Pomone (opera)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pomona
Pomone
Titulní strana opery Pomone
Titulní strana opery Pomone
Základní informace
SkladatelRobert Cambert
LibretistaPierre Perrin
Počet dějství5 (+ prolog)
Originální jazykfrancouzština
Literární předlohamýtus o Pomoně
Premiéra3. března 1671
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomone (Pomona) je opera Roberta Camberta z roku 1671. Libreto sepsal básník Pierre Perrin, na motivy mýtu o bohyni Pomoně. Premiéra opery byla uvedena v divadle Jeu de Paume de la Bouteille (které patřilo pod Académie d'Opéra, kde byli Cambert a Perrin v té době ředitelé) 3. března 1671. Během osmi měsíců produkce Pomony bylo odehráno 146 repríz. Do dnešní doby se zachovala pouze část partitury.

Vznik a první představení[editovat | editovat zdroj]

Francouzské publiku nemělo v oblibě vliv italské opery ve Francii (raději mělo francouzské ballet de cour[p 1]), a proto se spousta hudebních skladatelů pokoušela vytvořit dílo, které by získalo větší sympatie publika. Ty si získá právě Cambert s Perrinem díky Pomoně, protože se jednalo o první operu zpívanou francouzsky (které rozuměly i prostí lidé, oproti německým, či italským dílům).

První představení se odehrálo v Paříži a sklidilo značný úspěch, následně bylo odehráno 146 repríz.

Cambertova (i Perrinova) dráha však skončila poměrně rychle. Za necelé dva roky se totiž do popředí francouzské hudební scény dostává Jean-Baptiste Lully a prakticky veškerý zájem publika (i krále Ludvíka XIV.) strhává na sebe.

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Pomone je první operou ve francouzštině, nejedná se však o francouzskou operu v pravém slova smyslu, jedná se o italskou operu ve francouzštině (první francouzskou operou se stala až o dva roky později Lullyho opera Cadmus et Hermione).

Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]

Role Hlas Premiéra,
3. března 1671
Pomone (Pomona), bohyně ovoce soprán Marie-Madeleine Jossier, zvaná „Cartilly“
Flore (Flora), bohyně květin, Pomonina sestra soprano
Vertumne (Vertumnus), bůh Laresu, zamilovaný do Pomony baryton François Beaumavielle
Faune (Faun), bůh venkovanů a lesů, zamilovaný do Pomony basse-taille Pierre Rossignol
Dieu des Jardins (Bůh zahrad), zamilovaný do Pomony
Juturne, Pomonina nymfa
Venilie, Pomonina nymfa
Beroé, Pomonina chůva

Pomone ve filmu[editovat | editovat zdroj]

Části z opery Pomone (konkrétně árie Passons nos jours dans ces vergers a Que voyez-vous, mes yeux?) se objevují v historickém filmu Král tančí.[p 2]

Nahrávky[editovat | editovat zdroj]

Pomone nemohla být nikdy nahrána, neboť se dochovala pouze část partitury, obsahující zhruba 30 minut hudby. Ta byla nahrána souborem La Simphonie de Marais (dirigent Hugo Reyne) na 2 CD, které také obsahovaly Lullyho Les fêtes de l'Amour et de Bacchus (Accord, 2004).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Česky Dvorní balet. Jedná se o balet, který obsahuje operní prvky (zpěv - árie i sbor). Viz např. Ballet de la Nuit (Balet Noci).
  2. Obě árie zpívá francouzská zpěvačka Claire Keim.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pomone (opera) na anglické Wikipedii.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]