Poděbrady (zámek)
| Zámek Poděbrady | |
|---|---|
 Poděbradský zámek | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Architekti | Hans Tirol, František Maxmilián Kaňka, Josef Hübner |
| Výstavba | 1108 (původně vodní hrad), do dnešní podoby 1723-1780, |
| Přestavba | 1651 (opravy po válce) |
| Stavebník | Přemysl Otakar II. |
| Další majitelé | Lichtenburkové, páni z Kunštátu a Poděbrad, čeští králové, Sinové, Hohenlohové |
| Současný majitel | Univerzita Karlova |
| Poloha | |
| Adresa | Poděbrady,  Česko |
| Ulice | Jiřího náměstí |
| Souřadnice | 50°8′31″ s. š., 15°7′10″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35795/2-1924 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Poděbrady je velká dominantní stavba lázeňského města Poděbrady, která vznikla přestavbami původního hradu postaveného Přemyslem Otakarem II. Nyní je součástí městské památkové zóny.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Místo, kde stojí dnes zámek, bylo obýváno již v pravěku.
Původní stavba zde stála v roce 1108. Český panovník Přemysl Otakar II. zde nechal postavit královský vodní hrad, o jehož existenci jsou zprávy od roku 1268. V roce 1345 se dostává hrad jako léno pánům z Lichtemburka a Žleb, o šest let později jej získali páni z Kunštátu a tento rod zde zůstal až do roku 1495. Jeho příslušníci se psali jako páni z Kunštátu a Poděbrad. Během jejich panování byl hrad obléhán vojsky císaře Zikmunda a po něm se jej pokusili dobýt husité.
Byl poškozen i za třicetileté války, opraven byl po ní roku 1651.[1]
V období let 1495 až 1840 se panství i s hradem stalo královským a císařským majetkem. Hrad byl postupně přestavován do zámecké podoby (architekt Hans Tirol).
Dnešní podoba zámku pochází z barokních přestaveb provedených v letech 1723 – 1780, mj. i kvůli návštěvě císaře. Podíleli se na nich František Maxmilián Kaňka i Josef Hübner.[2] V období let 1840 až 1884 zámek měli ve svém vlastnictví baron Georg Simon von Sina a po nich, až do začátku první světové války Hohenlohové. Pak jej začala spravovat lázeňská akciová společnost.
V současnosti je v zámku muzeum a Ústav jazykové a odborné přípravy zahraničních studentů Karlovy univerzity.[3]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Hrad byl dlouho považován za rodiště českého krále Jiřího z Poděbrad (na den sv. Jiří roku 1420).
- V roce 1905 hledal jeden z hostů na zámku hrabě Büllov s pomocí proutku vodní pramen. Podařilo se mu to přímo na hradním nádvoří a zasloužil se tak o vznik poděbradských lázní.
- Zámek je zapsán v soupisu Národních kulturních památek České republiky
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie českých zámků. Praha 5: Libri, 1998, 3.vydání. ISBN 80-85983-32-X. Kapitola Zámek Poděbrady, s. 217.
- ↑ Vlček – Encyklopedie českých zámků, str. 218
- ↑ PEŠA, Vladimír. České hrady. Praha: Argo, 2002. ISBN 80-7203-434-0. Kapitola Poděbrady, s. 35.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámek Poděbrady na Wikimedia Commons - Zápis kulturních památek
- Web hrady a zámky
- Web muzea na zámku
