Podlahové topení

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Broom icon.svg

Tento článek potřebuje úpravy. Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte.
Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Podlahové topení je velkoplošné sálavé vytápění. Existují dva druhy podlahového vytápění: elektrické a teplovodní.

Obsah

[editovat] Teplovodní podlahové vytápění

Teplovodní podlahové vytápění je topným i chladícím zařízením, které využívá vody o nízké teplotě proudící v plastových trubkách. Trubky jsou položeny do vrstvy betonu, která se obvykle používá pro pokládku podlahové krytiny vyrobené z keramiky, mramoru, žuly, kameniny a dřeva. Teplo je přenášeno z trubek do podlahy a odtud do celé místnosti. Tímto způsobem se celý povrch podlahy stává topným tělesem. V případě, že pustíme do systému studenou vodu (15°C), můžeme podlahou i chladit. Voda pro teplovodní podlahové vytápění může být ohřívána v plynovém, elektrickém, či kondenzačním kotli, v tepelném čerpadle, nebo také solárním systémem. Umožňuje proto kdykoli v budoucnu změnit zdroj ohřevu vody.

[editovat] Složení systému

  • Směšovací jednotka s rozdělovačem - mísí ohřátou a chladnou vodu na potřebnou teplotu a pouští ji do okruhů v podlaze.
  • Trubka - plastová, nebo sendvičová (hliník a plast), pokládá se do okruhů do systémové desky a zalévá se betonem, nebo anhydridem.
  • Systémová deska - polystyrenová deska (izolace) s výstupky, mezi které se stáčí smyčky trubky. Polystyren je potažen folií, která se na spojích překrývá, aby anhydrid nezatekl do spár.

[editovat] Elektrické podlahové vytápění

Elektrické podlahové vytápění může být akumulační, poloakumulační, nebo přímotopné. Akumulační a poloakumulační elektrická podlahová topení mají vyšší výkon a jsou pod podlahou uloženy hlouběji než přimotopná elektrická topení, což s sebou nese i to, že podlaha je pak i s tepelnou izolací vyšší. Nevýhodou elektrického podlahového vytápění je oproti teplovodnímu to, že později není možné změnit zdroj z elektrické energie na jiný. Vyznačuje se naopak lepší regulovatelností, stejnou teplotou v celé délce topného prvku (voda vychládá a pro rovnoměrné prohřátí podlahy je nutné dělat spirálovité meandry) a nižšími pořizovacími náklady.

[editovat] Výhody systému

Přenos tepla z podlahy do okolního prostředí a ostatních povrchových ploch je zajištěn prostřednictvím tepelného sálání. Díky tomu je místnost rovnoměrně vytápěna. Podlaha se sálavým podlahovým topením se na dotek nejeví jako teplá (její teplota je 25-26°C), nicméně nevyvolává pocit chladu, který je typický pro prostředí vytápěná tradičními systémy, a je tudíž možno se bez problémů pohybovat naboso. Při vytápění podlahou také nedochází k cirkulaci vzduchu v místnosti a tím roznosu prachu, jako u vytápění radiátory, kdy teplý vzduch stoupá od tělesa ke stropu, pod kterým proudí, a po ochlazení klesá zpět k podlaze, kde proudí zpět k radiátorům.

[editovat] Externí odkazy

Osobní nástroje
Jmenné prostory

Varianty
Akce
Navigace
Tisk/export
Nástroje