Politický vězeň

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Kukal - český skaut a politický vězeň v době komunismu

Politický vězeň je termín používaný pro označení osoby, která je nebo byla vězněna pro svou politickou činnost, příslušnost nebo politické přesvědčení v době, kdy je nebo byla takováto činnost státem pronásledovaná. Někdy jsou šířeji za politické vězně považování i lidé věznění pro svůj rasový původ nebo náboženské přesvědčení.[1]

Politický vězeň může být ale i ten, kdo je či byl formálně odsouzen na základě zfalšovaných důkazů či vynucených přiznání za smyšlené zločiny nepolitického charakteru, ve skutečnosti však z politických důvodů.[1] Například komunistický režim v Československu se snažil všemožně bránit nezávislým umělecký projevům, proto v roce 1976 uvěznil členy hudební skupiny The Plastic People of the Universe, pod záminkou toho, že zpívají vulgárně, čímž budí veřejné pohoršení.[2]

Režim často následně trestá celé rodiny (například vystěhováním, ztrátou zaměstnání). V historii je nejznámější zavírání odpůrců režimu komunismu či nacismu do koncentračních táborů. V dnešní době je problém politických vězňů vlastní řadě států, ale největší kritika se snáší na země jako jsou Bělorusko, Čína, Kuba, Severní Korea apod., ale lidé jsou za své politické názory či politickou činnost stíháni či vězněni i v demokratických státech. V České republice je například trestné Založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka[3], anebo Popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia[4] (nejčastěji zpochybňování holocaustu).

V českých zemích souvisí pojem politický vězeň s označením „MUKL“, jimž jsou myšleni političtí vězni (v komunistickém Československu přes čtvrt miliónu lidí), nebo případně (v užším významu) - obzvláště postihovaní vězni, které čekala ta nejtěžší vězení a koncentrační tábory a počítalo se u nich s jejich likvidací (v Československu to byly řádově deseti tisíce lidí). Většina z československých politických vězňů byla odsouzena na základě zákona č. 231/1948 sbírky (zákon na ochranu lidově demokratické republiky). Po tomto zákonu byl též pojmenován klub sdružující politické vězně komunismu - K 231, na nějž navázala Konfederace politických vězňů České republiky.

Český právní řád pak zná dva druhy politických vězňů:

  • politický vězeň nacistické okupace – je ten občan, který byl v době mezi 15. březnem 1939 a 4. květnem 1945 omezen na osobní svobodě vězněním, internováním, odvlečením nebo jinak pro svou politickou činnost směřující přímo proti nacistickým okupantům, jejich pomahačům nebo zrádcům národa nebo z důvodů perzekuce politické, národní, rasové nebo náboženské, trvalo-li omezení osobní svobody alespoň 3 měsíce, nebo sice dobu kratší, utrpěl-li však újmu na zdraví nebo na těle vážnějšího rázu nebo zemřel následkem omezení osobní svobody.[5]
  • politický vězeň komunistického režimu – každý občan, který byl vězněn mezi 25. únorem 1948 a 1. lednem 1990 a u kterého bylo rozhodnutí o jeho věznění zcela nebo částečně zrušeno podle zákona č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, nebo podle zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu.[6]

Reference

  1. a b Organisační hlídka. Hlas osvobození. Červenec 1945, roč. 1, čís. 1, s. 4. 
  2. Česká televize. Proces s Plastic People [online]. Praha: Česká televize, 2009 [cit. 2014-03-03]. Dostupné online. 
  3. Zákon č. č. 40/2009 Sb. ze dne 1. ledna 2010, trestní zákoník, § 403. [cit. 2014-03-03]. Dostupné online.
  4. Zákon č. č. 40/2009 Sb. ze dne 1. ledna 2010, trestní zákoník, § 405. [cit. 2014-03-03]. Dostupné online.
  5. § 2 odst. 1 bod 5 zákona č. 255/1946 Sb.
  6. § 2 odst. 1 zákona č. 261/2001 Sb.

Související články

Externí odkazy