1979.


101[editovat | editovat zdroj]

Nativity scene photograph.jpg
Všem čtenářům přejeme
pevné zdraví, jemný cit, hbitou mysl, silnou vůli a dobré světlo
nejen ve fotografii.

102[editovat | editovat zdroj]

Francois Detaille ok 0076.jpg

Jean Francois Detaille stojící před svým výtvarným dílem vytvořeným za 6 minut před publikem v Las Vegas, 2009.

103[editovat | editovat zdroj]

9-Week Human Embryo from Ectopic Pregnancy.jpg

Lennart Nilsson je švédský fotograf, který je známý svými snímky plodů těhotných maminek. Na snímku je lidské embryo v 9. týdnu těhotenství.

104[editovat | editovat zdroj]

Zurkovi 2010.jpg

Barbora a Radim Žůrkovi je současná česká fotografická dvojice zajímající se především o portrétní fotografii. Manželé se zabývají tématem klonování a „geneticky modifikovaných vztahů“. Už v souboru Potomci, jímž poprvé výrazně zaujali během svého společného studia na Institutu tvůrčí fotografie, vytvořili fiktivní děti autorky, chameleonsky měnící podobu, a různých mužů včetně jejího vlastního manžela. Komparativní trojice portrétů je vlastně působivou hrou, v níž se ve tvářích neexistujících adolescentních dětí, vymodelovaných v počítači, spojují typické rysy obličejů obou údajných rodičů. Hlubší sociologický a psychologický podtext má i nejnovější cyklus Zástupní, který je vrcholem jejich dosavadní tvorby. V prázdných krajinách s nízkým horizontem a zamračenou oblohou autoři zobrazili dívky a chlapce na prahu dospívání, kteří svými tvářemi (upravenými v počítači) připomínají dětské podoby či klony mnoha celebrit, všeobecně známých z televizních obrazovek nebo stránek novin a časopisů – Harrisona Forda, Al Pacina, Penélope Cruz, Jessicy Lange, Claudie Schiffer, Pelého, Nedvěda, Björk, Michaela Jacksona, Borise Beckera nebo Amadea Mozarta. Nejnovější soubor krajinářských fotografií Riverside Paradise dokumentuje krajinu na břehu řeky Berounky a upozorňuje na lobing a korupci.

105[editovat | editovat zdroj]

Faukner Jan portfolio 2010-00006b.JPG

Jan Faukner je současný český fotograf zabývající se převážně inscenovanou fotografií, krajinou, zátiším a módou. Známý je především pro svou osobitost, čisté vizuálno a jakousi neuchopitelnou pohádkovost a tajemství, které obsahují jeho fotografie. Sám sebe definuje jako umělce hledajícího cestu „mezi realitou a fantazií, přírodním a umělým, originálem a imitací, osobním a obecným“. Na snímku je snímek Jana Fauknera Ofélie - inspirace z tragické hry Tragédie o Hamletovi Williama Shakespeara.

106[editovat | editovat zdroj]

009 To Leeward-Malcolm Arbuthnot.jpeg

Malcolm Arbuthnot (1877, Cobham, Surrey - 1967) byl anglický piktorialistický fotograf a umělec. Tento snímek Na palubě lodi pořídil autor před rokem 1908.

107[editovat | editovat zdroj]

Blind man carrying a paralysed man.jpg

Tancrède Dumas: Slepec nese na zádech postiženého; Levanta, 1889

108[editovat | editovat zdroj]

Hermann Krone - 6.jpg

Hermann Krone je autorem patrně nejstarší turistické upomínkové fotografie u nás pořízené v září 1853, na které je snoubenka Clementine s bratrem Heinrichem a matkou v hostinci pod Pravčickou branou při „prvním fotograficko krajinářském výletě do Saskočeského Švýcarska". Sbírka Městského muzea Pirna.


109[editovat | editovat zdroj]

Kissing the War Goodbye.jpg

Okamžik polibku při oslavě Dne vítězství, jak jej zachytil Victor Jorgensen, se velmi podobá slavnému snímku Alfreda Eisenstaedta stejné události. Eisenstaedt stál více vlevo, komponoval na výšku a postavy měl na snímku celé.


110[editovat | editovat zdroj]

KvapilovaOfelieMaloch.jpg

Karel Maloch: Hana Kvapilová jako Ofelie v Hamletu, asi 1898, fotografie pro Divadelní listy.


111[editovat | editovat zdroj]

Seidel 2005103109b.jpg

Josef Seidel byl významný portrétní a krajinářský fotograf, věnoval se fotografování Českého Krumlova a dalších měst a vesnic v širokém okolí, například Šumavu a Novohradské hory. Z roku 1905 se dochoval Seidelův dům s fotoateliérem v Českém Krumlově včetně obrovského archivu negativů a původního fotografického vybavení.

112[editovat | editovat zdroj]

Robert Vano DSC 5189a.jpg

Robert Vano je slovenský fotograf žijící v Praze. Fotografuje černobílé portréty a akty na klasický film a používá také už málo používanou techniku platinotypie. (foto: Jana Ehrenbergerová, roz. Jurčová)

113[editovat | editovat zdroj]

Venezia carnevale 6.jpg

Benátský karneval (autor fotografie: Wanblee).

114[editovat | editovat zdroj]

US Navy 110315-N-2653B-138 A mother and daughter look at a family photo amid the wreckage of their home.jpg

Matka s dcerou si prohlížejí rodinnou fotografii před svým zničeným domem během zemětřesení, 15. března, 2011, Ofunato, Japonsko (autor snímku: Matthew M. Bradley, United States Navy).

115[editovat | editovat zdroj]

Ataturk set 0017e.jpg

Fotografická mozaika je obrazová mozaika (obvykle fotografie), která byla rozdělena do malých částeček, z nichž každá nahrazuje malý díl výsledné fotografie. Při pohledu na obraz z dálky se jednotlivé částečky složí v primární obraz, bližší zkoumání mozaiky odhalí, že obraz je ve skutečnosti složen z mnoha stovek či tisíců menších obrázků. Zde je fotomozaika Atatürka složená z jeho portrétních snímků.

116[editovat | editovat zdroj]

Alcedo atthis 3 (Lukasz Lukasik).jpg

Fotografie divoké přírody se zaměřuje na fotografování divoké přírody - nedomestikovaných rostlin, zvířat a jiných organismů a je součástí fotografie přírody (na snímku je ledňáček říční, autor: Lukasz Lukasik).

117[editovat | editovat zdroj]

Andula488 archive-vseobecne-01.jpg

Portréty z ateliéru Jana Nepomuka Langhanse bývaly na přelomu 19. a 20. století velice oblíbené. V Praze tehdy pracovalo na čtyřicet fotoateliérů, a přesto se Langhans brzy zařadil mezi nejlepší pražské firmy. Jeho pražskému studiu se přezdívalo Továrna na fotografie, v roce 1907 tam pracovalo „asi 7 negativních a 8 pozitivních retušérů, 2 operátoři, 4 kopisté, 2 přijímací dámy, 1 účetní, 1 knihař a 1 sluha“. Na tomto snímku je divadelní a filmová herečka Andula Sedláčková.

118[editovat | editovat zdroj]

Fred Holland Day- Last Seven Words.jpg

I když se Fred Holland Day sám nepřiřazoval k žádné víře, zabýval se v období 18961898 křesťanskými otázkami. Návštěva Oberammergau v roce 1890 jej inspirovala k pašijové sérii. Rozruch způsobil v létě roku 1898 při aranžování scény pro sérii ukřižování na kopci. Při tom mu pomáhalo několik jeho sousedů oblečených v šatech římských legionářů a on sám převzal roli Ježíše Krista. Série pojmenovaná Posledních sedm slov Krista má představovat poslední slova Ježíše Krista.

119[editovat | editovat zdroj]

Hb 3343412.jpg

Do spolku Vídeňský trojlístek patřili rakouští fotografové Heinrich Kühn, profesor Hans Watzek a Hugo Henneberg. Hlásili se k piktorialismu a byli zastánci uznání fotografie jako uměleckého výrazového prostředku. Vylepšili kombinovanou technikou vícenásobné vrstvené gumy - gumotisk, což umožnilo dříve netušeným způsobem tvůrčí vliv na obraz a barevnou manipulaci. Výsledné tisky měly bohatou a zajímavou texturu a dávaly dojem prostorové hloubky. Pro jejich díla je často typická malířská neostrost, obzvláště u jejich náladových snímků krajin. Foto: Hugo Henneberg: Motiv z Pomořanska, asi 1895-96, vytištěno 1902.

120[editovat | editovat zdroj]

Tereza Vlckova selfportrait wiki.jpg

Tereza Vlčková je současná česká fotografka a zároveň pedagožka na Institutu tvůrčí fotografie v Opavě, kde vyučuje módní fotografii. Patří do generace mladých českých fotografek z počátku 21. století spolu s dalšími autorkami jako například Barbora Krejčová, Dita Pepe, Kateřina Držková nebo Barbora Prášilová. Se svými cykly Little Garden, A Perfect Day, Elise, Two nebo Mirrors Inside získává ocenění doma i ve světě.

121[editovat | editovat zdroj]

Obama and Biden await updates on bin Laden.jpg

Pete Souza: The Situation Room. Prezident USA Barack Obama a národní bezpečnostní tým sledují vojenskou operaci vedoucí k smrti Usámy bin Ládina dne 1. května 2011. Na snímku byly vyretušovány detaily dokumentů na stole a ztmaveny obrazovky monitorů.

122[editovat | editovat zdroj]

Mamincinposlednipribeh.jpg

Miloš Budík: Fotografie rozečtené Čapkovy knihy Naprostý důkaz, poslední stránka, kterou Budíkova maminka četla před smrtí.

123[editovat | editovat zdroj]

Alena Antalová (Hello, Dolly!).jpg

Josef Kratochvil: Herečka Alena Antalová v divadelním představení Hello, Dolly!.


124[editovat | editovat zdroj]

Michal Macku Geláž č 44 -1992.jpg

Michal Macků je současný český fotograf známý svojí fotografickou technikou​ geláží, kterou aplikuje na „portréty těla“. Pracuje často s historickými velkoformátovými negativními fotografickými procesy, od roku 2000 také s uhlotiskem. Od roku 2005 se jeho fotografické práce rozšířily o třetí rozměr výrobou skleněných fotografických objektů, kterým říká skleněné geláže. V tomto posledním pracovním období kombinuje všechny své předchozí technické a experimentální zkušenosti a snaží se najít nové způsoby umění fotografie.


125[editovat | editovat zdroj]

Pohribny Jan 1997-Letna-sign.jpg

Jan Pohribný (* 1961) je současný český fotograf, umělec a pedagog. Věnuje se zejména krajinářské fotografii a land-artu. Ve své fotografické tvorbě využívá jako tvůrčí postupy vícenásobnou expozici v kombinaci s pohybovou neostrostí. Spojuje nejen principy pohybu, výrazných barevných stop či monochromatických řešení, ale využívá také světelné malby, která „zviditelňuje“ energie zvolených přírodních lokalit či posvátných kamenů vztyčených lidskou rukou. Snímek s názvem Letná pochází z roku 1997.


126[editovat | editovat zdroj]

Jean Coteau Tribute.jpg

Martin Kámen (* 1982) je současný český fotograf a kurátor. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze (2008). Ve své práci se zaměřuje především na komponované umělecké fotografie a akty. Svá díla představil na dvou desítkách výstav v Česku, ale také ve Velké Británii a Polsku. Snímek má název Pocta Jeanu Cocteau a jedná se o autoportrét z roku 2010.


127[editovat | editovat zdroj]

Julie-wimmer-fashion.jpg

Módní fotografie kolekce šperků Metal Story české výtvarnice a designérky Julie Wimmerové z roku 2007.

128[editovat | editovat zdroj]

2h Namur 13.jpg

Princip symetrie, který je jedním ze základních skladebných principů pro uspořádání prvků v obraze, ilustruje snímek katedrály svatého Albána v belgickém Namuru (autor: Luc Viatour).

129[editovat | editovat zdroj]

Strawberry splash.jpg

Ve fotografickém ateliéru pořízená vysokorychlostní fotografie jahody vhozené do sklenice vody, která díky gravitaci narušila povrchové napětí vody a klesá ke dnu (autor: Abhijit Tembhekar).


130[editovat | editovat zdroj]

Vera Stuchelova autoportret.jpg

Věra Stuchelová je česká výtvarnice a fotografka, členka fotografické skupiny JO. Pracuje v médiu fotografie, instalace, grafiky a malby. Ve své tvorbě se zabývá genderovými tématy, v některých cyklech autoportrétem. Je známá svými fotografickými sériemi. Například v cyklu Dopisy se snaží vyjádřit emoce, nálady a pocity člověka, v souboru Soukromý prostor zdůrazňuje intimitu tohoto světa, který je podle ní zranitelný a křehký, v sériích Intimita a Sen se zabývá vlastní identitou, subjektivně vypovídá sama o sobě, hledá vlastní hodnoty, prožitky a postoje k realitě.


131[editovat | editovat zdroj]

Cesky Drevak 2004.jpg

Český dřevák byla skupina fotografů, která působila v letech 2000-2008. Skupinu nespojoval žádný programový manifest, ale technický způsob zhotovování fotografií. Všichni členové pracovali s dřevěnými velkoformátovými deskovými kamerami (formát 13x18 - 24x30 cm) a jako výsledné fotografie zpravidla používali kontaktní kopie negativu. Zleva doprava: Tomáš Rasl, Jan Reich, Bohumír Prokůpek, Jaroslav Beneš, Karel Kuklík, Petr Helbich v Prokopském údolí (2004). foto:Tomáš Rasl


132[editovat | editovat zdroj]

Stibor3.JPG

Miloslav Stibor byl významný český fotograf a vysokoškolský pedagog. Těžiště jeho tvorby leželo v 60. a 70. letech 20. století, kdy vytvářel zejména řady na svou dobu převratných fotografických aktů a prostých krajinářských záběrů. Byl držitelem prestižního ocenění MFIAP, které uděluje Mezinárodní federace umělecké fotografie. Patřil mezi nejvýznamnější české fotografy lidského těla. Nepřehlédnutelná byla i jeho činnost pedagogická, v rámci které ovlivnil několik generací českých umělců. Jeho učebnice fotografie pro lidové školy umění patřila před rokem 1989 mezi základní zdroje informací pro začínající autory. (Foto: Petr Vilgus, 2010)


133[editovat | editovat zdroj]

05 Kunes Ales BOJISTE 1996.jpg

Aleš Kuneš (* 1954) je současný český fotograf a vysokoškolský pedagog. Přednáší na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Ve své tvorbě se specializuje na experimentální zátiší a intermediální tvorbu. Fotografie: Bojiště 1996, Psychiatrická léčebna Bohnice.


134[editovat | editovat zdroj]

051027 Rybolov Jesenice 0057.JPG

Karol Benický (1940-2011) byl československý fotograf, cestovatel a vydavatel obrazových publikací. Soustředil se na vydávání obrazových cyklů z nových členských států Evropské unie, na Čínu a na portrétování lidí z různých společenských vrstev po celém světě. Je autorem několika knih o Praze. (Snímek umělce pochází z roku 2005.)

135[editovat | editovat zdroj]

Fragner ESSO Wiskovsky.jpg

Eugen Wiškovský: Detail průčelí elektrárny ESSO v Kolíně, architekt: Jaroslav Fragner (fotografii laskavě poskytl: Malostranský archiv Jaroslava Fragnera).

136[editovat | editovat zdroj]

Salek-1984-01.jpg

Petr Šálek: Čajový dýchánek, fotografie z cyklu 1984 (2010)


137[editovat | editovat zdroj]

IN THE WINDOW.jpg

Tereza z Davle (* 1975) je současná česká fotografka, která se zaměřuje na akt a portrét. Tento její snímek nese název V okně.


138[editovat | editovat zdroj]

Colosseum in Rome, Italy - April 2007.jpg

Římské Koloseum během modré hodiny, foto: David Iliff


139[editovat | editovat zdroj]

Barbora Balkova MaskyvReciKvetin2005.jpg

Barbora Bálková (*1978) je česká výtvarná umělkyně a fotografka, která žije a pracuje v jižních Čechách a v Praze. Ve své práci spojuje klasické prostředky malby a fotografie s novými médii. Různými vyjadřovacími prostředky zachycuje zejména prožívání a proměny lidské identity, často s akcentem na ženskou zkušenost. Sjednocujícím přístupem tvorby Barbory Bálkové je absurdní humor a parodie na jedné straně a na straně druhé specifická magičnost divadelní estetiky. Snímek V řeči květů je součástí cyklu Masky z roku 2005. Jiný snímek z této série se o tři roky později stal logem mezinárodní fotografické přehlídky „Identite, Lyon septembre de la photographie“.

140[editovat | editovat zdroj]

Man-in-corset-horst-gabriel-moginot.jpg

Kyle Cassidy (*1966) je americký fotograf a filmař, který bydlí a tvoří v Západní Filadelfii a je považován za průkopníka fotografického blogu se svým projektem Photo-a-Week.Jeho fotografované subjekty se vyznačují tím, že je podléhají bohaté fantazii autora a jeho zřetelnému smyslu pro humor. Neuplatňuje přírodní zákony, lidé a objekty nechává často levitovat ve vzduchu, jsou jim společné rozmar, téma neprůkaznosti nebo kryptozoologie. Tento jeho nímek Muž v korzetu je z projektu inspirující se dílem Horsta P. Horsta

141[editovat | editovat zdroj]

Benes 1978.jpg

Jaroslav Beneš: Bez názvu, 1978, 6x7cm

142[editovat | editovat zdroj]

Spencer tunick.jpg

Spencer Tunick je americký fotograf a umělec známý svými instalacemi, při kterých pracuje s velkým počtem nahých lidí pózujících ve městech nebo v krajině. V srpnu 2007 na švýcarském ledovci Aletschgletscher Tunick společně s Greenpeace zrealizoval 4 instalace. Tunick požádal o spolupráci 600 nahých lidí, aby vytvořili "živé sochy", smyslem performance bylo upozornit na globálního oteplování a tání světových ledovců. Během portrétování byla teplota kolem 10° C.


143[editovat | editovat zdroj]

Kratky, Frantisek - Bohumila Bloudilova (ca 1900).jpg

František Krátký: fotografka Bohumila Bloudilová, asi 1900, Sbírka Scheufler

144[editovat | editovat zdroj]

Animacion-con-plastilina-y-clay-animation-pelicula-Kuzmich-153.jpg

Časosběrná fotografie se často plete s klasickou animací, při které se také využívá fázované snímkování, ale bez závislosti na času akce. U animace může být doba mezi záběry nelineárně různá, nezáleží tedy na tom aby jednotlivé snímky byly snímané v nějaké časové souvislosti, záleží jen na změnách scény, nikoliv na intervalu mezi záběry. Při snímání časosběrů reálných událostí (událostí v reálném čase) by takové snímání vedlo k naprosto nepoužitelným trhavým záběrům bez plynulosti pohybů a zobrazení vývoje v času. Opakem časosběrného snímání jsou techniky snímání vysokou rychlostí (vysokorychlostní fotografie), kde se při přehrávání normální rychlostí dosáhne zpomalení času tím více, čím vyšší snímkovou frekvencí se snímá.


145[editovat | editovat zdroj]

Ucho 1999.jpg

Tomáš Rasl vystudoval FAMU, za cyklus fotografií Železniční opravna vagónů obdržel v roce 1997 třetí cenu v soutěži Czech Press Photo. Od Karla Kuklíka získal kameru 18x24 cm později se mu podařilo získat kameru 30x40 cm a v roce 2002 se připojil ke skupině Český dřevák. Tato jeho fotografie nese název Ucho a pochází z roku 1999.

146[editovat | editovat zdroj]

Francova Sylva PortretyZen 2004 sestraJindra.jpg

Sylva Francová (* 1973, Praha) je česká výtvarnice pracující především s fotografií a videem. Její umělecké projekty jsou většinou časosběrnými sondami do různorodých sociálních skupin a prostředí. V Portrétech žen svou pozornost zaostřuje a promyšleně nahlíží do soukromí bytů několika žen (příbuzných, kamarádek i sousedů). Obrazy zpracovala autorka tak, že spojením několika fotografií vytvořila širokoúhlý pohled do bytu, který umocňuje náš zájem důkladně prohlédnout nabízenou intimitu. V různých plánech tohoto pozadí se objevují ženy při svých obvyklých denních činnostech. Zmnožením stejné ženy v jednom obrazu klade důraz na vnímání diváka a přináší syntézu všednodennosti bytového života a prostor pro identifikaci diváka s dalšími vzorci chování.

147[editovat | editovat zdroj]

Reich 1997 Městská krajina 2.jpg

Jan Reich (1942-2009) byl český výtvarný fotograf, představitel krajinářské a městské fotografie. Byl jeden z posledních klasiků české fotografie, který fotografoval černobíle na velkoformátový deskový přístroj, a spoluzakladatel skupiny Český dřevák. Tento jeho snímek pochází z cyklu Městská krajina, 1997


148[editovat | editovat zdroj]

Karel Čapek.jpg

Karel Čapek byl nejen český spisovatel, novinář, dramatik, ale také dobrý amatérský fotograf. Vedle známých fotografií v Dášeňce o tom svědčí řada dalších dochovaných snímků včetně portrétů známých osobností (mj. prezident Masaryk a další pátečníci). Byl autorem nejprodávanější fotografické publikace období první republiky, jeho Dášeňka čili Život štěněte z roku 1933 vyšla v několika desítkách vydání.


149[editovat | editovat zdroj]

Noah Kalina workshop 2.jpg

Noah Kalina se proslavil svým videosnímkem Everyday (Každý den), který poskládal z autoportrétních fotografií. Kalina začal 11. ledna 2000 pořizovat každý den vlastní autoportrét. Od srpna 2006 je videosnímek prezentován na internetových video portálech. Ke dni 17. října 2011 měl tento klip na YouTube přes 21 100 000 zhlédnutí. Úspěch videa vyvolal diskusi o tom, zda tento typ projektů je fotografické umění. Richard Brenson, profesor fotografie na Yalově univerzitě, nazval projekt jako absolutní ztráta času. William Ewing, ředitel Musée de l'Elysée však prohlásil, že Kalinova práce pomohla etablovat novou formu portrétu. Projekt Everyday dnes patří ke stálým sbírkám Austinského Muzea umění. Na snímku je Kalina s modelkou během workshopu ve fotografickém studiu, 2011


150[editovat | editovat zdroj]

Tereza Vlckova Two07.jpg

Tereza Vlčková ve své sérii Two (Dvojice, 2007) vytváří klony a konfrontuje je se skutečnými dvojčaty. Magickými portréty se snaží poukázat na jejich dokonalou podobu fyzické a duševní stránky a fotografuje obvykle na pozadí hororově působící panenské přírody křivolakých větví a temných lesů. Podobným tématem se zabývaly autorky Loretta Lux, Rineke Dijkstra, Diane Arbus, Dagmar Hochová, Mary Ellen Mark, Wendy McMurdo. Najdeme též paralely s díly starých italských a španělských mistrů, zachycujícími portrétované s uhrančivými pohledy přímo na diváka, i s filmy Stanleyho Kubricka nebo Tima Burtona. Na snímcích nelze jednoduše rozeznat, kdy se jedná o skutečná dvojčata a kdy o klony. Autorka se snaží prozkoumávat identitu maximálně fyziologicky blízkých lidí, jejichž vnější podobnost zdůrazňuje stejným oblečením i stejnými účesy. V jemných kontrastech a podobách výrazů jejich tváří s překvapivě dospělými výrazy přitom akcentuje otázky, zda stejně blízký je i jejich psychický svět a jejich charakter či jaké jsou jejich vzájemné vztahy nebo kolik tváří se v každém z nás skrývá.


151[editovat | editovat zdroj]

Brogi, Carlo (1850-1925) - n. 11292 - Napoli - Museo Nazionale - Danzatrici, o baccanti, in varie pose (pitture murali di Pompei).jpg

Carlo Brogi (1850-1925): fotografie fresky z Pompejí.

152[editovat | editovat zdroj]

En äldre man sitter och läser en bok - Nordiska Museet - NMA.0052612.jpg

Severin Nilsson (1846–1918): Sedící starý muž čte knihu, asi 1880-1910.

153[editovat | editovat zdroj]

Emma Barton - The Awakening.jpg

Emma Barton pořizovala portréty s náboženskými tématy v piktorialistickému stylu. V roce 1903 získala medaili Královské fotografické společnosti za snímek Procitnutí (The Awakening). Ve dvacátém století byly její fotografie ovlivněny díly starých mistrů hnutí Arts and Crafts a prerafaelitů, stala se také průkopnicí barevné fotografie používáním autochromu bratří Lumièrů. Tento její snímek má název Procitnutí (The Awakening), uhlotisk, 1903.


154[editovat | editovat zdroj]

WORLDPEACE, BABY !.jpg

Manuel Jacob: WORLDPEACE, BABY!

155[editovat | editovat zdroj]

Chicago Union Station 1943.jpg

Jack Delano: V čekárně společnosti Chicago Union Station, Chicago, Illinois, 1943, Tyndallův jev


156[editovat | editovat zdroj]

Snowflake crystal.jpg

Josef Reischig: Sněhová vločka v mikroskopu. Sám autor v roce 2003 k této fotografii řekl: "Letos se mi splnil můj dávný sen. Nafotil jsem sněhovou vločku. Ono to není v našich podmínkách nic jednoduchého. To musí být alespoň -15 °C a musí sněžit, což nebývá tu v Plzni často, možná tak někde na severu. A taková situace nastala letos den po Třech králích. Zrovna jsem seděl v pracovně a zkoušel studenta, když v tom začalo sněžit. Přerušil jsem zkoušení a pustil se rychle do příprav. Dokořán jsem otevřel okno a mikroskop přesunul co nejblíže k němu. Na parapet okna jsem rozložil mikroskopická sklíčka a čekal, až na ně spadne vločka. A zde hraje velkou roli štěstí. Vločka je velmi křehká a proto pro focení musí na sklíčko spadnout tak, aby se nepolámala. A okamžitě se musí začít fotit, neboť během krátké doby začne tát."


157[editovat | editovat zdroj]

Guernica - 06.JPG

Šarbat Gula (* asi 1972) je afghánská žena, kterou vyfotografoval americký fotožurnalista Steve McCurry. V době pořízení fotografie žila Gula jako uprchlík v Pákistánu během sovětské okupace Afghánistánu. Portrét se proslavil po celém světě ve chvíli, kdy byl v roce 1985 zveřejněn na obálce červnového vydání magazínu National Geographic v době, kdy jí bylo asi 12 let. Gula se proslavila prostě jako „afghánská dívka“, než byla oficiálně identifikována v roce 2002. Fotografie byla přirovnávána k da Vincimu obrazu Mony Lisy, někdy je také označována jako Afghánská Mona Lisa. Snímek graffiti podle slavné fotografie ve španělské Guernice.

158[editovat | editovat zdroj]

Helbich Bulovka 071.jpg

Petr Helbich je český lékař, který se věnuje plicním chorobám. Rovněž je známý jako fotograf, člen skupiny Český dřevák. V době vysokoškolských studií se seznámil s Rudolfem Jandou, kterého doprovázel při fotografování na Slovensku, a s Josefem Sudkem, kterému pomáhal při fotografování v pralese Mionší. S Josefem Sudkem se pak stýkal i v Praze a dostal od něho fotoaparát pro formát 9x12 cm, se kterým fotografoval během svého působení v sanatoriu v Jablunkově. Znovu se k fotografování vrátil koncem 60. let. Pro zhotovování pozitivů od této doby používal už jen kontaktní kopie. Tato jeho fotografie pochází z cyklu Bulovka.

159[editovat | editovat zdroj]

Trcka Holger.jpeg

Josef Anton Trčka (1893-1940) byl český fotograf, malíř, grafik, sochař, kreslíř, básník a filozof. Byl představitelem vídeňské moderny, uměleckého směru, který ovlivnil evropskou kulturu 20. století. Řadí se mezi průkopníky portrétní fotografie své doby (do roku 1918) jako byli například Jozef Božetech Klemens, Bedřich Anděl, Jindřich Eckert, František Fridrich, Jan Langhans, Eduard Kozič, Karol Divald, Alfons Mucha, Vladimír Jindřich Bufka, Wilhelm Horn nebo Karel Novák. Foto: Hilde Holgerová, 1926


160[editovat | editovat zdroj]

Jogging in Exotic Cities Madras (Chennai).jpg

Per Hüttner (*1967) je švédský fotograf a vizuální umělec jehož nejznámějším cyklem je Běhání v exotických městech z 90. let. Sám běhal ve vzdálených městech, která se pro západní civilizaci zdají být exotická. Na fotografiích vidíme umělce v bílém oblečení, jak si razí cestu rušnými městy, jako jsou například Čennaj, Mexico City nebo Lusaka. Jeho díla byla vystavována v galeriích v USA, Španělsku, Polsku, Rumunsku, Rakousku, Číně a Švédsku. Velmi často pořizuje vlastní autoportréty, ať už je to v cyklech Demokracie a touha, Filling the City with Dreams, nebo Znovuzrození. Foto: Běhání v exotických městech, Čennaj (Madras), 1999


161[editovat | editovat zdroj]

David LaChapelle Rudolfinum 4.JPG

David LaChapelle je americký fotograf a umělec v oboru video/komerce/film, který pracuje v oblasti módy, reklamy, portrétní a výtvarné fotografie. Je známý svým surrealismem, jedinečností a humorným stylem. Od poloviny 90. let 20. století patří mezi nejvýznamnější světové fotografy a jeho tvorba ovlivnila celou řadu dalších umělců. Foto umělce na vernisáži své výstavy v Galerii Rudolfinum, Praha, prosinec 2011 (autor: Gampe)

162[editovat | editovat zdroj]

Antonin Tesar Portrait with flower 2004 - 70x60cm.jpg

Antonín Tesař (* 1963) se ve své tvorbě inspiruje tématy z mytologie, náboženství nebo díly starých mistrů. Jeho snímky jsou na první pohled barevné a záměrně využívají prvoplánové, jednoduché estetiky popkultury, to však často vzápětí přebíjí nečekaným absurdním detailem nebo šokujícím spojením. Foto: Portrét s květinou, 2004


163[editovat | editovat zdroj]

Palingenesis-01-fotografia-otworkowa-styk-13x18cm-odbitka-srebrowa-2004.jpg

Tomasz Dobiszewski je polský umělec a fotograf. Snímek z cyklu Paligenesis pořízený camerou obscurou, 13x18cm, bromostříbrný tisk, 2004

164[editovat | editovat zdroj]

Karsten Thormaehlen Jahrhundertmensch.jpg

Karsten Thormaehlen (nar. 1965) je německý fotograf, editor a kurátor žijící ve Frankfurtu nad Mohanem. Fotografuje portréty, reklamu a architekturu. V letech 2006-2008 navštěvoval a fotografoval lidi, kteří dosáhli sto let v Berlíně, Postupimi a okolí. Vznikla z toho série Jahrhundertmensch (Stoletý člověk), kterou v roce 2011 ještě doplnil.


165[editovat | editovat zdroj]

Dunikowska-death-rabbit-2007.jpg

Kinga Dunikowska: Mrtvý králík; móda, instalace; Ve svých nejnovějších dílech pracuje s texty a symboly vypůjčené z reklamních časopisů. Komentuje tímto způsobem obraz dokonalého člověka, perfektně organizovaného a s perfektně fungujícím systémem spotřeby.


166[editovat | editovat zdroj]

Poncar Tibet.jpg

Jaroslav Poncar (nar. 1945, Praha) je český fotograf, který působil od roku 1973 jako vysokoškolský pedagog v Německu. Je znám především díky svým panoramatickým fotografiím z Tibetu, Himalájí, Indie, Kambodži, Barmy, Německa, Francie a Čech. Foto: Transhimálaj, oblast pramenů řeky Raka Tsangpo, 5100 m


167[editovat | editovat zdroj]

Place-vendame-bbraquehais.jpg

Jednou z prvních významných událostí ve Francii dokumentovanou fotografy byla Pařížská komuna v roce 1871. Z významných fotografů se na dokumentaci podílel například André-Adolphe-Eugène Disdéri nebo Bruno Braquehais. Zatímco se mnoho z těchto fotografů zaměřilo na trosky a destrukce v důsledku pádu Komuny, Braquehais se zaměřil na fotografování účastníků a událostí, nejvíce však na stržení Vendômského sloupu. Braquehais publikoval 109 svých fotografií v knížce Paříž během Komuny. Po pádu Komuny vládní úřady použily jeho fotografie k vypátrání a zatčení příznivců Komuny.


168[editovat | editovat zdroj]

Bangkok skytrain sunset.jpg

Ve fotografii označuje zlatá hodina (nebo magická hodina) první a poslední hodina slunečního denního svitu, kdy je dosaženo specifického fotografického efektu díky kvalitě světla. Osvětlení je v tomto čase měkčí, teplejší v barevných odstínech a vržené stíny jsou delší. Když je Slunce nízko nad horizontem, světlo prochází větší vrstvou atmosféry, sníží se intenzita přímého světla a větší část osvětlení pochází z odraženého nepřímého světlo od nebe, což snižuje kontrast (poměr) osvětlení. Modré světlo se rozptýlí a světlo ze Slunce se jeví více rudé až zlaté. Fotografie pochází z Bangkoku z roku 2004 (foto: Diliff).

169[editovat | editovat zdroj]

Secundo Pia Turinske platno 1898.jpg

Secondo Pia (1855-1941) byl králem Umbertem I. jmenován oficiálním fotografem, který dostal pro výstavu sakrálního umění během 400. výročí Turínské katedrály v roce 1898 svolení dokumentovat Turínské plátno. V temné komoře z šoku málem upustil a rozbil skleněnou fotografickou desku z toho, co v ten okamžik spatřil: na negativu byl rozpoznatelný obraz muže s obličejem, který při pozorování plátna pouhým okem nebyl patrný. Ten večer začalo tajemství obrazu spojeného s tváří Ježíše Krista... Fotografie ze sbírky Musée de l’Élysée, Lausanne; negativ fotografie Turínského plátna, 28. května 1898


170[editovat | editovat zdroj]

Hilla Becher Rudolfinum-2.JPG

Bernd Becher (1931-2007) a Hilla Becherová (*1934 spolupracovali jako umělečtí fotografové a jsou mezinárodně známí a uznávaní díky svým černobílým fotografiím průmyslových krajin. Věnovali pozornost industriálním stavbám jako jsou těžní věže, vysoké pece, zásobníky na uhlí, pracovní haly, plynové zásobníky, doly a hutě, vysoké pece, plynojemy, vodojemy, vápenky a obilní sýpky. Za 40 let seskupili ucelený soubor industriální krajiny. Považují se za průkopníky konceptuální fotografie. V druhé polovině 20. století založili takzvanou Düsseldorfskou fotografickou školu. V pražské Galerii Rudolfinum probíhá od března 2012 do 3. června výstava Bernd & Hilla Becher: Doly. Hutě.. Ilustrační fotografie obsahuje cyklus Vodojemy, 1967–80; a je ze sbírek Metropolitního muzea v New Yorku.

171[editovat | editovat zdroj]

Dagmar Hochova Klaster Dominikanu Praha 0001.JPG

Dagmar Hochová (10. března 1926 Praha17. dubna 2012 Praha) byla česká dokumentární, portrétní a reportážní fotografka. Spolupracovala s nakladatelstvími pro děti, především nakladatelství Albatros. Tato spolupráce ovlivnila její celoživotní zaměření na reportážní a dokumentární fotografii. Proslula svými cykly Děti, Síla věku, Dvojice, Svátky a slavnosti. Její fotoaparát zachytil životní okamžiky malých a přehlížených, děti, staré lidi a jeptišky. Ilustrační fotografie pochází z výstavy Dagmar Hochové v pražském Klášteru Dominikánů v roce 2008.


172[editovat | editovat zdroj]

1931. Лучшее обслуживание - рабочим.jpg

Branson DeCou (1892-1941) byl Američan, který fotografoval převážně v Rusku a v Itálii. Je známý tím, že v období 1920-1941 pořídil více než 10 000 ručně kolorovaných skleněných diapozitivů o velikosti 3x4 palců z různých zemí světa. Foto: Dělníci, Moskva, 1931


173[editovat | editovat zdroj]

ZIKA PF 10.jpg

Adolf Zika (* 1972, Prachatice) je český fotograf, režisér a producent. Je držitelem titulu juniorského mistra republiky v judu a bronzovým medailistou evropských juniorů. V roce 1990 po tréninku s nejlepšími judisty světa v Japonsku bez udání oficiálního důvodu s judem ze dne na den přestal. Fotografovat začal v roce 1994 a rok nato zvítězil v nejobsazenější kategorii prvního ročníku Czech Press Photo – série sport. Na jaře 1997 otevřel v Praze své vlastní fotografické studio, fotografuje módu, portréty, akty a reklamu, byl fotografem závodního týmu Ferrari... V roce 2007 jako scenárista a režisér natočil celovečerní dokumentární film o fotografovi Janu Saudkovi, Jan Saudek - V pekle svých vášní, ráj v nedohlednu, v česko-americké koprodukci. Autoportrétová fotomozaika z roku 2010.


174[editovat | editovat zdroj]

Armed Americans image.jpg

Kyle Cassidy: Ozbrojená Amerika: Portréty vlastníků zbraní ve svých domovech

175[editovat | editovat zdroj]

Jan Reich by Benes.jpg

Jan Reich by se tento týden dožil svých 70. narozenin. Právě u této příležitosti se koná na Pražském hradě retrospektivní výstava jeho děl Jan Reich: Fotografie, která obsahuje více než 400 fotografií.

176[editovat | editovat zdroj]

We don't want Euro 2012-c.jpg

Profesionálně organizovaná skupina Femen protestuje proti konání fotbalového šampionátu pod heslem We don't want Euro 2012. Využívá k tomu také profesionální modelky, vizážisty, fotografy a aranžované scény.


177[editovat | editovat zdroj]

1944 NormandyLST.jpg

Robert F. Sargent: Do spárů smrti: Vojáci z 1. divize přistávají na Omaha Beach, 6. června 1944Den D, začíná Operace Overlord (vylodění Spojenců v Normandii). Ikonická fotografie inspirovala v roce 1998 natočení Hollywoodského filmu Zachraňte vojína Ryana a v roce 1997 se objevila na obálce anglického překladu starořeckého eposu Ilias Stanleyho Lombarda jako symbol univerzálnost války.


178[editovat | editovat zdroj]

-100x150 anton solomoukha. Соломуха. Chernobil. La piese bleu.Mona Lisa di Antonio Maria (Antonmaria) Gherardini del Giocondo.jpg

Anton Solomucha: Mona Lisa di Antonio Maria Gherardini del Giocondo, z cyklu Červená karkulka na návštěvě Černobylu, 2009

179[editovat | editovat zdroj]

Barbora Balkova BabickyLecebna2010.jpg

Prožívání identity se v projektech Barbory Bálkové projevuje i v zasazení do kontextu rodinné historie. Cyklus Babičky (2010), konkrétně snímek Léčebna.

180[editovat | editovat zdroj]

Horacio Coppola - Buenos Aires 1936 - Plaza de la República.jpg

Horacio Coppola (31. července 1906 Buenos Aires – 18. června 2012 tamtéž) byl argentinský fotograf a filmař, manžel německé fotografky Grety Stern, se kterou se seznámili během fotografického kurzu Waltra Peterhanse v Bauhausu v Německu. Patřil mezi pilíře fotografické moderny a svým dílem se řadí mezi klasiky, jako jsou Annemarie Heinrich, Grete Stern, Anatole Saderman nebo Juan Di Sandro. Fotografie: Náměstí republiky, Día de la Bandera, fotografie ze série Buenos Aires 1936.


181[editovat | editovat zdroj]

Adi Nes from Prisoners Series 001.jpg

Adi Nes (* 1966) je známý svými cykly na motivy biblických příběhů, portrétními sériemi Vojáci, Chlapci nebo Vězni. Nesova nejznámější fotografie připomíná Leonardovu Poslední večeři, ve které nahradil nahradil postavy mladými izraelskými vojáky. Jeho díla bývají charakterizovány jako podrývání stereotypu maskulinity izraelského muže pomocí homoerotismu a spánku, zranitelných postav. Pravidelně využíval tmavé izraelské modely. Modely často připomínaly barokní období. Nes připustil, že inspirace pro jeho fotografie je částečně autobiografická. Fotografie z cyklu Vězni.


182[editovat | editovat zdroj]

RIAN archive 569736 Boy eating a watermelon.jpg

Jakov Rjumkin: Chlapec jí vodní meloun, archiv RIAN.


183[editovat | editovat zdroj]

Anefo 910-5506 Drukte op Zandvoort,.jpg

Hlavní nizozemský fotografický úřad, neboli ANeFo byla fotografická tisková agentura v Nizozemsku, která spolupracovala s Algemeen Nederlands Persbureau (ANP) a dalšími tiskovými agenturami až do svého zániku v roce 1989. Jejím hlavním úkolem byla propagace pro vládu a vytváření archivní dokumentace pro potřeby nizozemského tisku. V roce 2012 darovala Wikipedii společně s archivem Nationaal Archief celkem asi 140 000 snímků z nizozemských zpravodajských zpráv od roku 1959 do 1989 pod licencí CC-by-SA. Fotografie z archivu Anefo: Daantje Bos, stan č. 3 napsané rtěnkou na zádech chlapce na pláži Zandvoort v roce 1959. Dnes matky na záda či ruce svých dětí píší čísla mobilních telefonů.


184[editovat | editovat zdroj]

Martian face viking.jpg

Dne 25. července 1976 pořídila americká planetární sonda Viking 1 z programu Viking známou fotografii Tváře na Marsu. Jeden z cydonijských pahorků, situovaný 40°45' severní šířky a 9°26' západní délky vzdáleně připomíná humanoidní tvář. Tato fotografie byla dlouho zdrojem kontroverze a konspiračních teorií týkající se možných známek inteligentního života na Marsu a jejich zamlčování vedením NASA. K Marsu se skoro 20 let nedostala úspěšně žádná sonda a tak teprve od roku 1998 jsou pořizovány novější snímky s lepším rozlišením prostřednictvím sond Mars Global Surveyor, Mars Odyssey, Mars Express a Mars Reconnaissance Orbiter, které oblast důkladně mapují.


185[editovat | editovat zdroj]

Edgar de Evia self-portrait.jpg

Edgar de Evia (30. července, 1910 Mérida, Yucatán, Mexico10. února, 2003 New York, U.S.A) byl americký fotograf narozený v Mexiku. V kariéře trvající od roku 1940 až do roku 1990 se jeho fotografie objevovaly v časopisech a v novinách jako Town & Country, House & Garden, Look nebo The New York Times a v reklamních kampaních na zmrzlinu Borden, firmu Owens Corning, Jell-O a mnoho dalších společností. Foto: autoportrét s vlastní olejomalbou z chlapeckých časů od malíře M. Jeana McLana.


186[editovat | editovat zdroj]

Ales jungmann krajina 1994-1997 8.jpg

Aleš Jungmann je český fotograf architektury. Mimo profesionální práci se věnuje fotografii krajiny a dříve dokumentu. Je držitelem titulu QEP (Qualified European Photographer). Fotografii vystudoval na FAMU, kde se zajímal především o dokument a krajinu. Dokument (soubory Volby a Válečné hry) fotografoval u docenta Pavla Diase a Viktora Koláře, fotografii krajiny pak u docenta Miroslava Vojtěchovského. Architekturu začal fotografovat souběžně se školní prací. Impulsem bylo semestrální cvičení "architektura" u Doc. Pavla Štechy, kdy jako úkol fotografoval Veletržní palác. Silný zážitek z tehdy rekonstruované budovy se stal určujícím momentem pro budoucí profesionální fotografickou orientaci. Snímek z cyklu Krajina, 1994-1997


187[editovat | editovat zdroj]

NRW, Mulheim an der Ruhr, MuGa-Park, Camera Obscura.jpg

Camera obscura, Mülheim an der Ruhr, Severní Porýní-Vestfálsko, Německo


188[editovat | editovat zdroj]

Z cyklu Analogy.jpg

Jan Nožička: Fotografie z cyklu Analogy, 2012.


189[editovat | editovat zdroj]

ADRENA 1 final.jpg

Josef Reischig (19452008) byl biologem se zaměřením na oblast molekulární biologie a genetiky včetně parazitologie a aplikace moderních mikroskopických technik v biologickém výzkumu. Přispěl k popularizaci vědy veřejnými přednáškami pořádanými ve spolupráci s Českou křesťanskou akademií a širší veřejnost ho znala z více než dvou desítek výstav jeho fotografií z mikrosvěta buněk viditelného jen pod mikroskopem. Foto: Krystaly adrenalinu v polarizačním mikroskopu, 300x zvětšeno, vědecká fotografie.

190[editovat | editovat zdroj]

Girl carrying her father's lunch pail, Omaha 10439u.jpg

John Vachon (1914-1975 New York) byl americký fotograf a pracoval jako advokátní koncipient ve společnosti Farm Security Administration před Royem Strykerem. Fotografie dívenky se školní taškou, která respektuje pravidlo že pohybující se objekt by měl mít prostor vpředu ve směru pohybu. Autor se také dokázal vypořádat se silným protisvětlem.

191[editovat | editovat zdroj]

Fragile moments 1.jpg

Kristýna Erbenová je studentkou magisterského cyklu na dvou vysokých školách. Studuje obor anglická filologie a filmová věda na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a Tvůrčí fotografie na Institutu tvůrčí fotografie filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Foto: Fragile moments


192[editovat | editovat zdroj]

DaphneChannaHorn-Rinekedijkstra-fotograaf.png

Rineke Dijkstra (* 2. června, 1959, Sittard, Holandsko) je holandská portrétní fotografka. Mezinárodní věhlas získala díky svým portrétním cyklům, ve kterých se zaměřuje především na zcela konkrétní, obyčejné lidi s jejich individuálním osudem a pocity. Její velkoformátové portréty jsou prosté, barevně subtilní, výrazově intenzivní, kompozičně vyvážené a emotivně působivé a s jednoduchým pozadím. Fotografuje portréty na pláži, matky těsně po porodu, toreadory, návštěvníky berlínské ZOO, dívky v liverpoolském tanečním klubu nebo izraelské vojáky a vojačky. Fotografie autorky z roku 2011.

193[editovat | editovat zdroj]

NamestiMiru360.jpg

Kulové panorama nebo sférické panorama nebo v jistém případě malá planeta je prezentace panoramatické fotografie v rovinném charakteristickém zkreslení. V obrazu jsou zastoupeny všechny úhly pohledu, které jsou vidět z místa pořízení. Oproti panoramatu cylindrickému je doplněno vrchlíkem i podstavou, tedy pohledem kolmo nad i pod fotoaparát. Interaktivní trojrozměrná panoramata mají obrazový úhel 360 stupňů horizontálně a 180° vertikálně. K dosažení zvláštních efektů si může autor vybrat různé způsoby projekce nebo způsoby rámování. Například ekvidistantní válcová projekce zobrazí snímek dvojrozměrně ve vertikální obrazové ose pod obrazovým úhlem 180° ve formátu s poměrem stran 2:1; například při zobrazení povrchu Zeměkoule na mapě světa. Pomocí stereografické projekce se silným zkreslením středu snímku se prostor nebe protáhne na všech stranách do nekonečna. Po odstranění zbytku obrazu tak vznikne snímek „malé planety na obloze“. Foto: Náměstí Míru, Praha


194[editovat | editovat zdroj]

Prague Astronomical Clock Tower.jpg

O půlnoci z neděle na pondělí 1. října skončila fotografická soutěž Wiki miluje památky, do které lidé nahráli více než 360 000 souborů. Foto: Staroměstské náměstí, Praha


195[editovat | editovat zdroj]

Carl de Keyzer workshop 1.jpg

Carl de Keyzer (* 1958, Kortrijk u Gentu) je belgický reportážní fotograf, člen agentury Magnum Photos, kam byl nominován roku 1990, plným členem se stal roku 1994. Na snímku Carl de Keyzer se svými studenty během workshopu.

196[editovat | editovat zdroj]

Elliott Erwitt in the Westlicht Museum of Photography, Vienna.jpg

Elliott Erwitt (26. července 1928 Paříž, Francie) je americký reklamní a dokumentární fotograf známý svými černobílými snímky ironických a absurdních situací z každodenního života ve stylu „rozhodujícího okamžiku“ mistra Henriho Cartier-Bressona. Svého času působil jako prezident a viceprezident agentury Magnum Photos. Na snímku podepisuje svou knihu na vernisáži své výstavy Retrospective, KunstHaus, Vídeň, 2012. Pořízeno fotoaparátem Leica M Monochrom.

197[editovat | editovat zdroj]

2006 Ales Jungmann PVR Cinemas Mumbai.jpg

Fotografie interiéru je specializovaný typ fotografie, který se zaměřuje na tvorbu fotografií interiéru budov. Zachycuje vnitřní prostory, nábytek a doplňky. Je součástí fotografie architektury a tvorbou takových obrazů se zabývá fotograf specialista. Foto: Aleš Jungmann: PVR Cinemas Bombaj, Jestico Whiles, 2006

198[editovat | editovat zdroj]

President Carter views snowman built by Amy Carter and her friends. - NARA - 177590.jpg

Prezident Jimmy Carter si prohlíží sněhuláka, kterého postavila Amy Carterová se svými přáteli. Snímek pořídil 15. ledna 1978 jeden z dvorních fotografů zaměstnaných v Bílém domě. Archiv knihovny Jimmy Carter Library (NLJC), Freedom Parkway, Atlanta, Georgie.

199[editovat | editovat zdroj]

Nesleha-Foto-Dablovy-hlavy IV.jpg

Pavel Nešleha (1937 – 2003, Praha) byl český malíř, kreslíř, grafik a fotograf, výrazný představitel generace 60. let a českého nekonformního, avantgardně zaměřeného moderního umění. Za grafickou a kreslířskou tvorbu získal řadu ocenění. Samostatně vystavoval od roku 1966, kolektivních výstav doma a v zahraničí se zúčastňoval od roku 1965. Foto: Ďáblovy hlavy IV (ze série Pocta Václavu Levému) (1977-2000).

200[editovat | editovat zdroj]

My niece Julia full face, by Julia Margaret Cameron.jpg

Julia Margaret Cameronová: Má neteř Julia, portrét Julie Duckworthové, rozené Jacksonové, albuminový tisk, 253 x 201 mm.

Do páru k této fotografii viz: tento obrázek ze zajímavostí týdne.

201[editovat | editovat zdroj]

Frantisek Dostal img662 (3).jpg

František Dostál (* 1938, Praha) je současný český reportážní a dokumentární fotograf žijící v Praze. Jeho nejslavnějším souborem jsou Letní lidé, který vytvořil mezi roky 1968–1990 ve Zlenicích na řece Sázavě. Námětem jeho tvorby v posledních 30 letech jsou především lidé pražských ulic. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu. Fotografie ze souboru Psi a lidé, 1972

202[editovat | editovat zdroj]

Střední škola - gymnázium J. K. Tyla.jpg

Gymnázium J. K. Tyla, Hradec Králové, autor: Diketak, vítěz české sekce mezinárodní soutěže Wiki miluje památky v ročníku 2012.

203[editovat | editovat zdroj]

First colored image from Curiosity.jpg

Mars Hand Lens Imager (MAHLI) je jedna ze 17 fotografických kamer na vozítku Curiosity rover mise Mars Science Laboratory a je namontována na robotické paži na věži vozítka. Primárně je zařízení určeno k pořizování mikroskopických snímků hornin a půdy, ale může být použito k pořizování i jiných snímků. MAHLI je schopno nasnímat fotografie ve věrných barvách o velikosti 1600×1200 pixelů s rozlišením až 13,9 mikrometrů na pixel. Kamera disponuje ohniskovou vzdáleností od 18,3 mm do 21,3 mm a úhlem pohledu od 33,8 do 38,5 stupňů. Světlo je zajištěno bílým a ultrafialovým LED osvětlením pro snímání ve tmě nebo fluorescenčním spektru. Zařízení umožňuje mechanické zaostřování od několika desítek milimetrů až do nekonečna, systém může pořizovat snímky procesem hyperfokus (skládat různě zaostřené snímky s velkou hloubkou ostrosti). Může ukládat snímky ve formátu RAW nebo v reálném čase použít bezeztrátovou kompresi ve formátu JPEG.

Fotografie: Pohled na krajinu severně od marťanského vozítka Curiosity společnosti NASA pořízený fotografickou kamerou Mars Hand Lens Imager odpoledne během prvního dne po přistání. (Název snímku Sol 1 označuje první marťanský den operace 6. srpna 2012.) V dálce je severní stěna kráteru Gale. Snímek je zakalený, protože průhledný snímatelný protiprachový kryt je pokrytý prachem napadaným během sestupu. Tento kryt se otevře asi po týdnu po přistání, snímky pořízené bez prachového krytu mají být pořízeny během několika týdnů. V době pořízení snímku byla paže ve sklopené poloze tak, jak se nacházela při startu 26. listopadu 2011. V této poloze je obloha nahoře a země dole, asi o 30 stupňů pootočeno vzhledem k palubě vozítka. V pracovní pozici pořizuje snímky z přední levé strany stroje, podobně jako z automobilu.


204[editovat | editovat zdroj]

Hans Memling 026.jpg

Svatá Veronika je patronkou fotografů. Podle legendy provázela Ježíše Krista na Křížové cestě. Aby ulevila Spasiteli, podala mu roušku, kterou si otřel krví zbrocenou tvář. Kristův Obraz se tak otiskl do roušky, kterou pak Veronika v Římě předala papeži Klementu I. Podle církevního kalendáře je svátek svaté Veroniky 4. února. S touto svatou Veronikou je patrně totožná sv. Veronika z Caesareje Filipské, která se dle evangelia sv. Matouše uzdravila, jakmile se dotkla roucha Kristova. Tato Veronika má ovšem svátek 12. července.

205[editovat | editovat zdroj]

Děti s vánočním kaprem, 1974, foto Dezort 018a.jpg

Jovan Dezort: Děti s vánočním kaprem, 1974.

206[editovat | editovat zdroj]

RIAN archive 87363 Christmas evening.jpg

Malá dívka drží hořící svíčku během vánočního štědrého večera, archiv RIAN.

207[editovat | editovat zdroj]

Solweig Rediger-Lizlow - Cannes.JPG

Solweig Rediger-Lizlow jako královna v pohádce Sněhurka a sedm trpaslíků, Filmový festival v Cannes, 2012


208[editovat | editovat zdroj]

Artur Smolyaninov-42-6!!! by Alexey Nikishin.jpg

Alexej Nikišin je autorem rozsáhlého fotografického projektu V roli sebja - cyklu několika výstav psychologických portrétů známých ruských rockových hudebníků, divadelních, filmových a televizních herců a lidí ze showbyznysu. Mimo jiné říká: Dobrý portrét není ten, který vypadá jako model, ale ten, který nevypadá jako kdokoli jiný. Název snímku: Artur Smoljaninov.

209[editovat | editovat zdroj]

Nadar-Tournachon Deburau Pierrot.jpg

Félix Tournachon zvaný Nadar (1820-1910 a Adrien Tournachon (1825-1903): Mim Deburau jako Pierrot: překvapení, 1854-1855 Musée de l´Elysée, Lausanne.


210[editovat | editovat zdroj]

Kucera Jaroslav Praha, Lumírova ulice 2000 ANARCHISTI.jpg

Jaroslav Kučera: Kameny a násilím proti globalizaci, Praha, Lumírova ulice, 2000, vítěz Czech Press Photo


211[editovat | editovat zdroj]

Peel Group.jpg

Skupinová fotografie tanečníků v ateliéru. Parsons Dance Company, Peel, 2006, foto: David Parsons.


212[editovat | editovat zdroj]

I Wait, by Julia Margaret Cameron.jpg

Julia Margaret Cameronová: Čekám, albuminový tisk 327 × 254mm, 1872


213[editovat | editovat zdroj]

Vykulilova Alena foto IMG 6697.jpg

Alena Vykulilová (1953) je česká fotografka, která se zaměřuje na sociální dokument. Nejznámější jsou její cykly z nemocničního prostředí ze sedmdesátých let. V souboru fotografií z nemocničního prostředí objevíme hlubší ponor do časů již zmizelých, a přesto je z nich cítit nefalšovaná dětská radost, stejně tak bolest, ale také přání hrát si, třeba i na lékaře. V současnosti autorka postihuje změny a kvas ve společnosti reportážní formou, která má v sobě cosi ze zachycování konzumního stylu žití (viz foto Řezníci z Paříže, 2010). Přešla samozřejmě na digitální fotografii a nezajímavý není ani její názor na současnou fotografii:

Ať si každý fotí co chce, ale musí se také rozhlížet okolo sebe. Možná to samé už někdo vyfotil před ním. Nejdůležitější ze všeho je naučit se oddělovat zrno od plev. I o tom je totiž fotografie. Nakonec dobrou fotografii zhodnotí stejně až čas. Jsou ale mezi námi také autoři, ale třeba i kurátoři, co se touží svým pokyvováním hlavou někomu zavděčit. Zřejmě by se mělo vědět, kdo s nějakým nápadem přišel jako první. A pak ten rukopis! V něm je zřejmě zakopaný pes celé fotografie. Názory mohou být samozřejmě různé, avšak čas je pro nás všechny jediným měřítkem…
—  Alena Vykulilová


214[editovat | editovat zdroj]

02-Pospech-Krajinky 2002-2005.jpg

Tomáš Pospěch je současný český fotograf, historik umění a kurátor. Ve vlastní tvorbě vytvářel obrazově působivé momentky, kde se soustředil na specifický region Hlučínska nebo sledoval mezilidské vztahy v uzavřených komunitách vesnic, malých měst, klášterů a věznic. Později sledoval vstup globální firemní kultury nadnárodních společností do českého prostředí. Následovalo několik projektů pohrávajících si s kontextuálními odkazy na vizuální strategie krajinářské fotografie - například Majitelé hradů (2002-2005), Hrady a zámky ČR (2004-2005, 2009) nebo Krajinky.jpg (2002-2005). Tomáš Pospěch zde reagoval na vizuální stereotypy, narušoval hranice tradiční dokumentární nebo sportovní fotografie a žánru krajiny. Foto: Krajinky.jpg, 2002-2005, ve které autor reagoval na vizuální stereotypy a narušoval hranice tradiční krajinářské fotografie.

215[editovat | editovat zdroj]

Pair of Merops apiaster feeding.jpg

Vítěz sedmého ročníku soutěže Obrázek roku, což byla událost, při které měli členové všech projektů nadace Wikimedia možnost vybírat mezi nejlepšími obrázky roku 2012 a zvolit tak jednoho výherce: Pár vlh pestrých ve francouzském Ariège; autor: Pierre Dalous.

216[editovat | editovat zdroj]

Vilgus Petr 05a.JPG

Petr Vilgus (* 1974, Praha) je současný český historik fotografie, publicista, vysokoškolský pedagog a místní politik. Absolvoval bakalářský a magisterský studijní program na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě (1994-2001) a doktorské studium na Filmové a televizní fakultě Akademie múzických umění v Praze (2002-2006). Ve své vědecké práci se specializuje zejména na českou fotografii v období protektorátu Čechy a Morava a na fotograficky ilustrované časopisy. Mimo to se zabývá dalšími opomíjenými oblastmi dějin umělecké tvorby – mj. výstavnictvím v Praze před rokem 1989 a dějinami fotografie ve střední Evropě. Mezi roky 2004–2011 byl členem redakce fotografického měsíčníku DIGIfoto, pro který psal rozhovory s českými a zahraničními fotografy, vedl poradnu Tipy odborníků (společně s Marianem Benešem) a připravoval další články. Od roku 2012 je zástupcem šéfredaktora časopisu FOTO. Přednáší na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity předměty Teorie fotografie, Kritika fotografie a Diplomový seminář, na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy vede předmět Fotografie v proměnách času.


217[editovat | editovat zdroj]

Spirit cleaning event PIA07492.jpg

PanCam je označení dvou elektronických stereofotoaparátů na vozítkách Mars Exploration Rover Spirit a Opportunity. Fotoaparáty využívají ke své kalibraci zařízení kalibrační terč MarsDial, které v rozích obsahuje několik barevných destiček pro barevnou kalibraci a ve vnitřním kruhu je několik šedých ploch v různých stupních šedé barvy a zrcátko odrážející oblohu. Kamery jsou určeny pro stereoskopické snímkování terénu, obě jsou vybaveny osmi kotoučky s různě barevnými filtry, které umožňují zobrazovat snímky v různých barvách viditelného světla i ve světle infračerveném. Tím, že fotoaparáty vnímají Mars v těchto různých barvách, mohou odborníci lépe zkoumat mineralogické složení hornin a půdy v okolí. Operátoři Pancamu mohou také snímky pořízené touto kamerou převádět do reálných barev, jak by je vnímaly na Marsu lidské oči. Fotografie jsou generovány z matematických kombinací šesti kalibrovaných expozic (obrázků) pořízených pomocí různých filtrů od 430 nanometrů do 750 nanometrů vlnové délky (viditelné světlo). Foto: Dva snímky kalibračního terče MarsDial na vozítku MER pořízené po deseti dnech převedené do barev tak, jak by je vnímaly lidské oči. Je vidět, jak se díky větru během deseti dnů snížilo množství prachu na zařízení. Datum pořízení: 5. a 15. března 2005.


218[editovat | editovat zdroj]

Sally Mann.jpg

Sally Mann (* 1951, Lexington, Virginia) je americká fotografka známá svými velkoformátovými černobílými fotografiemi; nejdříve svých dětí, později krajin. Například v polovině 70. let dokumentovala výstavbu nových školních budov Sydney Lewis Hall, což vedlo k její první výstavě v roce 1977 v galerii umění Corcoran Gallery of Art ve Washingtonu. V polovině 90. let začala fotografovat krajinu na mokré skleněné kolódiové negativní desky 8x10 a opět používala stejný 100 let starý 8x10 měchový velkoformátový přístroj. Tyto krajiny poprvé zveřejnila na výstavě Still Time a později v roce 1997 na výstavě v Edwynn Houk Gallery v New Yorku. Snímek: autorka v roce 2007, foto: Michelle Hood

219[editovat | editovat zdroj]

Whitman Chocolates, Eastern hat.jpg

Nickolas Muray: Velikonoční klobouček, Whitman Chocolates, 1945.


220[editovat | editovat zdroj]

Rising Stars Series.jpg

Jean Francois Campos (* 1966) je francouzský módní a portrétní fotograf působící v New Yorku. Jeho práce byly vystavovány v mnoha mezinárodních galeriích a muzeích, jako je například International Center of Photography v New Yorku nebo Centre national de la photographie v Paříži. Získal celou řadu ocenění.

221[editovat | editovat zdroj]

Oregon State Beavers Tilt-Shift Miniature Greg Keene.jpg

Tilt-shift je efekt optické iluze ve fotografování. Fotograf zachytí například město, poté je upraví efektem tilt-shift a divák se může domnívat, že jde o miniaturu města, či návrh architektonického modelu. Efektu je docíleno manipulací s nízkou hloubkou ostrosti, ať už objektivem fotoaparátu, nebo úpravou na počítači.


222[editovat | editovat zdroj]

120526 Prague Photo Festival 028.JPG

V termínu 22. - 28. dubna 2013 se koná VI. ročník festivalu Prague Photo v Kafkově domu na Náměstí Franze Kafky v Praze. Na snímku je expozice FAMU s Janem Pohribným a několika studenty z minulého ročníku festivalu.


223[editovat | editovat zdroj]

Tono-Stano.jpg

Tono Stano (* 1960 Zlaté Moravce, Slovensko) je významný český a slovenský fotograf tvořící od sedmdesátých let minulého století. Proslavil se zejména svými portréty a akty. Patří do tzv. Slovenské nové vlny spolu s Vasilem Stankem, Kamilem Vargou, Rudo Prekopem, Miro Švolíkem a Peterem Župníkem, kteří v první polovině 80. let bourali zaběhnutá klišé inscenované fotografie. Od dubna do června 2013 vystavoval v pražské Galerii Leica svůj cyklus Moje barvy.


224[editovat | editovat zdroj]

TEENAGE COUPLE EMBRACE ON THE BANK OF THE FRIO CANYON RIVER NEAR LEAKEY, TEXAS, AND SAN ANTONIO - NARA - 554901.jpg

Marc St. Gil: Mladý pár v objetí na břehu řeky Frio poblíž města Leakey v americkém Texasu; fotografie z projektu DOCUMERICA, z archivu NARA, květen 1973.


225[editovat | editovat zdroj]

Peter Kalmus z cyklu Prechodové portréty.jpeg

Peter Kalmus: dílo z cyklu Prechodové portréty.


226[editovat | editovat zdroj]

Heckel portrait 3.jpg

Vilém Heckel (21. května 1918 Plzeň – 31. května 1970 Huascarán) byl český fotograf a horolezec, který by se letos dožil 95 let. Je známý především díky díky své propagační a krajinářské fotografii, zejména fotografování hor. Vyučil se portrétním fotografem v Plzni v roce 1936, pak pracoval v menších fotografických ateliérech. Počátky své kariéry spojil s reklamní fotografií. Od roku 1937 byl zaměstnán u pražské firmy Indusfoto, brzy však svůj zájem obrátil směrem k divadelní fotografii a následně k reportáži. Působil v několika ateliérech, než se usadil jako průmyslový fotograf ve Zbrojovce Brno a u Československé obchodní komory v Praze, kde strávil patnáct let. V roce 1949 byl přijat do fotografické sekce Svazu československých výtvarných umělců. Od roku 1953 se věnoval rovněž horolezectví. V roce 1956 se stal volným fotografem. Poprvé vystavoval v roce 1960Praze soubor fotografií z expedice na Kavkaz, které se zúčastnil v roce 1958. V roce 1962 se zúčastnil podruhé horolezecké výpravy na Kavkaz a v roce 1965 byl členem první československé expedice do HindúkušeAfghánistánu. V roce 1967 se zúčastnil horolezecké výpravy do Pákistánu a v roce 1970 československé expedice do Peru, kde zemřel se všemi dalšími členy výpravy při zemětřesení pod lavinou, která zavalila jejich tábor pod horou Huascarán.

227[editovat | editovat zdroj]

Adm. Lord Louis Mountbatten, RN, addresses personnel aboard the USS Saratoga (CV-3) at Trincomalee, Ceylon. Adm.... - NARA - 520888.jpg

Wayne Miller (19. září 1918, Chicago - 22. května 2013) byl americký fotograf, který během druhé světové války pracoval pro Fotografický útvar letectva vojenských námořních sil, který vedl Edward Steichen. Po válce dvakrát získal stipendium Guggenheim (1946–1948) a fotografoval souborné dílo s názvem "The Way of Life of the Northern Negro", který byl později vydán knižně. Miller krátce učil na IIT Institute of Design než se přestěhoval do Kalifornie, kde pracoval pro časopis Life do roku 1953. Pak se stal korespondentem a později také členem a prezidentem skupiny Magnum Photos. Zemřel 22. května 2013. Foto: Admirál lord Louis Mountbatten (stojící uprostřed na letové palubě) hovoří k posádce lodi USS Saratoga, Trincomalee, Cejlon, duben 1944, archiv NARA.


228[editovat | editovat zdroj]

Povodně v Praze, 30.jpg

Povodně v Čechách probíhají zhruba od 31. května 2013 na jihozápadě a na severovýchodě Čech, v návaznosti na postup vody po Vltavě a Labi také ve středních a severních Čechách. Třetí stupeň povodňové aktivity byl vyhlášen již na 50 místech. V Praze byl vyhlášen stav nebezpečí, bylo uzavřeno 8 stanic metra, dva lidé zemřeli a pohřešují se tři vodáci.

Fotožurnalisté pomocí digitálních technologií – fotoaparátu, mobilního telefonu a notebooku – mohou poslat do médií fotografii ve vysokém rozlišení doslova několik sekund poté, co se daná událost stala. Bezdrátové technologie jako je Wi-Fi, videotelefony, mobilní sítě, satelitní internet a přenosné satelitní vysílače umožnili rychlé, mobilní a technicky kvalitní datové přenosy z téměř jakéhokoliv místa na Zemi. Foto: Pohled ze Staroměstské mostecké věže na rozvodněnou Vltavu u Mánesova mostu v pozadí se Strakovou akademií, 2. června 2013.

229[editovat | editovat zdroj]

Nick Ut: Snímek Dívka z Trang Bang pořídil autor 8. června 1972 na silnici u vesnice Trang Bang, asi 40 km severozápadně od Saigonu. Pracoval tehdy jako součást americké armády, se kterou se na frontě pohyboval - Spojené státy se podílely na vietnamské válce s cílem zabránit šíření komunismu. Fotografie oblétla celý svět publikována s různými ořezy, stala se symbolem hrůz a netěstí války, ve které trpí civilní obyvatelstvo a děti, a vyvolala hluboké procitnutí amerického veřejnoprávního mínění. Snímek také demonstruje význam válečných reportérů, kteří utvářejí vizuální paměť konfliktu.

230[editovat | editovat zdroj]

Cwiczenia-1972-a.jpg

Ewa Partum: Cvičení, 1972.

231[editovat | editovat zdroj]

Rejlander St. John the Baptist.jpg

Oscar Gustave Rejlander: Hlava Jana Křtitele, asi 1858. Tento motiv je autory často fotografován. Narození Jana Křitele se slaví 24. června a stětí 29. srpna. Jan Křtitel v jednom ze svých kázání odsoudil i Héróda Antipu za zavržení manželky a sňatek se ženou vlastního bratra. Héródés ho za tuto kritiku nechal uvěznit. Jeho žena řekla své dceři Salomé, ať si přeje jeho hlavu, což se brzy poté stalo.


232[editovat | editovat zdroj]

Heckel Advertising 3.jpg

Vilém Heckel: Charlotte Sheffield, Miss USA 1957 na reklamní fotografii Motokovu s vozem Škoda 450, 1957.

233[editovat | editovat zdroj]

Kucera Jaroslav Praha, Střešovice 1970 RADANA.jpg

Jaroslav Kučera až do srpna pořádá svou retrospektivní výstavu Jak jsem potkal lidi v Tereziánském křídle starého královského paláce na Pražském hradu. Ukázková fotografie: RADANA, Praha, Střešovice, 1970.

234[editovat | editovat zdroj]

František Dostál z cyklu Člověk ve městě (1995).jpg

František Dostál oslavuje 21. července 2013 své 75 narozeniny. Snímek z cyklu Člověk ve městě, 1995.

235[editovat | editovat zdroj]

SkodaAutoMuzeum2005-VojBen.jpg

Marian Beneš (* 1975) je současný český fotograf, grafik, středoškolský a vysokoškolský pedagog a je držitelem titulu QEP (Qualified European Photographer). Vyučuje v Ateliéru reklamní fotografie Orange Factory (Soukromá vyšší odborná škola umění a reklamy) a jako odborný asistent v Ateliéru užité a reklamní fotografie Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Snímek je ukázkou ze souboru Škoda Auto Muzeum, 2005 - 2007, prof. Miroslav Vojtěchovský, QEP a MgA. Marian Beneš, QEP. Vytvořili pedagogové a studenti ateliéru Reklamní fotografie Soukromé VOŠ umění a reklamy, Orange Factory, Praha, s laskavou pomocí managementu a zaměstnanců Škoda Auto Muzeum v Mladé Boleslavi.

236[editovat | editovat zdroj]

Bican Tomas noblex mesto 06.jpg

Tomáš Bican (* 20. dubna 1973) je český fotograf známý svými černobílými snímky. V jeho cyklech je typickým rukopisem buď vysoká citlivost filmu, nebo film středního formátu nebo panoramata. Z témat se věnuje krajině, architektuře, dokumentu, portrétům nebo výtvarné abstraktní fotografii.


237[editovat | editovat zdroj]

ArthurSiegelcoke.jpg

Arthur Siegel: Koks při hašení, Great Lakes Steel Corporation, Detroit, Michigan, 1942.

238[editovat | editovat zdroj]

Bucina Praha kulicky.jpg

Ferdinand Bučina (1909 – 1994, Praha) byl český fotograf a filmař. Tématy Bučinových fotografií byla nejen krajina a příroda ale též motivy etnografické a sociální, jako jsou práce vorařů, život na horských salaších, reportáže z cikánské školy v Užhorodu, z užhorodského tržiště nebo z prostředí ortodoxních Židů v tomto městě. Zachytil folklór na Javorníku, a samozřejmě také v Praze. Foto: Alšovo nábřeží, kluci hrají kuličky, 50. léta 20. stol.


239[editovat | editovat zdroj]

Patricia De León.jpg

Kike San Martín (* 1969 Posadas, provincie Misiones, Argentina) je americko-argentinský fotograf celebrit. Většinu své fotografické kariéry prožil v Miami na Floridě, kde žije od roku 1995. Svou profesní kariéru zahájil na počátku 90. let v Argentině. Vystudoval marketing a reklamu. Během práce v módním butiku si vytvořil marketingovou strategii, která zahrnovala fotografování normálních lidí oděných do oblečení z butiku v nočních scénách v Argentině. Jeho práce přitáhly obrovskou pozornost veřejnosti a kreativní snímky později také zaujaly regionální tisk. Výsledkem byla redakční zakázka pro nedělní vydání, ve které měl zachytit spontánní srdce a ducha nočního života Argentiny. Získal tak pracovní místo v novinách El Nuevo Herald, reklamu na plakáty mýdlových oper a televizní sítě jako jsou Telemundo, Univisión, Mega TV a Amerika Tevé, některé jeho fotografie byly otištěny na obálkách časopisů jako jsou People en Español, Vanidades, Maxim, Selecta, Men's Health, H Magazine, Kena, Santo Domingo Times, Venue a mnoha dalších. Fotografie: Patricia De León, modelka.


240[editovat | editovat zdroj]

Jiri Jiroutek Simotova Adriena, Praha 2001.jpg

Jiří Jiroutek (* 21. března 1967, Louny) je současný český fotograf žijící v Liberci, vystudoval Institut tvůrčí fotografie při slezské univerzitě v Opavě. Od roku 1991 žije a pracuje jako umělec na volné noze, je držitelem titulu QEP (Qualified European Photographer). Spolupracuje často s výtvarníky, ve své tvorbě se zaměřuje na architekturu a portrétní fotografii. Osobnosti české kulturní scény je cyklus černobílých portrétních fotografií, ve kterém dává autor nahlédnout do světa významných osobností naší doby - výtvarných umělců, malířů, grafiků, architektů a uměleckých sklářů, v přirozeném kontextu jejich ateliérů a v přirozeném světle, při kterém vytvářejí vlastní díla. Fotografie vznikají v dlouhém časovém horizontu již více než 20 let a tak mnohdy přibližují i osobnosti, které už nejsou mezi námi. Portréty jsou fotografovány klasicky, kamerou formátu 6x6, na svitkový film s 12 snímky a byly prezentovány na výstavách v České republice i Evropě. Foto: Adriena Šimotová, Praha 2001

241[editovat | editovat zdroj]

A girl from Shawboro.jpg

Jack Delano: Dívka ze Shawboro, Severní Karolína, červenec 1940.


242[editovat | editovat zdroj]

Cesky Clovek 1990-1996 39.JPG

Jan Malý, Jiří Poláček a Ivan Lutterer: Snímek z cyklu Český člověk, 1990-1996.


243[editovat | editovat zdroj]

BohemianNationalHall2003-MBenes.jpg

Marian Beneš (* 1975) je současný český fotograf, grafik, středoškolský a vysokoškolský pedagog. Je držitelem titulu QEP (Qualified European Photographer). Snímek ze souboru: Bohemian National Hall, 2003 - 2008.

244[editovat | editovat zdroj]

Art work by Somolanyi 7.jpg

Juraj Somolányi (* 1972, Bratislava) je slovenský umělec, hudebník a fotograf. Do povědomí nezávislé hudební scény pronikl v 90. letech coby frontman hudební skupiny The Dark. Fotografie: Parafráze na Alenku v říši divů ztvárněná Šárkou Nohelovou.


245[editovat | editovat zdroj]

Пожар Троице-Измайловского собора, СПб, 24.08.2006 - пламя.jpg

Skončila první část mezinárodní fotografické soutěže Wiki miluje památky, ve které mohli účastníci nahrávat své snímky na Wikipedii. Nyní přistoupí k práci porota, aby vybrala z celkem 6433 nahraných souborů deset nejlepších. Autoři pak získají finanční i věcné ceny. Fotografie Olega Syromjatnikova: Požár Chrámu Nejsvětější Trojice, Petrohrad, vítězná fotografie z roku 2006.

246[editovat | editovat zdroj]

Jasminé (from the series The Swimmers).jpg

Carla Liesching: Jasminé, z cyklu Plavci, 2011.

247[editovat | editovat zdroj]

Andel resize.jpg

Jiří Poláček se narodil 6. června 1946. Začal fotografovat ve 12. letech. Vyučil se kovodělníkem a po střední škole pro pracující ilegálně překročil hranice do Rakouska a vyemigroval do USA v lednu 1967. Po mnoha štacích v různých městech, absolvoval v roce 1969 kurs fotožurnalistiky na UCLA v Kalifornii. V roce 1972 se vrátil před nástupem do armády (Vietnam) zpět do Prahy. Fotografoval svůj oblíbený Smíchov a pracoval ve fotolaboratoři ČTK. V roce 1974 byl přijat na externí studium umělecké fotografie na FAMU. V roce 1975 zvětšoval fotografie pro velkou výstavu Jana Svobody v Brně, od té doby do Svobodovy smrti (1990) byli přátelé a Poláček pro Svobodu hodně zvětšoval ve své malé laboratoři na Smíchově. Fotografie: Anděl.

248[editovat | editovat zdroj]

RobertCapabyGerdaTaro.jpg

Robert Capa (vlastním jménem Endre Friedmann) se narodil před 100 lety dne 22. října 1913 v Budapešti. Byl to maďarský válečný fotograf, fotožurnalista a spoluzakladatel agentury Magnum Photos. Absolvoval pět různých válek - španělskou občanskou válku v letech 1936–1939, druhou čínsko-japonskou válku, druhou světovou válku, první arabsko-izraelskou válku a válku indočínskou. Jeho nejznámější fotografie je kulkou zasažený republikánský voják, který padá k zemi. Velmi známé jsou jeho fotografie z vylodění v Normandii, které proběhlo 6. června 1944 (Den D). V roce 1947 založil agenturu Magnum Photos spolu s Henri Cartier-Bressonem, Davidem Seymourem, Billem Vandivertem a George Rodgererem. V roce 1951 se stal jejím prezidentem. Capa zemřel tragicky 25. května 1954 v Thai Binh ve Vietnamu.

249[editovat | editovat zdroj]

Kusakabe Kimbei - 146 Geshia Playing Shamisen.jpg

Kusakabe Kimbei: Geiša hraje na shamisen.


250[editovat | editovat zdroj]

St vitus cathedral interior.jpg

Porota i organizační výbor s radostí uveřejnili vítězné fotografie letošního ročníku českého kola soutěže Wiki miluje památky. Blahopřejeme vítězům a znovu děkujeme všem účastníkům za příspěvky a za pomoc. V rámci českého kola soutěže bylo nahráno 6429 fotografií od 167 účastníků, čímž se Česká republika v počtu nahrávek umístila na 16. místě. Rekordním dnem bylo 29. září, kdy bylo nahráno 695 snímků. Nejvíce fotografií bylo letos pořízeno na zámku Veltrusy (182), Pražském hradu (152) a Zelené hoře (78). Nejvíce fotografů se věnovalo Pražskému hradu (11), Karlovu mostu (9) a Týnskému chrámu (7). Na prvním místě se umístil černobílý snímek z chrámu svatého Víta od Xaviho Lópeze. Výrok poroty: Výjimečné světelné a kompoziční řešení fotografie. Černobílá tonalita pomáhá zdůraznit hmotové a výtvarné členění stavby.


251[editovat | editovat zdroj]

Kielnhofer waechter.jpg

Manfred Kielnhofer: Salzwelten Altaussee, 2008 z cyklu Strážci času.


252[editovat | editovat zdroj]

131111 Mesic fotografie Bratislava Sony World Awards 2013 photo Vit Svajcr 0007.jpg

Od 30. října do 30. listopadu 2013 se v Bratislavě koná 23. ročník mezinárodního festivalu Měsíc fotografie, který sa stal součástí podzimních kulturních událostí nejen v hlavním městě Slovenska, ale v celém středoevropském regionu. Bude otevřeno 30 samostatných a společných výstav z více než 20. zemí světa a čtyř kontinentů. Výstavy doprovází řada workshopů, komentovaných prohlídek, přehlídky portfólií, prezentace knih nebo konference.


253[editovat | editovat zdroj]

Dream Oxana Jad.jpg

Oxana Jad (* 1979 Moskva) je ruská umělecká fotografka, která se specializuje na psychologické portréty a malebné krajiny. Žije a pracuje v Německu a Španělsku. Fotografie Sen, 2007.


254[editovat | editovat zdroj]

Celeste Buckingham by Dvorak.jpg

Lukáš Dvořák: Celeste Buckingham, 2012.


255[editovat | editovat zdroj]

Zbraslav.jpg

Vítěznou fotografií světového kola soutěže Wiki miluje památky se stal snímek Wiesenského viaduktu ve Švýcarsku. V celosvětovém kole se mimořádně dobře umístily fotografie ze střední Evropy: mezi deset vítězných fotografií se dostaly dvě z Maďarska (3. a 7.), dvě z Polska (4. a 9.) a krom vítězné švýcarské fotografie ještě po jedné fotografii z Německa (5.) a České republiky (8., letecká fotografie Zbraslavského kláštera). Druhé místo získala fotografie z Tchaj-wanu, šesté z Thajska a desáté z Kanady. Salvador a Nepál nedodaly finálové fotografie.


256[editovat | editovat zdroj]

Angel of the Nativity, by Julia Margaret Cameron.jpg

Julia Margaret Cameronová: Anděl narození, 1872.


257[editovat | editovat zdroj]

Vanity fair photo shoot with the 2011 debs for le Bal des débutantes in Paris.jpg

Fotografování pro Vanity Fair, Bal des débutantes, 2011, Paříž.


258[editovat | editovat zdroj]

Machotka 201O.jpg

Miroslav Machotka je český fotograf. Fotografie Bez názvu, 2010.


259[editovat | editovat zdroj]

Bryan Adams Hamburg MG 0631 flickr.jpg

Bryan Adams je nejen kytarista, ale také úspěšný módní a portrétní fotograf.


260[editovat | editovat zdroj]

CT trabant a mlekarna S resize.jpg

Jiří Poláček: Trabant a mlékárna.

261[editovat | editovat zdroj]

Dva úsmevy.jpg

Pavol Poljak: Dva úsměvy.

262[editovat | editovat zdroj]

Eliška Bartek - Blume.jpg

Eliška Bartek: Květina, luminografie.


263[editovat | editovat zdroj]

Ivan Pinkava.jpg

Ivan Pinkava (* 1. února 1961, Náchod) je český umělecký fotograf na volné noze.


264[editovat | editovat zdroj]

Kuklik Krajina návratů II 1993-1994.jpg

Karel Kuklík: fotografie z cyklu Krajina návratů II.


265[editovat | editovat zdroj]

Pavel-Baňka.jpg

Pavel Baňka (* 20. března 1941) je současný český učitel a fotograf, žije a pracuje v Praze. Pravidelně vystavuje v České republice i v zahraničí, jeho díla se stala součástí mnoha světových fotografických sbírek. Přednáší na několika amerických a britských univerzitách a od roku 1995 je vedoucím Ateliéru fotografie na Fakultě umění a designu UJEP v Ústí nad Labem.


266[editovat | editovat zdroj]

Topi Pigula vietnamska jeskyne z cesty 2012.jpg

Topi Pigula: Vietnamská jeskyně, 2012.


267[editovat | editovat zdroj]

Jovan Dezort,portrét od Jaroslava Kňapa,2012.jpg

Jovan Dezort, portrét od Jaroslava Kňapa, 2012.


268[editovat | editovat zdroj]

Pavla Brady-PICT0036.jpg

Pavla Brady.