Pohraniční stráž

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pohraniční stráž
ZeměČeskoslovensko Československá socialistická republika
Vznik1951
Zánik1991
FunkceOchrana státní hranice, na úsecích se SRN a Rakouskem
MottoNEPROJDOU!
Podřízené jednotkyDunajská pohraniční stráž
Nadřazené jednotky1951 – 1953: Ministerstvo národní bezpečnosti
1953 – 1966: Ministerstvo vnitra
1966 – 1972: Ministerstvo národní obrany / zařazení do pozemního vojska ČSLA
1972 – 1991: Ministerstvo vnitra
ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Pohraniční stráž (PS) byla československá ozbrojená složka, která měla na starost ostrahu a kontrolu státní hranice.

Zřízena byla podle zákona o ochraně státních hranic. Její organizační začlenění se několikrát změnilo, nejdéle spadala pod ministerstvo vnitra (naposledy od roku 1972 až do svého zrušení v roce 1990). Její činnost nepostihovala hospodářskou přeshraniční kriminalitu (to měla na starost celní stráž), ale sledovala pohyb osob okolo státní hranice. Nejostřeji svoji činnost vyvíjela na úseku hranice s SRN a Rakouskem, kde bylo vystavěno oplocení, tzv. železná opona. Při jejím střežení bránili příslušníci Pohraniční stráže uprchlíkům v útěku z komunistického Československa a neváhali při tom používat násilí. Za oběť jim padly stovky lidí. Před ní směrem do vnitrozemí se nacházelo tzv. hraniční pásmo (široké dva až dvacet km), kam byl vstup povolen pouze na zvláštní povolení.

Zřízení

Pohraniční stráž byla zřízena v roce 1951 podle vzoru sovětského pohraničního vojska. Dne 11. července toho roku schválilo Národní shromáždění zákon č. 69/1951 Sb., o ochraně státních hranic,[1] který svěřil ochranu státní hranice do působnosti Pohraniční stráže a vybavil ji pravomocemi vojska i bezpečnostních orgánů. Příslušníky byli vojáci základní služby, v začátcích, v 50. letech, s prodloužením služby na 27 měsíců. Asi osm procent tvořili vojáci z povolání. Odvedenci byli vybírání z řad prověřených vojáků, případně z členů KSČ a svazáckých funkcionářů, ale sloužili zde i běžní „politicky neangažovaní“ branci povolaní k této složce vojenskými správami. Odvedenci absolvovali nejprve tříměsíční základní výcvik se zaměřením na ostrahu státních hranic. Vybraní příslušníci byli následně posláni na sedm měsíců do poddůstojnické školy. Již v roce vzniku PS (v roce 1951) vznikla Vojenská akademie PS přejmenovaná později na Vojenské učiliště, kde se učili poručíci PS.

Úkol

Hlavním úkolem pohraniční stráže bylo garantovat uzavřenost hranic. Železná opona bránila průchodu státní hranicí, a to jak z republiky, tak i do republiky. Pohraniční stráž mohla proti tzv. narušitelům hranic za stanovených podmínek použít služební zbraň. Většina narušitelů hranic tehdejšího Československa byla pohraniční stráží v úseku státní hranice zadržena. Mnoho lidí však bylo zabito.[2][3] Pohraniční stráž používala též zvláště vycvičené služební psy. V osmdesátých letech 20. století, kdy byla z hranic odstraněna minová pole, byli psi cvičeni k samostatnému zadržení narušitele.

Oběti

Během výkonu služby v letech 1948–1989 zemřelo celkem 654 pohraničníků, z toho většina nehodou, v některých případech i sebevraždou.[4] Při přestřelce s uprchlíky zemřelo 10 z nich.[4] Civilistů bylo zabito 450.[4]

Výhradně spolkový emblém s psohlavcem byl v 50. letech 20. století v úplné a nezměněné výtvarné podobě převzat a posloužil jako vhodný marking pro označení speciálních československých armádních jednotek využívaných v době studené války při ostraze západní linie průběhu státních hranic. Stejnokrojové a specializační označení, služební vozy, helikoptéry, poříční plavidla, budovy a komplexy útvarů Pohraniční stráže vojsk MNB a později MV, standarty, medaile, plakety, diplomy, pečetě, dokumentace a veškerá agenda tiskovin pro služební potřebu byly takto označeny a původní ideový smysl, že se jednalo o vyvedený a zdařilý spolkový znak, byl tak úplně a vědomě potlačen a posléze jako zneužitý zcela zapomenut. (Pro faktické doložení tohoto tvrzení např. ohlášení o konání každoměsíční členské schůze spolku Psohlavci na Spolkové odd. Policejního ředitelství v Praze ze dne 26. dubna 1938, arch. karton sign.: SK XI/1077, Archiv hl. m. Prahy.) Emblém s psohlavcem dodnes používá Služba cizinecké policie (před vstupem Česka do Schengenského prostoru v roce 2007 zvaná Služba cizinecké a pohraniční policie).[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1951-69
  2. ↑ Informace o Chartě 77 Cibulka.cz (1986)
  3. ↑ Seznam zastřelených při pokusu o přechod státní hranice Totalita.cz
  4. ↑ a b c NAVARA, Luděk; ALBRECHT, Josef. Abeceda komunismu. Brno: HOST, 2010. 235 s. ISBN 978-80-7294-340-1. Kapitola H, s. 75. 
  5. ↑ Policie České republiky – Služba cizinecké policie

Literatura

  • PULEC, Martin. Organizace a činnost ozbrojených pohraničních složek; Seznamy osob usmrcených na státních hranicích 1945-1989. Vyd. 1. Praha: Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2006. 319 s. Sešity Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu; č. 13. ISBN 80-86621-18-9.

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pohraniční_stráž&oldid=16333825“