Pojistná smlouva

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné.

Právní úprava[editovat | editovat zdroj]

Pojistná smlouva je upravena zejména zákonem č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě.[1] Některé vztahy účastníků pojištění pak upravují také zvláštní předpisy, jako je např. zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

Nejsou-li některé vztahy účastníků pojištění upraveny speciálními zákony, řídí se občanským zákoníkem, jakožto zákonem lex generalis pro soukromoprávní vztahy,[2] a pojistné smlouvy uzavřené před 1. 1. 2005 se řídí starou právní úpravou, která byla obsažena v části osmé hlavě patnácté občanského zákoníku (§ 788–828).[3]

Forma smlouvy[editovat | editovat zdroj]

Pojistná smlouva musí mít písemnou formu, s výjimkou případů, kdy zakládá pojištění s pojistnou dobou kratší než 1 rok (krátkodobé pojištění).

Podstatné náležitosti smlouvy[editovat | editovat zdroj]

  • určení pojistitele a pojistníka
  • určení oprávněné osoby
  • určení, zda se jedná o pojištění škodové nebo obnosové
  • vymezení pojistného nebezpečí a pojistné události
  • výše pojistného, jeho splatnost a údaj o tom, zda se jedná o pojistné běžné nebo jednorázové
  • vymezení pojistné doby a doby, na kterou byla pojistná smlouva uzavřena
  • způsob, jakým se bude oprávněná osoba podílet na výnosech pojistitele (bylo-li to v případě pojištění osob dohodnuto)

Pojistné podmínky[editovat | editovat zdroj]

Pojistné podmínky vydané pojistitelem (pojišťovnou) obsahují zejména

Vznik pojistné smlouvy[editovat | editovat zdroj]

K uzavření pojistné smlouvy je třeba, aby návrh byl přijat ve lhůtě, kterou navrhovatel určil, a neurčil-li ji, do 1 měsíce ode dne, kdy osoba, které byl návrh určen, tento závazek obdržela (je-li podmínkou uzavření pojistné smlouvy lékařská prohlídka, pak tato lhůta činí 2 měsíce). Návrh pojistitele lze přijmout též zaplacením pojistného v uvedených lhůtách a ve výši uvedené v návrh. Pojistitel vydá pojistníkovi pojistku jako potvrzení o uzavření pojistné smlouvy.

Základní práva a povinnosti účastníků[editovat | editovat zdroj]

Pojistitel má:

  • povinnost poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, a to do 15 dnů po skončení likvidace pojistné události
  • povinnost vydat pojistníkovi pojistku (v případě její ztráty i druhopis pojistky)
  • sdělit pojistníkovi na jeho žádost zásady pro stanovení výše pojistného
  • právo v zákonem přípustných případech (§13, odst. 3 ZPS) upravit výši běžného pojistného na další pojistné období a současně povinnost toto sdělit pojistníkovi nejpozději 2 měsíce před splatností
  • právo započíst dlužné částky pojistného proti pojistnému plnění
  • povinnost přijmout pojistné i od osob odlišných od pojistníka
  • povinnost pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistníka i pojištěného týkající se sjednávaného pojištění
  • povinnost v průběhu pojistné doby úměrně snížit pojistné, jestliže se riziko podstatně sníží (neplatí ve většině pojištění osob)
  • právo v průběhu pojištění navrhnout změnu pojistné smlouvy, jestliže se riziko podstatně zvýší, a právo smlouvu vypovědět, jestliže s navrženou změnou pojistník nesouhlasí (neplatí ve většině pojištění osob)
  • právo smlouvu vypovědět, jestliže se v průběhu pojištění riziko zvýší tak, že by smlouvu za takových okolností neuzavřel (neplatí ve většině pojištění osob)
  • povinnost zahájit likvidaci bez zbytečného odkladu po oznámení události
  • povinnost ukončit likvidaci do 3 měsíců od nahlášení nebo sdělit důvody, pro které nelze likvidaci ukončit, a poskytnout přiměřenou zálohu (neplatí v případě zdržení z viny protistrany)

Pojistník má:

  • povinnost platit pojistné
  • povinnost seznámit pojištěného (pokud je odlišný od pojistníka) s obsahem pojistné smlouvy týkající se jeho pojistného rizika
  • právo na pojistné plnění pouze pokud má k jeho přijetí souhlas od pojištěného
  • povinnost pravdivě a úplně odpovědět na všechny písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění
  • povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit pojistnou událost, podat pravdivé vysvětlení, předložit k tomu potřebné doklady a postupovat způsobem dohodnutým v pojistné smlouvě
  • povinnost bez zbytečného odkladu pojistiteli oznámit změnu nebo zánik pojistného rizika

Následky porušení povinností[editovat | editovat zdroj]

Poruší-li pojistník nebo pojištěný některou z povinností, následkem čehož bylo stanoveno nižší pojistné nebo porušení povinností mělo podstatný vliv na vznik, průběh nebo rozsah pojistné události, může pojistitel úměrně snížit pojistné plnění.

Zánik pojištění[editovat | editovat zdroj]

  1. Uplynutím pojistné doby – Někdy je sjednávána tzv. automatická prolongace - pojištění se automaticky prodlužuje o stejnou dobu, pokud některá ze stran smlouvy 6 týdnů před uplynutím pojistné doby nesdělí druhé straně, že na dalším trvání nemá zájem.
  2. Nezaplacením pojistného – Pojištění končí po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v zaslané upomínce (nejméně 1 měsíc).
  3. Vzájemnou dohodou
  4. Výpovědí – Smlouvu může vypovědět pojistník i pojistitel ke konci pojistného období a to 6 týdnů předem (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění), nebo do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy, anebo do 3 měsíců od oznámení vzniku pojistné události (pojistitel takto nemůže vypovědět životní pojištění). Pojistitel může smlouvu vypovědět v průběhu pojistné doby také při zvýšení pojistného rizika (viz výše - práva a povinnosti pojistitele). Pojistník může smlouvu vypovědět při převodu pojistného kmene na jiného pojistitele.
  5. Odstoupením – Pojistník i pojistitel mohou od smlouvy odstoupit jestliže při sjednávání pojistné smlouvy byly písemné dotazy zodpovězeny druhou stranou nepravdivě nebo neúplně. Pojistník může odstoupit do 14 dnů (do 30 dnů u životního pojištění) od pojistné smlouvy uzavřené na dálku, např. po internetu nebo telefonu (neplatí pro cestovní pojištění kratší než 1 měsíc).
  6. Odmítnutí pojistitele plnit – Pojistitel může odmítnout plnění ze smlouvy jestliže došlo k podání nepravdivých, zkreslených nebo neúplných informací při sjednávání pojištění nebo při uplatňování práva na plnění.
  7. Zánikem rizika – Jde také o případy zániku pojištěné věci nebo smrti či zániku pojištěné osoby.

Vymezení použitých pojmů[editovat | editovat zdroj]

  • nahodilá událost – skutečnost, která je možná a u které není jisté, zda nebo kdy v době trvání pojištění nastane
  • pojistná událost – nahodilá událost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik pojistitele poskytnou
  • pojistné plnění – částka, která je vyplacena v případě pojistné události
  • pojistná doba – doba, na kterou bylo pojištění sjednáno
  • pojistitel – právnická osoba, která je oprávněna provozovat pojišťovací činnost (pojišťovna)
  • pojistník – osoba, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu
  • pojištěný – osoba, na jejíž život, zdraví, majetek, odpovědnost nebo jiné hodnoty se pojištění vztahuje
  • oprávněná osoba - osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění
  • pojistné nebezpečí – možná příčina vzniku pojistné události
  • pojistné riziko – míra pravděpodobnosti vzniku pojistné události vyvolané pojistným nebezpečím
  • pojistné – úplata za pojištění
  • běžné pojistné – pojistné stanovené za časové období dohodnuté v pojistné smlouvě (pojistné období)
  • jednorázové pojistné – pojistné stanovené na celou dobu,na které bylo pojištění sjednáno
  • likvidace pojistné události - šetření pojistitele nutné k zjištění rozsahu plnit

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě
  2. § 853 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
  3. § 72 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě

Související články[editovat | editovat zdroj]