Pomník T. G. Masaryka (Praha, Hradčany)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pomník T. G. Masaryka
Základní údaje
AutorJosef Vajce
Jan Bartoš
Rok vzniku2000
1931
Datum odhalení7. března 2000
Pojmenováno poTomáš Garrigue Masaryk
Popis
Materiálbronz
Umístění
UmístěníHradčanské náměstí
Pražský hrad
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pomník Tomáše Garrigue Masaryka stojí na Hradčanském náměstí na Hradčanech v Praze poblíž Salmovského paláce v městské části Praha 1.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Otakar Španiel při práci na pomníku (Pestrý týden, 1928)
Pomník Tomáše Garrigue Masaryka u Pražského hradu

Na severovýchodním nároží Salmovského paláce byla 7. března 2000 při příležitosti 150. výročí narození T. G. Masaryka odhalena jeho bronzová socha. Byla sponzorována Nadací pro postavení pomníku T. G. M. v Praze Masarykova demokratického hnutí, které bylo v roce 1989 založeno Alexandrem Dubčekem a Václavem Havlem. Sochu v nadživotní velikosti vytvořili akademičtí sochaři Josef Vajce a Jan Bartoš podle původního díla sochaře Otakara Španiela z roku 1931, které je umístěno v Pantheonu Národního muzea v Praze.[1] Shodná socha byla odhalena 21. 10. 1928 v Pardubicích a je zde znovu instalována.[2][3]

Význam pomníku[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1935 (kdy T. G. Masaryk 14. prosince abdikoval) vznikaly návrhy na vhodné umístění jeho pražského pomníku.[4] Přesto jde o vůbec první trvalou realizací sochy prvního československého prezidenta na území Velké Prahy stojící na veřejném prostranství (busta T. G. M. Vincence Makovského, která byla umístěna již za první republiky na Náměstí Prezidenta Masaryka, stojí na sloupu v Praze 4 – Kunraticích). Masarykův pomník (s bronzovou sochou T. G. Masaryka Vincence Makovského pro Bystřici nad Pernštejnem) s podstavcem v Preclíkově úpravě byl v roce 1990 dočasně postaven v ose Václavského náměstí a pěší zóny v Praze „Na můstku“, u příležitosti více než půlroční výstavy k výročí vítězství demokracie v Československu (výstava se konala v ulici Na Příkopech a v paláci „U Hybernů“).[5]

Pomník TGM z Parlamentu[editovat | editovat zdroj]

Mramorová socha T. G. Masaryka (dílo Jana Štursy z let 1920–22), stojící od roku 1990 nad schodištěm z Plečnikovy sloupové síně do sálu Rotmayerova uvnitř Pražského hradu, před vchodem do Španělského sálu, stávala za První republiky v tehdejším sídle československého parlamentu (dnes Dvořákově síni Rudolfina). Tam byla též svědkem poslední, čtvrté volby T. G. Masaryka prezidentem Republiky československé, dne 24. května 1934 přenášené přímým přenosem Československým rozhlasem, včetně památného Masarykova slibu.

Historická místa pro pomník[editovat | editovat zdroj]

Velkorysé prvorepublikové plány vnějšího pomníku T. G. Masaryka počítaly s umístěním na Letenské pláni v ose Čechova mostu, po druhé světové válce byl navržen Újezd, kde byl dokonce v roce 1946 slavnostně položen a zbudován základní kámen ve tvaru mramorového stolce, ještě v roce 1968 stojící nad tramvajovou zastávkou u Malostranské sokolovny (která má uvnitř krásnou bronzovou desku, upomínající na Masarykovo členství v Malostranském Sokole). S Újezdem a vysokou stélou za Masarykovým pomníkem v ose Vítězné ulice bylo počítáno i v projektu z roku 1968 (viz časopis Nová Praha, srpen 1968 ). Úsilí Masarykova demokratického hnutí, které se snažilo o postavení pomníku od roku 1989, vyústilo právě v tuto realizaci na Hradčanech.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Socha je vysoká 3 metry a váží okolo 555 kilogramů. Stojí na kruhovém žulovém podstavci s bronzovým nápisem TGM s malou trikolórou a je dvojnásobnou zvětšeninou původního Španielova modelu (1,3krát větší, než je Masarykova socha v Pantheonu).

Projektové řešení (včetně úprav kamenného zábradlí, balustrády, vyhlídky a schodiště) provedl architekt Jiří Rathouský.

Z iniciativy a nákladem Masarykova demokratického hnutí byla později v ose Španielova pomníku na schodišti pod nápisem TGM instalována bronzová deska s nápisem „Tomáš G. Masaryk (7. 3. 1850 – 14. 9. 1937) zakladatel a první prezident Československé republiky“.[6][7]

Anketa o umístění[editovat | editovat zdroj]

Než bylo rozhodnuto o umístění tohoto pomníku na Hradčanech, byl model sochy (nikoliv Španielovy, ale Vincence Makovského, umístěné tehdy v zámku na Zbraslavi) postaven na pěti dalších místech v Praze (Újezd, Sněmovní ulice, náměstí Jana Palacha, Klárov, Národní divadlo - Masarykovo nábřeží). Byl vyzkoušen také v protějším rohu Hradčanského náměstí vedle Arcibiskupského paláce. K usnadnění rozhodnutí o umístění na jednom z těchto různých mist byla uspořádána anketa. V této fázi řešení již nebylo uvažováno umístění v prostorách hradních nádvoří ani zahrad Pražského hradu. Za daných podmínek optimální umístění bylo poté realizováno podle sochy Otakara Španiela.

Slavnostní odhalení[editovat | editovat zdroj]

Slavnostního odhalení dne 7. března 2000 se účastnil prezident Václav Havel, americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová, primas český Miloslav kardinál Vlk a další významní hosté. Hradčanské náměstí bylo zcela zaplněno. Po projevech k výročí narození T. G. Masaryka o jeho významu, provedl slavnostní odhalení osobně tehdejší prezident České republiky Václav Havel. V tento den byla na blízkém Pražském hradě rovněž otevřena výstava o životě a díle T. G. Masaryka ve Starém královském paláci a hradní pošta razítkovala příležitostné poštovní známky[8] vydané k tomuto výročí až do pozdních večerních hodin. [p 1][p 2][p 3][p 4]

Duplikáty ve světě[editovat | editovat zdroj]

Duplikáty této sochy byly převezeny do Mexika pro osazení v centru kruhového objezdu na hlavní třídě Mexico City, která nese Masarykovo jméno (Avenida Presidente Masaryk), a také do Washingtonu pro odhalení v parku T. G. M. poblíž řeky Potomac a Kapitolu (ve Washingtonu[9] stojí původní realizace sochy Masarykovy, dílo Vincence Makovského, které bylo před rokem 2000 původně uvažováno i pro pomník v Praze – mírně skloněný prezident s listinou – zřejmě Washingtonskou deklarací – v rukou, obdobná realizace byla v devadesátých letech 20. století odhalena na Masarykově třídě v Olomouci).

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Od té doby již nebyla vydána žádná poštovní známka, připomínající Masarykovská výročí (ani ke 160. výročí narození v roce 2010, ani k 70. výročí úmrtí v roce 2007).
  2. Věnce prezidenta republiky, předsedy (předsedkyně) parlamentu, premiéra, předsedy senátu a další jsou k tomuto pomníku kladeny každoročně u příležitosti státního svátku republiky 28. října.
  3. K 70. výročí úmrtí T. G. Masaryka uspořádalo Masarykovo demokratické hnutí u tohoto pomníku velkou vzpomínkovou akci za účasti sdělovacích prostředků, pražského primátora, zástupců kanceláře prezidenta republiky, představitelů občanských sdružení, dalších významných hostí a veřejnosti. Na téže úrovni a s hudbou hradní stráže se tam odehrála i vzpomínka i na 160. výročí Masarykova narození v roce 2010 a 75. výročí úmrtí v roce 2012 s aktivní účastí tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Obdobné akce se u této sochy konají každoročně vždy kolem 7. března a 14. září.
  4. K sedmdesátému výročí úmrtí Jana Masaryka uspořádalo 10. března 2018 u tohoto pomníku vzpomínkové shromáždění s kulturním programem a položením věnce Masarykovo demokratické hnutí.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pomníky a sochy > Praha 1 > Tomáš Garrigue Masaryk na webu provozovaném Pražskou informační službou
  2. V celé republice slaveno bylo jubileum státu velkými a radostnými projevy. Pestrý týden. 3. 11. 1928, s. 1. Dostupné online. 
  3. Volba Španielovy sochy urychlila realizaci pomníku.... Hospodářské noviny. 30. 7. 1999. Dostupné online. 
  4. Viz např. Místo pro Masarykův pomník. Pestrý týden. 15. 5. 1937, s. 2. Dostupné online. 
  5. Vratislav Preclík: "Za sochařem Vladimírem Preclíkem", in. Čas. č. 82, roč. XVI., str. 5 - 6, ISSN 1210-1648, duben - červen 2008
  6. Vratislav Preclík: Masarykovo demokratické hnutí uctilo památku Prezidenta Osvoboditele na Hradčanském náměstí, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, říjen - prosinec 2012 roč. XX. čís. 100. ISSN 1210-1648, str. 5 - 8
  7. Kronika Času - Personálie, in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, listopad - prosinec 2007 roč. XV. čís. 80. ISSN 1210-1648, str. 36 - 43
  8. František Morkes: "TGM a filatelie", in. Čas. č. 82, roč. XVI., str. 15 - 17, ISSN 1210-1648, duben - červen 2008
  9. Miroslav Neoveský: "Prezident T. G. Masaryk ve Washingtonu" in Čas: časopis Masarykova demokratického hnutí, prosinec 2002, roč. X., čís. 50. ISSN 1210-1648, str.2-3

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]