Politický systém Makedonie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Politický systém Republiky Makedonie je určen ústavou přijatou po vyhlášení nezávislosti v roce 1991. Jedná se o pluralitní parlamentní demokracii. V čele republiky je prezident. Jeho funkce je spíše ceremoniální, prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a Státní bezpečnostní rady. Výkonnou a rovněž zákonodárnou moc má vláda. Nejvyšším orgánem zákonodárné moci je Sobranje - jednokomorový parlament, který má 120 poslaneckých mandátů volených proporční volbou na 4 roky.

Ústava[editovat | editovat zdroj]

Ústava Republiky Makedonie byla parlamentem schválena 17. listopadu 1991[1]. Makedonie se v ní hlásí k historickému a kulturnímu dědictví. Makedonie je v ní definována jako stát založený na občanském principu. V roce 1992 byla ústava novelizována a byl do ní zařazen článek, že Makedonie nemá žádné územní nároky vůči sousedním státům. Velká pozornost je věnována postavení národnostních menšin, Makedonie garantuje ochranu etnické, kulturní, jazykové a náboženské totožnosti lidí. Po národnostním konfliktu do ní byla implementována Ohridská rámcová dohoda (ORD). ORD, podepsaná 13. srpna 2001 v Ohridu, je politickou dohodou podle níž byla upravena makedonská ústava, bylo zajištěno používání makedonštiny i albánštiny v parlamentu, v soudnictví, při vydávání dvojjazyčných cestovních dokladů. Bylo zajištěno proporcionální zastoupení menšin ve státní správě, samosprávě i ozbrojených silách a používání jazyka národnostních menšin a symbolů menšin[2].

Prezident[editovat | editovat zdroj]

Prezident Makedonie je volený ve všeobecných a přímých volbách na 5 let. Může být jen jednou znovu zvolen. Podle makedonské ústavy je prezident hlavou státu, jeho funkce je však spíše ceremoniální (má nižší pravomoci než premiér). Prezident je vrchním velitelem ozbrojených sil a Státní bezpečnostní rady. Jmenuje guvernéra ústřední banky. Jmenuje z většinové strany pověřence pro sestavení vlády, která je pak volena parlamentem (Sobranje). Současným prezidentem Republiky Makedonie je Gjorgje Ivanov, který zvítězil v prezidentských volbách v dubnu roku 2009.

Sobranje[editovat | editovat zdroj]

Sobranje je jednokomorový stodvacetimístný parlament, do nějž se volí každé 4 roky. Po obnovení politického pluralismu se v Makedoniii konalo 5 parlamentních voleb (1990, 1994, 1998, 2002, 2006). Poslední volby do makedonského parlamentu se konaly 5. července 2006 (následující volby jsou plánovány na rok 2010).

Výsledky voleb 2006:

  • VMRO-DPMNE 38 mandátů
  • SDSM 23 mandátů
  • BDI (DUI) 14 mandátů
  • PDS (DPA) 11 mandátů
  • NSDP 7 mandátů
  • VMRO-NP 6 mandátů
  • LDP 5 mandátů
  • SPM 3 mandáty
  • PPD 3 mandáty
  • LPM 2 mandáty
  • DPT 2 mandáty
  • DS 1 mandát
  • SRM 1 mandát
  • OPRM 1 mandát
  • DPS 1 mandát
  • PEI 1 mandát
  • DOM 1 mandát

Vláda[editovat | editovat zdroj]

Na základě výsledků parlamentních voleb jmenuje prezident předsedu většinové strany pověřencem pro sestavení vlády, která je pak volena parlamentem (Sobranje). Od vyhlášení nezávislé Republiky Makedonie se vystřídalo osm vlád. Z posledních parlamentních voleb v roce 2006 vznikla nynější koaliční vláda v čele s premiérem Nikolou Gruevskim (VDMRO-DPMNE) složená z šesti politických stran. Vládu tvoří VMRO-DPMNE, PDS, LPM, NSDP, SPM a PDTM. Vládní koalice má 65 mandátů ve 120 členném parlamentu.

Politické strany[editovat | editovat zdroj]

  • VMRO-DPMNE (Vnitřní makedonská revoluční organizace - Demokratická strana makedonské národní jednoty) - vznikla z Křesťansko-demokratické strany v roce 1990, umírněná strana s křesťansko-demokratickou orientací, podporuje začlenění Makedonie do NATO a EU, současným předsedou je Nikola Gruevski.
  • SDSM (Sociálně demokratická unie Makedonie) - vznikla jako následnická strana makedonské Komunistické strany, současnou předsedkyní je od roku 2006 Radmila Šekerinska.
  • BDI (Demokratska Unija za Integracija, Demokratická unie pro integraci) - vznikla v roce 2001, politická strana etnických Albánců, současným předsedou je Ali Ahmeti.
  • PDS (Demokratska Partija na Albancite, Demokratická strana Albánců) - vznikla v roce 1997 sloučením Strany pro demokratickou stranu Albánců (PDPA) a Lidové demokratické strany (NDP), politická strana etnických Albánců, současným předsedou je Menduh Thaci.
  • NSDP (Nová sociálnědemokratická strana) - vznikla v roce 2005 odloučením od SDSM, současným předsedou je Tito Petkovski.
  • VMRO-NP (Vnitřní makedonská revoluční organizace - Národní strana) - vznikla v roce 2004 odštěpením frakce kolem Ljubca Georgievského z VMRO-DPMNE, konzervativní politická strana, současným předsedou Gjorgji Trendafilov.
  • PEI (Strana pro evropskou budoucnost) - současným předsedou je Fijat Canoski
  • DOM (Demokratická obnova Makedonie) - současnou předsedkyní je Liljana Popovska
  • LPM (Liberální strana Makedonie) - současným předsedou je Stojan Andov
  • SPM (Socialistická strana Makedonie) - současným předsedou je Ljubisav Ivanov-Zingo
  • PDTM (Strana za hnutí Turků v Makedonii) - současným předsedou je Adnan Cahil

Administrativně - správní členění[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 2004 byla Republika Makedonie přerozdělena na 84 opštin. Proces decentralizace státní správy spojený s fiskální decentralizací ve prospěch opštin je jednou z rozhodujících částí implementace Ohridské rámcové dohody z roku 2001. Decentralizační zákony byly přijaty v druhé polovině roku 2004. V listopadu 2004 se konalo neúspěšné referendum o zastavení procesu decentralizace. První kolo místních voleb se uskutečnilo 13. března 2005 a stalo se důležitým mezníkem ve vývoji Republiky Makedonie. Byly tak vytvořeny předpoklady pro přenesení pravomocí z centrálních institucí na místní samosprávy a albánská menšina tak získala větší podíl na výkonu politické moci.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://euroasia.euweb.cz/1-2001_ba_trkovska.htm
  2. http://www.euroskop.cz/47648/120378/clanek/makedonie/politicky-system/