Poplatek z prodlení
Poplatek z prodlení byl v českém bytovém právu zvláštní sankcí za prodlení upravenou nejdříve starým občanským zákoníkem a poté až do 31. prosince 2015 zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Od úroku z prodlení, jehož výše je stanovena v návaznosti na proměnlivou repo sazbu vyhlašovanou Českou národní bankou, se lišil tím, že jeho výše byla stanovena pevně.
Občanský zákoník 1964[editovat | editovat zdroj]
V občanského zákoníku z roku 1964 byl poplatek z prodlení zvláštní sankcí rezervovanou pro včasné neplnění závazků nájemce bytu, ať z titulu nájemného, nebo úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Stejně jako úroky z prodlení tvořil poplatek z prodlení příslušenství pohledávky. Dlužník byl povinen zaplatit poplatek ode dne, kdy nedodržel datum splatnosti, a to až do dne uhrazení primárného závazku.[1] Výše poplatků z prodlení pak byla stanovena nařízením vlády na 2,5 promile denně z dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.[2] Nárok na poplatek z prodlení přiznával zákoník pouze v případě prodlení s úhradou nájemného při nájmu bytu a při pozdním vrácení movité věci při jejím podnikatelském nájmu, případně při jejím zničení či ztrátě, a to až do ohlášení pronajímateli.[3]
Zákon č. 67/2013 Sb.[editovat | editovat zdroj]
Po přijetí nového občanského zákoníku byl poplatek z prodlení upraven v zákoně č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty. Podle něj platilo, že dostal-li se poskytovatel nebo příjemce služeb do prodlení s peněžitým plněním podle tohoto zákona, které přesahovalo 5 dnů ode dne jeho splatnosti, byl povinen zaplatit druhé smluvní straně poplatek z prodlení. Výše poplatku z prodlení činila za každý den prodlení 1 promile dlužné částky, nejméně však 10 Kč za každý, i započatý měsíc prodlení. To neplatilo, pokud byl poplatek uplatněn podle jiného právního předpisu.[4] Přepočetla-li se denní sazba poplatku z prodlení na roční úrok, šlo o 36,5 %. Sazba poplatku z prodlení tak byla oproti úroku z prodlení (při repo sazbě 0,05 %) vyšší přibližně 4,5×.[5]
S účinností od 1. ledna 2016 byl poplatek z prodlení ze zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, vypuštěn. Od 1. ledna 2016 tak poplatek z prodení byl definitivně z českého právního řádu odstraněn. Nárok na zaplacení poplatku z prodlení, který vznikl do 31. prosince 2015, však není od 1. ledna 2016 nijak dotčen.[6]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, § 517 odst. 2. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, § 2. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ § 697 a § 723 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
- ↑ Zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, § 13. [cit. 2014-01-18]. Dostupné online.
- ↑ FETTER, Richard W. Poplatek z prodlení nově od 1. 1. 2014. EPRAVO.CZ [online]. 2014-01-17 [cit. 2014-01-18]. Dostupné online. ISSN 1213-189X.
- ↑ Zákon č. 104/2015 Sb.