Politický systém Makedonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Politický systém Republiky Makedonie je určen ústavou přijatou po vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Jedná se o pluralitní parlamentní demokracii. V čele republiky je prezident. Jeho funkce je spíše ceremoniální, prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a Státní bezpečnostní rady. Výkonnou a rovněž zákonodárnou moc má vláda. Nejvyšším orgánem zákonodárné moci je Sobranje - jednokomorový parlament, který má 120 poslaneckých mandátů volených proporční volbou na 4 roky.

[editovat] Ústava

Ústava Republiky Makedonie byla parlamentem schválena 17. listopadu 1991^[1]. Makedonie se v ní hlásí k historickému a kulturnímu dědictví. Makedonie je v ní definována jako stát založený na občanském principu. V roce 1992 byla ústava novelizována a byl do ní zařazen článek, že Makedonie nemá žádné územní nároky vůči sousedním státům. Velká pozornost je věnována postavení národnostních menšin, Makedonie garantuje ochranu etnické, kulturní, jazykové a náboženské totožnosti lidí. Po národnostním konfliktu do ní byla implementována Ohridská rámcová dohoda (ORD). ORD, podepsaná 13. srpna 2001 v Ohridu, je politickou dohodou podle níž byla upravena makedonská ústava, bylo zajištěno používání makedonštiny i albánštiny v parlamentu, v soudnictví, při vydávání dvojjazyčných cestovních dokladů. Bylo zajištěno proporcionální zastoupení menšin ve státní správě, samosprávě i ozbrojených silách a používání jazyka národnostních menšin a symbolů menšin^[2].

[editovat] Prezident

Prezident Republiky Makedonie je volený ve všeobecných a přímých volbách na 5 let. Může být jen jednou znovu zvolen. Současným prezidentem Republiky Makedonie je Branko Crvenkovski, který zvítězil v předčasných prezidentských volbách konaných v srpnu 2004 po tragické smrti prezidenta Borise Trajkovskeho při havárii vládního letadla u Mostaru.

[editovat] Sobranje

Sobranje je jednokomorový stodvacetimístný parlament, do nějž se volí každé 4 roky. Po obnovení politického pluralismu se v Makedoniii konalo 5 parlamentních voleb (1990, 1994, 1998, 2002, 2006). Poslední volby do makedonského parlamentu se konaly 5. července 2006 (následující volby jsou plánovány na rok 2010).

Výsledky voleb 2006:

• VMRO-DPMNE 38 mandátů
• SDSM 23 mandátů
• BDI (DUI) 14 mandátů
• PDS (DPA) 11 mandátů
• NSDP 7 mandátů
• VMRO-NP 6 mandátů
• LDP 5 mandátů
• SPM 3 mandáty
• PPD 3 mandáty
• LPM 2 mandáty
• DPT 2 mandáty
• DS 1 mandát
• SRM 1 mandát
• OPRM 1 mandát
• DPS 1 mandát
• PEI 1 mandát
• DOM 1 mandát

[editovat] Vláda

Na základě výsledků parlamentních voleb jmenuje prezident předsedu většinové strany pověřencem pro sestavení vlády, která je pak volena parlamentem (Sobranje). Od vyhlášení nezávislé Republiky Makedonie se vystřídalo osm vlád. Z posledních parlamentních voleb v roce 2006 vznikla nynější koaliční vláda v čele s premiérem Nikolou Gruevskim (VDMRO-DPMNE) složená z šesti politických stran. Vládu tvoří VMRO-DPMNE, PDS, LPM, NSDP, SPM a PDTM. Vládní koalice má 65 mandátů ve 120 členném parlamentu.

[editovat] Politické strany

• VMRO-DPMNE (Vnitřní makedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty) - vznikla z Křesťansko-demokratické strany v roce 1990, umírněná strana s křesťansko-demokratickou orientací, podporuje začlenění Makedonie do NATO a EU, současným předsedou je Nikola Gruevski.
• SDSM (Sociálně demokratická unie Makedonie) - vznikla jako následnická strana makedonské Komunistické strany, současnou předsedkyní je od roku 2006 Radmila Šekerinska.
• BDI (Demokratska Unija za Integracija, Demokratická unie pro integraci) - vznikla v roce 2001, politická strana etnických Albánců, současným předsedou je Ali Ahmeti.
• PDS (Demokratska Partija na Albancite, Demokratická strana Albánců) - vznikla v roce 1997 sloučením Strany pro demokratickou stranu Albánců (PDPA) a Lidové demokratické strany (NDP), politická strana etnických Albánců, současným předsedou je Menduh Thaci.
• NSDP (Nová sociálnědemokratická strana) - vznikla v roce 2005 odloučením od SDSM, současným předsedou je Tito Petkovski.
• VMRO-NP (Vnitřní makedonská revoluční organizace - Národní strana) - vznikla v roce 2004 odštěpením frakce kolem Ljubca Georgievského z VMRO-DPMNE, konzervativní politická strana, současným předsedou Gjorgji Trendafilov.
• PEI (Strana pro evropskou budoucnost) - současným předsedou je Fijat Canoski
• DOM (Demokratická obnova Makedonie) - současnou předsedkyní je Liljana Popovska
• LPM (Liberální strana Makedonie) - současným předsedou je Stojan Andov
• SPM (Socialistická strana Makedonie) - současným předsedou je Ljubisav Ivanov-Zingo
• PDTM (Strana za hnutí Turků v Makedonii) - současným předsedou je Adnan Cahil

[editovat] Administrativně - správní členění

V srpnu 2004 byla Republika Makedonie přerozdělena na 84 opštin. Proces decentralizace státní správy spojený s fiskální decentralizací ve prospěch opštin je jednou z rozhodujících částí implementace Ohridské rámcové dohody z roku 2001. Decentralizační zákony byly přijaty v druhé polovině roku 2004. V listopadu 2004 se konalo neúspěšné referendum o zastavení procesu decentralizace. První kolo místních voleb se uskutečnilo 13. března 2005 a stalo se důležitým mezníkem ve vývoji Republiky Makedonie. Byly tak vytvořeny předpoklady pro přenesení pravomocí z centrálních institucí na místní samosprávy a albánská menšina tak získala větší podíl na výkonu politické moci.

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ http://euroasia.euweb.cz/1-2001_ba_trkovska.htm
2. ↑ http://www.euroskop.cz/47648/120378/clanek/makedonie/politicky-system/

Související články obsahuje Portál Republika Makedonie

Politický systém evropských zemí

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán

Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Man (GB)
Území se sporným postavením: Kosovo • Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy ležící větší částí svého území v Asii