Počaply (Králův Dvůr)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Počaply
Počaply, Fügnerova ulice, pohled k Preislerovu náměstí a kostelu Nanebevzetí Panny Marie
Počaply, Fügnerova ulice, pohled k Preislerovu náměstí a kostelu Nanebevzetí Panny Marie
Lokalita
Charaktervesnice
ObecKrálův Dvůr
OkresBeroun
KrajStředočeský kraj
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel1 826 (2021)[1]
Katastrální územíPočaply (1,86 km²)
PSČ267 01
Počet domů362 (2011)[2]
Počaply
Počaply
Další údaje
Kód části obce72974
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Počaply jsou bývalá vesnice a obec, dnes jihozápadní část města Králův Dvůr v okrese Beroun.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1253, kdy zde 23. září na svém dvoře zemřel český král Václav I.[3] Počaply patřily ve 14. století ke hradu Zbiroh, od roku 1410 zčásti ke karlštejnskému panství a z menší části ke kapli na hradě Nižbor, od 16. století k popovickému panství, od roku 1586 k točnickému panství a v letech 1590–1848 ke králodvorskému panství. Se zavedením obecního zřízení se staly obcí, roku 1950 byly připojeny k městu Králův Dvůr, jehož součástí jsou dosud. V letech 1980–1990 byly i s Královým Dvorem součástí města Berouna.

Popis území[editovat | editovat zdroj]

Na jihozápadní straně v oblasti křižovatky u domu U tří zvonků (který již patří do Počapel) přímo navazují na městskou zástavbu Králova Dvora. Prochází tudy dálnice D5 (má zčásti na území Počapel mimoúrovňovou křižovatku Exit 22), silnice II/605 (pod názvem Plzeňská), silnice na Trubín a Svatou (Tyršova). Jihovýchodní hranici Počapel tvoří řeka Litavka, od Trubína protéká jádrem Počapel Počapelský potok, který se na jejich okraji vlévá do Litavky. Výraznou dominantou viditelnou z dálky je barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1730–1733, přičítaný Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi (předtím byl ve vsi dřevěný kostel). Nedaleko pod kostelem se nachází Preislerovo náměstí, níže u potoka náměstí 1. máje.

Podél Plzeňské ulice se nachází dělnická kolonie dvaceti domů, která byla i s bývalou německou školou postavena v roce 1905 pro stovky německých hutníků do nové válcovny. Škola slouží dosud a sídlí v ní i městská knihovna. V dnešní Tyršově ulici byla postavena roku 1915 monumentální obecná škola, dnes 2. základní škola, s tělocvičnou, lázněmi, hřištěm i školními zahradami a knihovnou.[4] Na staré škole na Preislerově náměstí, dnes sloužící jako speciální škola, má pamětní desku secesní malíř Jan Preisler, který ji navštěvoval a je pohřben na zdejším hřbitově.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01]
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. 1. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 90. 
  4. Králův Dvůr – místní části Archivováno 20. 9. 2009 na Wayback Machine., oficiální web města Králův Dvůr

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]