Pomocný biskup
Pomocný biskup (též auxiliární biskup, auxiliář či auxiliarius) je římskokatolický biskup, který je přidělen k diecézi jakožto pomocník sídelního biskupa. Děje se tak zejména v případech, kdy je diecéze příliš velká či lidnatá na to, aby všechny povinnosti zvládl jediný biskup, nebo když stávající biskup potřebuje výpomoc z jiného důvodu (např. protože mu postavení biskupa přisuzuje další společenské a státnické povinnosti nebo protože mu jeho zdravotní stav už neumožňuje plné nasazení, ale z nějakého důvodu zůstává v úřadu).
Činnost pomocného biskupa je často vymezena pro určitou část diecéze nebo určitou škálu činností. Běžný pomocný biskup nemá právo nástupnictví, ovšem v případě, že zde není nikdo s takovým právem, mohou být pomocní biskupové zvažováni Svatým stolcem jako obzvlášť vhodní kandidáti.
Každý pomocný biskup je zároveň se jmenováním jmenován titulárním biskupem.
Zvláštním druhem pomocného biskupa je biskup koadjutor (biskup spolusprávce), který má automatické právo nástupnictví po sídelním biskupovi (stává se sídelním biskupem automaticky poté, co ten odstoupí nebo zemře) a může mít i značně širší pravomoci než klasický pomocný biskup.