Pořejov
| Pořejov | |
|---|---|
 Bývalý poutní kostel svaté Anny | |
| Lokalita | |
| Charakter | zaniklá vesnice |
| Obec | Hošťka |
| Okres | Tachov |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°43′54″ s. š., 12°36′12″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Pořejov (11,72 km²) |
  Pořejov | |
| Další údaje | |
| Zaniklé obce.cz | 1966 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pořejov (německy Purschau) je zaniklá obec, která se nacházela v okrese Tachov. V roce 1900 zde ve 135 domech žilo 735 obyvatel, z nichž 718 bylo německé národnosti a 17 Židů.[1] Stejnojmenné katastrální území s rozlohou 11,72 km² je součástí obce Hošťka.[2]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Obec byla založena kolem roku 1275. Nejpozději od roku 1352 zde stála tvrz jednoho z manů (rytířů) tachovského manského obvodu. Ten se spolu s Chody a s dalšími tachovskými many podílel na ochraně hranic.[3] Roku 1560 získal Pořejov rychtář Jan Sebastián Perglar z Perglasu, který roku 1587 nechal obnovit gotický kostel svatého Bartoloměje. Roku 1687 panství koupil Jan Zikmund von Gotzen, roku 1728 Adam Filip Losy.
Ke konci druhé světové války obsadili okolí Pořejova Američané, ve vsi i okolí se přitom ukrývaly skupiny SS.[4] Při dělostřeleckém ostřelování vesnice 26. dubna 1945 vyhořelo 32 domů, Pořejov 5. května kapituloval. Obec pak byla vysídlena a rychle chátrala. V roce 1956 ze 141 domů zbývalo jen sedm zachovalých usedlostí. Celá vesnice včetně zámku a dvora zanikla v šedesátých letech 20. století.[1]
Pozůstatky obce byly nakonec zaváženy obrovskou skládkou, na které se po léta kupil odpad ze širokého okolí.[4]
Židovská obec[editovat | editovat zdroj]
První židovské rodiny se do Pořejova přistěhovaly v polovině 17. století, židovská obec zde vznikla zřejmě ve 2. pol. 18. století. V jednom ze židovských domů, které byly rozptýlené mezi katolickými, byla založena modlitebna. V roce 1860 zde žilo 95 Židů, v dalších letech jejich počet klesal kvůli odchodům do měst. Židovské rodiny se živily zejména obchodováním s drobným zbožím, koželužstvím, výrobou potaše, později mezi nimi byli i lékaři nebo učitelé.
V roce 1765 si židovská obec vybudovala v části pořejovského zámku synagogu. Na konci 19. století se kvůli poklesu počtu svých členů spojila se židovskou obcí z Nového Sedliště. Roku 1904 synagogu poškodil požár, v roce 1919 ji židovská obec prodala soukromníkovi. V roce 1945 byla synagoga silně poničena při střetu americké a německé armády, po válce byla zbořena.[1]
Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]
- Kostel svatého Bartoloměje byl původně gotický, roku 1740 byl zbarokizován. Zbořen byl kolem roku 1971.
- Zřícenina poutního kostela svaté Anny; k bohoslužebným účelům přestal být kostel využíván již roku 1786, nicméně počátkem 19. století byl obnoven a svou funkci plnil až do odchodu původních obyvatel. Poté chátral, v sanktusníku měla strážní stanoviště pohraniční stráž.[1]
- Na území obce se dodnes nachází židovský hřbitov.
Významní rodáci[editovat | editovat zdroj]
- Johann Baptist Blobner, rakouský pedagog, sbormistr a skladatel českého původu.
- Johanna Kaes, manželka německého automobilového konstruktéra Ferdinanda Porsche.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b c d Pořejov[nedostupný zdroj], Tábornický klub Káňata, cit. dle Oficiálních stránek obce Hošťka
- ↑ Katastrální území Pořejov [online]. Územně identifikační registr ČR [cit. 2018-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-01-29.
- ↑ PROCHÁZKA, Zdeněk. Český les - Tachovsko. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 1994. ISBN 80-901122-2-6. S. 13–15.
- ↑ a b Pořejov, okr. Tachov, Plzeňský kraj. Zaniklá obec Pořejov [online]. [cit. 2018-05-27]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pořejov na Wikimedia Commons - Pořejov s fotogalerií na webu Zaniklé obce
