Pod Žvahovem

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdroje k infoboxu
Zdroje k infoboxu
Přírodní památka
Pod Žvahovem
IUCN kategorie III (Přírodní památka)
Ukloněné vápencové vrstvy na území památky
Ukloněné vápencové vrstvy na území památky
Základní informace
Vyhlášení29. dubna 1968
Nadm. výška200 m n. m.
Rozloha0,50 ha[1][2]
Poloha
StátČeskoČesko Česko
ObecPraha
ObvodPraha 5
UmístěníHlubočepy
Souřadnice
Pod Žvahovem
Pod Žvahovem
Další informace
Kód327
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přírodní památky v Česku

Pod Žvahovem je přírodní památka ležící v pražských Hlubočepích v nedaleké blízkosti přírodní rezervace Prokopské údolí. Jedná se o skalnatý vápencový svah předělený železniční tratí, vedle které je možné pozorovat odkrytí geologického profilu značného významu. Nálezy fosilních druhů zkamenělin, výskyt vzácných druhů rostlin a stanoviště teplomilných druhů bezobratlých vedlo v roce 1968 k vyhlášení území přírodní památkou.[3]

Lokalita[editovat | editovat zdroj]

Přírodní památka Pod Žvahovem se nachází na katastrálním území městské části Prahy 5 – Hlubočepy v nedaleké blízkosti levého břehu Vltavy. Z východní strany je území ohraničeno ulicí Na Zlíchově, ze severozápadu je lemováno ulicí Pod Žvahovem. Koleje buštěhradské dráhy tvoří umělý předěl oblasti v její severní části. Přírodní památka leží v nadmořské výšce mezi 195 a 210 metry nad mořem a zaujímá plochu o celkové výměře 0,5 hektarů.[4]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ke vzniku skalního vápencového výchozu došlo v důsledku těžby vápence v zaniklém blízkém lomu známém jako Švagerka. [5] Stavba železniční dráhy a její zprovoznění v roce 1872 mělo za následek trvalé narušení geologického útvaru.[3] Po té se území stalo významným paleontologickým nalezištěm, které nebylo cizí ani Joachimu Barrandovi. V minulosti část území sloužilo také jako pastvina.[4] Přírodní památkou bylo území vyhlášeno 29. dubna 1968.[3]


Železnice protínající přírodní skalní svah

Přírodní poměry[editovat | editovat zdroj]

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Chráněné území spadá pod geologicky významnou oblast zahrnující lokality období staršího paleozoika - Barrandien. Zářez železniční tratě a blízké okolní výchozy umožňují odkryv geologického podloží, které je tvořeno zlíchovským vápencem z období devonu. Můžeme pozorovat strukturu vrásy ve tvaru antiklinály s rozhraním poloh mezi souvrstvím Zlíchova a dalejskými břidlicemi z devonského období. Přírodní památka Pod Žvahovem je význačným místem nálezů fosilií trilobitů Reedops decorus, Odontochile auriculata, Phacops degener, konodontů Mimosphinctes zlichoviensis a rod Anetoceras, korálů Favosites svagerius spolu s Aulopora sp.. Území je také místem nálezů vzácných pozůstatků ryb Machearacantus bohemicus.[4][5]

Sleziník červený a hvozdík kropenatý na zastíněném svahu

Flora a vegetace[editovat | editovat zdroj]

Přírodní svah orientovaný na východ umožňuje růst řadě vzácnějších druhů teplomilných rostlin. Na skalní stepi prudkého svahu se zřídka vyskytuje česnek chlumní horský (Allium senescens subsp. montanum), skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), kavyl vláskovitý (Stipa capillata). S roztroušeným areálem se zde vyskytuje bělozářka liliovitá (Anthericum liliago), trýzel škardolistý (Erysimum crepidifolium), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), silenka ušnice (Silene otites), mateřídouška časná (Thymus praecox). Dosti hojně jsou na vápencovém jihovýchodním svahu nalézány stanoviště kostřavy walliské (Festuca valesiaca), mochny písečné (Potentilla arenaria), rozchodníku bílého (Sedum album), seselu sivého (Seseli osseum), tořice rolní (Torilis arvensis). Naopak permanentně zastíněný západní svah je přirozeným biotopem pro vlhkomilné druhy, např. sleziník červený (Asplenium trichomanes).[3][6]

Páskovka keřová

Fauna[editovat | editovat zdroj]

Osluněný východně orientovaný svah je ideálním místem pro výskyt teplomilných druhů plžů, např. žitovky obilné (Granaria frumentum), brouků z čeledi střevlíkovitých Ophonus puncticollis, Callistus lunatus. Je zde i stanoviště velkého drabčíka (Ocypus similis semialatus) a dvou druhů dřepčíků Longitarsus minusculus a Psylliodes instabilis.[3]

Přírodní památka Pod Žvahovem

Ochrana území[editovat | editovat zdroj]

Předmětem ochrany je významné paleontologické naleziště, nálezy trilobitů Reedops decorus, Odontochile auriculata, Phacops degener, konodontů Mimosphinctes zlichoviensis a rod Anetoceras, korálů Favosites svagerius spolu s Aulopora sp., pozůstatků ryb Machearacantus bohemicus. Území tvoří význačný krajinný prvek. Východně orientované slunné svahy jsou cenným stanovištěm pro teplomilnou vegetaci skalního vápencového výchozu s porosty česneku chlumního horského (Allium senescens subsp. montanum) a rozchodníku bílého (Sedum album). Nachází se zde významné stanoviště teplomilných druhů bezobratlých žitovky obilné (Granaria frumentum), brouků z čeledi střevlíkovitých Ophonus puncticollis, Callistus lunatus, drabčíka (Ocypus similis semialatus) a dvou druhů dřepčíků Longitarsus minusculus a Psylliodes instabilis.[4][3]

Pohled na východní svah

Péče o území[editovat | editovat zdroj]

V rámci plánu péče probíhala v letech 2003 až 2012 cílená redukce náletových dřevin, zejména invazního druhu rychle rostoucího keře trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia). Odstraňování náletových dřevin jako je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), pámelník bílý (Symphoricarpos albus), plamének plotní (Clematis vitalba), růže šípková (Rosa canina), ostružiník křovitý (Rubus fruticosus agg.), javor mléč (Acer platanoides), kustovnice cizí (Lycium barbarum) a hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) je stále potřeba a to v celé lokalitě, aby nedocházelo k zarůstání cenné centrální části skalní stepi a mohla tak být zachována významná stanoviště teplomilných druhů živočichů a rostlin.[4][3]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Otevřená data AOPK ČR. Dostupné online. [cit. 2020-11-19]
  2. Common Database on Designated Areas. Dostupné online. [cit. 2021-06-26]
  3. a b c d e f g Plán péče o Přírodní památku Pod Žvahovem na období 2013-2022 [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 
  4. a b c d e NĚMEC, Jan; SLAVÍK, Petr. Chráněná území Prahy levý břeh Vltavy. Praha: ZO ČSOP, 2018. S. 100–101. 
  5. a b Geologicky cenná území v jihozápadní části Prahy [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-11-06. 
  6. Pražská příroda - Zvláště chráněná území - Pod Žvahovem [online]. [cit. 2019-11-05]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]