Tramvajová doprava v Plzni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(Přesměrováno z Plzeňské tramvaje)
Skočit na: Navigace, Hledání
Schéma sítě tramvajové dopravy v Plzni
Tramvaj KT8D5 v ulicích Plzně

Plzeň, čtvrté největší město v ČR, provozuje tramvajovou dopravu. Provozovatelem jsou Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP) vlastněné městem. Tramvaje se podílejí na celkovém objemu veřejné dopravy ve městě asi 45%, tvoří tak páteř dopravního systému města. Rozchod kolejí činí 1435 mm.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Konec 19. století[editovat | editovat zdroj]

V 19. století se Plzeň, díky novým průmyslovým podnikům, rozrůstala tak rychle, že potřebovala akutní řešení tíživé dopravní situace. Jako vhodná přišla městu elektrická tramvaj, jejichž plány vypracoval František Křižík; jeho firma pak realizovala částečně se Škodovkou i výstavbu trati. Slavnostně byl provoz na prvním úseku zahájen 29. června 1899. Celá síť se skládala ze tří jednokolejných tratí (BoryLochotín, SkvrňanyNepomucká třída, NáměstíPlynárna). Trať vedla také jižní částí dnešního Náměstí Republiky. Vozovna s elektrárnou byly umístěny v bývalém cukrovaru v Cukrovarské ulici. Za rok tehdy tramvaje přepravily 800 000 lidí.

Pro zahájení provozu bylo dodáno 20 motorových vozů. Mechanickou část vyrobil průmyslník Václav Brožík, elektrickou pak sám Křižík. Již následující rok byl vozový park rozšířen o 5 motorových a 4 vlečné vozy.

První polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

V letech 1910 a 1929 byla trať k Plynárně prodloužena až do Doudlevec, přestože to byla nejméně využívaná linka. Číslování linek bylo zavedeno v roce 1925. Úsek na Nepomuckou třídu byl na konci 20. let zdvoukolejněn. O několik let později byly prodlouženy i tratě ve Skvrňanech a na Slovanech (na dnešní smyčku). K 15. červnu 1929 byla zprovozněna druhá jednosměrná tramvajová trať na Náměstí Republiky – na jeho severní straně. Za války byla zprovozněna dnešní vozovna Slovany.

Také vozový park se rozrůstal, objevily se tramvaje jednak nové a jednak odkoupené od pražských Elektrických podniků. Ve druhé polovině 30. let se pak začaly objevovat i první smyčky, díky kterým tak mohly být dodány první jednosměrné vozy. Po vzniku protektorátu tak musely být tyto tramvaje přestavěny na pravostranné.

Druhá polovina 20. století[editovat | editovat zdroj]

Historická tramvaj T2; původně z Ostravy, později jezdila v Liberci a v roce 2009 byla zrekonstruována do původního stavu, v jakém jezdily tramvaje tohoto typu v Plzni až do roku 1988
Klasická tramvaj Tatra T3 ve vozovně

Po 2. světové válce byl zdvoukolejněn úsek do Skvrňan a v roce 1949 byla zrušena celá tramvajová trať LochotínDoudlevce, která byla nahrazena trolejbusy. Část této tratě se používala až do roku 1994 pro spojení Ústředních dílen v Cukrovarské ulici se zbytkem kolejové sítě.

Na přelomu 50. a 60. let se začala stavět nová sídliště, která vyžadovala dopravní spojení, což se stalo impulsem pro další rozvoj tramvajové dopravy. Na Světovar byla zprovozněna tramvajová trať v roce 1962, sídliště Skvrňany bylo k tramvajové síti připojeno v roce 1973. Košutka a Bolevec, na severu města, mají tramvajovou trať, která nahradila nedostačující trolejbusovou dopravu, od 80. let; jen nedlouho poté, co tu vzniklo rozsáhlé sídliště. Bolevecká trať však nebyla v této době dokončená celá, ale jen z poloviny; v dnešní podobě (včetně severní části) slouží veřejnosti až od roku 1990.

Po válce bylo nakoupeno ještě několik jednosměrných vozů a také několik starších tramvají z Prahy. Provoz dvounápravových tramvají skončil v Plzni, jako v prvním městě tehdejšího Československa, v roce 1963. V 50. letech byly dodány první moderní čtyřnápravové vozy koncepce PCCTatra T1. Na začátku 60. let je následovaly tramvaje Tatra T2 a o něco později i legendární "té trojky", které se staly základem vozového parku plzeňských tramvají. Plzeň byla také poslední město v republice, kde dojezdily vozy T1. Stalo se to v dubnu 1987. O dva roky později bylo dodáno také 12 tříčlánkových vozů Tatra KT8D5.

90. léta a současnost[editovat | editovat zdroj]

Po převratu v roce 1989 už nedošlo v rozsahu tramvajové sítě k žádným větším změnám; jen linkové vedení se změnilo tak, že z původních pěti jsou v provozu linky tři. Zásadními změnami naopak prošel vozový park. Objevily se první modernizace tramvají (Škoda 01T, Tatra T3R.P), výrobu tramvají navíc zahájila plzeňská Škoda, která do svého domovského města dodala 11 nízkopodlažních vozů Škoda 03T. V rámci zkušebních jízd výrobce se na kolejové síti objevily i další typy jako např. Škoda 10T pro americký Portland nebo Škoda 14T pro Prahu. Roku 2007 byla zmodernizována první plzeňská tříčlánková tramvaj KT8D5 na částečně nízkopodlažní typ Tatra KT8D5R.N2P. V březnu 2008 se v provozu poprvé objevila částečně nízkopodlažní novostavba vozu Tatra T3R.PLF. Od roku 2010 jsou dodávány vozy VarioLF a VarioLF plus, v roce 2013 byla zakoupena první článková tramvaj VarioLF2/2 IN.

Úvahy do budoucna[editovat | editovat zdroj]

Zkušební jízdy vykonávala v Plzni také nová tramvaj Škoda 14T určená pro Prahu

Jeden čas existoval návrh převést tramvajovou trať vedoucí přímým centrem města pod zem; podobným způsobem jako se zamýšlí v Brně. Také se počítalo s tramvajovou tratí na sídliště Doubravka a Vinice (široká tělesa těchto připravovaných tramvajových tratí jsou dosud patrná; dnes se uvažuje o prodloužení trati končící na Borech k univerzitě na Borských polích.

Zázemí[editovat | editovat zdroj]

Pro plzeňskou tramvajovou síť slouží jedna vozovna:

Pro náročnější opravy, tedy velké prohlídky a modernizace slouží ústřední dílny, které se v Plzni nacházejí v Cukrovarské ulici. Tento areál však od první poloviny 90. let již není spojen s tramvajovou sítí a tudíž sem musí být vozy přepravovány na trajleru.

Tratě[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam tramvajových obratišť v Plzni.

Plzeňská tramvajová síť je velice nejednotná, co se týče jednotlivých tratí. Převažují sice úseky budované za pomoci technologie BKV či VÚIS panelů (první tratí, kde byly velkoplošné panely BKV použity, byla Slovanská třída třída v roce 1982); následovaly rekonstrukce na konci 80. let a zejména v 90. letech. Tratě byly již od 30. let budovány technologií zabetonováním pražců do pevné jízdní dráhy, pouze úseky od Studentské ulice po konečnou v Bolevci a podél bývalého výstaviště ke Škodě je tvořen klasickým otevřeným svrškem na štěrkovém loži. Kdysi byly v centru města také položeny koleje "na boso" pouze na štěrkových podélných prazích, spojené ocelovými pásy. První (a zatím poslední) tratí se zatravněným svrškem je manipulační trať na Slovanské aleji, rekonstruovaná v roce 2006.

Vývoj délky sítě[editovat | editovat zdroj]

rok 1899 1932 1949 1962 1973 1980 1986 1990 1994
délka sítě (km) 10,7 11,9 8,5 11,0 15,9 18,5 19,4 21,3 20,3

Linky[editovat | editovat zdroj]

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam tramvajových linek v Plzni.
  • 1 – Bolevec – Slovany, nám. Milady Horákové
  • 2 – Skvrňany, sídliště – Světovar
  • 4 – Košutka – Bory

Vozový park[editovat | editovat zdroj]

Dnes provozují PMDP několik typů tramvajových vozidel:

Obrázek Typ Modifikace a podtypy
Tatra T3R.PV Tatra T3 Tatra T3, Tatra T3SUCS, Tatra T3M.0, Tatra T3R.P, Tatra T3R.PV, Tatra T3R.PLF
Tatra KT8D5 Tatra KT8D5 Tatra KT8D5R.N2P
Škoda 03T Škoda 03T Škoda 03T (Astra)
Tatra K3R-NT Tatra K3R-NT Tatra K3R-NT
VarioLF VarioLF VarioLFR.S
VarioLF plus VarioLF plus
VarioLF2/2 IN VarioLF2/2 IN

PMDP vlastní také čtyři historické vozy:

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ŠLEHOFER, Jan. Křížíkovy tramvaje z roku 1899, historický vůz č. 18 [online]. Plzeňské tramvaje.cz, [cit. 2008-09-18]. Dostupné online.  
  2. a b ŠLEHOFER, Jan. Přehled vozů… aneb co nás to vlastně vozí [online]. Plzeňské tramvaje.cz, [cit. 2008-09-18]. Dostupné online.  
  3. ŠLEHOFER, Jan. Objednaná jízda s vozem T3 č. 192 [online]. Plzeňské tramvaje.cz, 2008-09-13, [cit. 2008-09-18]. Dostupné online.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Tram transport in Plzeň ve Wikimedia Commons