Poly(A) konec
Poly(A) konec je sekvence asi 40–250[1][2] adeninových (A) nukleotidů, které jsou pomocí poly(A) polymerázy přidány na 3' konec RNA v procesu tzv. polyadenylace.[3] Konkrétní místo vzniku poly(A) konce se na surové RNA molekule může měnit a je někdy předmětem tzv. alternativní polyadenylace.
Jedná se o jednu z posttranskripčních modifikací „surové“ eukaryotické pre-mRNA. Mezi jednotlivými nukleotidy vznikají běžné 5'-3' vazby, jako tomu je u transkripce, ale na rozdíl od ní není potřeba žádný templát (žádná DNA, který by sloužila jako vzor). Konkrétní délku poly(A) konce určují různé přídatné poly(A) vázající proteiny.[3] RNA pro bílkoviny histonů však z neznámých důvodů žádný poly(A) ocas nemá.[2][4]
Funkce
Poly(A) konec zvyšuje stabilitu mRNA (dokud má RNA poly(A) konec, není zpravidla degradována[5]) a taky napomáhá jejímu exportu z jádra do cytoplazmy.[6] Pro vědce má poly(A) konec ten praktický význam, že umožňuje snadnou izolaci veškeré buněčné mRNA pomocí afinitní chromatografie na oligo(dT)-celulóze.[2]
Polyadenylace
Reference
- ↑ RÉDEI, George P. Encyclopedia of Genetics, Genomics, Proteomics, and Informatics. 3rd Edition. vyd. [s.l.]: Springer, 2008. ISBN 978-1-4020-6753-2.
- ↑ a b c Oxford dictionary of biochemistry and molecular biology; revised edition. Příprava vydání R. Cammack et al. New York: Oxford university press, 2006. ISBN 0-19-852917-1.
- ↑ a b Alberts, Bruce , et al. The Molecular Biology of the Cell. [s.l.]: Garland Science, 2002. (4th. ed). ISBN 0-8153-3218-1.
- ↑ KING, Robert C.; STANSFIELD, William D.; MULLIGAN, Pamela K. A Dictionary of Genetics, Seventh Edition. [s.l.]: Oxford University Press, 2006.
- ↑ Guhaniyogi J, Brewer G. Regulation of mRNA stability in mammalian cells. Gene. 2001, roč. 265, čís. 1-2, s. 11–23. Dostupné online. DOI 10.1016/S0378-1119(01)00350-X. PMID 11255003.
- ↑ Genová exprese [online]. Univerzita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta. Dostupné online.