Podmaničtí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Rodinný erb

Podmaničtí (slovensky Podmanickovci) byl uherský šlechtický rod se sídlem v Podmaníně, Hričově a v Považské Bystrici na Pováží. Podmaničtí patřili mezi nejvýznamnější šlechtické rody Uherska. Své jméno i původ odvozují od vesničky Podmanín, pod kopcem Manín.

Historie rodu Podmanických[editovat | editovat zdroj]

První známý člen tohoto rodu byl v 14. století Hadrián z Podmanína (1351). Jeho syn Mikuláš byl přívržencem uherského panovníka Ludvíka z Anjou, jenž mu za jeho služby přidělil donace v blízkém okolí rodiště. Vzestup rodu Podmanických je spjat s obdobím upevňování panovnické moci Karla Roberta a jeho syna Ludvíka. Další příslušník rodu, Blažej Podmanický (1420–1480), spojil svůj osud s královnou Alžbětou a mladičkým Ladislavem Pohrobkem, synem předčasně zesnulého Albrechta Habsburského. Albrecht se stal následníkem uherského trůnu v důsledku dohody Habsburků se Zikmundem Lucemburským, podle níž vládu v zemi získá manžel jedné z jeho dcer. Přízeň panovníka z rodu Lucemburků se projevila zvětšením a upevněním rodné državy, z níž začalo vznikat víceméně souvislé území v oblasti středního Pováží mezi Považskou Bystricí a Púchovem. Jako podřízený Alžběty se Blažej Podmanický stal členem armády bratříků Jana Jiskry z Brandýsa. Blažejova přízeň k husitským žoldnéřům byla zpečetěna jeho svatbou s vdovou po kapitánovi Mikulášovi Švidrigalovi. Blažej proto zůstal v bratřickém vojsku i po smrti Ladislava Pohrobka, když se bratříci z nájemných žoldáků definitivně změnili na samostatné vojenské těleso, prosazující vlastní cíle pod vedením Petra Axamita a Jana Talafúse. Matyáš Korvín sjednotil zemi a vytvořil mocný stát za pomoci armády bratříků, což byl bohatý lidský potenciál. Poražené a zajaté proto ochotně přijímal do svých služeb. Blažej Podmanický přešel do Matyášova tábora mezi posledními, až v roce 1467, tedy v roce dobytí poslední bašty bratříků ve Veľkých Kostoľanech. Ve službách nového panovníka se osvědčil jako odvážný bojovník během vpádů na Moravu. Vděčný Matyáš mu za odměnu daroval usedlost Hričov.

Už v první polovině 15. století se rod Podmanických rozdělil na dvě větve. Příslušníci jedné větve byly reprezentováni Blažejem ve službách Alžběty, v armádě bratříků. Druhou větev reprezentoval Ladislav Podmanický, který byl ve službách Huňadyů. Nejprve bojoval pod velením Ladislava Huňadyho. Koncem padesátých let 15. století uplatnil svůj vliv v uherském sněmu a přispěl ke zvolení Matyáše Korvína uherským králem. Je docela možné, že příslušníci dvou větví rodu Podmanických stáli v některých bitvách proti sobě. Je zřejmé, že právě takové paradoxní situace napomohly urovnání zmatků v zemi. Ladislav jako dlouholetý bojovník v řadách Korvínových vojsk, byl dostatečnou zárukou spolehlivosti Blažeje, který i díky němu úspěšně změnil stranu. V každém případě to, že právě Ladislav stál v rozhodujícím boji na vítězné straně, mělo vliv na poměr sil obou větví rodu. Jednoznačně dominující se stala Ladislavova větev. Blažejovi potomci dožili v zapomnění na Hričovském panství. Ladislav však úspěšně pokračoval v kariéře. Roku 1470 ho Matej Korvín jmenoval kapitánem Moravy a v roce 1458 mu daroval Považský hrad. Ladislav Podmanický dostal další majetky jako odškodné za smrt svého otce Antona, který pravděpodobně zahynul ve službách Huňadyů. V roce 1506 vydává Ján Podmanický regionální významný dokument zvaný Articuli Podmanickyani, který zachycuje vztah zeměpána a poddaných na počátku 16. století.

Potomci Ladislava Podmanického[editovat | editovat zdroj]

Podpis Rafaela Podmanického
  • Ján Podmanický byl záhřebský biskup. Bratislavský župan (1510–1512). Diplomat a důvěrný poradce panovníka Vladislava Jagellonského.
  • Štefan Podmanický byl nitranský biskup (od roku 1512) a jeden z prvních šiřitelů protireformace.
  • Michal Podmanický byl členem dvora Jagellonců. Sloužil jako komorník Ludvíka Jagellonského, později byl kapitánem královy osobní stráže. Zúčastnil se bitvy u Moháče, z níž se však již nevrátil.
    • Tři dcery
    • Ján Podmanický byl loupežný rytíř, za věrné služby dostal od Zápolského usedlost ve Vesprémské stolici v Sedmihradsku.
    • Rafael Podmanický byl loupežný rytíř, v roce 1554 se stal županem severní části Trenčínské stolice.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Podmanickovci na slovenské Wikipedii.