Pomníčky okresu Trutnov
V okrese Trutnov se nachází mnoho pomníčků – drobných památek.
Historický vývoj území[editovat | editovat zdroj]
Třetina území okresu leží v Krkonoších. Tato dispozice významně ovlivňovala rozvoj měst a obcí, jejich hospodářský, společenský i duchovní život. Severní hranice okresu od konce 2. světové války sdílíme s Polskem. V Polsku po válce došlo změně státních známé jako Linie Odra-Nisa. Tak jako z našeho pohraničí, tak i v sousedící části Polska došlo k odsunu Němců. Pohraniční oblasti obou stran hranic byly postupně nově osídlovány. U nás to trvalo více než dvacet let. Zranění obcí a krajiny jsou patrná doposud. Noví usedlíci po roce 1946 nenalezli vztah k památkám s náboženským tématem. Staří vymřeli nebo byli odsunuti.
Od roku 2000 obce počaly drobným památkám věnovat pozornost. Řada pomníčků přišla v minulých letech přičiněním nenechavých lidí o ozdoby, nebo byly ukradeny zcela. V terénu mezi poli a loukami lze narazit na památky podél starých zaniklých zemských stezek a cest, na zaniklých poutních a obchodních cestách nebo po narovnání starých silnic v jejích odkloněné části.
Početní nárůst památek souvisí s doosídlováním a se společenským životem, společenským zřízením, zemědělským a průmyslovým rozvojem našeho regionu. Z období feudalismu se dochovalo jen nepatrně památek. Důvod je prostý, mezi širší vrstvou obyvatel nebyly podmínky pro jejich vznik. O jejich zbudování se starali majitelé panství,velká města a kláštery. Až v období po zrušení nevolnictví, získání výrobních prostředků novými vrstvami obyvatel a tím vytvoření početnější základny movitější části občanů můžeme sledovat početní nárůst památek v obcích a městech, na hřbitovech v lukách a polích.
Materiál a dílo[editovat | editovat zdroj]
Nejčastějším zhotoveným dílem byl kříž. Jeho podstavce bývají zdobeny reliéfy světeců, patronů nebo donátorů. Mezi sochami je nejpočetněji zastoupen sv. Jan Nepomucký, sochy a sloupy Panny Marie nebo Boží Trojice a sochy sv. Josefa. Častým materiálem, ze kterého byly tyto památky zhotovovány je červený pískovec. Zejména v obcích Havlovice, Batňovice, Rtyně v Podkrkonoší, ale i jinde. Sochy z tohoto materiálu, ne vždy však jenom z něho, byly barevně lakované. Dokud lak držel, pomníček nebyl ohrožen. Nejobtížnějším bylo pro pomníčky období kolektivizace, kdy bylo zrušeno soukromé vlastnictví pozemků, a nedostávalo se prostředků na opravu památky, případně natření. Nebyla to však jen nepřízeň počasí, která byla příčinou zkázy pomníčků, křížků a sošek stojících zejména v odlehlejších částech obcí. Jejich svržením byly přímo úkolovány svazácké organizace v padesátých letech 20. století. Největší pohromou prošly křížové cesty, které byly zřizovány jako poutní tumísta v zalesněných a kopcovatých částem obcí. Další příčinou zkázy mnoha památek byla ztráta původního vlastníka. Tato změna nastala ve velké části našeho okresu po odsunu německého obyvatelstva. Na dochovaných památkách s německým textem občas lze nalézt část tex odsekaného. Texty na pomnících by si zasloužily vůbec více pozornosti. Prozatím jen tolik, že je velký problém je přečíst vzhledem k rozpadu kamene i tehdy běžnému užívání typu písma švabachu, fraktury nebo kurentu. Podle stáří pomníku a území jsou buď v latině, češtině, němčině, avšak nejčastěji v jejich starobylých formách. Z pravidla se však jedná o citace z Bible, modlitby nebo přímluvy k svatým.
Zhotovitelé památek[editovat | editovat zdroj]
Určení sochařů je obtížné. Většina objektů je nepodepsaných, případně jejich jména v kameni zanikla. Zařazení díla do časového období usnadňuje touha donátorů zvěčnit svá jména v kameni s udaným roku vzniku. Jen ojediněle se z vytesaných vzkazů dovídáme motiv donátora. U pomníčků obětí válečných let je motiv jasný. Mnohé obce našeho okresu mají pomníček válečným obětem. Některé válečné pomníky zejména z I.svět války byly poničený ne-li zničeny z cela. Máme tu řadu pomníků z války Prusko–rakouské roku 1866, tyto jakož i smírčí kříže v níže uvedených rozborových tabulkách zahrnuty nejsou, mají svoje vlastní dokumentaristy z řad nadšenců. Rovněž hřbitovní pomníky v nich nejsou zahrnuty. Podle časové tabulky desetiletí lze sledovat nárůst památek v jednotlivých desetiletích. Nejvíce drobných památek vzniklo v druhé polovině 19. století. Nejpříznivější pro ně bylo desetiletí 1890 až 1899.
Významné památky[editovat | editovat zdroj]
Braun Matyáš Bernard sochy ctnosti a neřesti v Kuksu Archivováno 17. 1. 2016 na Wayback Machine., Jiří František Pacák sv. Floriána v Žireči Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. nebo Mariánský sloup v Žacléři, Bílek František socha Jana Husa ve Verdeku[nedostupný zdroj].
Drobné památky okresu trutnov v číslech a letech[editovat | editovat zdroj]
| Sochař | Počet prací | Práce z let |
|---|---|---|
| Braun Matyáš Bernard | 47 | 1715 až 1732 |
| Schwantner Emil | 15 | 1920 až 1935 |
| Kühn Jos. aus Petzka | 12 | 1823 až 1865 |
| Lukeš A. Nov. Paka | 7 | 1890 až ? |
| Pacák Jiří František | 6 | 1725 až 1736 |
| Kuhn J.z Horní Brusnice | 5 | 1887 až 1898 |
| Sucharda Antonín N.Paka | 5 | 1873 až ? |
| Wagner Heinrich Koniginhof | 5 | 1881 až 1903 |
| IK iniciályA | 4 | 1746 až1836 |
| Rufs Joh. | 3 | 1867 až 1871 |
| Spatenka F. Trautenau | 3 | 1890 až 1924 |
| AH | 2 | 1747 až 1764 |
| Botha | 2 | neurčeno |
| Eipel | 2 | 1872 až 1899 |
| Kofranek F. aus Horitz | 2 | 1863 až 1866 |
| Rufs J. Pilnikau | 2 | 1873 |
| Staffa G. nebo J.G | 4 | 1851 až 1860 |
| Sucharda I.z Nové Paky | 1 | 1850 |
| Bílek František | 1 | 1923 |
| Jan Brokof | 1 | 1652–1718 |
| Staffa Joh. | 1 | 1851 |
| Staffa Joh. in Boronits | 1 | 1900 |
| Staffa Fr. | 1 | 1906 |
| a další | 1 |
| Století | Počet prací |
|---|---|
| 13. | 1 |
| 14. | 3 |
| 16. | 9 |
| 17. | 25 |
| 18. | 117 |
| 19. | 388 |
| 20. | 147 |
| 21 | 18 |
| neurčené | 660 |
| Desetiletí | Počet prací |
|---|---|
| neurčené | 660 |
| 1600–1690 | 23 |
| 1700 | 10 |
| 1710 | 43 |
| 1720 | 29 |
| 1730 | 18 |
| 1740 | 5 |
| 1750 | 14 |
| 1760 | 12 |
| 1770 | 10 |
| 1780 | 8 |
| 1790 | 29 |
| 1800 | 23 |
| 1810 | 20 |
| 1820 | 25 |
| 1830 | 28 |
| 1840 | 31 |
| 1850 | 39 |
| 1860 | 46 |
| 1870 | 53 |
| 1880 | 56 |
| 1890 | 67 |
| 1900 | 51 |
| 1910 | 18 |
| 1920 | 44 |
| 1930 | 15 |
| 1940 | 9 |
| 1950 | 3 |
| 1960 | 2 |
| 1970 | 0 |
| 1980 | 0 |
| 1990 | 5 |
| 2000 | 11 |
| 2010 | 7 |
| Typ objektu | Počet |
|---|---|
| neurčené | 660 |
| kříž kamenný | 249 |
| smírčí kříž | 24 |
| kříž kovový | 134 |
| kříž dřevěný | 25 |
| socha kamenná | 232 |
| sloup kamenný | 22 |
| pomník-památník | 88 |
| podstavec | 92 |
| svržený-spadlý obj. | 16 |
| kostel | 78 |
| kaple | 48 |
| kaplička-výklenek,ochranná kaple | 109 |
| relief-obraz-dom.výklenek | 44 |
| dům či chalupa | 25 |
| rozhledna, výhled | 68 |
| přírod. a tech. zajímavosti | 78 |
| zaniklé objekty | 25 |
| tvrz, zřícenina | 10 |
| zámek | 7 |
| klášter | 4 |
| zvonice, zvonička | 12 |
| křížová cesta, poutní místo | 12 |
| boží muka | 56 |
| ostatní | 9 |
| Trutnov | 172 |
| Kuks | 64 |
| Dvůr Králové nad Labem | 60 |
| Hajnice | 53 |
| Rudník u Vrchlabí | 50 |
| Horní Maršov | 43 |
| Úpice | 37 |
| Chvaleč | 34 |
| Mladé Buky | 33 |
| Vítězná | 32 |
| Žacléř | 32 |
| Pec pod Sněžkou | 31 |
| Vrchlabí | 29 |
| Černý Důl | 26 |
| Jívka | 25 |
| Dolní Dvůr | 23 |
| Kohoutov | 23 |
| Velké Svatoňovice | 23 |
| Vlčice | 22 |
| Kocbeře | 22 |
| Svoboda nad Úpou | 21 |
| Malé Svatoňovice | 21 |
| Horní Kalná | 20 |
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Fotodokumentace viz okres Trutnov, turistika, kostely, kříže, kapličky, památky