Polyteismus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Oltář s podobiznami dvanácti nejdůležitějších bohů římského náboženství, tj. Dii Consentes,
1. století př. n. l.

Polyteismus (z řec. polys, mnohý a theos, bůh), česky mnohobožství, je moderní souhrnné označení pro náboženství, v nichž se uctívá více bohů a božstev. Je to tedy protiklad monoteismu, ale liší se i od rodového náboženství s kultem zemřelých předků (manismus) i od prostého uctívání přírodních sil. Božstva jsou v polyteismu více méně personalizována, mají svá jména, svátky, posvátná místa a mýty a obvykle tvoří uspořádaný a hierarchicky uspořádaný systém (pantheon). Ze sociologického hlediska souvisí polyteismus s jistou úrovní mocenské či státní organizace.

Religionistické teorie

Evropané znali polyteismus především z řecké a římské mytologie, která ovšem v psaných pramenech představuje poměrně pozdní stadium velmi diferencované společnosti, bohové a bohyně mají své více méně pevné oblasti či resorty a podobně. Religionistické bádání však ukázalo, že postavy jednotlivých božstev se výrazně měnily, kult původně místních božstev se šířil a stěhoval a s tím se měnil i jejich charakter. Religionisté 19. století (Herbert Spencer, Edward Burnett Tylor) se snažili různé typy náboženství uspořádat do jediné evoluční linie (evolucionismus) a polyteismus pokládali za přechod od animismu k monoteismu.[1] Religionisté 20. století (Mircea Eliade, Georges Dumézil, Jan Assmann aj.) především ukázali na velkou rozmanitost „polyteistických“ náboženství, na jejich souvislost s konkrétní kulturou a s organizací společnosti i vlády. Polyteistická náboženství řadí své bohy obvykle do různých hierarchií s jedním nejvyšším bohem v čele. Německý religionista Wilhelm Schmidt se na bohatém materiálu snažil ukázat, že polyteistická náboženství vznikla spíš rozpadem původního monoteismu (Ur-Monotheimus). Jiní autoři ukázali souvislost vývoje různých panteonů s vývojem příslušné říše: jednotliví bohové byli podle nich do panteonu zařazeni jako zástupci podmaněných měst a krajin, zejména na Blízkém východě. [2]

Polyteistická náboženství

Odkazy

Reference

  1. Heller - Mrázek, Základy religionistiky.
  2. Lexikon der Religionen, heslo Polytheismus, str. 504n.

Literatura

  • J. Heller - J. Mrázek, Základy religionistiky. Praha: Kalich 1988
  • Lexikon der Religionen. Freiburg: Herder 1992.
  • Ottův slovník naučný nové doby, heslo Polytheismus. Sv. 8, str. 1273

Související články