Popelnice
Popelnice je větší nádoba používaná na ukládání odpadu, zpravidla odpadu komunálního, původně šlo o nádoby na odkládání popelu z domácích topenišť. [1]
Jako popelnice se označují též nádoby na ukládání popela po kremaci zemřelých, též urny. Popelnice nalézají na pohřebištích archeologové, například na pohřebištích slovanských.
Obsah |
[editovat] Dělení
Podle materiálu, ze kterého se popelnice vyrábějí, lze rozlišovat popelnice plechové a popelnice plastové.
- Plechové popelnice jsou vyrobené z pozinkovaného plechu mívají zpravidla tvar válce s kruhovým víkem. Nevýhodou plechové popelnice je, že časem od země rezaví. Výhoda je, že je lze použít pro uložení žhavého popelu z domácích (lokálních) topenišť.
- Plastové popelnice jsou vyrobené z tvrzeného plastu, častěji hranaté s obdélným víkem (v CZ) o velikostech 80l, 120l, 240l a méně častěji 360l. Výhodou plastové popelnice je vyšší životnost v mokrém prostředí. Nevýhodou je, že plastová popelnice hůře odolává nárazům, a tak plast praská, bývá hořlavá.
[editovat] Svoz
Popelnice v českých městech bývají pravidelně vyprazdňovány v rámci komunálních služeb, zpravidla městských, nejčastěji jednou až dvakrát týdně. Vyprazdňování popelnic zajišťuje popelářský vůz.
[editovat] Historie
Název popelnice je odvozen od ukládání popela. Větší popelnice se někdy označují též jako kontejnery. Na veřejných místech se umisťují i kontejnery na tříděný odpad, z nichž některé mají někdy obdobné provedení jako klasické kontejnery či popelnice na směsný domovní odpad (komunální odpad). Jinou nádobou určenou pro odkládání odpadu je odpadkový koš, který může být umístěn v praxi leckde (např. v kanceláři, ve škole, v domácnosti, na nádraží, v parku i na dalších veřejných místech).